Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill dnes v reakci na podpis zákona o zákazu náboženských organizací napojených na Rusko obvinil ukrajinské úřady z pronásledování věřících. Situaci věřících hlásících se na Ukrajině k ruské pravoslavné církvi označil za znepokojivou a vyzval představitele ostatních křesťanských náboženských skupin a mezinárodní organizace, aby „pozvedli svůj hlas na obranu pronásledovaných věřících“.

Litva chce poskytnout Ukrajině další vojenskou pomoc. Oznámila to podle agentury Unian litevská premiérka Ingrida Šimonytéová na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a polskou hlavou státu Andrzejem Dudou. Hodnotu nového balíčku pomoci však neupřesnila.

Na podzim Kyjev od Litvy obdrží přibližně 5 000 dronů. Kromě munice a zbraní pak do začátku září dodá Litva Ukrajině systémy protivzdušné obrany, rakety a vybavení na obranu proti dronům. Ukrajina také získá od Litvy 35 milionů eur (875,8 milionu Kč) na nákup radarového vybavení a zařízení pro detekci min.

Česko stojí za Ukrajinou, vzkázal v Den ukrajinské nezávislosti ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Na Den nezávislosti Ukrajiny myslím na všechny Ukrajinky a Ukrajince, kteří již třetím rokem statečně brání své domovy, rodiny a nás všechny. Pokud chce národ kráčet ke svobodě, měl by na to mít právo. Stejně tak, jako vybrat si své spojence,“ napsal na síti X.

Další dva mrtvé a čtyři zraněné, včetně batolete, v důsledku ruského ostřelování hlásí jihoukrajinské město Cherson, píše agentura AP. V severovýchodní Sumské oblasti byli při útoku ruského dronu zabiti dva lidé. Při ostřelování pak přišla o život další osoba.

Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon zakazující činnost náboženských organizací spojených s Ruskem. Zákon byl schválen parlamentem již před čtyřmi dny. Legislativa by mohla účinně zakázat činnost Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu (UOC-MP), která je právně podřízena Ruské pravoslavné církvi.

Ukrajinská vojenská rozvědka údajně provedla úspěšný útok na polní muniční sklad u Ostrožku ve Voroněžské oblasti. V objektu byly skladovány především dělostřelecké granáty, munice pro ruční zbraně a rakety země-vzduch pro okupační síly. Celkem se na místě mělo nacházet více než 5 000 tun munice.

Obrazem: Ukrajinský den nezávislosti. Padlé hrdiny uctil i prezidentský pár

Další dva mrtvé a čtyři zraněné, včetně batolete, v důsledku ruského ostřelování hlásí jihoukrajinské město Cherson, píše agentura AP.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 115 válečných zajatcích, informovala dnes agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci, kteří byli součástí výměny, byli zajati ukrajinskou armádou v ruské Kurské oblasti. Jde o první takovou výměnu od 6. srpna, kdy ukrajinské jednotky do Kurské oblasti pronikly. Návrat ukrajinských zajatců potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Výměnu pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty. Ukrajina, která už třetím rokem čelí ruské vojenské agresi, si s Moskvou vyměnila válečné zajatce více než padesátkrát.

⚡️Another 115 Ukrainian defenders returned home from Russian captivity

They are soldiers of the National Guard, the Armed Forces, the Navy and the State Border Guard Service. pic.twitter.com/1UpkABLJyg

— NEXTA (@nexta_tv) August 24, 2024

Pět civilistů dnes zahynulo a pět utrpělo zranění při ruském útoku na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informoval šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Další dva mrtvé a čtyři zraněné, včetně batolete, v důsledku ruského ostřelování hlásí jihoukrajinské město Cherson, píše agentura AP.

Na místo útoku v Kosťantynivce přijeli záchranáři a policie. „Znovu vás vyzývám, postarejte se o sebe a evakuujte se,“ napsal gubernátor Filaškin na síti Telegram, aniž poskytl o útoku další podrobnosti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákon, který zakazuje na Ukrajině činnost náboženských organizací spojených s Ruskem. Informovala o tom ukrajinská agentura Unian. Ukrajina, která se již dva a půl roku brání ruské agresi, si dnes připomíná Den nezávislosti. Zelenskyj ve svém projevu uvedl, že nový zákon posílí nezávislost země. S poukazem na nedávný vpád ukrajinských vojáků do ruské Kurské oblasti také podotkl, že válka se vrací na ruské území.

"Ukrajinští pravoslavní dnes podnikají krok, aby se osvobodili od démonů Moskvy," řekl ukrajinský prezident.

Rusko a Ukrajina si dnes vymění 115 válečných zajatců, píše Reuters s odvoláním na představitele Dubaje, která výměnu pomohla zprostředkovat.

Bývalý velitel britské armády prohlásil, že Ukrajina musí pro Rusko představovat „nepřijatelnou hrozbu“, a že Západ musí poskytnout „rozhodující“ zbraně. Generál sir Patrick Sanders, který odstoupil ze své pozice letos v červnu, odmítl obavy z možného použití jaderných zbraní, a zdůraznil, že podpora Ukrajiny je klíčová pro zajištění dlouhodobé bezpečnosti Západu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň kritizoval Velkou Británii za zpomalení podpory. Ceý článek čtěte ZDE.

Polský prezident Andrzej Duda dorazil do Kyjeva.

🇵🇱🇺🇦 Polish President Andrzej Duda arrives in Kyiv pic.twitter.com/YEIaOw3OZa

— NEXTA (@nexta_tv) August 24, 2024

Telegramový kanál Astra podle ukrajinského deníku The Kyiv Independent uvedl, že k explozi došlo ve skladu munice v okrese Ostrogožsk.

Fire at an ammunition depot in the Russian city of Ostrogozhsk

Ostrogozhsk is the location of a training center for young specialists of the Russian Defense Ministry's armored vehicle service.

According to the Russian Defense Ministry, 7 drones were shot down over the Voronezh,… pic.twitter.com/sx675HLFrz

— NEXTA (@nexta_tv) August 24, 2024

Útok dronů způsobil v ruské Voroněžské oblasti požár a detonace, v části oblasti byla vyhlášena nouzová situace, oznámil gubernátor Gusev.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel video z návštěvy indického premiéra Naréndra Módího. V příspěvku píše o memorandech týkajících se zemědělství, kultury nebo farmaceutických standardech. 

During Prime Minister @NarendraModi’s visit, Ukraine and India solidified our partnership by signing four pivotal agreements.

First, the agreement on cooperation in agriculture and the food industry aims to expand mutually beneficial cooperation, create favorable market… pic.twitter.com/8nglx4FIgU

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 23, 2024

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Americký prezident Joe Biden oznámil nový balík pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat bude rakety protivzdušné obrany, vybavení proti dronům, protipancéřové střely a munici. V prohlášení to uvedl Bílý dům, podle kterého dnes Biden telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele uvedla, že pomoc bude v objemu 125 milionů dolarů (2,8 miliardy Kč). Bílý dům výši pomoci nezveřejnil.

Evropská komise (EK) zamítla žádost Maďarska a Slovenska o zprostředkování konzultačního řízení s Ukrajinou ohledně sankcí, které Kyjev uvalil na ruského producenta ropy Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes řekl mluvčí komise. Brusel podle něj nemá žádné náznaky, že by sankce znamenaly riziko pro bezpečnost dodávek energií do EU. Ruská ropa totiž ropovodem Družba přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska a do Česka stále proudí, dodal.

„Zdá se, že sankce, které Ukrajina uvalila na Lukoil, nemají vliv na současný tranzit přes Družbu, pokud Lukoil není oficiálně vlastníkem té ropy,“ uvedl mluvčí.

Lidé čekají na evakuaci v Pokrovsku v Doněcké oblasti. Podívejte se na nové snímky.

Norsko udělilo Ukrajině licenci na vývoj střel ráže 155 mm a zavázalo se tento projekt financovat, uvádí norský vládní portál. Norská společnost Nammo podepsala s ukrajinskou obrannou společností dohodu o poskytnutí licence na výrobu dělostřeleckých granátů.

„Norsko v současné době přispívá převodem munice z vlastních zásob a přímo z průmyslu. Nyní chce Nammo sdílet s Ukrajinou svá schémata. To znamená, že ukrajinské síly mohou dodávky obdržet rychleji,“ říká norský ministr obrany Bjørn Arild Gram.

Ukrajinská armáda vtrhla do ženské věznice v Kurské oblasti, tvrdí německý deník Bild. V obci Malaja Lokňa, 14 km od ukrajinských hranic, ruská armáda přeměnila ženskou věznici na opevněné zařízení, které obklopila barikádami a k obraně použila strážní věže. Ukrajinské síly odpověděly ostřelováním z vozidel Marder a útoky dronů.

Zatím není jasné, kolik vězňů se ve věznici stále nachází. Podle deníku Bild se do obrany zařízení mohou zapojit i dozorci.

USA uvalily sankce na více než 100 osob a legálních společností v 16 různých jurisdikcích za obcházení západních sankcí uvalených na Rusko.

Nejnovější omezení ze strany USA mají dopad na více než desítku nadnárodních sítí, zejména těch, které se podílejí na nákupu ruských zbraní a vybavení, jež pomáhají obcházet sankce a udržovat ruskou vojensko-průmyslovou základnu.

Ruské speciální jednotky zlikvidovaly vězně v dobyté věznici u Volgogradu, kteří zajali několik zaměstnanců věznice a zabili dva lidi. Všichni čtyři teroristé, kteří prý patřili k Islámskému státu, byli při útoku zlikvidováni, uvedla Národní garda Ruské federace. Útok údajně trval 30 minut, rukojmí byli propuštěni.

Indický premiér Naréndra Módí vyprávěl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, jak se před měsícem setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snažil se ho přesvědčit, aby zastavil válku.

„Minulý měsíc, když jsem navštívil Rusko, jsem Putinovi jasně řekl, že problémy nelze vyřešit na bojišti. Jediným způsobem řešení problémů je dialog a diplomacie. A tímto směrem bychom se měli ubírat a neztrácet čas. Obě strany si budou muset společně sednout a hledat způsoby, jak tuto krizi překonat,“ řekl.

Během návštěvy indického premiéra Naréndry Módího na Ukrajině byly dohodnuty dohody o spolupráci mezi Ukrajinou a Indií v oblasti zdravotnictví, zemědělství, humanitární a kulturní oblasti.

„Dnes jsme se dohodli na čtyřech dokumentech mezi Ukrajinou a Indií během historické návštěvy premiéra Módího. Tyto dohody se týkají oblasti zdravotnictví, zemědělské spolupráce, humanitárních vztahů a kultury,“ uvedl Zelenskyj.

Zelenskyj rovněž dodal, že bylo připraveno také společné prohlášení „o budování strategického partnerství mezi našimi zeměmi, obchodu mezi našimi národy a obranné a technické spolupráci“.

„Zabíjeli jsme ty, kteří zde utlačovali, obtěžovali a mučili muslimy. Někteří odnášejí knihy, rohože, někteří byli oholeni. Berou nám to, co nám právem patří,“ prohlásili teroristé, kteří se údajně zmocnili věznice v ruské Volgogradské oblasti.

Teroristé natočili video z obsazeného území, na kterém nedaleko leží zraněný zaměstnanec Federální vězeňské služby. Tvrdí, že vedení věznice šikanovalo muslimské vězně.

Zřejmě tři trestanci v nápravné kolonii v ruské Volgogradské oblasti dnes vzali zatím nejasný počet rukojmích. Informuje o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na vězeňskou službu. Podle agentury TASS byl jeden z pracovníků věznice zabit, další jsou zranění. Incident se stal během zasedání disciplinární komise.

Na ruských telegramových kanálech se objevilo neověřené video, na kterém útočníci o sobě tvrdí, že jsou příslušníky teroristické organizace Islámský stát a že ovládli věznici. Podle kanálu Baza žádají vrtulník a dva miliony dolarů (asi 45 milionů korun), jinak rukojmí zabijí. Na záběrech také leží na zemi zakrvácení zranění nebo zabití lidé v uniformách.

Teroristé požadují vrtulník, která má přistát přímo na střešě věznice. K tomu chtějí ještě dva miliony dolarů. Vyhrožují, že pokud bude vrtulník pronásledován, rukojmí zabijí, píší propagandisté.

Indický premiér Naréndra Módí přijel na Ukrajinu, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedná se vůbec o první oficiální návštěvu indického premiéra v napadené zemi. Rusko a Indie jsou na globální scéně považováni za partnery.

Ukrajinská armáda oficiálně potvrdila zničení ruského trajektu v přístavu Kavkaz v ruském Krasnodarském kraji.

Generální štáb estonské armády ve své zprávě uvedl, že vpád Ukrajinců do ruské Kurské oblasti bylo provedeno nekonvenčními metodami – brzy ráno, za podpory dělostřelecké palby a elektronického boje, aby se snížilo riziko pro jejich jednotky.

Podle zdrojů je od 22. srpna v důsledku nekonvenční operace pod kontrolou Ukrajiny přibližně 800–900 km2 území Kurské oblasti.

Kdykoli je to možné, odříznou Ukrajinci zásobovací trasy. Například byl takto zničen třetí most přes řeku Sejm, který spojuje Rylsk, Kurčatov a Kursk. To komplikuje manévrování ruských sil a vytváří přirozenou překážku pro ochranu boků ukrajinské armády.

Sklad s pohonnými hmotami v Rostovské oblasti, kde ruští hasiči už šestým dnem bojují s požárem, se stal znovu terčem dronového útoku. Napsal to dnes server Meduza s odvoláním na telegramové kanály Shot, Baza nebo Astra. Při boji s ohněm, jenž vypukl ve skladu s pohonnými hmotami ve městě Proletarsk po útoku bezpilotních letounů 18. srpna, se podle ruských úřadů zranilo pět desítek hasičů.

Ukrajinské drony podle ruských telegramových kanálů na zařízení v Proletarsku zaútočily znovu dnes brzy ráno. Informace o zraněných po posledním útoku zatím nejsou. A z dostupných zpráv není zcela jasné, zda drony udeřily, nebo je sestřelila protivzdušná obrana. Baza píše o pádu dronu. Ruské úřady tento úder nekomentovaly.

V zařízení nadále zuří rozsáhlý požár, který vypukl po předchozím dronovém útoku. Oheň zachvátil téměř celý areál skladu s pohonnými hmotami, nedotčeny zůstávají nádrže s petrolejem, píše Meduza. Podle kanálu Shot se mohou Ukrajinci snažit požár rozšířit právě na ně.

Generální štáb ukrajinské armády o něco dříve oznámil, že útok na sklad s pohonnými hmotami v Proletarsku provedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR společně s armádou.

Ukrajinské námořnictvo dnes potvrdilo, že v ruském přístavu Kavkaz potopilo trajekt využívaný pro přepravu pohonných hmot a zbraní na okupovaný Krym.

„Byl zničen další nepochybně vojenský cíl,“ řekl mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk. „Sloužil k dodávkám pohonných hmot pro (ruské) invazní jednotky. Trajekt se potopil a tento přístav (Kavkaz) se nedá používat, dokud nebude trajekt odstraněn,“ uvedl také.

Podle Fjodora Babenkova, šéfa okresní správy v Těmrjuku, pod který spadá přístav Kavkaz, převážel trajekt 30 železničních cisteren s pohonnými hmotami. 

Kavkaz patří mezi největší ruské přístavy v Černém moři.

O údajném úderu na Kurskou jadernou elektrárnu píše dnes ruská agentura TASS s odvoláním na zdroj v ruských bezpečnostních složkách, podle kterého Rusové zneškodnili bezpilotní letoun v blízkosti elektrárny. Kyjev se k obvinění nevyjádřil a podobná tvrzení stran konfliktu, který rozpoutalo Rusko v roce 2022, přičemž se za dramatických okolností zmocnilo i ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, nelze ihned nezávisle ověřit.

„V noci 22. srpna 2024 se kyjevský režim pokusil spáchat akt jaderného terorismu pomocí dronu kamikadze na atomovou elektrárnu nacházející se v Kurčatově v Kurské oblasti. Ukrajinský bezpilotní letoun byl sestřelen v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny ruskými prostředky elektronického boje,“ cituje TASS nejmenovaný zdroj z ruských bezpečnostních složek. Agentura také píše, že vrak dronu byl nalezen nedaleko skladu vyhořelého jaderného paliva.

Z pokusu o útok na Kurskou jadernou elektrárnu obvinil Ukrajinu už o den dříve ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská invazní vojska v únoru 2022 zahájila rozsáhlou invazi do sousední země. Šéf Kremlu neuvedl podrobnosti ani nepředložil důkazy na podporu svého tvrzení, podotkla agentura Reuters. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov Putinovi na zasedání ruských činitelů řekl, že situace v elektrárně je stabilní. Ruské ministerstvo obrany už minulý vinilo Ukrajinu, že plánuje útok na tuto elektrárnu, což Kyjev popřel.

Putin ve čtvrtek dále uvedl, že Rusko o věci informovalo Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), která slíbila místo poslat své zástupce, aby situaci vyhodnotili.

Rusko podle agentury TASS obvinilo Ukrajinu z pokusu o dronový útok na Kurskou jadernou elektrárnu. Tvrzení nelze ověřit, Kyjev se nevyjádřil.

Ukrajinští vojáci nepatrně postoupili v ruské Kurské oblasti, zatímco nedávný postup Rusů na východoukrajinské město Pokrovsk zřejmě přiměl ukrajinské jednotky stáhnout se z některých pozic na tomto úseku fronty. Ve své nejnovější analýze bojů to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ruským invazním silám se podle něj ale pravděpodobně nepodařilo Ukrajince u Pokrovska takticky obklíčit. Ukrajinští vojáci mezitím podle serveru The Kyiv Independent a ruské služby BBC oznámili, že zahájili protiútok v Charkovské oblasti.

Třetí samostatná útočná brigáda ukrajinské armády tvrdí, že na jednom úseku fronty na severovýchodě Ukrajiny postoupila téměř o dva kilometry čtvereční. Její velení neupřesnilo kde a jasné není ani načasování či rozsah operace. Frontová linie se v Charkovské oblasti táhne částečně na jejím východě a v květnu Rusové obnovili ofenzivu v její severní části, kde dobyli několik obcí, než je Ukrajina zastavila.

Ruský miliardář Michail Fridman žádá po Lucembursku 16 miliard dolarů (361 miliard Kč). Soudní dvůr Evropské unie totiž v dubnu rozhodl, že Fridman byl zapsán na unijní sankční seznam bezdůvodně. Požadovaná částka podle Fridmana představuje hodnotu zmrazeného majetku a odškodné, píše deník Le Monde. Požadavky ruského podnikatele, jehož mnohé aktivity měly sídlo právě v Lucemburku, teď lucemburské úřady prověřují.

Dobré ráno, Spojené státy pošlou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 125 milionů dolarů (2,82 miliardy korun), informovala ve čtvrtek večer agentura AP s odvoláním na nejmenované americké představitele. Nový balík pomoci podle nich zahrnuje střely protivzdušné obrany, munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, Javeliny a další protitankové střely, systémy a vybavení pro boj s drony, systémy elektronického boje, dělostřeleckou munici ráže 155 a 105 milimetrů, vojenská vozidla a další vybavení.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Úřady podle Kommersantu dnes zhruba na hodinu a půl uzavřely provoz na Krymském mostě, který spojuje pevninské Rusko s okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Na půlhodinu byla přerušena i námořní doprava v zálivu u Sevastopolu. Příčinu úřady neuvedly.

Trajekt, v jihoruském přístavu Kavkaz, který zasáhla ukrajinská raketa, se nakonec potopil. Železniční trajekt byl naložen 30 cisternami s pohonnými hmotami. Většinu posádky se podařilo zachránit, a po dvou pohřešovaných se ještě pátrá, tvrdí ruská média.

Ukrajinský prezident se v Sumské oblasti setkal s tamními vojenskými veliteli. Sumská oblast se nachází na severu Ukrajiny při hranicích s Ruskem a právě z ní ukrajinská armáda provedla 6. srpna překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti. 

Americké úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování Američanů, kteří v minulosti spolupracovali s ruskými státními televizemi, a prohledaly v této souvislosti domovy dvou osob. Napsal to deník The New York Times (NYT), který se odvolává na činitele obeznámené s kauzou. Zpráva přichází po varováních americké vlády, že Rusko se znovu pokouší ovlivnit prezidentské volby v USA.

Ruské mediální společnosti včetně odnoží agentury RIA nebo televize RT jsou ve Spojených státech na seznamu zahraničních agentů. Vyšetřování amerických spolupracovníků přichází poté, co zpravodajské služby přišly s hodnocením, že ruská státní média spolupracují s ruskými rozvědkami při snahách o ovlivňování voleb po celém světě.

To podle Američanů zahrnuje i listopadové prezidentské volby v USA. „Podle činitelů i veřejných vyjádření se propagandistická mašinerie Kremlu potřetí postavila za Trumpovu kandidaturu a vytváří webové stránky a falešná videa s cílem očernit prezidenta (Joea) Bidena a nově také (viceprezidentku Kamalu) Harrisovou,“ uvádí NYT.

Ministerstvo spravedlnosti nedávno oznámilo, že ve spolupráci se zahraničními partnery zablokovalo síť stovek falešných účtů na sociální síti X, která šířila ruskou propagandu. Vláda tehdy operaci spojila nejen s ruskou tajnou službou FSB, ale také s televizí RT, dříve známou jako Russia Today.

Třetí ukrajinská útočná brigáda postupuje podle svého oficiálního oznámení v Charkovské oblasti. „Hlavním úkolem je vytlačit ozbrojené síly Ruské federace za státní hranice Ukrajiny v Charkovské oblasti. Tento úkol splníme,“ oznámil velitel brigády plukovník Andrij Bileckyj.

Objevily se první údajné pozemní záběry škod po dnešním možném útoku dronu na ruskou leteckou základnu Marinovka ve Volgogradské oblasti. Žádné oficiální kanály zatím útok nepotvrdily. Fotografie naznačují poškození hangárů. „Uvnitř těchto hangárů byla zaparkována ruská vojenská letadla,“ tvrdí zatím nepotvrzené zdroje. 

Ruský vojenský soud zrušil jako neplatný kontrakt dánského rappera Nicklase Hoffgaarda s ruským ministerstvem obrany, které Hoffgaarda poslalo do války proti Ukrajině. O verdiktu dnes informoval server Mediazona, který se odvolává na svého zpravodaje v soudní síni a na záznam na webu soudu.

Dán přicestoval do Ruska loni v létě, protože obdivoval ruského prezidenta Vladimira Putina a nesouhlasil s evropskými hodnotami. Aby rychleji získal povolení k pobytu, podepsal kontrakt s ministerstvem obrany v domnění, že si sám bude moci vybrat místo služby. Přál si sloužit jako pohraničník na Sibiři, řekl jeho advokát Roman Petrov.

Dána ale poslali do války proti Ukrajině, a tak se ocitl v okupovaném Luhansku. Hoffgaard si stěžoval, že jej ruští vojáci šikanovali, nutili jej pít vodku a obviňovali ho, že je západní špion. Rozhodl se proto napadnout kontrakt u soudu. Trval na tom, že smlouvu podepsal, aniž tušil, co vlastně podepisuje, protože neumí rusky. U první instance prohrál, ale odvolací soud mu dal za pravdu.

Ruské tankery, na něž Evropská unie uvalila sankce, jsou stále v provozu. Plují ale pod vlajkami jiných států a vyvážejí do zemí mimo EU. Upozornila na to agentura Reuters, a to na základě dat společnosti LSEG. Západní státy zavedly proti Rusku sérii sankcí za to, že ruská vojska v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.

Tanker Saga, který v minulosti nesl jméno NS Spirit, pluje pod vlajkou Barbadosu. Podle dat jej Rusové 8. srpna naložili 33.000 tunami ropných produktů v přístavu Vysock u severního pobřeží Finského zálivu. Tanker aktuálně směřuje k Suezskému průplavu, což by mohlo naznačovat, že míří do Asie.

Plavidlo Kavja, dříve nesoucí jméno Hana, se aktuálně plní naftou v Primorsku. Kam bude dodávka směřovat, se dosud neví.

Lodě ze sankčního seznamu nemohou vplout do přístavů členských států EU, ale to jim nebrání vykládat svůj obsah jinde. Dříve byly minimálně dva tankery ze sankčního seznamu zaměřeného na Írán vyloženy v čínských přístavech. Podle Reuters přepravovaly ruský topný olej.

Lodě Serenade (dříve NS Stream), N Cerna (dříve Canis Power) a Success (dříve SCF Amur), které byly rovněž zařazeny na sankční seznam EU, se podle údajů LSEG aktuálně nacházejí v Marmarském moři.

Mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ČTK sdělila, že škola neměla možnost zjistit pravou totožnost ruského agenta Pavla Rubcova, který jezdil v letech 2018 a 2019 do Prahy přednášet na letní školu na fakultě. Po odhalení případu podle ní univerzita přijala opatření zvyšující odolnost proti ovlivňování. 

„Velmi nás mrzí, že agent cizí země oklamal organizátory i účastníky letní školy na půdě FF UK, a to bez ohledu na to, že jsme tehdy neměli reálnou možnost zjistit, kdo Pablo González skutečně byl,“ sdělila dnes ČTK mluvčí fakulty Ina Palacká. Organizační tým podle ní neměl kapacity ani pravomoci k detailnímu prověřování lektorů na úrovni, která by umožnila odhalit takové skryté záměry.

„Podstatné je, že od té doby, co byl případ Pabla Gonzáleze odhalen, UK přijala konkrétní opatření na zvýšení institucionální odolnosti proti nelegitimnímu ovlivňování,“ uvedla Palacká. „Bezpečnostní odbor rektorátu má specializovanou manažerku protivlivové bezpečnosti a síť koordinátorů na jednotlivých fakultách,“ sdělila mluvčí.

Objevují se informace o dronovém zásahu letecké základny Marinovka ve Volgogradské oblasti Ruska. Značné množství destrukce je vidět na fotografiích v okolí hangárů a severně od nich. Žádná ze stran se zatím k možnému úderu nevyjádřila. 

„Trajekt převážející palivo se potopil v přístavu Kavkaz,“ informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Loď byla s největší pravděpodobností zasežena ukrajinským úderem. 

Ruské okupační úřady podle Kommersantu dnes zhruba na půldruhé hodiny uzavřely provoz na Krymském mostě, který spojuje pevninské Rusko s okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Na půlhodiny byla přerušena i námořní doprava v zálivu u Sevastopolu. Příčinu úřady neuvedly.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR ovládla servery několika ruských televizních stanic, na kterých pak odvysílala informace o ruské invazi na Ukrajinu. Dnes to oznámila ukrajinská tisková agentura UNN. Zároveň uvedla, že ruské protiopatření vyústilo v pozastavení vysílání devíti stanic, HUR si však udržela přístup na jejich servery.

„Ukrajinským kybernetickým specialistům se podařilo odvysílat třikrát v hlavním čase videa na stanicích Pervouralsk TV, Evrazija 360, Evrazija Pervij kanal a dalších. Některé kanály jsou součástí holdingu místního oligarchy Andreje Komarova,“ poznamenala UNN.

Ruští experti se pokusili situaci napravit, což skončilo pozastavením vysílání devíti ruských stanic, zároveň ale nedokázali zabránit Ukrajincům v přístupu na televizní servery. Podle informací UNN se k dnešním ránu podařilo částečně obnovit vysílání jen stanic Evrazija 360 a TV-3.

Rusové provedli raketový úder na město Nikopol a sousední obce na levém břehu Dněpru v Dněpropetrovské oblasti. S informací přišel deník Dnipro Dnes.  „Agresor zaútočil na obce Nikopol, Marhanetska, Červonohryhorivska a Myrivska. Jedna 81letá žena byla zraněna. Bude ošetřena ambulantně. Byly poškozeny čtyři soukromé domy, pětipatrová budova a elektrické vedení. Vznikly dva požáry, které uhasili záchranáři,“ napsal deník. 

Jeden mrtvý a 6 zraněných v důsledku ruského bombardování v Bohoduchově v Charkovské oblasti. Oznámil to server Ukrajinska pravda. Mrtvým je 57letý muž, který zemřel v důsledku bezprostředního dopadu rakety v jeho blízkosti. „Mezi zraněnými jsou 15letý chlapec, 50letý muž a ženy ve věku 28 a 45 let. Věk dalších dvou zraněných žen se v současné době zjišťuje,“ uvedl server s odkazem na oblastní vojenskou správu. 

. 

V červenci působilo v zemích Evropské unie zhruba 45.000 firem, ve kterých měli více než 40procentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti nebo lidé s dvojím občanstvím. Z toho 12.400 jich bylo zaregistrováno v České republice, což je nejvíce ze všech zemí sedmadvacítky. Následuje Bulharsko s 9500, Německo s 4200, Lotyšsko s 3300 a Itálie s 2500 takovými podniky. S odkazem na údaje ratingové agentury Moody's to napsal server polského deníku Rzeczpospolita.

České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na dotaz ČTK uvedlo, že situaci kvůli ekonomické bezpečnosti dlouhodobě monitoruje. „V případech, kdy dochází k transakcím, ze kterých by mohlo plynout bezpečnostní riziko pro ČR, MPO investice prověřuje,“ sdělil vedoucí tiskového oddělení ministerstva Marek Vošahlík.

Zásah v přístavu Kavkaz v Krasnodarském kraji již oficiálně potvrdily i ruské úřady.  „V přístavu Kavkaz na jihu Ruska vypukl požár poté, co Ukrajinci zasáhli trajekt naložený cisternami s pohonnými hmotami,“ oznámily. 

Ukrajinské kanály na sociální síti Telegram tvrdí, že úder v ruském přístavu Kavkaz údajně zasáhl trajekt Akvatrader naložený palivem. Z poloostrova Taman nedaleko přístavu nadále stoupá dým. Údaje o úderu na přístav Kavkaz a zásahu zakotveného plavidla bez dalších podrobností potvrzuje i pro-kremelský kanál SHOT. 

Nad jadernou elektrárnou na severu Německa operují ruské drony. Informoval o tom deník Bild. Podle Bildu jde o bezpilotní letouny Orlan-10, které nad oblastí prolétají vysokou rychlostí už od 8. srpna. „V posledních dnech byly opakovaně zaznamenány drony, které létaly vysokou rychlostí nad průmyslovou oblastí v Brunsbüttelu. Policejní stanice a státní zastupitelství jsou v pohotovosti,“ napsal deník. 

V šesti příhraničních okresech ruské Brjanské oblasti probíhá cvičení pro případ evakuace civilního obyvatelstva. Agentuře Ria Novosti to sdělil tamní gubernátor. „V regionu je připraveno 12 dočasných ubytovacích středisek,“ dodal. Podle nepotvrzených zpráv ruských vojenských blogerů se ukrajinské jednotky pokusily během dneška a včerejška o několik průlomů státní hranice právě v této oblasti. 

Na Tamaňské poloostrově, který se nachází na jihozápadě evropské části Ruska v západním předhůří Kavkazu, byl spatřen kouř. V Sevastopolu zní poplach a doprava přes Kerčský most je zastavena, informuje na síti X televize Nexta. 

Jeden z 26 aktérů nedávné výměny vězňů mezi Ruskem a Západem Pavel Rubcov jezdil v letech 2018 a 2019 do Prahy přednášet na letní školu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). V Praze se stýkal s představiteli ruské opozice, o kterých jako ruský agent předával informace velícím důstojníkům, zjistil Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Na webu iROZHLAS.cz dnes uvedl, že Rubcov se dokonce podílel na výběru studentů, kteří se mohli letní školy v Praze zúčastnit. ČTK zjišťuje vyjádření vedení fakulty.

Španělsko-ruský novinář Rubcov alias Pablo González byl mezi desítkou prominentních vězňů, které si Kreml vybral výměnou za 16 vlastních vězňů. Předtím strávil dva a půl roku ve vazbě poté, co ho polské úřady v únoru 2022 zadržely čtyři dny po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. „Muž byl identifikován jako agent hlavního zpravodajského ředitelství ruského generálního štábu. S využitím svého novinářského statusu vedl aktivity pro Rusko. Díky tomu se mohl volně pohybovat po celé Evropě a po světě, včetně zón zasažených ozbrojenými konflikty a oblastí politického napětí,“ oznámila tehdy polská vláda.

V červenci působilo v zemích Evropské unie zhruba 45.000 firem, ve kterých měli více než 40procentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti nebo lidé s dvojím občanstvím. Z toho 12.400 jich bylo zaregistrováno v České republice, což je nejvíce ze všech zemí sedmadvacítky. Následuje Bulharsko s 9500, Německo s 4200, Lotyšsko s 3300 a Itálie s 2500 takovými podniky. S odkazem na údaje ratingové agentury Moody's to napsal server polského deníku Rzeczpospolita.

Moody's upozorňuje, že banky a finanční instituce v těchto zemích musejí věnovat zvláštní pozornost transakcím, které tyto firmy provádějí, a hlásit je příslušným orgánům. Podle rozhodnutí Evropské komise (EK) musejí úvěrové a finanční instituce v EU od letošního července splňovat nové požadavky na hlášení finančních transakcí ruských občanů.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes obvinil Ukrajinu, že se pokusila zaútočit na Kurskou jadernou elektrárnu. Informuje o tom agentura RIA Novosti. Ukrajina se zatím k Putinovu obvinění nevyjádřila. Obavy ohledně bezpečnosti elektrárny vzrostly poté, co ukrajinská armáda před dvěma týdny pronikla do Kurské oblasti. Příští týden Kurskou jadernou elektrárnu navštíví šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

„Nepřítel se dnes v noci pokoušel na jadernou elektrárnu zaútočit,“ řekl Putin, aniž by o tom předložil důkazy. Dodal, že Rusko o věci informovalo MAAE a že ta slíbila na místo poslat své zástupce, aby situaci vyhodnotili. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes Putinovi řekl, že situace v elektrárně je stabilní.

Americké úřady spustily rozsáhlé vyšetřování Američanů, kteří v minulosti spolupracovali s ruskými státními televizemi, a prohledaly v této souvislosti domovy dvou osob. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na činitele obeznámené s kauzou. Zpráva přichází po varováních americké vlády, že Rusko se znovu pokouší ovlivnit prezidentské volby v USA.

Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) před několika dny zavítali k Dimitrimu Simesovi, který kdysi působil jako neformální poradce exprezidenta Richarda Nixona a v roce 2016 byl součástí volebního štábu exprezidenta Donalda Trumpa. Druhým terčem prohlídek byl Scott Ritter, bývalý zbrojní inspektor OSN a kritik americké zahraniční politiky, který byl v roce 2011 odsouzen za sexuální delikty.

Indický premiér Nárendra Módí je podle svého polského kolegy Donalda Tuska připravený zapojit se do rychlého a spravedlivého ukončení války na Ukrajině. Tusk za to dnes Módímu poděkoval na společné tiskové konferenci během návštěvy šéfa indické vlády ve Varšavě.

„Jsme přesvědčeni, že Indie může odehrát velmi důležitou roli na cestě k ukončení konfliktu na Ukrajině," uvedl Tusk. Polsko patří mezi země, které Ukrajinu, jež se půldruhého roku brání ozbrojené ruské invazi, nejvíce podporují.

Z Varšavy Módí pojede na Ukrajinu. Agentura AP připomíná, že Kyjev šéfa indické vlády kritizoval poté, co minulý měsíc navštívil Moskvu, kde se objímal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Módí Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině veřejně neodsoudil a vyzývá k mírovému vyřešení konfliktu. Také dnes ve Varšavě řekl, že „podporuje dialog a diplomacii“.

Ukrajinská armáda obsadila ještě jednu obec v ruské Kurské oblasti, zajala další ruské vojáky a v ukrajinské Sumské oblasti mezitím ubylo ruského ostřelování i jeho civilních obětí. Na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle svého vyjádření navštívil Sumskou oblast, kde jednal s hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Oleksandrem Syrským a šéfem vojenské správy regionu Volodymyrem Arťuchem.

Sumská oblast se nachází na severu Ukrajiny při hranicích s Ruskem a právě z ní ukrajinská armáda provedla 6. srpna překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti. „Navštívil jsem pohraničí Sumské oblasti a jednal s hlavním velitelem Syrským a náčelníkem oblastní vojenské správy,“ napsal Zelenskyj v příspěvku, který doprovodil videem, na němž je vidět, jak se zdraví s oběma činiteli a poté spolu jednají v jakési místnosti.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi příští týden navštíví Kurskou jadernou elektrárnu na jihozápadě Ruska, informovala dnes agentura AFP. Obavy ohledně jejího provozu vzrostly poté, co ukrajinská armáda před dvěma týdny vnikla do Kurské oblasti.

„Tuto návštěvu můžeme potvrdit,“ řekl AFP mluvčí MAAE. Bez dalších podrobností uvedl, že se uskuteční příští týden. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve středu řekla, že Grossi potvrdil, že je připravený koncem srpna navštívit Kurskou jadernou elektrárnu.

Ruské ministerstvo obrany minulý týden obvinilo Ukrajinu, že plánuje útok na tuto elektrárnu. Kyjev toto tvrzení popřel.

Kurská jaderná elektrárna leží v Kurčatovu několik desítek kilometrů od rusko-ukrajinských hranic. V provozu jsou v ní dva bloky, dva jsou ve výstavbě, aby nahradily ty nejstarší, už dříve odstavené.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 MAAE varuje před hrozbou jaderné havárie, a to zejména v Záporožské jaderné elektrárně. Tu krátce po začátku války obsadily ruské jednotky a od té doby ji Rusko kontroluje. Odstavená elektrárna je terčem opakovaných útoků, z nichž se bojující strany vzájemně obviňují.

Ruské ozbrojené síly zabránily ukrajinskému sabotážnímu a průzkumnému týmu proniknout do Brjanské oblasti, uvedl gubernátor ruského regionu Alexandr Bogomaz. Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou i Běloruskem a na východě pak s Kurskou oblastí, kam před více než dvěma týdny vpadly jednotky ukrajinské armády a obsadily část ruského území. Kyjev se k tvrzení ruského regionálního činitele nevyjádřil.

„V Klimovském okrese Brjanské oblasti byl (ve středu) 21. srpna zastaven pokus o průnik ukrajinské sabotážní a průzkumné skupiny,“ uvedl ve středu večer Bogomaz na platformě Telegram. „V současné době je situace na místě střetu stabilizována a pod kontrolou regionálního operačního velitelství,“ poznamenal ruský gubernátor. Dnes ráno informoval o sestřelení ukrajinského dronu nad jím spravovaným regionem.

Ukrajině i Rusku chybí vojenské prostředky k tomu, aby proti sobě mohly podniknout zásadní ofenzivu, a konflikt mezi nimi tak míří do patové situace. K tomuto závěru podle agentury Bloomberg došla rozvědka amerického ministerstva obrany (DIA). Zpráva DIA se týká tříměsíčního období do konce června.

Ukrajina podle ní stále nemá tolik munice, aby se vyrovnala Rusku, které dokáže za den vypálit 10.000 dělostřeleckých nábojů. Ukrajinské síly stačí na defenzivní operace, ale v dalších nejméně šesti měsících nebudou schopny zahájit rozsáhlou protiofenzivu. Rusko zase zvolilo strategii s cílem napadenou zemi vyčerpávat a dokáže udržovat nárazníkovou zónu, kterou jeho armáda obsadila. Nemá však dost sil na to, aby „z jeho strany hrozil hlubší postup na území ovládaná Ukrajinci, například na Charkov,“ uvedla obranná zpravodajská agentura.

Na vojenské letiště Marinovka v ruské Volgogradské oblasti zaútočily bezpilotní letouny, vznikl tam požár. Volgogradské letiště je kvůli hrozbě útoku bezpilotních letounů uzavřeno.

Humanitární zásilku zahrnující starší sanitku z vozového parku zdravotnické záchranné služby a zdravotnický materiál poslalo o víkendu do ukrajinského města Dubno olomoucké hejtmanství. O transport se postarali strážníci z Uničova na Olomoucku a dobrovolní hasiči z nedalekého Šumvaldu. ČTK to sdělil hejtmanův náměstek Dalibor Horák (ODS).

„Humanitární pomoc Olomouckého kraje je důkazem solidarity a odhodlání pomoci lidem v nouzi na Ukrajině. Pomáháme od začátku války, a to nejen posláním sanitek, ale také nemocničních lůžek. Těch jsme například do Rovenské oblasti poslali už přes dvě stovky, a to z nemocnic v Prostějově, v Přerově, ve Šternberku a v Šumperku,“ uvedl Horák. V neděli vypravená zásilka obsahovala kromě sanitky i zdravotnický materiál. Stranou podle Horáka nezůstali regionální producenti potravin. Společnost Adriana z Litovle přispěla těstovinami a Hanácká kyselka z Dolních Moštěnic poskytla minerální vodu.

Ve vojenském zařízení v západoruské Volgogradské oblasti dnes propukl požár, když se do areálu zřítil ukrajinský dron. Na telegramu to uvedl gubernátor oblasti Andrej Bočarov.

Oheň podle agentury TASS hoří v areálu patřícímu ministerstvu obrany, útok si nevyžádal žádné oběti. Bližší informace zatím nejsou k dispozici.

Dobré ráno, na vysílání českých expertů do civilních struktur Evropské unie a mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí chce ministerstvo zahraničí dát v letech 2025 až 2027 vždy 120 milionů korun, stejně jako v dosavadním tříletém období. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválila vláda a který má ČTK k dispozici.

Pokračující ruská agrese proti Ukrajině podle ministerstva zahraničí ukazuje, že součástí mezinárodního bezpečnostního prostředí budou i nadále nestabilita a konflikty za hranicemi EU, které mají negativní dopady na naši bezpečnost.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase zítra ráno. Přejeme dobrou noc. 

Ukrajina bude v příštím roce potřebovat o 12 až 15 miliard dolarů (zhruba 270 až 337 miliard Kč) vyšší zahraniční pomoc, než dříve předpokládala. Oznámila to dnes náměstkyně ukrajinského ministra financí Olha Zykovová. Kyjev dříve uváděl, že bude napřesrok potřebovat zahraniční pomoc ve výši 22,7 miliardy dolarů (510 miliard Kč), píše agentura Reuters.

Ukrajina posiluje jednotky bránící klíčové město Pokrovsk v Doněcké oblasti, které je ohroženo pokračujícím ruským náporem. Ve večerním videovystoupení to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Apeloval současně také na dodávky dělostřelecké munice od západních partnerů.

„Pochopili jsme, co podniká (v Doněcké oblasti) nepřítel, a posilujeme naše síly,“ řekl Zelenskyj. „Je velmi důležité, aby partneři skutečně plnili své závazky. Je to zásadní pro obranu,“ zdůraznil po poradě s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským.

Nizozemí nakoupí a pošle na Ukrajinu 50 radarů, které dokáží detekovat drony. Informuje o tom The Kyiv Independent. 

Fotbalisté Ukrajiny odehrají úvodní domácí zápas nového ročníku Ligy národů 7. září proti Albánii v Praze. Svěřenci trenéra Serhije Rebrova kvůli válečnému konfliktu s Ruskem nemohou nastupovat k mezistátním utkáním ve své zemi a pro úvodní duel skupiny B1, v níž je i česká reprezentace, našli azyl na stadionu Sparty na Letné. Dějiště zápasu zveřejnila UEFA.

Obrazem: Ukrajinští vojáci v Doněcké oblasti 

Drony útočí na Murmanskou oblast Ruské federace již čtvrtý den v řadě, uvádí na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. Pracovníci místních podniků byli evakuováni kvůli útoku dronem. Letiště Murmansk a Apatity nepřijímají a nevypouštějí letadla. Byla zavedena omezení vzdušného prostoru, dodává také server. 

Západní demokracie mají příliš velká očekávání od toho, co dokáží sankce vůči Rusku. Sankce Rusům sice ubližují, ale nepoloží je, shodli se odborníci na semináři s názvem "Perspektivy změny? Rusko dva a půl roku od agrese proti Ukrajině", který se uskutečnil v Poslanecké sněmovně.

Podle nich mohou být běžní Rusové ze sankcí rozčarovaní, ale mnohdy se situací nezabývají. Důvodem je mimo jiné i to, že prezident Vladimír Putin v lidech v Rusku vyvolává strach z vyjádření nesouhlasu.

Ruské úřady uzavřely letiště v Murmansku a v Apatity, druhém největším městě Murmanské oblasti na severozápadě evropského Ruska, a uzavřely tamní vzdušný prostor. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na anonymní zdroj blízký letištím v obou městech.

Taková opatření ruské úřady obvykle přijímají, pokud hrozí či probíhá útok ukrajinských dronů, napsala agentura Reuters a dodala, že u Murmanska je vojenské letiště. Hrozbu v podobě výskytu dronu následně potvrdil gubernátor Murmanské oblasti Andrej Čibis.

Země Evropské unie téměř naplnily své zásobníky plynu v rámci příprav na zimu a na případné zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Zásobníky jsou nyní naplněny z 90 procent. Druhým rokem za sebou se tak podařilo dosáhnout cílového limitu 90 procent již v srpnu, tedy s dostatečným předstihem před listopadovým termínem. Uvedla to dnes Evropská komise.

Německo, které má největší zásobníky v EU, je naplnilo na 93 procent kapacity. Většina členů EU, kteří mají zásobníky, je naplnila z více než 90 procent. Je mezi nimi i Česká republika, kde naplněnost zásobníků činí 90,43 procenta, ukázaly údaje společnosti Gas Infrastructure Europe (GIE).

Před válkou na Ukrajině, která začala v roce 2022, mělo Rusko podíl na dodávkách plynu do Evropy 40 procent.

Dodávky zemního plynu do Maďarska teď ohroženy nejsou, přestože trvají boje v blízkosti ruského města Sudža, kde je i jediná měřicí stanice, přes kterou nyní proudí do Evropské unie ruský plyn. Maďarsko pracuje také na zajištění alternativních dodávek ropy, i když necítí dostatečnou podporu Evropské komise (EK). Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

"Dodávky energií do Maďarska jsou zajištěny," napsal na facebooku Szijjártó. Dodávky přes jiné plynovody jsou podle ministra v současné době dostatečné. Ruská plynárenská společnost Gazprom dodává plyn do Maďarska potrubím Turkstream přes Turecko a Srbsko, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinské ozbrojené síly na začátku srpna překročily hranici a dobyly několik ruských měst, včetně Sudže, přes kterou Rusko dodává plyn ze západní Sibiře přes Ukrajinu dál do Evropské unie.

V Maďarsku vstoupilo v platnost rozhodnutí vlády, podle kterého mají nárok na státní pomoc pouze běženci z oblastí Ukrajiny přímo dotčených válkou. V důsledku tak mohou tisíce ukrajinských uprchlíků v Maďarsku zůstat bez střechy nad hlavou, anebo budou nuceni se vrátit do vlasti, upozornil dnes server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

Maďarské úřady se řídí seznamem, na kterém je momentálně 13 z 24 ukrajinských oblastí vedeno jako regiony postižené válkou. Je na něm také Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Seznam má být upravován každý měsíc. V Maďarsku podle BBC získalo azyl 31 000 ukrajinských občanů, ale není jasné, kolik z nich může o pomoc přijít.

Nová pravidla nahrazují systém, který fungoval od roku 2022, tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Maďarsko tehdy přijalo statisíce lidí utíkajících před válkou. Budapešť poskytla Ukrajincům právo na dotované bydlení a sociální dávky.

Nyní se tato privilegia mají omezit na uprchlíky z oblastí, ve kterých se bojuje či bojovalo.

Vojenské junty Mali, Burkiny Faso a Nigeru v otevřeném dopise vyzvaly Radu bezpečnosti OSN, aby přijala opatření proti Ukrajině, která podle nich podporuje povstalecké skupiny v západoafrické oblasti Sahelu. S odkazem na malijské ministerstvo zahraničí o tom dnes informují agentury AFP a AP.

Mali začátkem srpna přerušilo diplomatické styky s Ukrajinou kvůli výrokům mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky Andrije Jusova o bojích na severu Mali, při nichž koncem července tuarežští povstalci zabili desítky malijských vojáků a žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny. Jusov tehdy v reakci na útok povstalců sdělil, že rebelové dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení akce. O několik dní později diplomatické vztahy s Ukrajinou v solidaritě s Mali přerušila také vojenská junta v sousedním Nigeru.

Mali a Niger si výroky mluvčího ukrajinské služby vyložily jako přiznání přímého zapojení Ukrajiny do konfliktu a obvinily ji z podpory mezinárodního terorismu.

Ruská protiletecká obrana v noci na dnešek zničila desítku dronů, které směřovaly k Moskvě. Na platformě Telegram to uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin, který to označil za jeden z dosud největších dronových útoků na jím spravované město.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o odražení 11 bezpilotních letounů mířících na hlavní město. Kyjev se k Rusy hlášenému útoku na Moskvu nevyjádřil. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla protiletadlový systém S-300 v Rostovské oblasti. Ukrajinské letectvo později oznámilo, že ukrajinská obrana v noci zničila 51 ze 72 ruských dronů a střel, 16 bezpilotních letounů zřejmě spadlo vlivem radioelektronického boje.

"Toto byl jeden z největších útoků na Moskvu s použitím dronů," napsal Sobjanin na síti Telegram krátce před 04:00 SELČ, kde informoval o sestřelení deseti dronů. Podle něj některé bezpilotní stroje protiletecká obrana zničila u města Podolsk. To leží jižně od Moskvy asi 38 kilometrů od Kremlu, napsala agentura Reuters. Sobjanin také uvedl, že podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn ani nejsou hlášeny žádné škody.

Ruské úřady odložily místní volby v sedmi obcích v Kurské oblasti, do které vpadla ukrajinská armáda. Dnes o tom informovala agentura AFP. Ukrajinským silám se podle dostupných informací daří v ruské Kurské oblasti postupovat, naopak na východě Ukrajiny pod náporem ruských vojáků ustupují. Ruské ministerstvo obrany dnes podle Reuters oznámilo, že převzalo kontrolu nad obcí Želanne v Pokrovském okrese v Doněcké oblasti.

Ruské volební orgány sdělily, že místní volby se budou konat, jakmile bude možné zajistit bezpečnost hlasujících. Naopak volby gubernátora Kurské oblasti se uskuteční v původním termínu od 28. srpna do 5. září.

Podle serveru Ukrajinska pravda budují Rusové podél Kerčského mostu, který spojuje Rusko a okupovaný ukrajinský poloostrov Krym, paralelní konstrukci. Pravděpodobně má samotný most chránit. „V květnu Rusové doplnili opevnění kolem Kerčského mostu na ochranu před drony. Okupanti se pravděpodobně domnívají, že tím mohou stavbu ochránit před ukrajinskými námořními drony, které mají výkonnou útočnou část pro vyhození takových staveb do povětří,“ napsal server. 

V Chersonu byly ve 14 hodin slyšeny výbuchy. „Naši zpravodajové hlásí, že v Chersonu jsou slyšet výbuchy,“ píší lokální média. 

Podle vojenského analytika Jiřího Vojáčka byl do bojových operací v Kurské oblasti na straně ukrajinské armády nasazen minimálně jeden tak T-72EA, který Ukrajině věnovala Česká republika. 

Dokument, kterým Ukrajina dnes přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), podle agentur Ukrinform a Unian stanoví, že země po dobu sedmi let po ratifikaci nebude uznávat jurisdikci ICC, pokud se bude záležitost týkat ukrajinských občanů. Není jasné, jak přesně bude toto pravidlo fungovat, neboť Ukrajina už ICC udělila právo vyšetřovat zločiny spáchané na ukrajinském území, podotkla Jevropejska pravda.

Poslankyně Jevhenija Kravčuková na facebooku upozornila, že Ukrajina využila v tomto ohledu možnosti odvolat se na článek 124 Římského statutu, jenž tento krok umožňuje. Zmíněný článek praví, že přistupující stát může prohlásit, že po dobu sedmi let od vstupu statutu v platnost nepřijímá jurisdikci ICC, pokud je údajný trestný čin spáchán jeho státními příslušníky nebo na jeho území. Tato klauzule se týká válečných zločinů. ICC má mandát stíhat jednotlivce za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a zločin agrese.

Přistoupení Ukrajiny k Mezinárodnímu trestnímu soudu je jednou z podmínek pro vstup Ukrajiny do Evropské unie, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. 

Podle zpravodajů serveru Suspilne jsou v Ivano-Frankivsku slyšet zvuky výbuchů. Na západě Ukrajiny se již dopoledne pohyboval jeden z dronů, které nad území sousední země v noci vyslal ruský agresor. 

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že odrazilo útoky ukrajinský jednotek u Komarovky, Koreněva, Malé Lokni a Ruské Konopelky v Kurské oblasti. „Pokusy nepřátelských útočných skupin zaútočit na zmíněné osady byly zmařeny,“ tvrdí ruská agentura RIA Novosti. 

Ruské ministerstvo pro mimořádné situace v pondělí oznámilo, že Kurskou oblast už opustilo 122.000 lidí. Dnes pak TASS s odvoláním na zdravotnické služby informoval, že ukrajinská ofenziva v Kurské oblasti si vyžádala smrt 31 lidí a že dalších 143 utrpělo zranění.

Úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes na síti Telegram napsal, že ukrajinský dronový útok si dnes v regionu vyžádal jednoho mrtvého a dva zraněné. Bezpilotní prostředek podle něj odhodil výbušninu na vůz, ve kterém tito lidé cestovali.

Ukrajinské síly podle  prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dobyly v Kurské oblasti na západě Ruska více než 1250 kilometrů čtverečních a 92 obcí. Americký Institut pro studium války (ISW) dnes informoval, že ukrajinští vojáci pokračují v tomto regionu v útocích, kde od té doby zaznamenali postup. Podle snímků s ověřenou polohou pronikli na východě do města Koreněvo a na severovýchodě se k městu přiblížili. Postoupili také severně u obce Russkoje Porečnoje, kde ale rozsah pokroku ISW nedokázal prozatím ověřit. Vpád do ruského pohraničí v Kurské oblasti Zelenskyj zdůvodnil snahou vytvořit nárazníkovou zónu.

Ruské úřady odložily místní volby v sedmi obcích v Kurské oblasti, do které vpadla ukrajinská armáda. Dnes o tom informovala agentura AFP. Ukrajinským silám se podle dostupných informací daří v ruské Kurské oblasti postupovat, naopak na východě Ukrajiny pod náporem ruských vojáků ustupují. Ruské ministerstvo obrany dnes podle Reuters oznámilo, že převzalo kontrolu nad obcí Želanne v Pokrovském okrese v Doněcké oblasti.

Ruské volební orgány sdělily, že místní volby se budou konat, jakmile bude možné zajistit bezpečnost hlasujících. Naopak volby gubernátora Kurské oblasti se uskuteční v původním termínu od 28. srpna do 5. září.

„Místní obyvatelé hlásí, že v Selidove v Doněcké oblasti hoří místní trh,“ oznámily tamní úřady na telegramu. Zatím není známo, zda došlo k zásahu. Selidove však zřejmě ostřelovaly ruské jednotky.