Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Evropská unie musí být podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jednotnější a musí posílit vlastní bezpečnost. Borrell to řekl novinářům na okraj dnešního neformálního summitu EU v Budapešti. Hlavními tématy tohoto jednání je posílení konkurenceschopnosti EU, ale i vztahy s USA a situace na Ukrajině či v Gruzii.

Evropští lídři budou dobře spolupracovat s příštím prezidentem Spojených států, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz v Budapešti, kde se jen dva dny po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu koná neformální summit Evropské unie. Scholz zdůraznil, že ve světle války na Ukrajině, proti které Rusko bojuje s nezměněnou brutalitou, a konfliktu na Blízkém východě musí Evropa zůstat silná.

Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa „odejdou“ z války na Ukrajině a Evropa sama ji financovat nemůže, řekl maďarský premiér Viktor Orbán ve státním rozhlasu před začátkem dnešního neformálního summitu EU v Budapešti. Informovala o tom agentura Reuters. Washington poskytuje Ukrajině, která se od předloňského února brání ruské invazi, největší část pomoci ze všech jejích spojenců.

Ukrajinské drony v noci zaútočily na ruské město Saratov, vzdálené stovky kilometrů od frontové linie na Ukrajině. Gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin napsal na sociální síti, že trosky sestřeleného dronu dopadly v průmyslové zóně a že nikdo nebyl zraněn. Podle místních médií trosky zasáhly areál rafinérie. Ruské ministerstvo obrany informovalo o celkem 17 sestřelených dronech, z toho šesti nad Saratovskou oblastí.

V Oděse při nočním dronovém útoku zemřel muž, který řídil auto. Osm lidí je zraněných, 91letá seniorka měla akutní reakci na stres, informoval na telegram Oleh Kiper, šéf vojenské správy regionu na březích Černého moře. Poškozeny byly obytné domy nebo plynové potrubí.

Snímky následků ruského útoku na Charkov.

Na Charkov, který je od hranic obou zemí vzdálený jen několik desítek kilometrů, Rusko zaútočilo naváděnými pumami KAB. Terechov v noci na dnešek na svém účtu na telegramu několikrát varoval, že ve městě jsou slyšet výbuchy, a letectvo informovalo, že ruská armáda Charkov bombarduje. Exploze se podle Terechova ozývaly i v centru města, největší škody jsou však na sídlišti Saltivka. V zasaženém panelovém domě je poškozeno několik pater. Čtyři lidi museli záchranáři odvézt do nemocnice a zhruba 30 obyvatel domu se muselo evakuovat. Škody vznikly také na infrastruktuře jinde ve městě. Ráno Rusko na Saltivku zaútočilo znovu.

Pětadvacet lidí utrpělo zranění, když ruská armáda v noci na dnešek bombardovala ukrajinský Charkov, uvedly úřady. Částečně se zřítil panelový dům.

Na Ukrajině padl osmý ruský generál, který se účastnil invaze do země. Generálmajor Pavel Klimenko byl zabit ve středu, okolnosti jeho smrti se objasňují. Napsala to dnes ruská služba BBC, které smrt ruského důstojníka potvrdil jeho příbuzný. Rodiny řady ruských vojáků ho podle stanice viní z toho, že své muže posílal do útoku bez ohledu na jejich ztráty. Server Astra napsal, že Klimenko organizoval mučírnu pro ruské vojáky na území ukrajinské Doněcké oblasti.

Drazí čtenáři, pro dnešek se loučíme, online zpravodajství kolem dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.

Budoucí americký prezident Donald Trump s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ještě od voleb nemluvil, rozhovor ale předpokládá.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pogratuloval Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách a řekl, že je připraven s ním hovořit. Podle agentur tak dnes učinil v Soči na konferenci diskusního klubu Valdaj, kde rovněž prohlásil, že se nebrání obnovení kontaktu ani s dalšími světovými lídry.

Trump před volbami opakovaně tvrdil, že pokud se dostane znovu k moci, rychle ukončí válku na Ukrajině. K možnému rozhovoru s Trumpem Putin řekl, že jakýkoli návrh, který by mohl pomoci ukončit konflikt na Ukrajině, si zasluhuje pozornost. Západní představitelé i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůrazňují, že válku může Putin kdykoli ukončit zastavením bojů a stažením ruských vojáků z Ukrajiny.

Severokorejští vojáci bojující na straně Ruska proti Ukrajině, už zaznamenali ztráty, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Příští dvacetiletí může být složitější než poslední dvě desítky let, řekl ruský prezident Putin na diskusním fóru Valdaj. NATO nazval anachronismem.

Vojáci 57. samostatné motorizované pěší brigády pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny hájí Charkovskou oblast. Pod kmeny a maskovací sítí schovávají samohybnou houfnici 2S1 Gvozdika.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X napsala, že měla skvělý telefonát se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hovořili prý spolu o obraně a dění na Ukrajině, obchodu a energetice. Pogratulovala mu také k vítězství.

„Těším se na posílení vazeb mezi EU a USA a na společnou práci při řešení geopolitických výzev. Jednali jsme o obraně a Ukrajině, obchodu a energetice. Společně můžeme podpořit prosperitu a stabilitu na obou stranách Atlantiku,“ uvedla von der Leyenová.

Sněmovní bezpečnostní výbor před závěrečným schvalováním vládní novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí doporučil v normě řadu úprav. Podporu nezískal pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o posuzování nároku zdravotně postižených uprchlíků na příspěvek na péči. Novou konstrukci zohlednění zdravotního postižení v pěti stupních podle německého modelu, zatímco pro české občany platí čtyři stupně, označila Jana Pastuchová (ANO) za paskvil a diskriminaci českých žadatelů o příspěvek.

Renata Zajíčková (ODS) ve výboru uspěla s návrhem umožnit ředitelům a zřizovatelům škol vypsat pro děti cizinců dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol. Pomůže to podle ní hlavně v Praze a dalších lokalitách s vyšším počtem uprchlíků rozložit ukrajinské žáky do více škol. Nyní v některých třídách tvoří až třetinu dětí.

Po úpravách doporučil výbor návrh novely jako celek schválit.

Počet obětí ruského útoku na Záporoží vzrostl na čtyři, uvedl ukrajinský činitel. V Doněcké oblasti jsou hlášeny dvě oběti ruského ostřelování.

Obrazem: Následky ruského útoku na Záporoží

Rozpočet EU musí být podle polského kandidáta na eurokomisaře použit na podporu Ukrajiny a posílení obrany EU, musí být rovněž flexibilnější.

Nejméně jednu oběť a 17 zraněných si vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, oznámily dnes ukrajinské úřady. Mezi zraněnými jsou i tři děti, čtyřměsíční holčička a chlapci ve věku jednoho roku a deseti let, napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Ivan Fedorov.

Posílení spolupráce ve zbrojním průmyslu nebo společnou výrobu munice dnes projednali ve Varšavě česká ministryně obrany Jana Černochová a její polský protějšek Wladyslaw Kosiniak-Kamys. Napsala to agentura PAP. České ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvedlo, že politici jednali o zkušenostech s pořízením letounů F-35 či rozvoji spolupráce v rámci Severoatlantické aliance (NATO).

Černochová na tiskové konferenci připomněla českou muniční iniciativu, která získává dělostřeleckou munici pro Ukrajinu bránící se už třetím rokem ruské vojenské agresi. Upozornila, že země NATO i Evropské unie se potýkají s nedostatkem munice, píše PAP. „Až skončí válka na Ukrajině, budeme muset vytvořit zásoby munice, a tedy zřídit závody na její výrobu v našich zemích,“ uvedla podle polské tiskové agentury česká ministryně.

Ukrajina, jejíž armáda již měsíce ustupuje před mnohem početnějšími a lépe vyzbrojenými ruskými silami, „potřebuje další zbraně, a ne podporu v rozhovorech“ s Moskvou, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury AFP.

„Neměli bychom si představovat, že tím, že ukážeme slabost nebo obětujeme určité evropské pozice či pozice jedné evropské země, si můžeme koupit mír,“ řekl prezident země bojující třetím rokem proti ruské agresi a varoval Evropany před jakýmkoli snížením tlaku na Moskvu. „Objímání se s Putinem nepomůže. Někteří z vás ho objímají už 20 let a věci se jen zhoršují. Myslí jen na války a nezmění se. Pouze tlak mu může stanovit hranice,“ naléhal. „Doufáme, že Amerika bude silnější. Takovou Ameriku potřebuje Evropa. A silná Evropa je to, co Amerika potřebuje. Je to pouto mezi spojenci, kterého si musíme vážit a které se nesmí ztratit,“ nabádal dnes ukrajinský prezident.

Jedno ze dvou ukrajinských letišť, Lvov nebo Boryspil u Kyjeva, obnoví provoz do konce ledna 2025, uvedl na Kyjevském mezinárodním ekonomickém fóru vedoucí partner společnosti Marsh McLennan Crispin Ellison.

Ruská armáda dnes celkem pětkrát zasáhla Záporoží pomocí řízených leteckých bomb. Útok zasáhl několik obytných budov a nemocnici. Jeho plné následky se stále vyhodnocují, uvedl guvernér Ivan Fedorov.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu Evropského politického společenství varoval, že čím bližší je některá evropská země vůči Rusku, tím slabší se jeví koncept její neutrality. O ukončení války by měla rozhodnout Ukrajina a účet za válku by mělo zaplatit Rusko, prohlásil prezident bránící se země.

Se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem si ve středu večer telefonovala pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová, uvedla dnes agentura APA. Kromě gratulace k vítězství byl rozhovor příležitostí „potvrdit pevné spojenectví, strategické partnerství a hluboké a historické přátelství, které odjakživa spojují Řím a Washington“, vyplývá z tiskového prohlášení italské vlády. „Během telefonátu vyjádřili Meloniová a zvolený prezident Donald Trump připravenost v těsné součinnosti pracovat na všech důležitých mezinárodních tématech, počínaje válkou na Ukrajině a krizí na Blízkém východě, se společným cílem podporovat stabilitu a bezpečnost, i v rámci vztahů s Evropskou unií,“ stojí v prohlášení.

Rozsáhlé materiální škody hlásí jihoukrajinské město Záporoží v důsledku pěti úderů klouzavými bombami a raketami. Mělo dojít k zásahu civilních budov. Zatím nejsou zprávy o obětech ani zraněných. 

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenský také v Budapešti upozornil, že je to Rusko, které eskaluje situaci nasazením severokorejských vojáků do války proti Ukrajině. „Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly,“ poznamenal Zelenskyj v narážce na heslo Donalda Trumpa, který tento týden zvítězil v amerických prezidentských volbách.

„Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Reuters evropským vůdcům na jednání Evropského politického společenství v maďarské Budapešti.

„Evropa by neměla navěky delegovat svou bezpečnost na Američany,“ řekl na zahájení summitu Evropského politického společenství francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj ve společném zájmu, aby Rusko nevyhrálo válku na Ukrajině.

Spojené státy a Čína budou podle Macrona především hájit své zájmy. Francouzský prezident ve středu mluvil se zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem - je podle něj legitimní, že jako Američan bude především hájit zájmy Spojených států. „Evropa musí být připravena hájit zájmy Evropanů,“ řekl Macron.

Podle listu The Wall Street Journal může být cílem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa přestat podporovat Ukrajinu. „Trump slíbil ukončit válku na Ukrajině do své inaugurace. To ho dostalo pod tlak, kdy musí rychle vybrat postup. Odkloní se od postupu Joea Bidena podporovat Ukrajinu, dokud to bude potřeba,“ napsal list. Podle něj se pokusí konflikt zmrazit a nechat na příměří dohlížet Evropany.

„Můžeme provádět výcvik a poskytovat další podporu, ale hlaveň zbraně bude evropská,“ řekl prý jeden z Trumpových poradců. 

Generální tajemník NATO Mark Rutte chce s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořit o hrozbě, kterou představuje posilování vazeb mezi Ruskem a Severní Koreou. Řekl to dnes podle agentury AFP při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPS) v Budapešti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v maďarské metropoli řekla, že se těší na opětovnou spolupráci s Trumpem a že je třeba analyzovat společné zájmy.

„Těším se, až si sedneme s prezidentem Trumpem a uvidíme, jak kolektivně zajistíme, že budeme této hrozbě čelit,“ řekl Rutte po svém příjezdu na summit Evropského politického společenství, kterého se v Budapešti účastní na 40 lídrů včetně českého premiéra Petra Fialy. 

Británie rozšířila své protiruské sankce o dalších více než pět desítek lidí a subjektů včetně tří polovojenských organizací napojených na Kreml. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo zahraničí, podle něhož se sankce vztahují i na milice Africa Corps navazující na aktivity Wagnerovy skupiny. Postihy jsou namířeny i proti zahraničním dodavatelům vojensky využitelných technologií či agentovi viněnému z podílu na pokusu o vraždu Sergeje Skripala v roce 2018.

Mezi celkem 56 osobami a organizacemi figurují subjekty sídlící v Číně, Turecku nebo středoasijských zemích, které se podílejí na výrobě a dodávkách nástrojů, mikroelektroniky či součástí dronů ruské armádě. Sankce mají podle Londýna „dále omezit dodávky důležitého vojenského vybavení, které Putin zoufale potřebuje ke své ilegální válce proti Ukrajině“.

„Putin už téměř 1000 dnů vede válku, o níž si myslel, že mu zabere jen pár dní. Neuspěje a já budu dále tlačit na Kreml a podporovat Ukrajince v jejich boji za svobodu,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy

Šéf malajsijské vlády Anwar Ibrahim zmínil v souvislosti s Trumpovým návratem do prezidentské funkce v USA nové příležitosti a společné cíle, protože USA v zemi masivně investují. Ibrahim doufá ve větší angažovanost Spojených států v jihovýchodní Asii a v jejich pomoc při ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a na Ukrajině.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 74 nepřátelských dronů zejména na území Kyjevské a Oděské oblasti. „Nepřítel zaútočil 106 útočnými bezpilotními letouny Šahed a neidentifikovanými drony ze směrů Kursk, Primorsko-Achtarsk, Orel a z okupovaného Krymu,“ uvedl generální štáb. 

Místopředseda hnutí ANO předpokládá zvýšený tlak na ukončení války na Ukrajině v souvislosti se zvolením Donalda Trumpa. „Evropská unie musí být připravená, kdyby válka skončila, například na další migrační vlnu,“ řekl Karel Havlíček. Mezi migranty by tentokrát byli váleční veteráni, což je nutné dobře vyhodnotit zejména z bezpečnostního hlediska, míní.

Havlíček potenciální poválečný příchod dalších lidí z Ukrajiny vnímá jako velkou hrozbu. Účastníci války budou chtít jít za svými rodinami, ale půjde o lidi školené na nejnebezpečnější operace a v nejrůznějším zdravotním i psychickém stavu, kteří budou trpět různými traumaty z bojů, vysvětlil. „Je nutné se připravit a nedopustit, aby se sem dostali ve větší míře, bezpečnostní složky musí být připravené,“ míní.

Západ by měl jednat s Ruskem o ukončení války, aby se vyhnul „ničení ukrajinské populace“, prohlásil dnes podle tiskových agentur tajemník ruské bezpečnostní rady, bývalý ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko oficiálně popírá, že by jeho vojáci útočili na civilisty, přestože OSN prověřila a potvrdila smrt tisíců civilistů ve válce na Ukrajině, rozpoutané Moskvou v únoru 2022.

„Nyní, kdy situace na bojišti není příznivá pro kyjevský režim, má Západ na výběr: pokračovat ve financování (Kyjeva) a ničení ukrajinského obyvatelstva, anebo uznat současnou realitu a začít vyjednávat,“ řekl Šojgu na poradě tajemníků bezpečnostních rad bývalých sovětských republik v Moskvě.

Vojáci ukrajinské dělostřelecké baterie na frontě na východě země ve středu jen matně věděli o výsledcích amerických prezidentských voleb svědčících o vítězství Donalda Trumpa. Ale ve svých nadějích ohledně příštího prezidenta Spojených států měli jasno, píše v reportáži agentura AP.

„Doufám, že množství zbraní, potřebných pro naše vítězství, se zvýší,“ řekl několik hodin před potvrzením Trumpova vítězství devětatřicetiletý velitel jednotky, vystupující pod přezdívkou Mozart, . „Je jedno, kdo je prezident, pokud nás neodřízne od pomoci, protože ji potřebujeme,“ dodal.

Slovinská kandidátka na eurokomisařku Marta Kosová podle všeho nepodporuje urychlení přístupových rozhovorů mezi EU a Ukrajinou, poznamenal bruselský server Politico. „Nové členské státy přijmeme pouze v případě, že se přihlásí k našim hodnotám, demokracii a k právnímu státu,“ řekla slovinská kandidátka europoslancům. Jak bývalá novinářka a velvyslankyně v Německu a ve Švýcarsku zdůraznila, nikdy „nedá přednost rychlosti před kvalitou“.

Na adresu Kyjeva nicméně uvedla, že „podpora Ukrajiny je pro ni zásadní“. „I když je na Ukrajině válka, země si vede ve vyjednávacím procesu velmi dobře,“ dodala.

Ruská invazní armáda tvrdí, že zcela ovládla obec Kreminna Balka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. „Ruské jednotky osvobodily vesnici Kreminnaja Balka v Doněcké lidové republice,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany pro agenturu TASS. 

„Protivzdušná obrana metropole sestřelila více než tři desítky bezpilotních strojů,“ napsal náčelník kyjevské vojenské správy Serhij Popko na sociální síti Telegram k nočnímu útoku na město. „Nepřátelské drony útočily na Kyjev jednotlivě i ve skupinách. Nalétaly ve vlnách, z různých směrů a v různých výškách, jak velmi nízko, tak vysoko. Letecký poplach ve městě trval osm hodin,“ vylíčil Popko. Trosky dronů dopadly v šesti čtvrtích, místy vypukly požáry, které hasiči vzápětí uhasili.

Experti podle agentury Unian varují, že Moskva mezitím pravděpodobně zvyšuje zásoby raket a střel s plochou dráhou letu k dalšímu útoku.

Ruská protivzdušná obrany během noci sestřelila 17 ukrajinských dronů, 16 nad Voroněžskou a jeden nad Belgorodskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Na sociální sítích se objevily zprávy o útoku dronů na rafinérii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, ale o tom se ministerstvo nezmínilo, upozornil server BBC News.

„Jedinečná nepředvídatelnost Donalda Trumpa je potenciálním klíčem k míru na Ukrajině,“ prohlásil bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen po republikánově drtivém vítězství v amerických volbách. Podle Rasmussena by mohla fungovat i další taktika - apelování na Trumpovo ego.

„Mohli bychom využít kombinace Trumpovy nepředvídatelnosti s jeho touhou být vítězem a vytvořit z toho silný vzorec pro podporu mírového procesu na Ukrajině,“ řekl Rasmussen serveru Politico a dodal, že by podle něj měl Trump říci Putinovi, aby přestal válčit. 

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se dnes v Budapešti zúčastní summitu Evropského politického společenství. To bylo založeno krátce po ruské invazi a první summit se v roce 2022 konal v Praze. Členy jsou všechny evropské státy vyjma Ruska a Běloruska. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala (ODS). 

Noční dronové útoky na Kyjev a Oděsu si podle zatím dostupných informací od místních úřadu nevyžádaly žádné oběti na životech. Tři lidé byli v hlavním městě Ukrajiny zraněni. Došlo však k rozsáhlým materiálním škodám. Hořet začalo i kyjevské zdravotní středisko. V jiho-ukrajinské Oděse jeden z dronů dopadl do zastavěné oblasti. „Na místě začíná pracovat  tým městského operačního štábu, kde mohou lidé žádat o pomoc při obnově oken a dveří,“ uvedl úřad tamního starosty. 

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.

Děkujeme za pozornost, to je z dnešního zpravodajství k válce na Ukrajině vše. Opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc. 

Končící administrativa prezidenta Bidena chce co nejvíce urychlit pomoc Ukrajině ve výši šesti miliard dolarů. Trump část z ní ale může zastavit.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách v době, kdy ukrajinská obrana čelí sílícímu tlaku ruských invazních sil, vyvolalo v ulicích Kyjeva a Charkova obavy. Napsala to dnes agentura AFP a připomněla, že Ukrajina je ve své obraně před ruskou invazí závislá na zahraniční vojenské pomoci - hlavně z Washingtonu. Usiluje také o integraci do Severoatlantické aliance.

„Je to znepokojující,“ řekla agentuře Natalija, která uprchla z jihoukrajinského města Mariupol, jehož se v květnu 2022 po těžkých bojích a obléhání zmocnila ruská armáda. „Něco se změní, už nebude taková podpora jako dříve,“ dodala.

Přístup k obnově Ukrajiny by si zasloužil komplexní, integrovaný a koordinovaný plán, vytvořený ve spolupráci se Severní Amerikou a Evropou. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se švýcarskou prezidentkou Violou Amherdovou to řekl český prezident Petr Pavel. Obě země se na tom podle něj shodují.

Plán by podle české hlavy státu přinesl Ukrajině perspektivu, na kterou by se mohla spoléhat. Pokud budou lidé, kteří emigrovali ze země ohrožené ruskou válkou, vědět o projektech, do kterých by se mohli zapojit, bylo by to dobré pro Ukrajinu i další země, míní.

Vítězství republikána Donalda Trumpa ve volbách amerického prezidenta znamená porážku liberálních a progresivistických myšlenek. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico, který také hlasování voličů ve Spojených státech využil k opětovné kritice médií. Podle Fica by Trump mohl snížit pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.

„Myslíme si, že bude klást důraz na ekonomické záležitosti Spojených států. Myslím, že se zapotíme v Evropské unii. Ani zdaleka nejsme schopni v Evropské unii být tak draví, jak může být administrativa nového amerického prezidenta,“ uvedl Fico.

Snímky 13. brigády Národní gardy Ukrajiny z míst poblíž Charkova, kde se v době jejich pořízení připravovali střílet z děla. 

Ruský nejvyšší soud dnes zamítl odvolání bývalého velitele proruských separatistů Igora Girkina, známého také pod jménem Igor Strelkov, proti odsouzení do vězení po veřejné kritice Kremlu. Soud jednal za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti a médií, a Girkin se jednání nezúčastnil, uvedla ruská média.

Nacionalista Girkin byl letos v lednu odsouzen ke čtyřletému vězení za výzvy k extremismu. Bývalý důstojník ruské tajné služby FSB a stoupenec války proti Ukrajině před svým uvězněním na sociálních sítích stále ostřeji kritizoval ruské vojenské velení i prezidenta Vladimira Putina za neschopnost. Po otevřených výpadech proti Kremlu ho úřady loni v červenci zadržely a obvinily.

Svět je plný nestability, nejistoty a chaosu, nejvíc ho ohrožuje ruská nevyprovokovaná a devastující agrese vůči Ukrajině. Český prezident Petr Pavel to dnes řekl v projevu na zahraničním výboru švýcarského parlamentu v Bernu. Přes 50 států podle něj tento rok poskytlo různou vojenskou pomoc Ukrajině. Hlava státu také očekává pokračování české muniční iniciativy i v příštím roce. Díky ní by Ukrajina do konce letošního roku měla dostat 500.000 kusů dělostřelecké munice.

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven k dialogu se Spojenými státy, prohlásil dnes mluvčí Kremlu a dodal, že až po inauguraci nového prezidenta v lednu se ukáže, zda se v USA změnila nálada. Mluvčí Dmitrij Peskov podle agentur také prohlásil, že neví o tom, že by se Putin chystal gratulovat Donaldu Trumpovi k jeho předpokládanému vítězství v prezidentských volbách.

„Nejsem si vědom plánů prezidenta (Putina) poblahopřát Trumpovi k vítězství,“ řekl novinářům Peskov. „Nezapomínejte, že jde o nikoliv přátelskou zemi, která je přímo i nepřímo zapojena do války proti našemu státu,“ prohlásil podle agentury TASS. Moskva se chystá posuzovat Trumpa „podle konkrétních činů“, dodal podle agentury AFP.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem může podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) ohrozit vazby USA s Evropou, vazby v Severoatlantické alianci či pomoc Ukrajině. Nic z toho není dobrou zprávou pro Evropu, řekl Dvořák novinářům ve Sněmovně. Šéf Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan ČTK sdělil, že výsledky je nutné respektovat.

Všechny důsledky Trumpova zvolení je podle Dvořáka těžké odhadovat, protože opětovně zvolený prezident staví svou strategii na své nepředvídatelnosti. „Takže vlastně nevíme, co všechno byla předvolební rétorika a co se nakonec stane. Nicméně potenciálně hrozí oslabení transatlantické vazby jako takové, oslabení zájmu o Evropu, oslabení vazby uvnitř NATO, hrozí obchodní válka s Evropou a hrozí hlavně podle mého názoru rychlé ukončení pomoci Ukrajině,“ shrnul Dvořák.

Za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu, zpřísnil dnes pražský vrchní soud Rusovi Alexandrovi Frančettimu trest z pěti let vězení na deset. Vyhoštění z Česka mu pak z deseti let rozšířil na neurčitou dobu. Verdikt vynesený ve Frančettiho nepřítomnosti je pravomocný. Úřady v současné době nevědí, kde se Rus nachází. Pokud by byl v budoucnu na základě zatykače dopaden a vydán do Česka, mohl by požádat o konání nového hlavního líčení za své účasti.

„Po několik let konzistentně uváděl a pyšně se doznával k tomu, jakým způsobem se angažoval v oblasti Sevastopolu,“ konstatovala soudkyně Kateřina Radkovská. Frančettiho obhajobu označila za nevěrohodnou a účelovou. Jeho advokátka novinářům řekla, že se závěry českých soudů nesouhlasí a že zváží podání dovolání.

Vrchní soud vyhověl odvolacímu návrhu státního zástupce. „Oba tresty, které byly obžalovanému uloženy pražským městským soudem, byly nepřiměřeně mírné,“ podotkla soudkyně. Spáchaný čin je podle ní vysoce závažný a napomohl anexi Krymu Ruskem. „Ne náhodou je stíhání těchto činů zakotveno v řadě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,“ řekla.

Ruská protivzdušná obrana zničila ukrajinský bezpilotní letoun nad Kaspijskem, cca 1500 kilometrů od ukrajinských hranic, informovaly úřady. Na neurčito pak bylo uzavřeno letiště v Machačkale, metropoli Dagestánu na severu Kavkazu, uvedla agentura Interfax. Kaspijsk leží na západním břehu Kaspického moře a od ukrajinské hranice je vzdálen přibližně 1500 kilometrů.

O zničení bezpilotního letounu nad Kaspijskem ráno informoval šéf Dagestánu Sergej Melikov. Okolnosti se vyšetřují, uvedl a vyzval všechny obyvatele, aby zachovali klid a nezveřejňovali snímky a videa, které by pomohly nepříteli.

O případných následcích náletu se Melikov nezmínil. Ani ruské ministerstvo obrany o dronu nad Dagestánem neinformovalo, poznamenal server Meduza.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál Donaldu Trumpovi, který pravděpodobně vyhrál americké prezidentské volby, k „působivému vítězství“. Zelenskyj, jehož země se se západní pomocí brání ozbrojené ruské agresi, na sociální síti X napsal, že Trumpovo odhodlání přistupovat ke globálním problémům v duchu hesla „mír prostřednictvím síly“ by mohl přiblížit „spravedlivý mír“ na Ukrajině.

Zelenskyj také připomněl zářijové setkání, kdy s Trumpem jako republikánským uchazečem o návrat do Bílého domu podle svého vyjádření diskutoval o svém plánu na dosažení vítězství a o způsobech, jak ukončit ruskou agresi. 

„Oceňuji závazek prezidenta Trumpa držet se přístupu ‚míru prostřednictvím síly‘ v globálních záležitostech. To je přesně princip, který může prakticky přiblížit spravedlivý mír na Ukrajině,“ napsal s tím, že se těší na spolupráci a na „éru silných Spojených států amerických pod rázným vedením prezidenta Trumpa“. Ukrajina podle Zelenského spoléhá na to, že silná podpora obou politických táborů ve Spojených státech bude pokračovat.

Od zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa lze očekávat tlak na to, aby se Evropa víc starala o svou obranu, uvedl šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) ve vyjádření, které poskytlo ČTK ministerstvo zahraničních věcí. Lipavský je skeptický ohledně toho, že lze vyřešit válku na Ukrajině tak rychle, jak tvrdil Trump v kampani. Varoval před scénářem, kdy by mocnosti Ukrajině nadiktovaly, že se má vzdát části svého území. „Evropo, víc se starej o svou obranu, dávej víc peněz na obranu,“ shrnul. 

„Neumím si to představit, chtěl bych varovat před jakýmkoliv scénářem, který by se blížil tomu, co se stalo Československu v roce 1938, jakémukoliv Mnichovu, aby mocnosti Ukrajině nadiktovaly, že se má vzdát svého území,“ uvedl k ukončení války, o kterém mluví Trump. Jakýkoliv scénář konce války musí respektovat zásady OSN a územní celistvost Ukrajiny, která s ním musí souhlasit.

Ukrajinské systémy vzdušné obrany v noci na dnešek zničily 38 ruských dronů. S odvoláním na ukrajinské vojenské letectvo o tom informovala agentura Reuters.

V noci na dnešek nepřítel zaútočil na Oděskou oblast dvěma řízenými střelami z Černého moře a také vypustil 63 útočných bezpilotních letounů, napsal ráno ukrajinský generální štáb.

Letecký útok byl odražen protiletadlovými raketovými vojsky, letectvem, jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami ukrajinského letectva a obranných sil. V ranních hodinách štáb potvrdil sestřelení 38 nepřátelských bezpilotních letounů v Oděské, Mykolajivské, Kyjevské, Sumské, Kirovohradské, Žytomyrské, Čerkaské, Černihivské a Záporožské oblasti.

Dobré ráno, vážení čtenáři,  

Krátké přerušení hlasování ve více než desítce volebních místností a další evakuace si v úterý ve Spojených státech vyžádaly nahlášené bomby při vyvrcholení prezidentských voleb, informují americká média. Výhrůžky se týkaly i pracovišť volebních úředníků a zasáhly několik klíčových států. Nikde se žádné bomby nenašly a dopad na volby nebyl zásadní.

Situací se zabývá i Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který bez dalších podrobností uvedl, že mnohé z nejspíše falešných zpráv o bombách se zdály být odeslané z ruských e-mailových adres. „Není to potvrzené,“ řekl deníku The New York Times (NYT) o ruské stopě mluvčí vrchního volebního úředníka ve státě Georgia. „Vypadá to jako Rusko, ale mohl by to být někdo, kdo si na Rusko hraje,“ dodal.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc. 

„První boje se severokorejskými vojáky otevřely novou kapitolu nestability ve světě,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dnešním nočním videoprojevu. Zároveň poděkoval těm světovým aktérům, kteří na přítomnost Severokorejců nereagovali jen slovy, ale kteří připravují kroky na podporu ukrajinské obrany. „Musíme společně se světem učinit vše pro to, aby tento ruský krok k rozšíření války opravdovou eskalací selhal. Aby se tento jeho (ruského prezidenta Vladimira Putina) krok stal krokem k prohře - jak pro něj, tak pro Severní Koreu,“ dodal Zelenskyj.

„Švýcarsko je sice neutrální zemí, ale moc dobře si uvědomuje, v jakém bezpečnostním mezinárodním kontextu se nacházíme. Válka na Ukrajině byla budíčkem nejenom pro evropské země, které jsou v Severoatlantické alianci (NATO), případně v Evropské unii, ale i pro Švýcarsko,“ uvedl dnes prezident Petr Pavel při návštěvě země. 

V Polsku začne do konce roku výcvik členů takzvané Ukrajinské legie, která má být tvořena Ukrajinci žijícími v zahraničí a která bude posléze nasazena do bojů proti ruské invazní armádě na Ukrajině. Za měsíc fungování náborového střediska se do této vznikající legie přihlásilo přes pět set lidí, nejvíce z Polska a Česka, napsala dnes agentura Ukrinform.

Austrálie daruje Kyjevu 14 člunů s pevným trupem v hodnotě 14 milionů australských dolarů (215 milionů korun) za účelem posílení ukrajinské námořní a pobřežní obrany. Austrálie tímto krokem zdůrazňuje trvalý závazek vlády premiéra Anthonyho Albaneseho podporovat Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi, uvedlo australské ministerstvo obrany v tiskové zprávě.

Rusko dnes odpoledne zaútočilo na Charkov, drony zasáhly místní obytnou oblast. Oznámil to šéf místní správy Oleh Syněhubov. Podle něj byly dvě ženy zraněny.

Sněmovna by podle dnešního doporučení branného výboru měla schválit plán zahraničních misí české armády na další dva roky. Například na východním křídle NATO by mohlo působit až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní. Celkem by podle návrhu mohlo v příštím roce sloužit v zahraničních misích až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Současný mandát pro mise platí do konce letošního roku.

Východní křídlo Severoatlantické aliance dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Čeští vojáci by měli působit v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku. 

Za výbušnými balíky odeslanými z Litvy do dalších evropských zemí stojí Rusko, uvedl dnes v rozhlasovém rozhovoru poradce litevského prezidenta Gitanase Nausédy. Je to poprvé, co litevský představitel poukázal na ruskou vojenskou rozvědku kvůli konkrétním sabotážím, napsala agentura Reuters a připomněla, že jedna sabotáž, kterou vyšetřuje Německo, málem způsobila zřícení letadla.

Západní vlády a zpravodajské služby již dříve poukázaly na Rusko jako zdroj série požárů a sabotáží v Evropě, které měly destabilizovat spojence Ukrajiny, bránící se již třetím rokem ruské agresi, napsal Reuters. Připomněl, že polský deník Gazeta Wyborcza minulý měsíc psal, že balíčky, které způsobily požáry ve skladech v Británii, Německu a Polsku, byly odeslány z Litvy. Británie a Německo vyšetřují požáry v skladech v Birminghamu a Lipsku. Podle Berlína se málem zřítilo jedno letadlo, když v něm vzplál jeden z balíčků.

„Říkáme našim spojencům, že to není náhoda, ale součást vojenské operace,“ řekl poradce litevského prezidenta Kestutis Budrys rozhlasové stanici Ziniu. „Potřebujeme to zneškodnit a zastavit u zdroje, a tím je ruská vojenská rozvědka,“ prohlásil.

Švédsko z bezpečnostních důvodů zablokovalo výstavbu 13 větrných farem u svých břehů v Baltském moři. Informoval o tom britský The Guardian.

Švédský ministr obrany Pal Jonson v pondělí řekl, že vláda zamítla 13 ze 14 žádostí o povolení ke stavbě větrných farem u pobřeží této skandinávské země. Rozhodnutí přišlo krátce poté, co švédská armáda došla k závěru, že kvůli větrným elektrárnám by byla obtížnější obrana země.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski je zklamaný, že zatím Ukrajina nepodnikla „žádný pokrok“ v exhumaci obětí volyňské tragédie. A to ačkoliv Ukrajina slíbila, že s exhumací začne do listopadu.

Volyňský masakr je označení pro masové vraždy páchané v období od února 1943 do února 1944 na území dnešní západní části Ukrajiny. Tenkrát ale území spadalo do nacistickým Německem okupovaného Polska.

Rusko dnes kritizovalo nedělní prezidentské volby v Moldavsku, které podle předběžných výsledků vyhrála dosavadní prozápadní hlava státu Maia Sanduová. Podle Kremlu byly volby nespravedlivé, protože Kišiněv neumožnil hlasovat statisícům Moldavanů žijících v Rusku, zatímco volit mohli Moldavané žijící na Západě.

„Tyto volby nebyly ani demokratické, ani poctivé. Byly plné manipulací,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Několika stovkám tisíc moldavských občanů, kteří žijí v Rusku, nebyla poskytnuta možnost hlasovat. Tedy velmi velká část občanů neměla možnost hlasovat, na rozdíl od těch občanů, kteří pracují v evropských zemích. Je jasné, že to nemohlo neovlivnit výsledky voleb, které není možné považovat za férové,“ řekl podle agentury TASS.

Další dobytá ukrajiská vesnice. Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny další vesnici, Stepanivku u Kramatorska, připustili ukrajinští analytici. 

Nejméně šest mrtvých a devět raněných si dnes vyžádal ruský útok na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl dnes na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Na místě vypukl požár, dodal. Fedorov dříve informoval, že terčem ruského útoku se stal blíže neupřesněný objekt městské infrastruktury.

Ruské útoky proti Ukrajině za poslední den zranily tři lidi, informovaly dnes regionální úřady. Rusko přes noc vypustilo 79 bezpilotních letounů typu Shahed a další bezpilotní letouny, stejně jako řízené bomby a dvě letecké střely Kh-59/69. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 48 dronů nad osmi regiony, zatímco 30 dronů bylo „ztraceno“ a jeden odletěl zpět do Ruska, uvedlo letectvo.

Poprvé se na bitevním poli střetla ukrajinská armáda se severokorejskými vojáky nasazenými na straně Ruska. V jihokorejské televizi KBS to řekl ukrajinský ministr obrany Rust Umerov. Podle japonské agentury Kjódó Umerov uvedl, že došlo k "malému" střetnutí, aniž by upřesnil, kdy a kde přesně se boj odehrál. Nicméně by podle ministra mohl být považován za začátek účasti KLDR ve válce Ruska proti Ukrajině.

Rusko za poslední den ztratilo 1260 svých vojáků - ať už se zranili anebo zemřeli. Tím se celkové ztráty ruských okupantů od začátku totální invaze zvýšily na 701 650 lidí. Informaci přineslo vedení ukrajinské armády.

„Zelenskij chce zatáhnout Polsko do války s Ruskem,“ tvrdí polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski.

„Zelensky chce, aby Polsko střílelo rakety nad Ukrajinou, což znamená, že chce, aby Polsko vstoupilo do války, což znamená, že chce, aby Polsko bylo ve válce s Ruskem,“ řekl dále.

Rusko dnes časně ráno vypustilo raketu Sojuz nesoucí celkem 55 družic včetně dvou íránských. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruskou kosmickou agenturu Roskosmos.

Raketa Sojuz 2.1 odstartovala z kosmodromu Vostočnyj. Nese dva velké satelity Ionosfera-M, které se mají stát součástí vesmírného systému monitorujícího zemskou ionosféru. Ionosféra, kde se setkává zemská atmosféra s vesmírem, se rozprostírá zhruba 80 až 644 kilometrů nad zemským povrchem.

Dobrý den, vážení čtenáři, 

Rusku se nepodařilo rozložit demokratické instituce a volební proces v Moldavsku, uvedl dnes americký prezident Joe Biden v reakci na výsledky druhého kola prezidentských voleb v této zemi na jihovýchodě Evropy. Zvítězila v něm dosavadní proevropská prezidentka Maia Sanduová. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová naopak volby odsoudila a prohlásila, že volební kampaň byla podle ní nejvíce nedemokratická v historii země. Obvinění z ruského vměšování nekomentovala, podotkla agentura Reuters.

Vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině se pro tuto chvíli odmlčí, přejeme klidnou noc.

Ukrajina do konce roku dostane od Kanady protivzdušný systém NASAMS, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Kanada nákup pokročilého kompletu oznámila už v lednu 2023.

Němečtí prokurátoři zastavili vyšetřování jednoho z nejbohatších Rusů Ališera Usmanova. Miliardáře rusko-uzbeckého původu, který figuruje na sankčním seznamu EU i USA, německé orgány vyšetřovaly pro podezření z praní špinavých peněz. Soud ve Frankfurtu nad Mohanem zastavil trestní řízení poté, co podnikatel zaplatil pokutu ve výši čtyř milionů eur (přibližně 101 milionů korun), kterou rozdělil mezi charitativní organizace a stát.

Rozhodnutí zohlednilo skutečnost, že údajné trestné činy nezpůsobily německému státu žádnou finanční ztrátu a že k nim došlo před delší dobou, uvedlo státní zastupitelství v prohlášení. Usmanův případ se začal projednávat v září 2022, kdy německá policie při hledání důkazů trestné činnosti prohledala 24 domů a bytů v několika německých spolkových zemích. Usmanov podle německé prokuratury v letech 2017 až 2022 provedl několik transakcí s penězi, jejichž původ chtěl utajit. K tomu patrně použil rozsáhlou a složitou síť firem převážně v daňových rájích.

„Vždy jsme trvali na nevině našeho klienta,“ řekli agentuře Reuters Usmanovi právní zástupci. Uložení peněžitého trestu neznamená přisouzení viny, stojí v prohlášení německého státního zastupitelství. Usmanovi právníci uvedli, že po více než dvou a půl letech vyšetřování se nepodařilo prokázat hlavní obvinění z praní špinavých peněz. Usmanov zaplatil pokutu způsobem, který určil soud, když poslal 1,5 milionů eur (téměř 39 milionů Kč) na charitativní organizace a 2,5 milionů eur (63,3 milionů Kč) do státní kasy.

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes setkal se severokorejskou ministryní zahraničí Čche Son-hui.  Schůzka se konala v době, kdy Západ kritizuje zapojení KLDR do války s Ukrajinou. Podle nepotvrzené zprávy ukrajinských představitelů se severokorejští vojáci v ruské Kurské oblasti poprvé dostali pod ukrajinskou palbu.

Podrobnosti o dnešní schůzce Kreml neuvedl, zveřejnil jen video z úvodu setkání. Na něm ministryně zahraničí vyřídila ruskému prezidentovi „vřelé a soudružské“ pozdravy od severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Čche už před týdnem v pátek jednala s ruským šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem, kterému řekla, že Severní Korea nemá pochyby o tom, že Rusko na Ukrajině zvítězí. Také ujistila, že její země „bude stát po boku ruských soudruhů“ až do vítězství. Kim Čong-un podle ní od začátku říkal, že KLDR „by měla pomáhat ruské armádě a Rusům v jejich svaté válce na Ukrajině“.

Německo zemi napadené Ruskem poskytne dodatečný zimní balíček pomoci v ceně 200 milionů eur (pět miliard Kč). Dnes to při návštěvě Kyjeva řekla ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Poskytne obyvatelům v blízkosti fronty zásobování palivem, pomoc je určena také na poskytnutí dek a teplého oblečení.

Dodávky dělostřeleckého vybavení na Ukrajinu od spojenců se zlepšily. Dnes to po jednání s velitelem ukrajinských sil Oleksandrem Syrským oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj, napsal server Ukrajinska pravda. Dělostřeleckou munici pro Ukrajinu pomáhá ve světě získávat také česká iniciativa, která podle českého premiéra Petra Fialy naplní cíl dodat Ukrajině do konce roku 500 000 kusů velkorážní munice.

„Nastal důležitý vývoj frontových dodávek od partnerů – vidíme zvýšené dodávky ve shodě s podpůrnými balíčky. Zlepšily se výsledky dodávek pro dělostřelectvo,“ sdělil Zelenskyj.

Americký občan Daniel Martindale, který dva roky pomáhal ruské armádě v týlu ukrajinských vojsk poskytováním zpravodajských informací, doufá, že získá v Rusku politický azyl a ruské občanství. Na svém webu to dnes napsal ruský list Kommersant.

„Myslím, že (proces udělení azylu) už začal,“ řekl Martindale, kterému pomohly ruské zvláštní služby dostat se na okupovaná území na východě Ukrajiny a pak do Moskvy. Američan podle okupačních úřadů sehrál důležitou roli při dobytí vsi Bohojavlenka u Vuhledaru v Doněcké oblasti. V sobotu Američan přicestoval do Moskvy, kde hodlá získat ruské občanství, dodal Kommersant.

Podívejte se na nové snímky Vladimira Putina v Moskvě.

Ukrajina by nebyla proti, kdyby Katar či jiná země vyjednala dohodu o energetické bezpečnosti, a to za pomoci rozhovorů vedených zvlášť s Ruskem a zvlášť s Ukrajinou. Žádná taková dohoda teď není, uvedl podle agentury Reuters šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

Slovenský prezident Peter Pellegrini nevyhověl žádné ze čtyř žádostí slovenských občanů o povolení služby v ukrajinské armádě, které dostal od nástupu do úřadu letos v červnu. ČTK o tom dnes informovala prezidentská kancelář. Bývalá hlava slovenského státu Zuzana Čaputová, která byla v úřadu i v době začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, několik souhlasů v uvedené záležitosti udělila.

Působení v cizím vojsku bez souhlasu prezidenta je na Slovensku trestným činem, za který viníkovi hrozí vězení.

Německo bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, řekla dnes na návštěvě Kyjeva ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Na Ukrajinu podle prohlášení svého ministerstva zavítala, aby zemi podpořila před nadcházející zimou. Rusko, jehož invazi se Ukrajina už téměř tři roky brání, intenzivně útočí mimo jiné na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

„Německo stojí spolu s mnoha partnery z celého světa skálopevně na straně Ukrajiny,“ uvedla Baerbocková. „Ukrajinky a Ukrajince budeme podporovat tak dlouho, jak to budou potřebovat, aby mohli jít po cestě ke spravedlivému míru,“ dodala.

Baerbocková ocenila boj Ukrajinců, kteří se už téměř 1000 dní brání ruské invazi. Situaci vyostřují „masivní ruské nálety na civilní infrastrukturu, ofenzivy v oblasti Charkova a na Donbasu a severokorejské dodávky zbraní“.

Patnáct lidí v neděli večer utrpělo zranění po ruském útoku řízenými klouzavými bombami na obytnou čtvrť v ukrajinském Charkově. Zranění utrpělo 11 civilistů a čtyři policisté.

Rusko v neděli večer zaútočilo také na městečko Kivšarivka na východě Charkovské oblasti. Podle regionální prokuratury zasáhlo pětipodlažní dům, v jehož troskách zemřeli tři lidé. Jednu ženu se podařilo zachránit. Kivšarivka leží jižně od Kupjansku a od frontové linie ji dělí jen několik kilometrů.

Lidé v Moldavsku se rozhodli pro cestu ekonomického růstu a sociální stability, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na sociální síti X, v němž ke znovuzvolení moldavskou prezidentkou blahopřál proevropské političce Maie Sanduové. Prezidentce blahopřál i německý kancléř Olaf Scholz a další evropští politici.

„Moldavané se rozhodli jasně – vybrali si cestu k ekonomickému růstu a sociální stabilitě,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina podle něho podporuje evropskou volbu moldavských občanů a je připravená pracovat na posílení partnerství se sousední zemí.

Ruské jednotky postoupily na obou křídlech u města Kurachove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, napsal dnes server BBC News. Odvolává se přitom na mapu bojiště, kterou zveřejnili analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.

Čtrnáct lidí v neděli večer utrpělo zranění po ruském útoku řízenými klouzavými bombami na obytnou čtvrť v ukrajinském Charkově. Podle serveru Ukrajinska pravda o tom informovaly úřady a policie v tomto druhém největším městě na Ukrajině. Zasaženo bylo obchodní centrum. Ruská armáda v noci na dnešek podnikla na Ukrajině další dronové útoky a protivzdušná obrana napadené země tvrdí, že 50 z 80 bezpilotních letounů sestřelila.

„Zasaženo bylo místo u obytných domů v Ševčenkivské čtvrti ve městě Charkov. Poškozeny jsou výškové obytné domy, osobní automobily, nákupní středisko a další obchodní objekty,“ informovala ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Podle policie bylo zraněno 14 lidí, z toho čtyři policisté.

Ukrajinska pravda uvedla, že ruská armáda útočila na Charkov a jeho okolí leteckými bombami i dříve během nedělního večera. Tehdy se nikomu nic nestalo.

Nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Moldavsku vyhrála stávající prezidentka a prozápadní politička Maia Sanduová, ukazují předběžné výsledky. Po sečtení 99 procent okrsků má Sanduová náskok deset procentních bodů nad svým protivníkem Alexandrem Stoianoglem. Rozhodující pro její úspěch byly hlasy ze zahraničí. Sanduové již začaly přicházet gratulace od evropských politiků.

Sanduová se k vítězství přihlásila v řeči ke svým sympatizantům. „Dnes jste zachránili Moldavsko,“ řekla v proslovu k voličům. Jeden z prvních úkolů vlády bude podle ní příprava parlamentních voleb, které se mají uskutečnit v létě. V proslovu také uvedla, že Moldavsko během voleb čelilo bezprecedentnímu útoku ze strany „nepřátelských sil ze zahraničí“ a zločineckých organizací.

Prezidentčin bezpečnostní poradce Stanislav Secrieru obvinil v neděli Rusko z „masivního vměšování do voleb“. Stoianoglo podle ruské státní agentury TASS vyzval své příznivce, aby zachovali klid bez ohledu na výsledky voleb.

Ruská klouzavá řízená bomba v neděli večer zasáhla supermarket v Charkově a zranila čtyři lidi. Na sociální síti to napsal šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. 

Charkov zasáhla jedna letecká puma, ostatní dopadly na předměstí, uvedl starosta Ihor Terechov. Později upřesnil, že zasažený supermarket se nachází poblíž výškových obytných budov.