Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Slovenská policie zřídila zvláštní vyšetřovací tým, který prozkoumá okolnosti darování vojenského materiálu Ukrajině v předchozím volebním období. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Slovensko po ruské invazi do sousední země v únoru 2022 předalo Kyjevu například různé typy vojenské techniky, nynější kabinet premiéra Roberta Fica tyto dodávky ze státních zásob zastavil.

„Musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za bezprecedentní odzbrojení armády Slovenské republiky a ohrožení bezpečnosti všech lidí na Slovensku,“ uvedl Šutaj Eštok na tiskové konferenci.

Mezikontinentální balistická raketa, kterou v noci na dnešek zaútočilo Rusko na Ukrajinu, mířila podle ukrajinské armády na město Dnipro na východě země. Informuje o tom agentura AP. Podle serveru BBC News je to ve válce, která trvá už třetím rokem, poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo.

AP poznamenává, že zatím není není jasné, o jaký druh rakety přesně šlo. Není ani zřejmé, jestli střela odpálená z ruské Astrachaňské oblasti způsobila nějaké škody. Podobné zbraně mohou útočit na cíle vzdálené i několik tisíc kilometrů.

Americká základna protivzdušné obrany v Polsku je už dlouho seznamu prioritních cílů ruské armády, prohlásila dnes podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Základna, jejíž existence prý vede ke zvýšení úrovně jaderného nebezpečí, podle ní může být zasažena novými ruskými zbraněmi.

„Vzhledem k povaze hrozeb, které představuje tento druh západních vojenských objektů, se základna protiraketové obrany v Polsku již dávno zařadila na seznam prioritních cílů pro potenciální zničení, což může být v případě potřeby zajištěno širokou škálou nejnovějších zbraní,“ prohlásila mluvčí.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v době své vlády snažila bránit rychlému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, protože se už tehdy obávala vojenské reakce Ruska. Politička, která stála v čele německé vlády 16 let, to napsala ve svých memoárech, z nichž dnes před vydáním citoval německý deník Die Zeit.

Kniha Freiheit. Erinnerungen 1954 - 2021 (Svoboda. Vzpomínky 1954 - 2021) vyjde až příští úterý, a to ve 30 zemích světa. Merkelová ve vzpomínkách podle agentury DPA popisuje mimo jiné setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem či bývalým a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Největší ukrajinská soukromá energetická společnost DTEK informovala o nouzovém přerušení dodávek elektřiny v oblastech Kyjeva, Oděsy, Dněpropetrovsku a Doněcku. Úřady v ukrajinské metropoli plánují obnovit přerušené dodávky elektřiny domácnostem v ranních hodinách, uvedla agentura Reuters.

Ruské síly v noci na dnešek útočily raketami na Dněpropetrovskou a Záporožskou oblast i na několik dalších míst a použily i balistickou střelu. S odvoláním na ukrajinské vzdušné síly o tom informují tiskové agentury. Ukrajinské letectvo hlásí sestřelení šesti raket. Podle ukrajinské agentury Ukrinform jsou částečně přerušeny dodávky elektřiny ze Záporožské jaderné elektrárny. Podle dněpropetrovského gubernátora Serhije Lysaka způsobily údery dva požáry ve městě Dnipro, kde zasáhly průmyslový závod a rehabilitační středisko.

Takto mají vypadat předpokládané ruské ztráty k dnešnímu dni podle Kyjeva. Čísla nezle nezávisle ověřit.

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Nov. 21, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/RItVxAMxNK

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) November 21, 2024

Mezi smlouvami, které by dnes měla česká Poslanecká sněmovna schvalovat, je dohoda s Ukrajinou o policejní spolupráci. Podle vlády má usnadnit spolupráci v potírání trestné činnosti. Policie obou zemí by například mohly zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. 

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena chce Ukrajině škrtnout dluh ve výši 4,65 miliardy dolarů (111,5 miliardy Kč). Informovala o tom agentura Bloomberg s tím, že je to další krok, jak posílit podporu Ukrajiny před nástupem zvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Bílý dům umaže zhruba polovinu z devítimiliardového dluhu, který Ukrajině poskytl v rámci zákona o vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,5 bilionu Kč).

Portál The Kyiv Independent napsal, že Kongres může prezidentův záměr zvrátit, ministerstvo zahraničí ale takový krok neočekává.

BBC odhaduje, že žoldnéřská Wagnerova skupina (v ruském přepisu Vagnerova) rekrutovala více než 48.000 trestanců, aby bojovali na Ukrajině. Když při leteckém neštěstí v loňském roce zahynul vůdce skupiny Jevgenij Prigožin, ruské ministerstvo obrany rekrutování ve věznicích převzalo.

Tyto případy mají vážný dopad na ruskou společnost, uvedl sociolog Igor Eidman. „Jde o velmi vážný problém a potenciálně se může ještě zhoršit. Všechny tradiční představy o dobru a zlu jsou převrácené naruby,“ řekl BBC. „Lidé, kteří spáchali ohavné zločiny - vrazi, násilníci, kanibalové a pedofilové - nejenže se vyhýbají trestu tím, že jdou do války. Bezprecedentní je, že jsou oslavováni jako hrdinové,“ dodal.

Existuje řada důvodů, proč si ruští vojáci, kteří měli to štěstí a vrátili se z války, myslí, že jsou nad zákonem. Oficiální média jim říkají „hrdinové“ a prezident Vladimir Putin je nazval novou ruskou „elitou“. Těm, kteří byli do armády naverbováni z věznic, bylo buď zrušeno odsouzení, nebo jim byla udělena milost.

Není nijak nezvyklé, že se propuštění odsouzenci vrátí z války na Ukrajině, znovu se dopustí trestných činů a podruhé uniknou trestu tím, že se vrátí na frontu. To některé policisty přivádí k zoufalství.

„Před čtyřmi lety jsem ho poslal do vězení na sedm let,“ řekl policista Grigorij webu Novaja gazeta. „A najednou tu znova stojí přede mnou a říká: 'Nic nezmůžete, důstojníku. Teď je náš čas. Čas těch, kteří prolévají krev v rámci speciální vojenské operace'.“

Dobré ráno, vážení čtenáři.

„Jsem veterán speciální vojenské operace a zabiju tě!“ To byla slova, která Irina slyšela, když ji napadl muž v Arťomu na ruském Dálném východě. Právě se vracela z večírku, když ji muž kopl a začal bít berlí. Jeho údery byly tak silné, že při tom berli zlomil. Když dorazila policie, ukázal jim muž dokument dokazující, že byl na Ukrajině, a tvrdil, že díky jeho službě „se mu nic nestane“, napsal zpravodajský server BBC News.

Útok na Irinu je jen jeden z mnoha hlášených případů násilí, kterého se dopustili vojáci navrátivší se z Ukrajiny. Nezávislý ruský zpravodajský web Vjorstka odhaduje, že tito navrátilci zabili nejméně 242 Rusů a dalších 227 vážně zranili.

Stejně jako muž, který zbil Irinu, bylo mnoho z útočníků v minulosti trestaných a z vězení se dostali speciálně kvůli tomu, aby se zapojili do ruské války na Ukrajině.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruští vojáci zabili dva ukrajinské zajatce v Pokrovském okrese Doněcké oblasti, uvedla doněcká oblastní prokuratura. Podle prokuratury byli svlečeni do naha a zastřeleni. Na fotografii zveřejněné prokuraturou jsou vidět dvě rozmazaná nahá těla ležící na zemi.

Světový potravinový program OSN vyčlenil pro Ukrajinu na období let 2025-2027 2,1 miliardy dolarů, uvedl 20. listopadu na Telegramu ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Podle odhadu OSN způsobila ruská válka proti Ukrajině v jejím zemědělském sektoru škody za 80 miliard dolarů.

Rusko poslalo darem do zoologické zahrady v severokorejském Pchjongjangu více než 70 zvířat včetně medvědů, jaků, kachen a papoušků kakadu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž jde o další známku sílící spolupráce mezi Ruskem a KLDR. To potvrzuje i skutečnost, že zvířata byla do severokorejské metropole přepravena na palubě vládního letounu.

„Historicky hrála zvířata ve vztazích mezi státy vždy zvláštní roli. Bývala darovávána na znamení podpory, laskavosti a péče,“ uvedl v televizním projevu ruský ministr přírodních zdrojů Alexandr Kozlov, který do Pchjongjangu cestoval společně se zvířaty.

Spojené státy pošlou Ukrajině nový vojenský balíček v hodnotě 275 milionů dolarů, uvedl Pentagon ve svém prohlášení z 20. listopadu. Bude zahrnovat munici pro HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System), dělostřelecké granáty, rakety země-vzduch Javelin a širokou škálu náhradních dílů a vybavení.

Ceny ropy se uprostřed týdne ubírají oběma směry, ale celkově jsou bez větších změn. Přetrvávají obavy, že eskalace válečného konfliktu na Ukrajině by mohla narušit dodávky ropy z Ruska, což cenu podporuje, ale opačným směrem působí údaj o rostoucích zásobách suroviny ve Spojených státech.

Severomořský Brent krátce před 17:00 SEČ vykazoval pokles o 0,1 procenta a pohyboval se nad 73,20 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) naopak 0,1 procenta přidávala a prodávala se kolem 69,45 USD za barel.

Češi i Ukrajinci si dnes v centru Hradce Králové připomněli tisíc dnů od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Průvodu desítek lidí se svíčkami a lampiony nazvaného Světlo vítězí nad temnotou se zúčastnily desítky lidí. Vyrazil po 18:00 z Masarykova náměstí pěší zónou na Riegrovo náměstí, trasa měřila symbolických tisíc metrů. Na konci akce zástupce ukrajinské komunity v regionu poděkoval za pomoc a podporu. Na závěr zazněla ukrajinská hymna. 

Asi 150 lidí s lampiony dnes vpodvečer v Centrálním parku v pražských Stodůlkách pochodem připomnělo válku na Ukrajině, od jejíhož začátku v úterý uplynulo 1000 dní. Na půlhodinové akci zazněla ukrajinská hymna, podpora pro boj Ukrajiny za svobodu a účastníci také minutou ticha uctili oběti války. Podobné akce, které uspořádala česko-ukrajinská iniciativa Hlas Ukrajiny, se konaly i v dalších českých městech.

Účastníci se shromáždili v parku v Praze 13 v 17:30, většina nesla lampiony a někteří byli zabaleni do ukrajinských vlajek. Po zahájení zamířil pochod k blízkému rybníku, kde organizátoři z řad Čechů i Ukrajinců promluvili o hrůzách války plynoucích z ruské agrese. „Je pro nás moc důležité, že jako Ukrajinci cítíme podporu,“ řekla spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasia Sihnajevská.

Skupina ruských lékařů se obrátila na prezidenta Vladimira Putina s protestem kvůli „ostudnému“ uvěznění moskevské dětské lékařky za poznámky, které údajně pronesla o válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Osmašedesátiletá Naděžda Bujanovová byla minulý týden odsouzená na 5,5 roku vězení poté, co ji udala matka jednoho z jejích pacientů. Na videonahrávce, kterou zveřejnil web ruské nezávislé rozhlasové stanice Echo působící v exilu, vystupuje desítka lékařů vyzývajících Putina, aby ji osvobodil. Není jasné, jestli některý z těchto lékařů žije v Rusku.

Česko daruje Ukrajině konzervátorskou a restaurátorskou mobilní jednotku pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví. Mobilní pracoviště Archa 1 má do země bránící se ruské agresi dorazit v prosinci. Vláda dnes souhlasila s jejím bezúplatným převedení Národní knihovně Jaroslava Moudrého, a to na základě uzavřené darovací smlouvy. Knihovna zajistí na území Ukrajiny využívání jednotky pro opravy knih a dalších tištěných materiálů. O rozhodnutí informoval kabinet na svém webu.

Memorandum o vzájemné spolupráci a darovací smlouvu podepsali zástupci Národní knihovny ČR, Národní knihovny Jaroslava Moudrého v Kyjevě a Ukrajinské knihovnické asociace letos v říjnu. Archa 1 vznikla za podpory soukromého sektoru. Hodnota toho mobilního pracoviště je zhruba 10,5 milionu korun.

Ministerstvo obrany nakoupí 14 bojových tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom dnes informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme chce ministerstvo uzavřít do konce letošního roku, všech 14 tanků pak bude dodáno do konce roku 2026.

Česko už dříve od Německa dostalo darem 28 tanků Leopard 2A4 a dvě vyprošťovací vozidla Büffel 3 jako ocenění za vojenskou pomoc Ukrajině. První polovina dorazila do ČR v letech 2022 a 2023, všech 28 darovaných tanků by podle ministerstva měla česká armáda převzít do konce roku 2025. Celkem by tak měla mít 42 tanků Leopard 2A4 a dvě vyprošťovací vozidla.

Vláda dnes schválila rozšíření finanční kapacity Fondu Ukrajina o 300 milionů korun na 639 milionů korun. Rozhodnutí umožní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) prodloužit program na pojišťování exportních rizik pro české firmy, které na Ukrajinu vyvážejí. Po jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Podle Fialy vláda rozšířením Fondu Ukrajina, který pod EGAP spadá, reagovala na požadavky českých exportérů. „Volali po tom podnikatelé, protože využívají příležitost, kterou jsme jim vytvořili na Ukrajině, a dobré jméno, které tam Česká republika má. Ale potřebují k tomu odpovídající podmínky, včetně pojištění vývozů,“ řekl premiér. Nové financování umožní prodloužit exportní úvěry na 1,5 roku.

Ukrajinské ozbrojené síly poprvé zaútočily britskou střelou s plochou dráhou letu Storm Shadow do hloubi Ruska, uvedla dnes agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaného západního představitele. Británie podle tohoto anonymního zdroje povolila Kyjevu použít střely na ruském území v reakci na nasazení severokorejských vojáků v Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky.

Stalo se tak den poté, co Ukrajina podle médií a ruského ministerstva obrany poprvé použila americké rakety ATACMS k úderům v ruském vnitrozemí. Kyjev tuto informaci oficiálně nepotvrdil. Takové použití Spojenými státy dodaných střel umožnil Bílý dům po měsících váhání teprve před několika dny.

Plán misí české armády v zahraničí v příštích dvou letech, který počítá s posílením české účasti na obraně východního křídla NATO, dnes Senát schválil. Pro hlasovalo 67 ze 74 přítomných členů horní parlamentní komory. Sněmovna potřebný souhlas vyslovila v úterý.

Celkem by v cizině mohlo podle plánu v příštím roce sloužit až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Na východním křídle NATO, které dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině, by mohlo být nasazeno až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní.

Česká a ukrajinská policie budou moci lépe spolupracovat v boji proti trestné činnosti. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat vzájemně styčné důstojníky. Umožní jim to nová smlouva mezi oběma zeměmi, kterou dnes schválil Senát. Sněmovna by mohla souhlas doplnit na nynější schůzi.

Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Nová úmluva je podle vlády potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku v důsledku ruské agrese.

Prezident Středoafrické republiky Faustin-Archange Touadéra a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dnes telefonicky jednali o posílení bezpečnostní spolupráce obou zemí a o boji proti terorismu v africkém státě, informuje agentura AFP.

„Ruská strana potvrdila svou ochotu pokračovat v pomoci Středoafrické republice v oblasti posilování národního hospodářství a suverenity a bezpečnosti země,“ uvedl Kreml v prohlášení. Oba činitelé také mluvili o boji proti teroristické hrozbě a zajištění stability v africké zemi, kde přes deset let trvá občanská válka.

Sněmovna dnes nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Předloha předpokládá, že ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít zvláštní dlouhodobý pobyt.

Poslanci opozičního hnutí ANO zpochybňovali v debatě pozměňovací návrhy o novém způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců a o uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Schvalování předlohy by mělo pokračovat v pátek.

Ruský parlament dnes schválil zákon, který zakazuje propagaci života bez potomků. V zemi, která se i kvůli své agresi na Ukrajině potýká s úbytkem mladých lidí, budou za zveřejňování zmínek o spokojeném životě bezdětných dospělých hrozit vysoké pokuty, napsala agentura AFP. Zákonodárci rovněž přijali normu zakazující adopci dětí lidmi ze zemí umožňujících změnu pohlaví.

Rusko v posledních letech zvýraznilo snahu bránit šíření liberálních společenských hodnot prosazujících se v západních zemích; režim v Moskvě tyto hodnoty označuje za úpadkové.

Ruská vojska dobyla další vesnici na východě Ukrajiny, Illinku v Doněcké oblasti, tvrdí Moskva. O okupaci této obce ležící bezprostředně u města Kurachove informovali ukrajinští analytici z projektu DeepState před týdnem, ale dobytí obce Rusy ukrajinský generální štáb následně popřel.

Severní Korea nedávno dodala Rusku další dělostřelecké systémy, uvedla dnes s odvoláním na jihokorejské tajné služby agentura AP. Děje se tak podle ní v době, kdy severokorejské oddíly začaly bojovat po boku Rusů proti Ukrajincům.

Severní Korea poskytla Rusku samohybná děla ráže 170 milimetrů a raketomety ráže 240 milimetrů, uvedly jihokorejské tajné služby na uzavřeném jednání jihokorejského parlamentu. Jelikož ruská armáda takovými zbraněmi nedisponuje, je podle tajných služeb pravděpodobné, že Severní Korea vyslala do Ruska i experty, kteří by zajistili výcvik ruských vojáků.

Povolení používat americké rakety s dlouhým doletem při útocích na cíle v Rusku, které Ukrajina dostala, není správné. Prohlásil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který se obává zhoršení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, píší dnes agentury. Ukrajinská média v úterý uvedla, že Kyjev poprvé použil americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska.

„Nepovažujeme toto rozhodnutí za správné,“ řekl Erdogan novinářům při návratu ze summitu zemí skupiny G20 v Brazílii. Podle něj se jedná o velkou chybu.

Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologickou katastrofou, poukázala na klimatické konferenci OSN COP29 v Baku ukrajinská ministryně životního prostředí. Vyjednávači na konferenci se mezitím pracně pokoušejí dosáhnout dohody o zvýšení finančních příspěvků bohatých států chudým zemím, zatímco drahota v Baku podle tisku způsobuje, že nedostupnou se pro ty nejchudší stává i sama účast na konferenci.

Kromě desítek tisíc mrtvých, zničených měst a vsí a milionů uprchlíků způsobilo 1000 dnů války Ruska proti Ukrajině také velké škody na přírodě a ovzduší, uvedla ukrajinská ministryně Svitlana Hrynčuková. Upozornila, že škody na životním prostředí způsobené vojenskými operacemi se odhadují na 71 miliard amerických dolarů (asi 1,7 bilionu Kč). Ostřelování a lesní požáry uvolnily do ovzduší dalších 180 milionů tun oxidu uhličitého, který jako skleníkový plyn poškozuje klima. Válka zničila kolem tří milionů hektarů lesa (asi 30 000 kilometrů čtverečních) a 139 000 kilometrů čtverečních je zamořeno minami a nevybuchlou municí.

Rusko navzdory obchodnímu sporu s rakouskou energetickou společností OMV pokračuje ve stabilních dodávkách zemního plynu přes území Ukrajiny do Evropské unie. S odkazem na data ruské plynárenské společnosti Gazprom to dnes uvedla agentura Reuters. Beze změn jsou i denní objemy plynu určeného k dodávkám do Rakouska přes území Slovenska.

Rusko tvrdí, že v noci na dnešek sestřelilo 44 ukrajinských dronů v příhraničních regionech, z toho 20 nad Novgorodskou oblastí na severozápadě Ruska. Informovalo o tom dnes podle agentury Reuters ruské ministerstvo obrany. Dalších šest zničených dronů hlásí Samarská oblast. Ukrajinské úřady zase uvedly, že ukrajinská protivzdušná obrana se brzy ráno pokoušela odrazit vzdušný útok na Kyjev. Velvyslanectví USA v ukrajinské metropoli dnes oznámilo, že dostalo informaci o možném velkém vzdušném útoku a bylo uzavřeno.

Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post.

Dobré ráno, Dánsko dosud předalo Ukrajině šest stíhaček F-16, dalších 13 poskytne ve dvou dalších částech dodávky. Dnes to na tiskové konferenci v Kyjevě podle listu Ukrajinska pravda prohlásila dánská premiérka Mette Frederiksenová. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen už dříve řekl, že druhá dodávka letounů by mohla následovat do konce roku.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství týkající se války na Ukrajině. Další informace zde naleznete zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Obrazem: Příslušníci ukrajinského dělostřelectva v Doněcké oblasti

„Česká republika by se měla zcela zbavit závislosti na dodávkách ruské ropy od července 2025. To by mělo začít fungovat prodloužení ropovodu TAL, který vede z italského Terstu přes Rakousko do Bavorska. Nejpravděpodobnějším mixem, který by měl takzvaně těžkou sirnou ruskou ropu nahradit, bude směs rop z Iráku a z jihoamerické Guyany,“ řekl dnes v Plzni na diskusi o Rusku z cyklu ministerstva zahraničí zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

„Stále platí, že rozšíření ropovodu TAL-PLUS bude hotové na konci roku 2024 a během první poloviny příštího roku bychom měli projít kolaudací tohoto ropovodu. Smlouvy, které má současný vlastník rafinérií u nás, polský PKN Orlen, na dodávky ruské ropy končí v červnu příštího roku, čili od července 2025 bychom neměli brát žádnou ruskou ropu,“ řekl.

V několika ruských městech dnes lidé dali najevo svůj nesouhlas s invazí na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo před 1000 dny. Protestní akci nazvanou 1000 dnů války svolalo hnutí Zelená stužka.

V Jekatěrinburgu, Uljanovsku, Permu, Južno-Sachalinsku i jinde lidé na protest proti válce na Ukrajině nosili po dvou karafiátech převázaných zelenou stužkou.

Na Ukrajině si připomínají začátek války – od vniknutí ruských vojsk uběhlo 1000 dní. V Kyjevě se mimo jiné lidé schází u pietních míst a zapalují svíčky za zesnulé a raněné. 

Příští rok rozhodne, zda válku rozpoutanou Kremlem vyhraje Rusko, nebo Ukrajina, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ukrajinském parlamentu. Země se brání ruské agresi již 1000 dnů a na ukrajinské odolnosti podle prezidenta závisí osud celého národa, protože Rusko chce Ukrajinu zničit bez ohledu na ztráty. Zelenskyj vybídl Ukrajince, aby nečekali zázrak od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale aby každý den ze všech sil usilovali o vítězství.

„Rusko chce zničit náš stát, naše lidi. Zničit naši odolnost. Ukrajinská odolnost v této válce, od Kupjanska přes Pokrovsk až po Záporoží, může zajistit základní předpoklady pro spravedlivé ukončení této války,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. Na ukrajinské odolnosti závisí i osud Evropy, aby všichni lidé mohli žít svobodně, a ne v područí diktátora. „Je to bitva nejen o Pokrovsk, Kupjansk či jakékoliv jiné ukrajinské město, městečko nebo ves. Je to bitva o celou Ukrajinu, o celou Evropu, je to bitva o pořádek, anebo chaos v celém světě,“ řekl.

Když bude Rusko na Ukrajině úspěšné, zaplatí za to EU mnohem více, než kolik nyní dává na vojenskou pomoc. Po skončení dnešního jednání unijních ministrů obrany v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie podle něj musí vyslat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasný signál, že není rozdělená a že bude Ukrajinu i nadále podporovat. Česko na jednání, kterého se zúčastnil i nový generální tajemník NATO Mark Rutte, zastupovala ministryně obrany Jana Černochová.

Dnes oznámená změna ruské jaderné doktríny není pro Spojené státy překvapením a Washington se nechystá v reakci na ni měnit svou jadernou politiku, uvedl dnes Bílý dům. Hrozba použitím jaderných zbraní ze strany Moskvy je podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella naprosto nezodpovědná, citovala jej agentura AFP.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Už v září přitom Kreml varoval, že podle nové doktríny by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocností, což by Rusko považovalo za společný útok. Doktrína umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou proti Rusku, potvrdil dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Bezpečnostní situace v ČR se podle čtyř pětin Čechů kvůli válce na Ukrajině zhoršila, dvě třetiny lidí mají obavy z rozšíření konfliktu za ukrajinské hranice. Více než polovina občanů ale není ochotna Česko v případě napadení bránit. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury NMS Market Research pro Paměť národa. ČTK jeho výsledky poskytla Alžběta Chrobáková, mluvčí organizace Post Bellum, která projekt Paměť národa spravuje.

Podle průzkumu 67 procent dotázaných věří, že bezpečnost ČR zvyšuje členství v NATO, a dvě třetiny Čechů se domnívají, že aliance v případě napadení Česka zasáhne na jeho obranu.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová navštívila dětskou nemocnici v Kyjevě.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel potvrdil, že ukrajinská armáda Brjanskou oblast na západě Ruska zasáhla americkými raketami dlouhého doletu ATACMS, píše agentura AFP. Už dříve během dneška o nasazení amerických raket k útoku na cíle v Rusku informovala některá ukrajinská média a ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajinci k útoku v Brjanské oblasti použili americké rakety.

„Útok v Brjanské oblasti byl proveden s využitím raket ATACMS,“ cituje agentura AFP nejmenovaného ukrajinského činitele. Stejně se vyjádřil také nejmenovaný americký činitel pro agenturu Reuters.

Pokud Ukrajina k útokům na ruské území používá zbraně dlouhého doletu, znamená to podle šéfa ruské diplomacie, že je obsluhuje americký vojenský personál. „Bez Američanů není možné tyto vysoce pokročilé rakety používat, jak opakovaně řekl (ruský prezident Vladimir) Putin. Budeme to považovat za novou fázi války Západu proti Rusku a budeme podle toho reagovat,“ uvedl Lavrov.

Hospodářské otázky, ale také pokračující ruská válka proti Ukrajině, byly tématy rozhovorů čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, uvedly agentury. Státníci se setkali na okraj summitu skupiny zemí G20 v brazilském Riu de Janeiro.

Podle Scholze je nutné, aby Německo a Čína jednaly i o obtížných tématech, například o válce na Ukrajině či jiných nebezpečných situacích ve světě, napsala agentura Reuters. „Nikdo by se neměl obávat svého souseda. To je hodně důležitá zásada pro mír ve světě,“ zdůraznil německý kancléř. Výrok lze podle agentury interpretovat jako narážku na Ukrajinu či na Tchaj-wan, který opakovaně čelí čínským výhrůžkám. Čínský prezident uvedl, že doufá v dlouhodobý rozvoj strategických vztahů s Německem.

Podívejte se na nové snímky z Moskvy, kde se armáda snaží prostřednictvím billboardů naverbovat nové rekruty.

Německá ministryně zahraničí po dnešní schůzce se svými protějšky z Polska, Francie a Itálie ve Varšavě slíbila, že se její země nenechá zastrašit novou ruskou jadernou doktrínou. Berlín tuto chybu v minulosti udělal, ale nebude ji opakovat, řekla Annalena Baerbocková na tiskové konferenci podle agentury AP.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin si zahrává s naším strachem,“ řekla Baerbocková. „Nezačal to dělat jen před 1000 dny. Začal s tím už v roce 2014. A zvláště Německo tehdy udělalo chybu, zejména politicky, že se nechalo zastrašit,“ dodala v narážce na skutečnost, že právě před 1000 dny ruská vojska na Putinův rozkaz vpadla do sousední země. Šéfka německé diplomacie podle AP rovněž připustila, že Berlín tehdy udělal chybu, že nenaslouchal partnerům ve východní Evropě, kteří již tehdy dali jasně najevo, že nelze spoléhat na sliby z Kremlu. „Musíme investovat do vlastní bezpečnosti a ochrany,“ prohlásila.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě. V pozadí je dron, na jehož konstrukci se Dánsko finančně podílelo.

Útoky, které ukrajinská armáda podnikla v ruské Brjanské oblasti s nasazením raket dodaných Spojenými státy, jasně dokládají, že Západ chce válku na Ukrajině eskalovat. Dnes to podle agentury Reuters řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ukrajinská média dnes informovala o tom, že Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že šlo o útok americkými raketami v Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou.

Ruské úřady zadržely dvojici podezřelých z účasti na vraždě důstojníka ruského námořnictva v Sevastopolu na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. O zatčení dnes podle agentury Reuters informovali vyšetřovatelé. Atentát na ruského důstojníka podle zdrojů agentury zosnovala ukrajinská tajná služba. Ukrajina se již 1000 dnů brání ruské agresi.

V krymském přístavu minulý týden vybuchl automobil, který řídil námořní kapitán Valerij Trankovskij. Náčelník štábu 41. brigády ruské Černomořské flotily se podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU stal jedním z nejvýše postavených ruských vojáků, které tajná služba zlikvidovala.

„Trankovskij je válečný zločinec, který vydal rozkaz k odpálení řízených střel z vod Černého moře proti civilním objektům na Ukrajině,“ napsal minulý týden list Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj, podle kterého Trankovskij vydal rozkaz k útoku námořními střelami na město Vinnycja, kde v červenci 2022 zahynulo 29 civilistů. „Opakovaně ostřeloval Oděsu a další mírumilovná města, kvůli čemuž zahynulo mnoho civilistů. Z hlediska zákonů a zvyklostí vedení války byl naprosto legitimním cílem,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský zdroj.

Francouzský prezident Emmanuel Macron si na summitu skupiny největších ekonomik světa G20 potřásl rukou s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. 

USA povolily Ukrajině používat americké rakety při útocích do nitra Putinova Ruska, k prvním ukrajinským útokům došlo podle ukrajinských médií dnes. V pořadu Hráči to okomentoval i český prezident Petr Pavel. „To povolení mělo přijít hned s dodávkou těch zbraní, protože Rusko na Ukrajinu, do hloubi ukrajinského území, útočí od samého počátku,“ řekl Blesku Pavel. Jak vidí ruské hrozby o eskalaci situace, které mohou vést až ke třetí světové? 

Celý článek si můžete přečíst na tomto odkaze

Městský soud v Brně se dnes začal zabývat případem tří mužů, které žalobkyně viní mimo jiné z podvodů, úvěrového podvodu či padělání. Jeden z nich například podvodně nabízel zbraně z Ukrajiny, tvrdil, že by dovedl sehnat i tank. Muži se také podle obžaloby pokusili podvodně prodat byt v Brně za šest milionů korun či uzavřít smlouvy na úvěr zhruba za sedm milionů korun. Všichni prohlásili vinu, hrozí jim několikaleté vězení. Soud pokračuje výslechem obžalovaných.

Příští rok 2025 rozhodne, zda válku rozpoutanou Kremlem vyhraje Rusko, nebo Ukrajina, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ukrajinském parlamentu. Země se brání ruské agresi již 1000 dnů a na ukrajinské odolnosti podle prezidenta závisí osud celého národa, protože Rusko chce Ukrajinu zničit bez ohledu na ztráty. Zelenskyj vybídl Ukrajince, aby nečekali zázrak od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale aby každý den ze všech sil usilovali o vítězství.

„Rusko chce zničit náš stát, naše lidi. Zničit naši odolnost. Ukrajinská odolnost v této válce, od Kupjanska přes Pokrovsk až po Záporoží, může zajistit základní předpoklady pro spravedlivé ukončení této války,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. Na ukrajinské odolnosti závisí i osud Evropy, aby všichni lidé mohli žít svobodně, a ne v područí diktátora. „Je to bitva nejen o Pokrovsk, Kupjansk či jakékoliv jiné ukrajinské město, městečko nebo ves. Je to bitva o celou Ukrajinu, o celou Evropu, je to bitva o pořádek, anebo chaos v celém světě,“ řekl.

Rozhodující chvíle pro průběh celé války podle Zelenského přijdou v příštím roce. „Abychom právo na nezávislost uhájili, musíme zůstat silní. Nesmíme se teď zhroutit, zhroutit se musí okupant, a ne my,“ prohlásil podle agentury AFP. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina nesmí zradit své mrtvé na bojišti, a za potlesku poslanců prohlásil, že Ukrajina může porazit Rusko, jakkoli je to těžké. Potvrdil rovněž ambice země stát se členem Severoatlantické aliance.

Ukrajinci si podle prezidenta Volodymyra Zelenského nejvíce ze všeho přejí mír. Ukrajinský vůdce to dnes řekl europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Zároveň členům EP poděkoval za dlouhotrvající podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může přimět Rusko ke spravedlivému míru. Mimořádné zasedání europarlamentu se sešlo při příležitosti 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

„Společně s Evropou a našimi partnery v Americe a na celém světě se nám podařilo zabránit Putinovi, aby zabral Ukrajinu. Bráníme ale rovněž i svobodu všech evropských národů,“ řekl Zelenskyj, který k europoslancům promluvil z Kyjeva prostřednictvím videokonference. Přestože se na stranu ruské hlavy státu postavil i severokorejský vůdce Kim Čong-un, je Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta „pořád slabší než jednotná Evropa“.

„Chci na vás apelovat, abyste na to nezapomínali. Abyste nezapomínali na to, co všechno může Evropa dokázat. Pokud budeme jednotní, můžeme přimět Rusko ke spravedlivému míru, což je něco, co chceme nejvíc,“ prohlásil ukrajinský vůdce a vysloužil si potlesk. Zelenskyj ve svém projevu rovněž zmínil, že počet vojáků KDLR, kteří by se mohli zapojit do bojů na Ukrajině po boku Rusů, může vzrůst až na 100.000.

Prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil v Parlamentu Ukrajiny v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.

Následky ruského útoku na město Hluchiv v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Litevské námořnictvo podle agentury Reuters uvedlo, že zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

„Nikdo nevěří, že tyto kabely byly přerušeny náhodou. Nechci věřit ani verzím, že šlo o kotvy, které náhodou způsobily poškození,“ řekl Pistorius před setkáním ministrů obrany EU v Bruselu. „Proto musíme konstatovat, aniž bychom věděli, kdo za tím stojí, že je to 'hybridní' akce. A také musíme předpokládat, aniž bychom to zatím věděli, že je to sabotáž.“

Nejméně 12 mrtvých, včetně osmiletého chlapce, a 11 raněných, včetně dvou dětí, si v noci vyžádal nálet ruských dronů na pohraniční město Hluchiv v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámili dnes ukrajinští záchranáři. Pod sutinami ještě mohou být lidé, upozornil list Ukrajinská pravda.

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta. Resort evidoval podle něj téměř 150.000 pracovně právních vztahů, tedy smluv či dohod lidí s dočasnou ochranou se zaměstnavateli.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a hned poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, poznamenala agentura AFP.

Česko vyplatilo uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá. V létě jich bylo zhruba 51.400. Vyplývá to z měsíčních zpráv ministerstva práce o vyplacených dávkách. Údaje o podpoře za září a říjen a také o aktuálním počtu zaměstnaných lidí s dočasnou ochranou resort práce ČTK neposkytl.

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, uvedla dnes dvě ukrajinská média. Servery Censor.net a RBK-Ukrajina se přitom odvolávají na své anonymní zdroje. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž by upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen.

Česko poskytlo Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022 humanitární a stabilizační pomoc ve výši 1,42 miliardy korun. Na dotaz ČTK to dnes uvedla Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Válka na Ukrajině dnes trvá 1000 dní, výročí připomene řada akcí v České republice i v zahraničí.

Podívejte se na nové snímky ruských vojáků bojujících na neznámé pozici na Ukrajině.

Ukrajina dnes vyzvala k přijetí „rozhodných opatření“ v reakci na pondělní zprávu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), podle níž se ve vzorcích z bojiště na východě země našly stopy zakázaného slzného plynu. Informovala o tom agentura AFP. Kyjev tvrdí, že Rusko ke své útočné válce používá chemické zbraně, což podle OPCW ale dosud nebylo prokázáno. Moskva vinu odmítá.

Dovoz plynu z Ruska do Česka v posledních týdnech výrazně vzrostl. Zatímco po převážnou část letošního roku většina plynu do ČR přitekla z Německa, v listopadu tvoří více než 95 procent dodávek plyn, který přitekl ze Slovenska. Tímto směrem přitom podle odborníků proudí především ruský plyn. Vyplývá to z přepravních statistik společnosti Net4Gas, které má ČTK k dispozici.

Podle analytiků je hlavním důvodem současného trendu nižší cena ruského plynu na trhu, dovoz přes Německo prodražují přepravní poplatky. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu ČTK shání.

Dnes je 1 000. den od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Země si na bojišti udržuje stabilní pozici. „Ten tisící den je pochopitelně spíše symbolické datum, určitě je ukrajinská strana vyčerpaná. Nedá se ovšem říct, že by se blížila nějaké vojenské porážce. To situace tam je, dalo by se říct, poměrně stabilní, navzdory ruské iniciativě z předchozích týdnů a měsíců a tomu pozvolnému ruskému postupu, ale v některých úsecích frontové linie, zejména v oblasti Donbasu, se přímé ohrožení Pokrovska podařilo odvrátit. Nepotvrdily se některé prognózy, že dojde k výraznějšímu ruskému postupu, a že některá klíčová města jako Pokrovsk budou záhy ztracena. Ukrajinská strana určitě vyčerpala řadu svých zdrojů, ale pochopitelně ne všechny, to je samozřejmě ta diskuze třeba ohledně možné mobilizace mladších ročníků, která je v ukrajinské společností také velmi aktuální a velmi živě přítomna. Nedá se říct, že by Ukrajina směřovala k vojenskému kolapsu. Naopak - některé své vojenské schopnosti výrazně posiluje díky podpoře svých partnerů. Bude možná schopna ruskému protivníkovi zasazovat daleko větší údery, než tomu bylo v minulosti,“ řekl bezpečnostní analytik z Univerzity obrany Richard Stojar, který vystoupil na ČT24 v rámci 1 000 dnů bojů na Ukrajině.

„Pád Pokrovsku, Kupjansku by samozřejmě zhoršil ukrajinskou pozici, zejména v oblasti Donbasu, umožnil by ruské straně postup, dalo by se říci, do ukrajinského vnitrozemí, ohrozil by ukrajinské pozice a na jiných úsecích fronty by asi velice znesnadnil ukrajinskou logistiku právě na tomto úseku. A mohl by vést k tomu, že by ruský územní zisk mohl být výraznější, že by ukrajinské jednotky byly nuceny se z většího prostoru stáhnout tak, aby se vyhnuly hrozbě možného obklíčení, které by mohlo nastat v případě pádů Pokrovska nebo Kupjanska. Minimálně na tomto úseku fronty by se velmi zhoršila ukrajinská pozice, na druhé straně z celkového pohledu by to asi nebylo nic fatálního,“ pokračoval expert s tím, že horší než pád města by byly velké ztráty mezi jednotkami.

Vyjádřil se rovněž k používání amerických balistických taktických střel ATACMS, které nedávno Ukrajině schválil k používání na ruském území prezident Joe Biden. Podle Stojara to ve válce nepovede k žádným významným posunům, pokud bude toto povolení omezeno pouze na Kurskou oblast, nicméně přímo v této oblasti se jedná o „významnou podporu“ ve chvíli, kdy se Rusové snaží Ukrajince vytlačit. „Mohou velmi citelně eliminovat schopnosti ruské logistiky,“ dodal s tím, že jedním z důvodů, proč Joe Biden k tomuto kroku přistoupil, bylo i nasazení severokorejských jednotek na ruském území. 

Nejméně osm mrtvých, včetně osmiletého chlapce, a 11 raněných si v noci vyžádal nálet ruských dronů na pohraniční město Hluchiv v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, upřesnila dnes ukrajinská prokuratura. 

„Rusko nadále terorizuje naše pohraničí,“ napsal o náletu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Každý nový útok Ruska jen potvrzuje Putinovy skutečné záměry. Chce, aby válka pokračovala. Řeči o míru ho nezajímají. Musíme Rusko donutit ke spravedlivému míru silou,“ dodal s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož rozkaz ruská vojska před 1000 dny vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

V Rusku začala sériová výroba mobilních protijaderných krytů, oznámila dnes ruská média s odvoláním na komuniké výzkumného ústavu civilní obrany. Kryty se vyrábějí ve městě Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti, ke spuštění sériové výroby pomohla podpora státu, napsal list Kommersant na svém webu.

Kryt se skládá ze dvou modulů, z nichž jeden je určen pro 54 lidí a druhý obsahuje technické zařízení. Kapacitu krytu lze zvýšit přidáním dalších modulů.

Země skupiny velkých světových ekonomik G20 na svém summitu v Brazílii vyzvaly k uzavření globálního paktu pro boj s hladem, k větší pomoci válkou sužovanému Pásmu Gazy a k ukončení bojů na Blízkém východě a na Ukrajině. O společném prohlášení informuje dnes agentura AP, podle níž ho ale nepodpořili všichni členové uskupení. Prohlášení, které podle agentury neobsahuje příliš podrobností, jak vytyčených cílů dosáhnout, také volá po budoucí globální dani pro miliardáře a po reformách, které postupně povedou k rozšíření počtu stálých členů Rady bezpečnosti OSN.

Nejméně šest mrtvých, včetně jednoho dítěte, si v noci vyžádal nálet ruských dronů na pohraniční město Hluchiv v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Dalších 12 lidí, včetně dvou dětí, utrpělo zranění, oznámily ukrajinské úřady.

„Nepřítel pozdě večer 18. listopadu zaútočil na jednu z ubytoven v Hluchivu. Na mírumilovné obyvatele nasměroval dva útočné bezpilotní letouny typu Šáhed. V důsledku nepřátelského útoku se k sedmé hodině dnes ráno ví o šesti mrtvých, včetně jednoho dítě. Zraněno bylo 12 lidí, z toho dvě děti,“ uvedla oblastní správa na sociální síti Telegram.

Kyjevský Majdan, neboli náměstí Nezávislosti, býval srdcem ukrajinských revolucí a pro mnohé je jediným místem, kde mohou skutečně uctít památku svých blízkých. Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do svého tisícího dne, na náměstí Nezávislosti v hlavním městě se stále rozrůstá moře modro-žlutých vlajek na počest padlých, napsal server Euronews.

Od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 padlo podle západních odhadů v bojích přibližně 80.000 ukrajinských vojáků. Mnozí z nich byli dobrovolníci, kteří zanechali civilního života, aby vyslyšeli volání a šli bránit svou zemi.

Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Na dotaz ČTK to uvedl Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Válka na Ukrajině dnes trvá 1000 dní, výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil jako dobré rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině používat střely dlouhého doletu k úderům uvnitř Ruska. Podle agentur Reuters a AFP se takto šéf Elysejského paláce vyjádřil na okraj summitu zemí skupiny G20 v Brazílii. O povolení informovala některá média, Washington ho stále nepotvrdil.

Dobré ráno, v Bruselu se dnes uskuteční mimořádné plenární zasedání Evropského parlamentu, na kterém prostřednictvím videokonference vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání se koná u příležitosti 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství týkající se války na Ukrajině. Další informace zde najdete zase od zítřejšího rána, zatím přejeme dobrou noc. 

Podmořský optický kabel, který spojuje Finsko a Německo, dnes přestal fungovat. Mohla ho poškodit „vnější síla“, oznámila finská státem kontrolovaná telekomunikační společnost Cinia, jež kabel spravuje. Obě země nad incidentem podle agentury AP vyjádřily znepokojení. Ministerstva zahraničí obou zemí ve společném prohlášení uvedla, že kabel byl poškozen v době, kdy „naši evropskou bezpečnost ohrožuje nejen ruská agresivní válka proti Ukrajině, ale také hybridní válka vedená záškodníky“.

Prezident Volodomyr Zelenskyj navštívil vojáky v okupovaném městě Kupiansk v Charkovské oblasti. Fotografie poskytla médiím prezidentská kancelář. Právě okolo Kupiansku nyní probíhají těžké boje na frontové linii. 

Rusko dnes při hlasování Rady bezpečnosti OSN zablokovalo návrh rezoluce, který vyzýval dvě strany více než rok trvající občanské války v Súdánu k zastavení ozbrojeného konfliktu. Všechny ostatní země v 15členné radě text podpořily, kvůli ruskému právu veta ale nebyl přijat. Informovala o tom agentura Reuters.

V Súdánu proti sobě od loňského dubna bojují jednotky místní armády pod vedením generála Abdala Fattáha Burhána a polovojenské síly vedené jeho rivalem Muhammadem Hamdánem Dagalem. Podle OSN ve válce zemřelo na 20.000 lidí a více než 25 milionů obyvatel, tedy polovina populace, potřebuje humanitární pomoc.

Pobaltí ostře kritizuje Scholzův krok. Hovor s Putinem strategickou chybou!

Telefonát německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl strategickou chybou, která oslabila evropskou jednotu v postoji k ruskému napadení Ukrajiny. V rozhovoru s agenturou Reuters na okraj dnešní bruselské schůzky ministrů zahraničí Evropské unie to prohlásil šéf estonské diplomacie Margus Tsahkna.

Podle osloveného experta Oleksija Melnyka, spoluředitele mezinárodních bezpečnostních programů v Razumkově centru, je paradoxní varovat nepřítele, že budou do boje nasazeny ATACMS. Uvádí to ukrajinská TV Nexta.

„Ruští okupanté tak nyní stojí před jedinou otázkou: který sklad, letiště nebo jiná strategická místa by měli pilněji hlídat,“ uvedl. Podle Melnyka to nezmírní ruské útoky a krok USA může být využit v proruské propagandě. 

Pokud Ukrajina použije na ruském území střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci, bude to znamenat radikální změnu konfliktu. Rusko v takovém případě zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle tiskových agentur to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva již třetím rokem pokračuje v agresi na Ukrajině, která chce střely využívat k obraně proti ruské ofenzivě.

„Použití střel dlouhého doletu Kyjevem k útokům na naše území bude znamenat přímé zapojení Spojených států a jejich satelitů,“ prohlásila dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Střely Taurus mají dosah až 500 kilometrů, což by ukrajinským silám umožnilo likvidovat i vzdálené ruské cíle. Podle Scholzových dřívějších prohlášení by tyto zbraně zvýšily riziko zavlečení Německa do války, protože by to znamenalo zapojení německých vojáků do kontroly cílů.

Zatímco prezident Spojených států Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS k útokům v Rusku, Scholz šéfa Bílého domu následovat odmítá. „Tisíc dní od začátku války dávají dobrý důvod Ukrajině taurusy dodat,“ poznamenal dnes v komentáři deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Německý kancléř Olaf Scholz podle Reuters trvá na svém rozhodnutí neposkytnout Ukrajině na obranu před Ruskem střely s plochou dráhou letu Taurus.

Německo začne na Ukrajinu dodávat 4000 bojových dronů, jejichž systémy využívají umělou inteligenci. Dnes to podle agentury DPA oznámil spolkový ministr obrany Boris Pistorius. Potvrdil tak dřívější zprávu deníku Bild. Pistorius uvedl, že výhodou těchto zařízení je schopnost zasáhnout cíl i při ruských pokusech o elektronické rušení.

„Jsou to drony schopné zasáhnout místa 30 či 40 kilometrů za frontou,“ řekl Pistorius. Tyto bezpilotní prostředky by podle něj v týlu mohly útočit například na velitelská stanoviště. Poznamenal, že jejich zvláštní schopností je pronikat i nepřátelským elektronickým rušením. To je možné také díky tomu, že řízení a výběr cílů kontroluje umělá inteligence.

Rusko si uvědomuje, že proti spojenému Západu nemůže uspět vojensky ani ekonomicky, proto se snaží rozložit každou zemi zvlášť. Na dnešní sněmovní konferenci o ruském subverzním působení to řekl vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Evropa podle něj musí mít stejnou vůli jako Rusko, protože ve všem ostatním ho zvládne porazit. Evropskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi zhruba tisícovku dní, označil za nedostatečnou.

Foltýn připomněl, že Rusko již před delší dobou samo označilo Českou republiku za nepřátelský stát. „To, že je Rusko nepřítelem Západu, je vnitřní součástí jejich identity, ruský režim bez takovéhoto přístupu k Západu nemůže ani existovat,“ řekl. Je úplně jedno, co si o tom my myslíme a co chceme, doplnil Foltýn. „ČR chápou jako nepřítele, protože to potřebují pro udržení režimu, z toho se nevykecáme,“ doplnil.

Slovenský premiér Fico kritizoval rozhodnutí USA povolit Ukrajině používání amerických raket k útokům na cíle v Rusku. Označil to za militantní krok. „Kdo podporuje rozhodnutí amerického prezidenta Bidena, podporuje zahájení třetí světové války,“ sdělil na svých sociálních sítích. 

Evropská unie schválila druhý balík sankcí v reakci na íránské dodávky balistických raket do Ruska pro využití v útočné válce proti Ukrajině. Sankce se týkají jedné osoby a čtyř společností a přinášejí rovněž úpravy a doplnění seznamu zakázaných komponent. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy sedmadvacítky. Uvalení sankcí schválili při jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí.

„Rada EU dnes rozhodla o rozšíření omezujících opatření v souvislosti s íránskou vojenskou podporou ruské útočné války proti Ukrajině a ozbrojených skupin a subjektů na Blízkém východě a v oblasti Rudého moře,“ stojí v tiskovém prohlášení.

Varianta zmrazení konfliktu na současných pozicích, kterou zřejmě navrhne turecký prezident Erdogan „je pro ruskou stranu nepřijatelná“, řekl podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Peskov. Dodal, že pro Moskvu jsou stále platné podmínky pro jednání s Ukrajinou, které Putin představil v červnu. Mezi ruské požadavky patří, aby se ukrajinská armáda stáhla z ukrajinských oblastí, které Rusko částečně okupuje. Kyjev by se podle představ Moskvy také musel zavázat, že nevstoupí do NATO.

Ruská státní jaderná korporace Rosatom dnes ujistila, že bude nadále dodávat uran všem zákazníkům ve světě s výjimkou Spojených států, uvedla státní agentura TASS. Moskva v pátek zavedla dočasná omezení na vývoz obohaceného uranu do USA s odvoláním na dřívější rozhodnutí Washingtonu zakázat dovoz ruského uranu, uvedla agentura Reuters. Připomněla, že Rusko je šestý největší producent uranu na světě a disponuje přibližně 44 procenty kapacit na obohacování uranu.

„Realizace dodávek ruské uranové produkce do jiných zemí (kromě USA) bude pokračovat beze změn, na základě podmínek dohodnutých se zákazníky a při dodržování požadavků národních zákonů,“ citoval TASS z prohlášení Rosatomu. Ten označil zákaz vývozu uranu z Ruska do USA, zavedený pokynem ruského prezidenta Vladimira Putina a nařízením ruské vlády, za symetrickou odpověď na počínání amerických úřadů, které dovoz ruského uranu zakázaly.

Takhle si Ukrajinci na kyjevském Náměstí Nezávislosti připomínají padlé vojáky. 

Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že navštívil vojáky bránící důležité město Pokrovsk, pokládané za hlavní cíl ruské ofenzivy na východě země.

Sovětská propaganda při popírání a utajování hladomoru na Ukrajině ve 30. letech minulého století stála na několika pilířích, jako je dehumanizace obětí nebo vyvolání komplexu viny. Uvedla to dnes Jaryna Jasynevyčová z neziskové organizace All-Ukrainian Forum for Democracy (DEMFORUM) na konferenci s názvem Sovětská a ruská subverzní činnost proti Evropě, která se konala ve Sněmovně. Mezi další nástroje propagandy podle Jasynevyčové patřilo zlehčování rozsahu násilí, racionalizace činů a falšování historických faktů. Jasynevyčová se tématu hladomoru věnovala více než deset let ve svém výzkumu.

„Dehumanizace vedla k tomu, že smrt hladem byla vnímána jako ostuda. Statkář, nazývaný kulak, byl označen za nepřítele a zabíjení nepřátel bylo propagandisticky ospravedlněno,“ řekla Jasynevyčová. Miliony obětí podle ní tak zůstaly zapomenuty, protože jejich smrt byla prezentována jako důsledek individuálních selhání či neúspěšné hospodářské politiky.