Pavel pro Blesk o útoku do nitra Ruska raketami z USA: Ukrajina měla povolení dostat hned!
USA povolily Ukrajině používat americké rakety při útocích do nitra Putinova Ruska, k prvním ukrajinským útokům došlo podle ukrajinských médií dnes. V pořadu Hráči to okomentoval i český prezident Petr Pavel. „To povolení mělo přijít hned s dodávkou těch zbraní, protože Rusko na Ukrajinu, do hloubi ukrajinského území, útočí od samého počátku,“ řekl Blesku Pavel. Jak vidí ruské hrozby o eskalaci situace, které mohou vést až ke třetí světové?
„Rusko útočí na civilní cíle, útočí na ně balistickými střelami, útočí na ně drony, které nebyly vyrobeny všechny v Rusku. Rusko dělá desítky útoků drony na Ukrajinu denně a mnoho z těch dronů, alespoň v počátcích konfliktu, byly íránského původu. Rusko používá i balistické střely dodané ať už Íránem, nebo Severní Koreou,“ uvedl pro Blesk prezident Petr Pavel v pořadu Hráči.
„Pokud tedy Rusko podniká útoky i cizinou dodanými zbraněmi na ukrajinské území, proč by Ukrajina neměla mít právo dělat to samé ve vztahu k Rusku,“ podotkl Pavel.
Celý rozhovor s prezidentem Pavlem v pořadu Hráči najdete ve středečním Blesku! Video z něj pak ve středu na Blesk.cz.
Pavel přitom má jasno, Rusko si nyní nemá právo stěžovat na to, že americké povolení pro Ukrajince situaci jakkoliv eskaluje.
„Nebyla to Ukrajina, kdo napadl Rusko. Ukrajina se brání. A obrana neznamená jenom obrana v rámci vlastních hranic, protože to by dávalo Rusku obrovskou výhodu. Kdyby neměli Ukrajinci možnost zasáhnout vojenské cíle na ruském území, pak by Rusko naprosto pohodlně mohlo ze svého území podnikat útoky na ukrajinské území bez jakékoliv odvety. Tady je zapotřebí, aby Ukrajina měla stejnou možnost, jako má Rusko, a to dosud neměla, protože v řadě ohledů byla vystavena omezením ze strany dodavatelů některých druhů zbraní. Pokud se teď to omezení odstraní, tak se vlastně situace vyrovnává. Rusko, prezident Putin nemá jediný důvod poukazovat na to, že tady dochází k nějaké náhlé eskalaci,“ říká Petr Pavel v Hráčích.
Z Moskvy přitom zní i varování, že situace může vést až ke třetí světové... Jsou na místě obavy z ruské reakce?
„Určitě není dobře brát prohlášení představitelů ruského režimu na lehkou váhu a jenom nad nimi mávnout rukou. Na druhou stranu se ukázalo mnohokrát v posledních 1000 dnech konfliktu, kdy Rusko řeklo, že tady je jednoznačně červená linie, a nakonec vlastně se nic nedělo. Tady bychom se neměli nechat vtáhnout do toho, jestli je opatření, které teď přijaly Spojené státy a na základě toho Ukrajina, ve vztahu k Rusku eskalací, a nebo jestli samotnou eskalací byla agrese Ruska proti Ukrajině. Řiďme se fakty a mezinárodním právem,“ dodal.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron.
„Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce,“ uvedl dnes šéf české diplomacie.
V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů.
Reuters napsal, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku.
