Ukrajina poprvé použila rakety z USA proti Putinovi: Zaútočila do hloubi Ruska!
Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, uvedla dnes dvě ukrajinská média. Servery Censor.net a RBK-Ukrajina se přitom odvolávají na své anonymní zdroje. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž by upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku v Brjanské oblasti použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti. O útoku promluvil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„Nepřítel v noci ve 3:25 (01:25 SEČ) zaútočil šesti balistickými raketami na objekt na území Brjanské oblasti šesti. Podle potvrzených údajů použil taktické rakety ATACMS americké výroby. V důsledku vypálení protiraketových střel posádkami systémů protivzdušné obrany S-400 a Pancir bylo pět raket sestřeleno a jedna poškozena. Jejich trosky dopadly na území vojenského objektu v Brjanské oblasti, kvůli čemuž vznikl požár, mezitím uhašený,“ tvrdí ministerstvo, podle kterého se útok obešel bez obětí a škod.
Lavrov uvedl, že útoky v Brjanské oblasti jasně dokládají, že Západ chce válku na Ukrajině eskalovat. Řekl také, že doufá, že si politici na Západě pozorně pročtou novou ruskou jadernou doktrínu, kterou dnes potvrdil prezident Vladimir Putin. Dokument rozšiřuje výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Rusko podle Lavrova udělá všechno pro to, aby zabránilo jaderné válce. Dodal, že jaderné zbraně fungují jako nástroj odstrašení před atomovou válkou.
Ukrajinský generální štáb dříve informoval o tuctu výbuchů a detonací v prostoru zasaženého muničního skladu.
Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
„Skutečně, poprvé (ukrajinští vojáci) použili ATACMS k úderu na ruském území. Útok byl veden na objekt v Brjanské oblasti, který byl úspěšně zasažen,“ citoval RBK-Ukrajina svůj anonymní zdroj z řad ukrajinské armády. Server dodal, že Karačev leží nedaleko Brjanska, asi 130 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Na sociálních sítích se objevily záběry mohutných detonací.
Muniční sklad, označený jako 67. arzenál hlavní správy dělostřelectva a raketových vojsk ruského ministerstva obrany, podle ukrajinských zdrojů obsahoval dělostřeleckou munici, a to i severokorejské výroby, řízené letecké bomby a rakety jak pro protivzdušnou obranu, tak pro raketomety. Na sklad už na počátku října zaútočily ukrajinské drony.
O prvním útoku raketami americké výroby na cíl v Rusku informoval s odvoláním na nejmenované zdroje také šéfredaktor Censor.net Jurij Butusov, podle kterého Ukrajina využila svolení amerického prezidenta Joea Bidena.
Butusov: Odváží se Putin k nějaké akci?
„Ruský diktátor Vladimir Putin již dříve vyhrožoval útokem proti silám NATO, pokud Ukrajina začne útočit zbraněmi dalekého doletu na území Ruské federace. Dnes byla porušena další 'hnědá linie' Kremlu,“ napsal Butusov na sociální síti v ironické narážce na „nepřekročitelné meze“ vytyčované Moskvou.
„Teď bude celý svět sledovat, zda se Putin odváží k nějaké akci. Zahájení dálkových úderů na Ruskou federaci nepovede k rychlému obratu ve válce, ale způsobí značné ztráty v týlových zařízeních ruské armády, zkomplikuje přesuny a logistiku ruské armády v pohraničních oblastech, donutí ještě více roztáhnout prostředky protivzdušné obrany a nepřítel se ocitne na mušce i stovky kilometrů hluboko v Rusku,“ usoudil.
Rakety ATACMS mají dolet až 300 kilometrů. Předpokládalo se, že svolení USA se týká jen útoků v ruské Kurské oblasti, kam pronikly ukrajinské jednotky, které nyní čelí mimo jiné severokorejským vojákům nasazeným do války proti Ukrajině. Washington informace o možném využití amerických raket oficiálně nepotvrdil.
Končící prezident USA Joe Biden povolil podle médií Ukrajincům používat americké střely dlouhého doletu také proti vojenským cílům na ruském území, což je věc, o niž Kyjev dlouhé měsíce usiloval.
V médiích se také objevily zprávy o možnosti zrušení omezení pro britské a francouzské střely Storm Shadow a SCALP, Paříž ani Londýn se k věci oficiálně nevyjádřily.
Největší konflikt v Evropě rozpoutalo Rusko před 1000 dny rozsáhlou invazí na Ukrajinu. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá svá území dobyli zpět.
Rusové ovšem část východní a jižní Ukrajiny okupují a v poslední době na východě zrychlili postup. Ukrajinská armáda v létě podnikla překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti, kde obsadila část území. Vojáci KLDR jsou podle dostupných informací tam.
„Bylo to rozhodnutí, které bylo naprosto dobré,“ komentoval francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodnutí Bidena povolit Ukrajině používat střely dlouhého doletu k úderům uvnitř Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli na sociální síti Telegram uvedl, že ukrajinský plán pro vítězství ve válce s Ruskem zahrnuje i schopnost její armády podnikat zásahy s využitím střel dlouhého doletu. „Dnes mnohá média uvádějí, že jsme dostali povolení k příslušným krokům. Údery se ale neprovádějí slovně. Takové věci se neoznamují. Střely budou hovořit samy za sebe. Budou,“ poznamenal.
Zelenskyj v úterý vystoupil v Bruselu před europoslanci - prostřednictvím videokonkference. Nejvíce ze všeho si přejeme mír, řekl europoslancům ukrajinský prezident. Spolu s EU chce dělat všechno pro to, aby válka skončila spravedlivě.
Moskva: Přilévání oleje do ohně
Ruské ministerstvo zahraničí v reakci uvedlo, že pokud Ukrajina použije na ruském území střely dlouhého doletu dodávané USA a jejich spojenci, bude to znamenat radikální změnu konfliktu a Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters tvrdil, že americká administrativa přilévá olej do ohně a snaží se konflikt na Ukrajině eskalovat. „Je to Rusko, kdo znovu a znovu eskaluje konflikt,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo 14 lidí, uvedli ukrajinští záchranáři poté, co vytáhli tělo z domu na bulváru Václava Havla.
Česko je připravené prodloužit program dodávek těžké munice na Ukrajinu do roku 2026, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v rozhovoru pro americkou agenturu Bloomberg. Rozhovor dnes publikoval americký server. Klíčové podle něj bude zachování podpory muniční iniciativy po sněmovních volbách v ČR letos na podzim.
Ministr v interview uvedl, že česká muniční iniciativa podpořená spojeneckými penězi „změnila pravidla hry na bojišti“, píše Bloomberg. Ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
