Systém z carských dob: Ruské muničáky jsou snadným terčem pro ukrajinské drony
Ukrajina bránící se ruské invazi našla skulinu, kterou dokáže nájezdníkům uštědřovat velké ztráty s relativně malým úsilím: Ruská armáda spoléhá na velké muniční sklady, které nedokáže efektivně bránit před bojovými drony.
Ukrajina stále tlačí na západní spojence, aby jí povolili posílat jimi dodané dalekonosné rakety na vojenské cíle na ruském území. Má však na jejich ničení i vlastní zbraně: drony. Konkrétně model Ljutyj (Lítý), který vyvinuli jako odpověď na íránský Šáhid 136 v ruských službách, s benzinovým motorem a doletem na 1000 kilometrů.
V minulých měsících se Ukrajinci blýskli zásahy řady ropných rafinérií a palivových skladů v hloubi ruského teritoria, jejichž požáry pak vypadaly docela spektakulárně. Jeden v Rostovské oblasti zuřil 16 dní a poškodil přes 30 nádrží po 500 kubících paliva, informovalo Rádio Svoboda.
Přesto se ruský petrolejářský průmysl ani armádní zásobování těmito údery nezhroutilo. Vynalézaví Ukrajinci však pro své bezpilotní letouny a rakety s dlouhým doletem našli ještě vhodnější cíl, a to sklady munice, píše nezávislý ruský server Insider. Od konce srpna trefili přinejmenším pět velkých, jak na okupovaných územích své země (u Mariupolu), tak v Rusku.
„Tyto útoky byly účinné: podle analýzy satelitních snímků provedené v rámci ukrajinského projektu OSINT bylo zničeno 66 % až 93 % muničních skladů v Tverské a Krasnodarské oblasti. Při těchto úderech byl použit rekordní počet bezpilotních letounů (ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jen 21. září bylo sestřeleno více než 100 bezpilotních letounů),“ píše Insider. Spolu s útočnými stroji obvykle startuje i množství levnýchdronů, které slouží jako klamné cíle pro ruskou protivzdušnou obranu. „Situaci mohly zhoršit bezpečnostní lapsy na ruské straně, neboť satelitní snímky ukazují, že munice byla často skladována pod širým nebem,“ dodává Insider k rozsahu škod.
Rusové už podobným nečekaným hrozbám čelili v prvním roce války - to když obránci Ukrajiny obdrželi raketové dělostřelectvo HIMARS a M270. Jeho střelami najednou dokázali efektivně zasahovat muniční sklady desítky kilometrů vzdálené od frontové linie a podle Insideru tím i zarazili ruský postup na Donbase, naopak mohli Ukrajinci přejít do protiofenzivy. Okupanti to nakonec vyřešili přemístěním velkých muničáků dál od fronty; o to dál musejí střelivo vozit náklaďáky. Také se prostředky elektronického boje Rusové naučili do jisté míry bránit před naváděnými střelami.
Teď se ale situace začíná opakovat, muniční sklady jsou opět zranitelné. O velkých škodách v ruské logistice hovoří nejen Ukrajinci, nýbrž třeba i plukovník Ants Kiviselg, šéf zpravodajského střediska Obranných sil Estonska. „Podle veřejně dostupných informací bylo detonováno 30 000 tun výbušnin, což představuje zhruba 750 000 dělostřeleckých granátů. Vezmeme-li průměrnou bojovou rychlost, Ruská federace vypálila 10 000 střel denně. To jsou tedy zásoby munice na dva až tři měsíce. V důsledku tohoto útoku Rusko utrpělo ztráty na munici a dopad těchto ztrát na frontu uvidíme v příštích týdnech,“ řekl v září podle portálu ERR.
Na jednu stranu pozorujeme postupné zdokonalování útočných i obranných prostředků, kdy každá strana reaguje na pokrok či změny té druhé. Na druhou stranu se však mnohé nemění, zásobování ruské armády se příliš neliší od carských dob. „Jak pro ruskou imperiální armádu za první světové války, tak pro sovětskou Rudou armádu za druhé světové války byla logistika komplikovaná kvůli obrovským vzdálenostem mezi muničními továrnami a frontovými liniemi - a také kvůli notoricky známému špatnému stavu ruské silniční sítě,“ uvádí Insider. „Zásobovací systém ruské armády byl vybudován podle linií, které se dodnes v podstatě nezměnily: V době míru byla munice skladována ve velkých skladech s přístupem po železnici a v době války byla převážena buď z těchto skladů, nebo přímo z továren po železnici do vykládací stanice nejblíže frontě.“
Naopak Ukrajinci umějí munici skladovat a převážet flexibilně, aby nebyla tak zranitelná. Rusové se adaptují pomaleji. K odpálení velkého muničního skladu ruské armády, kdy navíc některé střelivo ani není pod střechou, pak stačí málo.
