Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena není nadšená z takzvaného plánu vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, napsal s odkazem na americké a evropské činitele deník The Wall Street Journal (WSJ). Bílý dům podle nich plán považuje jen za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi na ruské území. "Nejsem z toho nadšený, není tam nic moc nového," řekl jeden z nejmenovaných představitelů.

Rusko v noci na dnešek opět masivně zaútočilo na ukrajinský energetický systém, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Údery podle něj cílily zejména na tři zařízení elektrické přenosové soustavy. Ukrajinský energetický systém nicméně dál funguje, kvůli útokům nejsou plánované žádné nouzové výpadky, dodal ministerský předseda.

Evropská unie rázně odmítá ruské jaderné hrozby v podobě úpravy nukleární doktríny země útočící na Ukrajinu. Prohlásil to dnes mluvčí unijní diplomacie v reakci na středeční slova ruského prezidenta Vladimira Putina o možnosti použití jaderného arzenálu v případě ruského napadení konvenčními zbraněmi. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že vyjádření o změnách doktríny bylo jasným signálem pro Západ, informovaly tiskové agentury. Moskvu dnes před změnou přístupu varoval polský prezident Andrzej Duda.
Putin na středečním zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva podle návrhu změn bude považovat útok ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, za jejich společný útok na Rusko. Země si v takovém případě vyhrazuje právo použít jaderné zbraně i v případě masivního útoku konvenčními zbraněmi, pokud ohrozí bezpečnost Ruska, dodal Putin.

Americký prezident Joe Biden dnes krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další pomoc Kyjevu ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard Kč). Bílý dům o tom informoval v prohlášení. Cílem pomoci, které zahrnuje první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl „tuto válku vyhrát“. Zelenskyj vzápětí za americkou pomoc poděkoval na síti X.
Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi, podpora Spojených států je v jejím úsilí zásadní.

Členy skupiny, která před dvěma lety poškodila plynovody Nord Stream, byli převážně ukrajinští civilisté, velel jim ale bývalý člen ukrajinských tajných služeb Roman Červinskyj. S odvoláním na své rešerše o tom informoval německý časopis Der Spiegel. Potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, byla poškozena při sérii explozí přesně před dvěma roky, 26. září 2022.
Podle časopisu Der Spiegel byli členy "sabotážního komanda" ukrajinští potápěči, kteří nebyli příslušníky žádné z ukrajinských ozbrojených složek či tajných služeb. V čele skupiny ale stál bývalý člen tajných služeb SBU a HUR Červinskyj, který tým sestavil, nechal vycvičit a poslal do akce. Hledal přitom cíleně potápěče, kteří byli schopni ponoru se do hloubky až 100 metrů a byli ochotni podstoupit s tím spojená zdravotní rizika. Přímo na palubě jachty Andromeda, na které se sabotážní skupina ze severoněmeckého Rostocku plavila do blízkosti ropovodů, velel příslušník ukrajinské armády.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 66 dronů a čtyři řízené střely, které na ukrajinské území vyslalo Rusko. Uvedlo to ukrajinské letectvo. Trosky jednoho sestřeleného bezpilotního letounu způsobily požár v Kyjevě. Centrum západoukrajinského Ivano-Frankivsku je po útoku bez elektřiny. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho obrana zničila v noci sedm dronů z Ukrajiny.
Celkem Rusko zaútočilo na ukrajinské území 78 drony íránské výroby, uvedlo letectvo, podle kterého také ruská armáda "z Belgorodské oblasti zaútočila dvěma neznámými střelami na Sumskou oblast a z Černého moře na Oděskou oblast vyslala čtyři řízené střely Ch-59/69". Protivzdušná obrana podle letectva pracovala nad velkou částí země.

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a hovořil s ním mimo jiné o "slovenských zájmech v oblasti energetické bezpečnosti". Blanár o tom informoval na facebooku. Ve středu s Lavrovem jednal též maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó, uvedla agentura MTI.
Slovensko společně s Maďarskem jsou nyní jedinými zeměmi Evropské unie, které jsou do značné míry vstřícné vůči Rusku navzdory jeho agresi vůči Ukrajině. EU kvůli Ukrajině uvalila na Moskvu rozsáhlé hospodářské sankce a bránící se zemi podporuje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude v Bílém domě jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Také se setká se členy Kongresu.

Bílý dům dnes oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 375 milionů dolarů (8,5 miliardy korun). Pomoc podle ministerstva zahraničí bude mimo jiné obsahovat munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin a TOW či obrněná vozidla MRAP, píše agentura Reuters.
Pomoc Bílý dům oznámil pomoc krátce před čtvrtečním jednáním mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Očekává se, že oba politici budou například jednat o tom, zda Ukrajina může používat americké zbraně pro útoky na cíle v ruském týlu.

Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a amerického exprezidenta Donalda Trumpa se zřejmě neuskuteční. Píše to dnes agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Očekávalo se, že Zelenskyj bude jednat s Trumpem, který znovu kandiduje na prezidenta, během své návštěvy Spojených států. Trump dnes ostře kritizoval Zelenského, protože podle něj odmítá uzavřít dohodu, jež by vedla k ukončení ruské války na Ukrajině.

Slovenské úřady by měly zvýšit svou pohotovost, aby země dokázala čelit případnému jadernému incidentu na Ukrajině. Podle webu agentury TASR to dnes v prostorách OSN řekl slovenským novinářům prezident Peter Pellegrini. Reagoval na projev ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, který v rozpravě na Valném shromáždění OSN varoval před možnou jadernou pohromou na Ukrajině a obvinil Rusko z plánování útoků na ukrajinské jaderné elektrárny.
„Orgány Slovenské republiky by teď měly zvýšit svou pohotovost a být připravené pravidelně měřit úroveň radiace na hranicích Slovenska s Ukrajinou,“ uvedl Pellegrini. Varoval, že případný útok Ruska na atomové jaderné elektrárny na Ukrajině by mohl způsobit podobnou tragédii, jako byla havárie v Černobylu v roce 1986 a radioaktivní spad by mohl zasáhnout i ukrajinské sousedy.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Moskva bude považovat agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok. Podle státní agentury TASS to dnes na zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování prohlásil prezident Vladimir Putin, který navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva by v případě útoku na Rusko mohla podle šéfa Kremlu použít jaderné zbraně.
„V aktualizované verzi dokumentu se navrhuje, aby agrese proti Rusku ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, byla považována za jejich společný útok na Ruskou federaci,“ uvedl Putin na zasedání rady, kde prohlásil, že změny jsou odpovědí na rychle se měnící globální situaci, která přinesla Rusku nové hrozby a rizika.

Děsivé záběry z ruského útoku na Kramatorsk v Doněcké oblasti, který zasáhl obytný komplex.

Dva lidé zahynuli a přinejmenším 12 dalších včetně dětí utrpělo zranění při ruském vzdušném úderu na centrum východoukrajinského města Kramatorsk. Na platformě Telegram to dnes uvedl šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Invazní síly podle něj útočily třemi naváděnými leteckými pumami a poškodily dvě výškové budovy, obchody a automobily. Moskva se nevyjádřila.
Filaškin poznamenal, že dnešní útok na Kramatorsk je další připomínkou toho, že v Doněcké oblasti nezůstala žádná bezpečná místa. Kramatorsk a nedaleký Slovjansk jsou jedny z posledních velkých měst na Donbase, nad nimiž má kontrolu Kyjev. Kramatorsk leží 20 až 30 kilometrů od frontové linie, terčem ruských úderů se od začátku ruské invaze stal opakovaně.

Na Rusko je potřeba společně vyvinout větší tlak, jeho cynická politika a nezájem o skutečné mírové rozhovory totiž mají globální důsledky. V projevu na Valném shromáždění OSN to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Vyzval k reformě Rady bezpečnosti, která podle něj musí být efektivnější, inkluzivnější, odpovědnější a lépe odrážet dnešní realitu posílením hlasu nyní nedostatečně zastoupených regionů.
Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, v únoru 2022 zaútočilo na sousední Ukrajinu. Části země, která se s podporou především západních partnerů od té doby brání, nyní ruské síly okupují a ruská agrese trvá.

Zdravotnický personál se stará o zraněné ukrajinské vojáky nedaleko Torecka v Doněcké oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Valném shromáždění OSN. Podívejte se na aktuální snímky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v rozpravě na Valném shromáždění OSN varoval před možnou jadernou pohromou na Ukrajině a obvinil Rusko z plánování útoků na ukrajinské jaderné elektrárny. Uvedl, že informace o možných plánech ruského prezidenta Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.
„Rusko zničilo všechny naše tepelné elektrárny a velkou část kapacit vodních elektráren. Takhle se Putin připravuje na zimu. Doufá, že bude moci týrat miliony Ukrajinců,“ řekl Zelenskyj. Podotkl, že od tajných služeb nedávno dostal další „alarmující hlášení“. „Zdá se, že Putin plánuje útoky na naše jaderné elektrárny a jejich infrastrukturu ve snaze odpojit je z rozvodné sítě,“ uvedl.

Třebíčský výrobce kogeneračních jednotek Tedom dodal od minulého roku na Ukrajinu 56 těchto zařízení, která vyrábějí ze zemního plynu elektřinu a teplo. Slouží tam hlavně v teplárnách. Společnost se účastní dalších tendrů pořádaných organizacemi různých zemí na podporu obnovy ukrajinské infrastruktury ničené ruskými válečnými útoky. ČTK to dnes řekl marketingový manažer společnosti Vlado Murár.

Více než polovina lidí, kteří zaznamenali nepravdivou informaci, že za nárůst černého kašle v ČR může migrační vlna z Ukrajiny, jí uvěřila. Vyplývá to z výzkumu CEDMO Trends ČR, za kterým stojí mezinárodní uskupení CEDMO při Univerzitě Karlově. Informaci o černém kašli a migraci vyvracel i Státní zdravotní ústav (SZÚ), v pravidelných zprávách uvádí i počty nakažených uprchlíků. Z více než 29.000 nakažených eviduje 42 uprchlíků z Ukrajiny.

Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko je třeba k míru donutit, dnes Kreml označil za osudnou chybu, která bude mít pro Kyjev následky. Rusko mír chce, ale je nemožné mu ho vnutit, prohlásil podle agentury Reuters kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň řekl, že dynamika na bojišti v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny je pro ruské síly pozitivní.
Zelenskyj v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku řekl, že válku proti Ukrajině nelze urovnat jen rozhovory. „Rusko může být k míru jedině donuceno a to je přesně to, co je potřeba, donutit Rusko k míru,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Peskov reagoval prohlášením, že Rusko nelze k míru na Ukrajině přinutit. „Postoj spočívající ve snaze přinutit Rusko k míru je naprosto fatální chybou. Není možné Rusko k míru donutit,“ cituje vyjádření Peskova na dnešním tiskovém brífinku agentura AFP. Zároveň připomíná, že jednání mezi Moskvou a Kyjevem neprobíhají od jara 2022 a obě strany konfliktu, který se naplno rozhořel vpádem ruských sil na Ukrajinu 24. února 2022, pevně trvají na svých protichůdných postojích.

Ukrajina v noci na dnešek zlikvidovala 28 z celkem 32 bezpilotních letounů vyslaných z Ruska, tvrdí její letectvo. Zničila podle něj také čtyři z osmi raket. Podle aktualizovaných statistik ukrajinského generálního štábu Rusko za této války přišlo už o 15.879 bezpilotních strojů.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko vypálilo čtyři střely na jihoukrajinskou Oděskou oblast. Šéf oblastní správy Oleh Kiper na platformě Telegram uvedl, že jedna střela dopadla do otevřeného prostoru a způsobila požár, který byl mezitím uhašen. Trosky rovněž poškodily dva nákladní vozy, ale nikdo nebyl zraněn.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Agrese Ruska, jakožto stálého člena Rady bezpečnosti OSN, otřásá samotnými základy instituce a systému, ve kterém jsou respektována pravidla. Český prezident Petr Pavel to řekl v úterý v New Yorku v rámci panelu „Zajištění digitální budoucnosti“, který se koná na okraj Valného shromáždění OSN.
Ruská agrese vůči Ukrajině není podle Pavla regionálním konfliktem, ale situací, kdy stálý člen Rady bezpečnosti OSN vede agresi proti jiné suverénní zemi. „A proto je tak důležité nenechat Rusko v konfliktu vyhrát, protože nejen Rusko, ale i podobné režimy by to povzbudilo, že svých cílů mohou dosáhnout vojenskou silou,“ řekl Pavel.

Rusko je potřeba donutit k míru, válku proti Ukrajině nelze urovnat jen rozhovory, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vystoupil na jednání Rady bezpečnosti OSN. Informovala o tom agentura Reuters. Čínský představitel se na jednání ohradil proti obvinění spojenců Kyjeva, že Peking podporuje ruské tažení.
„(Ruský prezident Vladimir) Putin porušil tolik mezinárodních norem a pravidel, že se sám nezastaví. Rusko může být k míru jedině donuceno a to je přesně to, co je potřeba, donutit Rusko k míru,“ řekl Zelenskyj. „Tahle válka nemůže jednoduše ustoupit do pozadí, tuhle válku nemohou uklidnit rozhovory. Jsou potřeba činy,“ řekl Zelenskyj. Rusko obvinil, že se s blížící se zimou chystá zaútočit na tři ukrajinské jaderné elektrárny. „A máme o tom důkazy,“ dodal.

Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme zpravodajství z válečného konfliktu na Ukrajině. Pokračovat budeme zítra v ranních hodinách.

Rusko lze k míru jedině donutit, Putin se sám nezastaví, řekl podle agentury Reuters Volodymyr Zelenskyj na jednání Rady bezpečnosti OSN.

Pokud ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předloží plán týkající se ukončení ruské agrese vůči jeho zemi, bude třeba jej posoudit a udělat maximum pro naplnění ukrajinských cílů, ale ne za jakoukoli cenu. Novinářům to dnes v New Yorku řekl český prezident Petr Pavel s tím, že je potřeba zohlednit, co je reálně možné.
Český prezident tak dnes před novináři reagoval na rozhovor, který v pondělí poskytl americkému deníku The New York Times (NYT). V něm uvedl, že Ukrajina musí být realistická ohledně svých válečných cílů a případně přijmout, že část jejího území by mohla alespoň dočasně zůstat pod ruskou kontrolou.
Článek podle Pavla odráží jeho dlouhodobý přístup. „Já jsem neřekl nic, co bych neříkal už dlouhou dobu. Už na loňské konferenci v Mnichově jsem varoval před tím, abychom vzbuzovali nerealistická očekávání," řekl Pavel.

Svět nesmí odvracet zrak od války na Ukrajině a nesmí podlehnout únavě, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden v projevu na Valném shromáždění OSN. Spojené státy podle něj v podpoře napadené země nepoleví, jakkoli je vývoj vzhledem k listopadovým prezidentským volbám v USA nejistý.
„Nesmíme podlehnout únavě, nesmíme odvracet zrak... Moje odpověď zní, že v podpoře Ukrajiny nepolevíme,“ řekl Biden. Pro 81letého šéfa Bílého domu, který neusiluje o znovuzvolení, je dnešní vystoupení posledním projevem k VS OSN z pozice hlavy státu. K požadavku Kyjeva, aby mohli ukrajinští obránci útočit na cíle v ruském týlu západními dalekonosnými zbraněmi, se prezident nevyjádřil.

Ruský vzdušný úder na ukrajinský Charkov zabil tři lidi a další tři desítky zranil. Přímý zásah utrpěl výškový obytný dům, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Rusko podle Syněhubova útočilo naváděnými bombami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok uvedl, že je nutné zastavit to, co nazval ruským terorem.
„Další ruský útok na Charkov. Cílem ruských bomb byl bytový dům, pekárna, stadion. Jinými slovy, každodenní život obyčejných lidí. Rusko je terorista a každý den to svými činy dokazuje,“ napsal na síti X Zelenskyj, který je v současné době v USA, kde se v New Yorku zúčastní Valného shromáždění OSN. „Musíme teror zastavit. Zajistit bezpečnost. Abychom měli budoucnost,“ dodal.

Během útoku na Charkov přišli o život nejméně tři lidé a 28 jich je zraněných, informoval The Kyiv Independent. Rusko se zaměřovalo na hustě obydlené čtvrti, sdělil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.

Ruské jednotky začaly útočit na východoukrajinské město Vuhledar, které odolává náporu invazních vojsk v podstatě od začátku války v roce 2022. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské válečné blogery a státní média. Rusové postupovali v srpnu na východě Ukrajiny podle několika veřejně dostupných map nejrychleji za poslední dva roky, píše Reuters.
„Ruské jednotky vstoupily do Vuhledaru - útok na město začal,“ uvedl Jurij Podoljaka, proruský válečný bloger, přičemž o zahájení útoku hovoří více jeho kolegů. Ministerstvo obrany v Moskvě dnes podle státní agentury TASS uvedlo, že jeho jednotky porazily ukrajinské obránce u několika obcí v regionu včetně Vuhledaru a zlepšily tam své taktické pozice. Podrobnosti k Vuhledaru resort neposkytl. Neověřené video v ruských státních médiích ukázalo Vuhledar pod těžkým dělostřeleckým a leteckým bombardováním, podotkl Reuters.

Svět nesmí odvracet zrak od války na Ukrajině a nesmí podlehnout únavě, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden v projevu na Valném shromáždění OSN. Spojené státy podle něj v podpoře napadené země nepoleví, jakkoli je vývoj vzhledem k listopadovým prezidentským volbám v USA nejistý.
„Nesmíme podlehnout únavě, nesmíme odvracet zrak... Moje odpověď zní, že v podpoře Ukrajiny nepolevíme,“ řekl Biden. Pro 81letého šéfa Bílého domu, který neusiluje o znovuzvolení, je dnešní vystoupení posledním projevem k VS OSN z pozice hlavy státu. K požadavku Kyjeva, aby mohli ukrajinští obránci útočit na cíle v ruském týlu západními dalekonosnými zbraněmi, se prezident nevyjádřil.

Ruský vzdušný úder na ukrajinský Charkov zabil tři lidi a dalších 15 zranil. Přímý zásah utrpěl výškový obytný dům, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Rusko podle Syněhubova útočilo naváděnými bombami KAB, zaznamenány byly nejméně dva zásahy obytných budov.

Konec války s Ruskem je blíže, než si mnozí myslí, uvedl v dnes zveřejněném rozhovoru s americkou stanicí ABC ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval rovněž spojence, aby jeho zemi posílili dalšími dodávkami zbraní.
„Myslím, že jsme míru blíž, než si myslíme,“ řekl Zelenskyj. „Jsme blíže konci války. Jen musíme být velmi silní, velmi silní,“ dodal s tím, že posílení Ukrajiny je základem „plánu vítězství“, který chce při své nynější cestě po Spojených státech představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi a dalším americkým činitelům.

Muniční iniciativa nakupuje i starší munici, problémy se proto mohou objevovat, jsou ale ojedinělé. Novinářům to dnes v reakci na pondělní text německého listu Handelsblatt řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Na dodanou munici si podle ní nestěžoval ani nový ukrajinský velvyslanec v ČR, se kterým se setkala minulý týden, ani donátoři, kteří nákupy platí. Podle deníku si Ukrajina stěžovala v Česku na kvalitu munice dopisem.
„Víme, že nekupujeme munici pouze novou, nakupujeme i starší, která může mít možné problémy,“ řekla při návštěvě pražské Ústřední vojenské nemocnice. Jedná se ale podle ní o ojedinělé případy. Podle deníku si ale Ukrajina v dopise stěžovala Česku, že část dělostřeleckých granátů dodaných v české muniční iniciativě vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku.

Podívejte se na nové snímky z polní nemocnice v Doněcké oblasti, kde jsou zranění ukrajinští vojáci.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes uvedla, že v Charkovské oblasti na východě země zadržela ruského agenta v řadách ukrajinské armády, který pomáhal navádět ruské údery na vlastní jednotku.
Pětačtyřicetiletý obyvatel Charkova mobilizovaný do ukrajinské armády byl podle SBU zverbován na dálku letos v srpnu. Ruské straně předával pomocí anonymního chatu na platformě Telegram geolokační údaje z aplikace Google Maps o rozmístění své brigády. Výměnou za to mu byl slíben bezpečný přechod frontových linií do Ruska.
„Shromažďoval a předával informace o následcích raketových úderů, o poloze personálu a vojenské techniky ukrajinské armády, o umístění vládních úřadů a orgánů vojenského velení,“ uvedla v prohlášení vojenská prokuratura.

Mezinárodní šachová federace (FIDE) nadále neumožní startovat ruským a běloruským hráčům pod vlajkami jejich zemí. Rozhodlo o tom hlasování na kongresu FIDE v Budapešti, kde se minulé dva týdny konala šachová olympiáda.
Ruští a běloruští sportovci čelí sankcím od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Šachisté se mohou zúčastnit soutěží pod neutrálními vlajkami. Na tom se nic nezmění ani po posledním hlasování, kterého se zdržel ruský prezident FIDE Arkadij Dvorkovič. Návrh na zrušení postihu předložila kyrgyzská federace.

Švýcarsko se dnes přidalo k zemím, které oficiálně označují hladomor vyvolaný ve 30. letech minulého století sovětským diktátorem Josifem Stalinem na Ukrajině za genocidu. Informuje o tom agentura DPA. Za genocidu událost známou na Ukrajině pod pojmem holodomor považuje i Česko.

Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly. To chce Durov nyní také změnit, informují tiskové agentury.
„Zatímco 99,999 procenta uživatelů telegramu nemá nic společného se zločinem, těch 0,001 procenta zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatnou image celé platformy a ohrožuje zájmy našich uživatelů, kterých už je téměř miliarda,“ cituje Durova server BBC.

Přibližně 60 procent zahraničních součástek nalezených v ruských zbraních na ukrajinském bojišti se do Ruska dostalo z Číny. Podle agentury Reuters to dnes uvedl poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Vladyslav Vlasjuk.
„Pokud vezmeme všechny obvyklé typy zbraní a spočítáme komponenty vyrobené v zahraničí, asi 60 procent z nich pochází z Číny. Vedli jsme o tom dlouhé diskuse s některými výrobci,“ řekl Vlasjuk s tím, že Čína v tomto ohledu „představuje největší problém“.

Zářijová svatba Olhy Ševčenkové a Mykyty Puchkana byla unikátní. Vzali se online. Byli jedněmi z prvních lidí, kteří uzavřeli svatbu pomocí mobilní aplikace Dija vyvinuté na Ukrajině, píše server The Kyiv Independent.
„Jednoho květnového dne uviděl můj manžel v aplikaci Dija oznámení o beta verzi, která nabízela online svatební službu. Vypadalo to trochu neobvykle... Ale riskli jsme to,“ řekla Ševčenková.
Oba pak seděli v kavárně ve městě Izmajil v Oděské oblasti, když se z nich během několika minut stali novomanželé. Sledovali přitom displeje telefonů a poslouchali matrikáře, jenž vedl obřad prostřednictvím videa. Poté sňatek stvrdili digitálními podpisy. „Obřad byl perfektní. Ačkoliv byl celý den letecký poplach a výpadky proudu,“ konstatovala Ševčenková.

Do Česka na přelomu září a října dorazí spoluzakladatelka organizace Memorial Irina Ščerbakovová a další zástupkyně protirežimního proudu v Rusku Olga Misiková. V dnešní tiskové zprávě o tom informoval odbor strategické komunikace státu při úřadu vlády. V Praze i Ostravě budou hovořit s politiky, veřejností i se studenty o stavu občanské společnosti v Rusku, jejích proměnách od invaze na Ukrajinu a o kremelských hrozbách pro střední Evropu.

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý dronový útok na Ukrajinu. Protivzdušná obrana 66 dronů sestřelila, uvedlo ukrajinské letectvo. Zásahy hlásí Záporoží a Poltava.
Podle ukrajinského letectva vyslalo Rusko na Ukrajinu v noci na dnešek jednu balistickou raketu Iskander-M, dvě řízené střely Ch-59/69, jednu blíže neurčenou raketu a 81 bojových dronů Šáhed.
„Bylo sestřeleno 66 nepřátelských útočných bezpilotních letounů v Kyjevské, Žytomyrské, Čerkaské, Vinnycké, Kirovohradské, Poltavské, Sumské a Mykolajivské oblasti. Dalších 13 nepřátelských dronů se ztratilo v několika oblastech Ukrajiny v důsledku aktivní protiakce obranných sil,“ uvedlo letectvo.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera promluvil na Summitu budoucnosti na Valném shromáždění OSN. Dříve na stejném summitu promluvil i český prezident Petr Pavel, který je nyní rovněž v New Yorku.

V New Yorku dnes začne 79. zasedání Valného shromáždění OSN, během něhož vystoupí mezi jinými generální tajemník světové organizace António Guterres, americký prezident Joe Biden či česká hlava státu Petr Pavel.
Valné shromáždění zahájí projevem Guterres, který představí zprávu o práci OSN. Dá se očekávat, že se stejně jako další řečníci dotkne i konfliktů na Ukrajině, v Pásmu Gazy či Libanonu. Mezi dalšími řečníky, kteří mají na své vystoupení 15 minut, jsou dnes podle oficiálního programu také Biden či hlavy států Brazílie a Argentiny, Luiz Inácio Lula da Silva a Javier Milei.
Český prezident Pavel by měl svůj projev přednést ve středu kolem 9:30 místního času (15:30 SELČ).

Kandidát amerických republikánů v listopadových prezidentských volbách Donald Trump naznačil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si přeje výhru demokratů. Píše o tom agentura Reuters. Za Demokratickou stranu proti Trumpovi kandiduje současná viceprezidentka Kamala Harrisová.
„Myslím si, že Zelenskyj je nejlepší obchodník v dějinách,“ řekl Trump na shromáždění v Pensylvánii. „Pokaždé, když přijede do této země, odjíždí se 60 miliardami dolarů,“ dodal. „Tak strašně chce, aby (demokraté) ty volby vyhráli,“ uvedl také.
Bývalý americký prezident Trump dnes také řekl, že pokud volby znovu vyhraje, zavolal by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a Zelenskému a naléhal by na ně, aby válku ukončili. Trump už v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, válku na Ukrajině by ukončil během „24 hodin“. Jak toho chce docílit, ale neřekl.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová ostře kritizovala násilí, kterého se dopouštějí bývalí ruští vězni, jimž byly tresty prominuty výměnou za to, že se přihlásili do války na Ukrajině. Kacarovová upozorňuje na to, že kvůli nim v Rusku přibývá případů znásilnění a vražd.
Bývalí trestanci, kteří se z bojů na Ukrajině vrátili do civilního života, stojí za nárůstem domácího násilí. Tento trend se začal ukazovat loni. „Mnoho z těch, kteří se vracejí, se dopouští násilných trestných činů na ženách, dívkách, dětech, včetně sexuálního násilí a vražd,“ řekla Kacarovová v pondělí v Ženevě, kde se Rada OSN pro lidská práva sešla na podzimním zasedání. Do bojů na Ukrajině podle ní narukovalo 170.000 ruských vězňů odsouzených za násilné trestné činy.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajina musí být realistická ohledně svých cílů a přijmout, že její část by mohla dočasně zůstat pod ruskou kontrolou, řekl Pavel listu NYT.

Ukrajina si v dopise stěžovala Česku, že část dělostřeleckých granátů dodaných v rámci české muniční iniciativy vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt.
„Je to noční můra každého dělostřelce: granát nevybuchne kilometry daleko v nepřátelských pozicích, ale krátce poté, co opustí hlaveň děla. Právě to se stávalo vojákům na Ukrajině - s dělostřeleckými granáty, z nichž některé byly dodány v rámci české muniční iniciativy, ale také z USA,“ napsal Handelsblatt.

Ukrajina jako první na světě zavedla technologii „roje dronů“ a za poslední rok se jí podařilo zničit nebo poškodit více než 200 cílů na ruském území. V dnes publikovaném komentáři pro ukrajinskou verzi časopisu Forbes to napsal ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
„Jsou mezi nimi řídící stanoviště, letiště, lodě, systémy protivzdušné obrany a místa, kde se nachází ruský vojenský personál. Přinutili jsme nepřítele přemístit svá letadla na letiště vzdálená 250 kilometrů od hranic,“ uvedl Umerov s odkazem na místa, která podle něj Ukrajinci zasáhli pomocí bezpilotních strojů.

Rusko nedostane pozvánku na vzpomínkovou akci k 80. výročí osvobození Osvětimi sovětskou Rudou armádou. Podle agentury AFP to dnes oznámilo muzeum tohoto někdejšího nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora.
Muzeum, které se nachází u jihopolského města Osvětim, přijalo rozhodnutí vyloučit z oslav Moskvu již potřetí od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Polsko, které je členem NATO a EU, je od začátku ruské vojenské agrese jednoznačným podporovatelem sousední Ukrajiny.

Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud se k nim neuchýlí Washington, prohlásil dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Učinil tak v době, kdy se objevily spekulace, že by Kreml mohl upustit od postsovětského moratoria na jaderné testy, zatímco západní země zvažují, zda povolí Kyjevu, aby jejich zbraněmi mohl udeřit na území Ruska, podotkla agentura Reuters.

Tři civilisté včetně nezletilého zemřeli v důsledku ukrajinského ostřelování příhraniční Belgorodské oblasti na západě Ruska. Dnes to uvedl gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov.
Událost se stala v obci Archangelskoje nedaleko ruského města Šebekino. Region používá ruská armáda pro zásobování své přeshraniční ofenzivy do ukrajinské Charkovské oblasti, kterou zahájila v květnu tohoto roku.

Americká společnost Northrop Grumman, která patří k největším výrobcům zbraní na světě, chce vyrábět munici v Litvě. Viceprezident firmy Stephen O'Bryan dnes podepsal s litevskou vládou memorandum o porozumění ohledně výroby munice ráže 30 milimetrů ve stávajícím státním zařízení. Ministr obrany Laurynas Kasčiunas očekává, že výrobní linka bude zprovozněna do jednoho roku, uvedla agentura Bloomberg.
Litva je členem Severoatlantické aliance. Tak jako Ukrajina bývala součástí Sovětského svazu a teď patří k významným podporovatelům Ukrajiny v jejím současném konfliktu s Ruskem. Vláda ve Vilniusu doufá, že uzavřená smlouva posílí obranný průmysl Litvy. Vyrobená munice má být použita pro bojová vozidla pěchoty.

Zástupce Ukrajiny prohlásil, že Krymský most „musí padnout“. Ukrajina u mezinárodního soudu v Haagu obvinila Rusko z porušování námořního práva. Velvyslanec ukrajinského ministerstva zahraničí Anton Koryněvič uvedl, že Rusko „chce Azovské moře a Kerčský průliv získat pro sebe“.

Ruské síly zaútočily na město Kramatorsk a vesnici Šachove v Doněcké oblasti, přičemž zabily jednu osobu a nejméně deset dalších zranily, informoval gubernátor Vadym Filaškin.

Nizozemsko stále hledá partnerské země, které by poskytly komponenty pro systém protivzdušné obrany Patriot přislíbený Ukrajině, uvedl nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans v rozhovoru pro médium Delfi.

Při ukrajinské operaci v Kurské oblasti na západě Ruska zemřelo za sedm týdnů 56 civilistů a 266 jich utrpělo zranění. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož muselo v nejnebezpečnějších lokalitách oblasti na 131 000 lidí opustit své domovy. Ukrajinská diplomacie reagovala prohlášením, že na civilisty neútočí a že jsou ruská čísla smyšlená, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina už více než dva a půl roku čelí ruské invazi, na začátku srpna však ukrajinská armáda pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila část ruského území. Podle Kyjeva ovládla kolem stovky obcí a na 1300 kilometrů čtverečních ruského území. Nyní tam Ukrajinci čelí protiútoku ruských jednotek a Moskva v uplynulých dnech uváděla, že dobyla řadu obcí zpět.

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí dnes institut informoval v tiskové zprávě.
Problémy s depresí či úzkostí se u uprchlíků týkají zejména žen a mladých dospělých do 30 let. „U těchto kategorií je významně vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy s duševním zdravím,“ uvedl Matouš Pilnáček z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Ruské útoky na Ukrajině si za poslední den vyžádaly tři mrtvé a 38 zraněných, informovaly 23. září regionální úřady. Ukrajinské síly v noci sestřelily tři ze čtyř bezpilotních letounů typu Šáhid, informovalo letectvo. Jeden další dron a dvě střely s plochou dráhou letu Kh-59/69 „nezasáhly své cíle“ díky prostředkům elektronického boje.

Vztahy s Ruskem by měly po skončení války na Ukrajině být přehodnoceny, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu v Paříži francouzský prezident vyzval, aby si lidé představili „zítřejší mír“ v Evropě v nové podobě a v nové realitě. „Budeme muset přemýšlet o nové podobě uspořádání Evropy a přehodnotit naše vztahy s Ruskem,“ řekl Macron.

Zajištění bezpečnosti Ukrajiny bude vyžadovat zvýšenou vojenskou podporu, jasnou cestu ke členství v NATO a mezinárodní podporu Zelenského mírového plánu, uvedl pro The Kyiv Independent bývalý švédský premiér Carl Bildt.

Ukrajinská 95. samostatná útočná brigáda vzdušných sil 23. září oznámila, že prolomila další úsek ruských hranic. Ukrajinská 95. brigáda zveřejnila video, které údajně ukazuje prolomení ženijních zátarasů, přechod výsadkových jednotek do Ruska a první boje u hranic.

Při ruských vzdušných úderech na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny bylo zraněno nejméně 16 civilistů, včetně jednoho dítěte. Útok částečně zničil jednu obytnou budovu a několik dalších poškodil, uvedl podle serveru The Kyiv Independent šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Rusko podle Kyjeva útočilo i na dalších místech na Ukrajině. Moskva se k útoku zatím nevyjádřila.
Záchranáři v Záporoží evakuovali obyvatele z několika poškozených bytových domů, informovalo na síti Telegram ukrajinské ministerstvo vnitra. Podle předběžných informací Rusko na Záporoží útočilo svými naváděnými bombami KAB.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany ruské síly od začátku invaze na Ukrajinu přišly již o více než 640 000 vojáků.

Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní prostě proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Neznámý počet lidí bez domova z různých důvodů podepsal smlouvu s ruskou armádou a šel bojovat na Ukrajinu. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli navštívil továrnu na výrobu munice v americkém státě Pensylvánie. Podle agentury AP poděkoval zaměstnancům a požádal o další dodávky. Tímto bodem programu Zelenskyj zahájil svůj nabitý týden v USA, během něhož mimo jiné vystoupí na Valném shromáždění OSN a setká se s americkým protějškem Joem Bidenem.
Zelenskyj navštívil závod v Pensylvánii za přísných bezpečnostních opatření. Demokratický člen Sněmovny reprezentantů Matt Cartwright, který se setkání v závodě na výrobu munice ve Scrantonu zúčastnil, řekl, že prezident měl prostý vzkaz: „Děkuji vám. A potřebujeme víc.“

Při ruských vzdušných úderech na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny bylo zraněno nejméně devět civilistů, včetně jednoho dítěte. Útok částečně zničil jednu obytnou budovu, uvedl podle serveru The Kyiv Independent šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Záchranáři evakuovali obyvatele z několika poškozených bytových domů, informovalo na síti Telegram ukrajinské ministerstvo vnitra. Podle předběžných informací Rusko na Záporoží útočilo svými naváděnými bombami KAB.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Online přenos dnes končí, pokračovat bude zase zítra.

Britský ministr zahraničí David Lammy řekl, že je načase, aby spojenci Ukrajiny ukázali odvahu. Podle deníku The Guardian jeho poznámka mířila na administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, se kterou Londýn jedná o povolení pro Kyjev použít dalekonosné zbraně k útokům na ruském území.

Manželky a matky ruských vojáků nasazených v bojích na Ukrajině se v sobotu u sídla ministerstva obrany dožadovaly jejich demobilizace a schůzky s ministrem obrany Andrejem Belousovem. Matky a manželky vojáků původně plánovaly zůstat před ministerstvem přes noc na dnešek, večer je ale začala zatýkat policie a odvedla deset žen.

Prezident Petr Pavel se při týdenní cestě do Spojených států zaměří na pokračující podporu Ukrajiny, reformu OSN i úsilí Česka stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033. Pavel to dnes v Praze řekl novinářům před odletem do New Yorku.
Ukrajina poskytla Česku zásilku 40 vysoušečů, uvedl dnes na síti X a ve vyjádření pro ČTK ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Pomoci mají s odstraňováním následků nedávných ničivých záplav. Do Česka vysoušeče převážejí diplomaté z generálního konzulátu ve Lvově, vezou je do skladu hasičů v Hlučíně.

Nad Baltským mořem zachytily stíhačky NATO šest ruských letounů bez transpondérů. Informovaly o tom na sociálních sítích lotyšské vzdušné síly.

Ukrajina v noci na dnešek zničila 71 z 80 ruských dronů, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské letectvo. Ukrajinské úřady také sdělily, že počet zraněných po sobotním večerním útoku, který v Charkově zasáhl obytný dům, stoupl na 21. Rusko zase podle agentury TASS informovalo o sestřelení 15 ukrajinských bezpilotních letounů.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že vedle 71 zničených ruských dronů se jich šest také podařilo neutralizovat pomocí systémů elektronického boje. Co se stalo se zbylými drony, Kyjev neuvedl. Zatím nejsou zprávy o škodách či zraněných.
Rusko se nezúčastní žádného mírového summitu, který bude prezentován jako pokračování červnové vrcholné schůzky ve Švýcarsku. Nestane se to ani tehdy, pokud by tam ruské představitele někdo pozval, řekla v sobotu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve navrhoval, aby zástupci Ruska na takový summit, který by se mohl konat ještě do konce roku, pozvánku dostali.
„Tento proces nemá nic společného s uspořádáním (rusko-ukrajinského konfliktu),“ uvedla Zacharovová. „Jde o další projev podvodu ze strany Anglosasů a jejich ukrajinských loutek,“ dodala.
V Sumské oblasti drony vyslané ruskou armádou zaútočily na energetické objekty ve městě Šostka, informuje telegramový kanál RBK Ukrajina. Úřady uvedly, že havarijní čety pracují na likvidaci následků nepřátelského útoku.
Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme také s online přenosem k dění na Ukrajině.
Ruská naváděná bomba KAB v sobotu večer v ukrajinském Charkově zasáhla výškový obytný dům. Zraněných je 12 lidí, informoval na svém účtu na telegramu starosta druhého největšího ukrajinské města Ihor Terechov.
Na místě podle Terechova pracují záchranáři a dobrovolníci. Ze zasažené budovy evakuovali 60 lidí. V domech, které stojí v okolí, jsou rozbitá okna, hořet začalo několik aut.
Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov uvedl, že Rusko proti Charkovu podniklo dva útoky.

Vážení čtenáři, online přenos pro dnešní den končí. Pokračovat bude zase zítra ráno. Děkujeme za pozornost a dobrou noc.

Ničivý útok na důležitý sklad munice ruské armády ve městě Toropec v Tverské oblasti bude mít vliv na ruské pozemní operace, a to především v Kurské oblasti. Dnes to ve své pravidelné zprávě k vývoji ruské invaze na Ukrajinu na sociální síti X uvedla britská vojenská rozvědka.
Ukrajinci podnikli dronový útok na muniční sklad v Toropci v noci z úterka na středu. Podle britských zpravodajců se v něm s největší pravděpodobností nacházela munice různého kalibru určená k využití na frontě, dále pak střely a klouzavé bomby využívané na letištích v okolí. Údajně tam byla uložená i munice ze Severní Koreje.

Írán k balistickým raketám, které podle Spojených států a jejich spojenců poskytl Rusku, nedodal mobilní odpalovací zařízení. Agentuře Reuters to řekly tři zdroje, které jsou s věcí obeznámené. Dále uvedly, že není jasný důvod, proč Írán Rusku zařízení nedodal.

Ukrajinský ministr zahraničí dnes na sociální síti X napsal, že Rusko by údajně mohlo zaútočit na ukrajinská jaderná zařízení ještě před zimou. Vyzval proto Mezinárodní agenturu pro atomovou energii MAAE a ukrajinské spojence, aby v jaderných elektrárnách v zemi zřídili stálé monitorovací mise.

Ukrajinská armáda podle agentury Ukrinform zničila dva velké vojenské sklady v Rusku. Ukrajinský útok podle Kyjeva zasáhl vojenské sklady v Krasnodarském kraji a v Tverské oblasti. První z objektů přitom podle armády byl jedním z klíčových zařízení v logistice ruské armády.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který umožní zvýšit rozpočet na výdaje na obranu země o dvanáct miliard amerických dolarů (asi 269 bilionu korun), uvedl server The Kyiv Independent.

Celkem si za posledních 24 hodin ruské útoky na Ukrajině vyžádaly osm životů a 53 zraněných, napsal The Kyiv Independent.
Rusko, které proti Ukrajině už přes dva a půl roku vede válku, mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zachytily 101 ukrajinských dronů nad celkem osmi regiony. Nejvíce – 53 – jich zničily nad Brjanskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou. Ruské ministerstvo obrany také informovalo o tom, že v noci zasáhlo několik ukrajinských zařízení energetického sektoru.
Nejméně 1,1 milionu korun vybrali podvodníci na údajnou pomoc Ukrajině, dary pak ale zneužili třeba na cestování po světě nebo hrazení svých osobních výdajů. Hlavnímu organizátorovi, kterému je podle policie 18 let, hrozí až osm let vězení. Na webu policie to dnes oznámila mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová.
Při domovních prohlídkách se policistům podařilo zadržet hotovost v řádu statisíců korun, pokladničky, do kterých peníze podvodníci vybírali, a mnoho dokumentů. Údajného hlavního organizátora falešné sbírky zadrželi policisté pro podezření z podvodu minulý týden.
Rezidenční čtvrť ve městě Kryvyj Rih, které leží v Dněpropetrovské oblasti, podle ukrajinských úřadů zasáhla ruská raketa, která zničila dva domy a kolem 20 dalších poškodila. Zabila 12letého chlapce a dvě ženy ve věku 75 a 79 let. Zranění utrpěli tři další lidé, včetně 17letého mladíka. Všichni jsou v nemocnici se středně těžkými poraněními.

49 procent Rusů podporuje odchod ruských vojsk z Ukrajiny. 53 procent Rusů si zároveň myslí, že Rusko potřebuje zajistit odchod ukrajinských jednotek z Kurské oblasti, podle nich je to důležitější než se snažit získat další území na východě Ukrajiny. Ukázal to průzkum, který cituje deník The Kyiv Independent.
V noci na sobotu Rusko vypálilo rakety na město Krivij Rih. Útok si vyžádal tři mrtvé a nejméně tři zraněné, mezi nimi i děti. Rakety podle vedoucích představitelů oblasti dopadly na obytné budovy, je možné, že počet obětí ještě poroste.
Dobré ráno, vážení čtenáři, také dnes budeme dění na Ukrajině sledovat online.
Ukrajina zakázala používání aplikace pro zasílání zpráv Telegram v oficiálních zařízeních používaných vládními úředníky, vojenským personálem a zaměstnanci v odvětvích důležitých pro fungování státu, protože se obává, že tak Rusko může špehovat zprávy i uživatele.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov předložil důkazy o schopnosti ruských tajných služeb tuto platformu špehovat. Šéf ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko ale na účtu na Telegramu zdůraznil, že omezení se vztahují pouze na služební zařízení, nikoli na osobní přístroje.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme vám dobrou noc.

Američana Russella Bentleyho, jenž letos zmizel na okupované východní Ukrajině, podle ruských vyšetřovatelů patrně umučili ruští vojáci, které nyní čeká soud. Oznámil to dnes podle agentury Reuters Vyšetřovací výbor, který má v Rusku úlohu federální kriminální ústředny.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.