Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Tři mrtvé, včetně dítěte, a čtyři raněné, včetně dvou dětí, si v Černihivské oblati vyžádal nálet ruského dronu, který v pohraniční vsi zaútočil na vůz rozvážející plyn do domácností; kamion následně explodoval, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. „Rusové úmyslně zaútočili dronem na auto, přivážející lidem zkapalněný plyn,“ napsal šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus, podle kterého je mezi třemi oběťmi šestiletá dívka a mezi čtyřmi raněnými čtyřletý chlapec a třináctiletá dívka. Jejich stav označil za vážný.

Agentura Reuters a server Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje v ukrajinských zpravodajských službách píší, že ukrajinské drony zaútočily na ruské vojenské letiště Borisoglebsk a sklady s leteckými pumami či palivem ve Voroněžské oblasti.

Rusové používají toto letiště k bombardování ukrajinských území naváděnými bombami, píše Ukrajinska pravda. Podle jejího zdroje ukrajinské drony zaútočily také na místa, kde bývají odstaveny letouny Su-35 a Su-34.

Podívejte se na nové snímky z návštěvy nového šéfa NATO Marka Rutteho na Ukrajině, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Zelenským.

Slovenský premiér Robert Fico chce po skončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, obnovit standardní vztahy s Ruskem. Fico, jenž dlouhodobě kritizuje protiruské sankce a západní vojenskou pomoc Ukrajině, to dnes řekl novinářům. Vyslovil se rovněž pro zachování tranzitu ruských surovin do Evropy přes Ukrajinu. V proslovu bez bližších podrobností také tvrdil, že postoj k válce na Ukrajině už změnil český prezident Petr Pavel.

„Pokud skončí válka během mandátu této vlády, udělám všechno pro obnovení hospodářských a standardních vztahů s Ruskou federací. Evropská unie potřebuje Ruskou federaci, Ruská federace potřebuje Evropskou unii. Bude nám velmi záležet na přátelských vztazích s Ukrajinou,“ uvedl Fico, jehož nynější vládě skončí mandát v řádném termínu v roce 2027. Dodal, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Kyjevě jednal o situaci na bojišti a o takzvaném plánu vítězství s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten na Ukrajinu, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přijel dva dny po svém nástupu do vedení Severoatlantické aliance. Informovaly o tom světové tiskové agentury.

Podle agentury Reuters ukrajinské úřady informují o škodách v energetické infrastruktuře v několika regionech kvůli ruským útokům v posledních 24 hodinách. A hlásí škody také na obytných budovách. Úřady v Charkově mezitím zvýšily na 12 počet lidí, kteří utrpěli zranění při středečním nočním ruském úderu leteckou pumou na toto druhé největší ukrajinské město. Bomba podle nich poničila pětipatrový obytný dům ve čtvrti Saltivka, původní informace hovořily o osmi zraněných.

Toto je aktuální situace v Charkově po útoku Rusů.

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zadržela dva agenty ukrajinské vojenské rozvědky HUR, kteří se pokusili nelegálně překročit hranici mezi Litvou a ruskou Kaliningradskou oblastí. Viní je ze špionáže na rusko-litevské části hranice. Oznámila to dnes ruská státní agentura TASS, podle níž FSB dvojici obvinila také z pokusu o únos nezletilého Rusa, který je synem pracovníka HUR. Ověřit tvrzení Moskvy nebylo možné, podotkla stanice BBC. Kyjev se zatím nevyjádřil.

Ukrajinská vojenská rozvědka chtěla zjistit informace o zabezpečení rusko-litevské části hranice pro možné následné pronikání na území Ruska, tvrdí FSB. „Během vyšetřování bylo zjištěno, že doprovodným účelem operace byl únos a nelegální přesun přes státní hranici Ruské federace nezletilého občana Ruska, jehož otec je zaměstnanec HUR,“ uvedla tisková služba FSB v prohlášení.

Ukrajina i Rusko informují o sestřelení desítek nepřátelských dronů nad svým územím během noci na dnešek. Zatímco ukrajinské letectvo oznámilo likvidaci 78 z celkových 105 ruských bezpilotních strojů, ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 113 ukrajinských dronů. Moskva neuvádí, kolik bezpilotních strojů podle ní Ukrajinci na ruské území vyslali celkem.

„Systémy protivzdušné obrany zachytily a zničily 113 ukrajinských bezpilotních vzdušných prostředků: 73 dronů nad Belgorodskou oblastí, 25 nad Voroněžskou oblastí, 14 nad Kurskou oblastí a jeden nad Brjanskou oblastí,“ píše na telegramu ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností, jako jsou škody nebo případné oběti úderu.

Ukrajinský velvyslanec v České republice Vasyl Zvaryč doufá, že na summitu Severoatlantické aliance (NATO) příští rok v Haagu Ukrajina obdrží formální pozvánku do aliance. Řekl to v rozhovoru ČTK. Summit ve Washingtonu, který se uskutečnil letos v červenci, podle něj Ukrajinu přiblížil tomuto cíli. Země se zároveň chce příští rok výrazně posunout směrem k členství v Evropské unii.

Lídři zemí NATO v červenci na třídenním summitu slíbili Kyjevu nezvratnou cestu do aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc. „Doufám, že na příštím summitu NATO dosáhneme tohoto cíle (formální pozvánky). Je to v zájmu NATO i Ukrajiny. Jsem si jistý, že s Ukrajinou se aliance stane silnější spíše než slabší a euroatlantický prostor bude bezpečnější,“ řekl Zvaryč.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Nejméně osm lidí utrpělo zranění poté, co ruská naváděná bomba zasáhla obytný dům ve východoukrajinském Charkově. Útok zasáhl třetí a čtvrté patro pětiposchoďové budovy a způsobil požár, uvedl podle agentury Reuters na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

Druhé největší ukrajinské město, které leží tři desítky kilometrů od ruské hranice, je terčem ruských útoků poměrně často. Při ataku podle starosty Ihora Terechova naváděné bomby dopadly do dvou čtvrtí města.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Dva vojáci ukrajinské 72. brigády, kteří ustoupili z Vuhledaru na nové pozice v okolí, řekli zpravodaji britské stanice BBC, že ukrajinské jednotky se z města stáhly ještě před posledním ruským útokem. Jeden z vojáků, kulometčík, který si nepřál být jmenován, tvrdil, že zbývajícím ukrajinským vojákům v posledních dnech nezbývalo, než se z města stahovat samostatně a pěšky. Podle druhého vojáka ruské drony a děla zabily či zranily mnoho ukrajinských vojáků při pokusech odejít z ruin města.

V okupovaném Berďansku na jihovýchodě Ukrajiny dnes vybuchl automobil i se soudcem, který zradil Ukrajinu, oznámila dnes ukrajinská vojenská rozvědka. Osud soudce Vitalije Lomejka, který při explozi zahynul, má být podle HUR výstrahou i dalším zrádcům, že kolaborace je životu nebezpečná.

Lomejko byl soudcem okresního soudu ve městě Černihiv v Záporožské oblasti. Po vpádu ruských vojsk zůstal v okupovaném Berďansku. Porušil přísahu věrnosti Ukrajině a dobrovolně přistoupil na spolupráci s ruskými okupanty. Podílel se na pronásledování Ukrajinců během ruské okupace, uvedla HUR.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákony umožňující obžalovaným, kteří se nechali zverbovat do války proti Ukrajině, uniknout soudu a odpovědnosti. Až dosud měli tuto možnost pouze odsouzení, poznamenal server Meduza. Dříve se v ruským médiích objevily odhady, že by ruskou armádu na Ukrajině mohlo posílit na 20.000 mužů obžalovaných z různých zločinů, připomněl list Ukrajinska pravda.

V Moskvě dnes začal soud se čtyřmi novináři obžalovanými ze spolupráce s týmem opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel letos v únoru za neobjasněných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Novinářům hrozí až šest let za mřížemi, pokud je soud uzná vinnými z účasti v extremistické organizaci.

Krátce po zahájení soudkyně Natalja Borisenkovová rozhodla, že se soud odehraje bez účasti veřejnosti a médií, uvedl server Meduza. Stalo se tak poté, co prokurátorka Naděžda Tichonovová přečetla zprávu od policistů specializovaných na boj proti extremismu, kteří tvrdili, že Navalného tým připravuje během procesu provokace, dodal server.

Mluvčí Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek ČTK potvrdil, že se holding s ukrajinskými partnery dohodl na transferu know-how a asistenci při rozjetí výroby různých typů velkorážové munice, která bude zahájena v roce 2025. „Pro obranyschopnost Ukrajiny je nezbytné nejen dodávat vojenskou techniku či munici, ale hlavně posílit její kapacity obranného průmyslu,“ uvedl mluvčí.

Každý stát, i když není v tak těžké bezpečnostní situaci, jako je Ukrajina, potřebuje podle něj jistotu dodávek a tu může zajistit jen průmysl na jeho území. „Proto jsme se dohodli s ukrajinskými partnery na transferu know-how a asistenci při rozjetí výroby různých typů velkorážové munice, která bude zahájena již v roce 2025. Podrobnosti, jako je například lokalita výroby, samozřejmě z bezpečnostních důvodů nebudeme sdělovat,“ dodal.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov napsal, že ukrajinská armáda ostřelovala vesnici Jasnyje Zori, kde podle předběžných údajů jeden člověk zahynul a dalších 13 lidí utrpělo různá zranění. Záchranáři převážejí do nemocnic v Belgorodu 11 zraněných, z nichž dva jsou ve vážném stavu.

ČR má podle ministerstva obrany přispět k posilování východního křídla NATO, aliance ho dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. „Chceme pokračovat v naší přítomnosti v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku,“ uvedl úřad.

Návrh umožňuje také působení českých vojáků v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. „Zapojení české armády v těchto zemích by se ale odvíjelo od konkrétní potřeby NATO související se zajištěním věrohodného odstrašení a obrany aliančního prostoru. V současnosti se ovšem působení české armády v těchto zemích neplánuje,“ sdělilo ministerstvo.

Ukrajinská zbrojovka Ukrajinska bronetechnika podepsala balík dokumentů o spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group (CSG), a to včetně dohody o výrobě dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Informoval o tom dnes ukrajinský server Militarnyj, jehož informaci převzala i další ukrajinská média.

Zahájení licenční výroby se podle serveru plánuje na začátek příštího roku. Zvýšení dodávek dělostřelecké munice by pomohlo ukrajinským ozbrojeným silám vyřešit jeden z klíčových problémů, připomněl Militarnyj. Vyjádření CSG se ČTK snaží získat.

Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na jednání v Berlíně podle německé vlády jednali i o německo-francouzských vztazích a také o evropských otázkách, a to v přípravě na summit EU, který se uskuteční 17. a 18. října v Bruselu. Německý kancléř a francouzský prezident rovněž s ohledem na trvající ruskou útočnou válku proti Ukrajině zdůraznili, že se napadená země může spolehnout na podporu Berlína a Paříže „tak dlouho, jak to bude potřeba“.

Ukrajina i Rusko informují o civilních obětech nepřátelských úderů. Zatímco šéf ukrajinské Chersonské oblasti píše na telegramu o dvou zabitých v jím spravovaném regionu, gubernátor ruské Belgorodské oblasti o jednom mrtvém. Ukrajinské letectvo před tím oznámilo sestřelení 11 z 32 ruských útočných dronů během noci na dnešek nad Kirovohradskou, Oděskou a Sumskou oblastí.

Náčelník správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin pak během dne o obětech informoval na telegramu dvakrát: nejprve oznámil, že po ruském dronovém útoku na autobus v obci Antonivka zahynula devětašedesátiletá seniorka. Později napsal, že při ruském ostřelování Chersonu zemřel postarší muž, který jel na kole.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov v noci na dnešek informoval o zranění několika civilistů po útoku ukrajinských dronů. Odpoledne na telegramu napsal, že po dronovém útoku na nákladní vozy jedoucí po silnici zahynul řidič jednoho z nich a druhý utrpěl zranění.

Brněnský dopravní podnik nabídl ukrajinskému Charkovu šest tramvají typu T6A5 z poloviny 90. let, které koupil dříve z Prahy. Válkou poničené město nedaleko ruských hranic je využije buď ještě pro provoz, či na náhradní díly. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková. Před dvěma lety firma darovala Charkovu dvě tramvaje typu T3 a šest trolejbusů 14Tr.

Rusové poprvé na Ukrajině použili ODAB-9000, vysoce výkonnou leteckou vakuovou bombu, video zveřejnily prokremelské telegramové kanály. Záběry byly údajně natočeny ve Vovčansku v Charkovské oblasti.

Ukrajina plánuje do roku 2025 zvýšit vlastní výrobu bezpilotních letounů, raket dlouhého doletu a balistických raket, uvedl ministr obrany Rustem Umerov na druhém mezinárodním fóru obranného průmyslu na Ukrajině.

Rusko oznámilo, že 2. října otestovalo své systémy varování před mimořádnými událostmi. Vláda předem vyzvala občany, aby „nepanikařili, byli klidní“. V 10:30 místního času se na jednu minutu rozezněly sirény, které doprovázelo hlášení a nouzové vysílání v televizi a rozhlase. Zmíněná zkouška se koná dvakrát ročně a poprvé byla zavedena v roce 2020.

Ukrajinská armáda oznámila stažení svých vojáků z Vuhledaru, aby se tam vyhnula ruskému obklíčení. Informoval o tom server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenské uskupení Chortycja.

O ruském dobytí východoukrajinského Vuhledaru dříve hovořily neoficiální zdroje. Kontrolu nad městem považují obě strany za důležitou vzhledem k tomu, že leží na vyvýšeném místě a na křižovatce východní a jižní fronty, což mu dodává na významu, pokud jde o zásobování obou armád, napsala agentura Reuters. Obsazení Vuhledaru podle ní může ruským invazním silám otevřít cestu k postupu na další místa.

Rekordních 461 ukrajinských dětí ze sociálně slabých rodin a dětských domovů mohou obdarovat dárci v letošním ročníku Vánoční dárek pro Ukrajinu. Do svého humanitárního projektu tyto děti, které se ocitly v obtížné životní situaci, vybrali pracovníci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO). Dárci si je mohou vybrat z on-line databáze a připravit jim dárky přímo na míru, balíčky musí doručit do zapojených charit do 15. listopadu, informoval dnes ČTK mluvčí ACHO Marek Navrátil. Projekt má dlouhou tradici, letos jde o 16. ročník.

Děti pocházejí z ukrajinských měst Berežany, Bortnyky, Chmelnyckyj, Kolomyja, Lopatyn a Ternopil. „Děti pocházejí jak z místních komunit, tak z rodin přesídlených v důsledku válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy. Zastoupeny jsou děti zdravé, ale žijící v chudobě, i děti s vážnými zdravotními problémy nebo postižením, jako je autismus nebo mozková obrna,“ uvedl Navrátil.

Šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper na platformě Telegram napsal, že ruské bezpilotní letouny zaútočily na Izmajilský okres, kde byla cílem Rusů přístavní a pohraniční infrastruktura. „Dva muži, řidiči nákladních automobilů, byli zraněni. Jeden z nich je občanem Turecka,“ uvedl Kiper.

Ukrajinské letectvo informuje o sestřelení 11 z 32 ruských útočných dronů během noci na dnešek nad Kirovohradskou, Oděskou a Sumskou oblastí. Deset bezpilotních letounů se ztratilo v severních a středních částech Ukrajiny díky protiopatřením elektronického boje, uvedly vzdušné síly, podle nichž další čtyři drony opustily ukrajinský vzdušný prostor a letěly na Rusko. Server Ukrajinska pravda hlášení vyložil tak, že desítka dronů zmizela z radarů. O zbylých strojích se letectvo nezmiňuje.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ukrajinské úřady prověřují informace, že ruští vojáci u Pokrovska na východě země zastřelili 16 vzdávajících se ukrajinských vojáků, oznámila ukrajinská média s odvoláním na vyjádření generálního prokurátora Andrije Kostina a ombudsmana Dmytro Lubince. Odvolávají se také na video kolující po sociálních sítích, které se však kupříkladu server BBC News rozhodl z etických důvodů nezveřejnit.

„Právě jsem obdržel informace o novém ohavném zločinu spáchaném Ruskem na válečných zajatcích,“ uvedl Kostin. Podle něj jde nejen o zjevné porušení válečných pravidel, ale i o dosud největší dosud hlášený případ zastřelení vzdávajících se vojáků na bojové linii. Svědčí o tom, že zprávy o mučení a zabíjení zajatých ukrajinských vojáků nejsou izolovanými incidenty, ale jde o promyšlenou politiku ruského vojenského a politického vedení, usoudil prokurátor. Přislíbil také odhalit a dohnat k odpovědnosti všechny pachatele - od vojáků, kteří zabíjeli, až po ty, kdo jim vydali zločinné rozkazy.

Váženi čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc.

Ruské jednotky dobyly město Vuhledar na východě Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská média s odvoláním na analytiky projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Oficiálně tato informace dosud nebyla potvrzena, dodala ukrajinská agentura Unian.

Opevněný Vuhledar, který měl před válkou okolo 11 000 obyvatel, dlouho sloužil jako opěrný bod ukrajinské obrany na jihu Donbasu, jehož úplné dobytí se zdá být hlavní ruskou prioritou. Na sociálních sítích se objevily záběry ruských vojáků, vyvěšujících ruské vlajky na různých místech ve městě - podle serveru Meduza se tak dělo na východě, severu, západu i v centru Vuhledaru. „Taková videa se obvykle natáčejí jako důkaz, že město je dobyto,“ poznamenal server, působící z lotyšského exilu.

Ukrajina hodlá do konce letošního roku vyrobit 1,5 milionu dronů, uvedl na dnešním jednání vlády premiér Denys Šmyhal. Kyjev je podle různých prohlášení odhodlán nepřipustit, aby v této oblasti získalo převahu Rusko. Ukrajina se už od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc přislíbil dodat své armádě v letošním roce bezmála 1,4 milionu bezpilotních letounů.

Jednoho mrtvého a dvě desítky raněných si podle regionálních úřadů vyžádal ruský útok na Záporoží, ležící rovněž na jihovýchodě země. Jedna žena zahynula a další dva lidé utrpěli zranění při ruském náletu na obec Esmaň v Sumské oblasti, ležící na severovýchodě Ukrajiny, oznámila oblastní prokuratura. Esmaň, kterou podle prokuratury zasáhly čtyři řízené bomby, se nachází nedaleko od hranic s Ruskem.

„Bylo zraněno dvanáctileté dítě. Lékařskou pomoc vyhledalo 21 lidí. Jeden muž zahynul na místě,“ napsal o předběžných důsledcích ruského útoku na Záporoží šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Zásah poničil patnáctipodlažní obytný dům a poškodil 25 aut. Značné škody ruský útok napáchal také na soukromých domcích a dalších budovách v jedné ze čtvrtí města, poznamenal server BBC News s odvoláním na záchranáře. Záporoží zasáhlo šest bomb, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda.

Ruská tajná služba FSB dnes při desítkách razií po celé zemi proti radikálním skupinám působícím na internetu zadržela 39 lidí. Podle Moskvy to jsou proukrajinští radikálové, kteří podněcovali děti a mladistvé k násilným činům proti vrstevníkům, učitelům či představitelům státu. O razii a zatýkání dnes informovaly ruské tiskové agentury.

FSB a ministerstvo vnitra „provedly v 78 regionech Ruské federace operativní pátrací a preventivní opatření proti 252 účastníkům destruktivních internetových komunit, včetně 156 nezletilých. V důsledku těchto opatření bylo zadrženo 39 radikálů ve věku od 14 do 35 let, stoupenců činnosti ukrajinských teroristických organizací zakázaných v Rusku,“ uvedla tajná služba.

Náklady na podporu Ukrajiny jsou podle nového generálního tajemníka NATO mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina. Mark Rutte to prohlásil na své první tiskové konferenci poté, co se ujal funkce šéfa Severoatlantické aliance. Podpora Ukrajiny musí podle něj pokračovat, je to důležité i pro bezpečí celé Evropy.

„Byl jsem na Ukrajině několikrát a viděl jsem brutalitu ruského režimu a statečnost ukrajinského lidu. Podpora Ukrajiny je investicí i do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Mark Rutte v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu. Zdůraznil, že jeho cílem bude i nadále přibližovat Ukrajinu na cestě do NATO.

Ukrajinští obránci bojují s ruskými jednotkami ve městě Vuhledar na východě Ukrajiny, uvedl dnes šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Potvrdil tak dřívější zprávy o tom, že Rusové vstoupili do obléhaného města. Podle webu Kyiv Independent označil situaci na místě za extrémně složitou.

Rusové se Vuhledar, který leží jihozápadně od Doněcka, snaží dobýt již mnoho měsíců. Minulý týden někteří proruští váleční blogeři přišli s tvrzením, že ruské jednotky už operují ve městě, o víkendu pak postup Rusů hlásil projekt DeepState, který je pokládaný za blízký ukrajinské armádě.

„Boje probíhají na území města,“ uvedl nyní Filaškin na sociální síti Telegram. V rozhovoru nahraném společně se stručným prohlášením podle Kyiv Independent dodal, že „nepřítel už se téměř dostal do centra města“. Také uvedl, že v obci zůstávalo 107 civilistů.

Ruský útok v centru Chersonu na jihu Ukrajiny dnes ráno zabil šest lidí a dalších šest zranil, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ruský útok na Cherson, přímo v centru města. V tuhle chvíli je potvrzeno šest úmrtí,“ oznámil na sociální síti X Zelenskyj. K prohlášení připojil několik fotografií těl ležících na ulici. Na jedné je vidět mrtvola mezi přepravkami s ovocem a zeleninou.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvádí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Podívejte se na nové snímky, kdy lidé drželi minutu ticha v Kyjevě za padlé vojáky.

Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte ze svého dlouholetého působení v nizozemské politice ví, jak dosahovat kompromisů, což se mu v Severoatlantické alianci hodí. V sídle NATO to dnes prohlásil odcházející šéf aliance, Nor Jens Stoltenberg. Rutteho ocenil jako skvělého následovníka. Bývalý nizozemský premiér, který nastupuje do funkce právě dnes, uvedl, že už se nemůže dočkat, až začne pracovat. Za své priority označil pokračování v pomoci Ukrajině a budování silných transatlantických vztahů. Rovněž je podle něj klíčové, aby země NATO zvýšily své výdaje na obranu.

„Mark je přítel, dobrý kolega, pracovali jsme spolu mnoho let, zná dobře NATO a je rovněž známý po celé alianci,“ uvedl na adresu Rutteho Stoltenberg. „Je pro mě jednodušší NATO opouštět, když vím, že alianci převezme on,“ dodal. Jak nicméně doplnil, NATO i lidé, kteří v něm pracují, mu budou chybět. „Hodně jsme toho spolu dosáhli, zejména v naší kolektivní obraně. Ze tří spojenců na začátku je to nyní 23 spojenců, kteří vydávají na obranu požadovaná dvě procenta HDP, naše rodina se rovněž rozrostla o čtyři členy, o Černou Horu, Severní Makedonii, Finsko a Švédsko,“ uvedl Stoltenberg, který byl ve funkci deset let.

Nejméně pět lidí zabil dnes ráno ruský útok v centru Chersonu na jihu Ukrajiny, uvádí podle světových zpravodajských agentur místní úřady. Regionální prokuratura hlásila sedm mrtvých a sdělila, že nejspíše zabíjelo ruské dělostřelectvo, informuje agentura AFP.

Útok podle šéfa Chersonské oblasti Oleksandra Prokudina zasáhl tržnici v jihoukrajinském městě. Stejný zdroj uvedl bilanci pěti mrtvých a tří zraněných, podle prokuratury zemřelo sedm civilistů. „Tři ženy a čtyři muži,“ citovala AFP státní zastupitelství.

Aktivita ruských továren v září poprvé po více než dvou letech klesla. Snížil se objem výroby, nové zakázky i zaměstnanost. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global.

Index nákupních manažerů (PMI) ruského zpracovatelského průmyslu klesl na 49,5 bodu ze srpnových 52,1 bodu. Poprvé od dubna 2022 se tak ocitl pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu.

„Pokles výroby souvisel s utlumenými podmínkami poptávky a zpožděním dodávek od dodavatelů, což vedlo k nedostatku vstupů a brzdilo výrobu,“ uvedla společnost S&P Global.

Mezinárodní skupinu podvodníků, kteří z call center oslovovali lidi po celé Evropské unii, aby z nich podvodným způsobem vymámili peníze, odhalila ukrajinská a česká policie s podporou úřadu pro evropskou justiční spolupráci Eurojust. Informovala o tom agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinský úřad generálního prokurátora. 

K odhalení a zdokumentování celé nelegální operace byla založena mezinárodní skupina vyšetřovatelů. Ta zjistila, že podvodný systém vytvořil loni ukrajinský státní příslušník, který do něj jako komplice přizval obyvatele z několika ukrajinských regionů i cizince, kteří hovořili česky i dalšími jazyky a z call centra oslovovali potenciální oběti.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Novým generálním tajemníkem NATO se dnes stane bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Ve funkci vystřídá Nora Jense Stoltenberga, který Severoatlantickou alianci vedl od roku 2014. Rutte je zkušeným politikem, o kterém se říká, že zvládá umění hledání kompromisů. Ve své zemi vládl 14 let a byl nejdéle sloužícím nizozemským premiérem.

Slavnostní ceremonie začne v sídle NATO v Bruselu v 09:00 položením věnců za účasti Stoltenberga i Rutteho. Následně se oba sejdou se zaměstnanci centrály NATO a chvíli před polednem by měl na samostatné tiskové konferenci vystoupit už nový generální tajemník aliance, která má v současné době 32 členů.

Představitelé NATO, diplomaté i experti očekávají, že Rutte se zaměří na Stoltenbergovy priority. Tedy že bude shromažďovat podporu pro Kyjev, naléhat na země NATO, aby dávaly více peněz na obranu, a rovněž se snažit o to, aby Spojené státy zůstaly zapojené do evropské bezpečnosti.

Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev. Funkce se totiž ujímá uprostřed války na Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu. Již na začátku listopadu se v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a často kritický.

Ve Valdštejnské zahradě v Praze dnes za účasti ruského lidskoprávního aktivisty Olega Orlova otevřeli výstavu Putinova klec – Příběhy nesvobody v současném Rusku. Vernisáže se zúčastnilo několik desítek liudí. Mezi nimi byla i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS). Výstava organizace Gulag.cz a Memorial ČR bude volně přístupná do 28. října v provozních dobách Valdštejnské zahrady.

Venkovní instalace u rybníčku ve Valdštejnské zahradě představuje deset vybraných případů politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími kroky současné ruské vlády. Vybrané příběhy jsou zpracovány do podoby ilustrací, jejichž autorkou je ruská umělkyně Lilja Matvějevová, která v současné době žije v exilu v Berlíně. Organizátoři výstavy se snaží se upozornit na osudy těch, jejichž svobodu se ruský režim snaží potlačit.

„Politické represe v Rusku získaly od začátku války proti Ukrajině demonstrativně cynický charakter. Padají tresty 25 let vězení a před soud se můžete dostat za pouhou větu na sociálních sítích. Nehledě na bezprecedentní výměnu několika nejznámějších vězňů v srpnu 2024 může být ještě hůře. Politických vězňů přibývá a šrouby se stále utahují,“ uvedl Štěpán Černoušek, předseda Gulag.cz a Memorial ČR.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos o podzimních odvodech do armády. Podle výnosu má být do konce roku povoláno k povinné službě v ozbrojených silách 133.000 lidí. V souladu s Putinovým dřívějším slibem generální štáb ujistil, že tyto odvedence nepošle do války proti Ukrajině, která trvá už třetím rokem, uvedla agentura Interfax. Služba v ruských ozbrojených silách, která je stále povinná, trvá 12 měsíců.

„Od 1. října do 31. prosince 2024 povolat k vojenské službě 133.000 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 30 let, kteří nejsou v záloze a kteří nejsou osvobozeni od vojenské služby,“ uvádí se ve výnosu, zveřejněném na úředním webu.

Stejným výnosem prezident nařídil propustit z ozbrojených sil vojáky a námořníky, kteří brannou povinnost splnili. Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.

I dnes pokračovaly ruské útoky na území Ukrajiny, exploze a zraněné hlásila oblast ukrajinského Záporoží.

České zbrojní firmy mají u některých bank stále problémy s vedením účtů nebo se schvalováním transakcí, například na Ukrajinu. Po dnešním jednání se zástupci zbrojního průmyslu v Praze to novinářům řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V řádu dnů až týdnů by se na toto téma měla opět sejít se zástupci bank.

Veřejnost, politiky i příslušné instituce se podle ministryně postupně daří přesvědčovat, že nejde o „špinavý byznys“. Také vztah bank k financování obranného průmyslu se podle Černochové mění, ale problémy u některých z nich nadále přetrvávají. „Snažili jsme se spoustu věcí odstranit. Něco se podařilo, další problematické věci zůstávají, což nás trápí,“ uvedla.

„Jakmile nezměníme tento způsob boje o to, abychom zajistili financování obranného průmyslu, tak si můžeme jenom nalhávat to, že budeme schopni konkurovat Rusku nebo jiným zemím, které neřeší nějaké taxonomie a omezení,“ řekla. „To si odnáším jako úkol, spousta věcí se změnila pozitivně, ale stále přetrvávají některé problémy,“ doplnila.

Rakousko vedené pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) by mohlo znamenat problém pro podporu Ukrajiny. V rozhovoru s ČTK to uvedl šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor. Zároveň by to podle něj změnilo rozložení moci v rámci Evropské rady, tedy summitů EU, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. K této frakci se nyní hlásí například maďarský premiér Viktor Orbán, jsou v ní ale i europoslanci z vládnoucí nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), či z českého hnutí ANO. Frakce je nyní třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu.

„V současné době lze nárůst preferencí krajně pravicových stran považovat již za dlouhodobější trend, který můžeme spatřovat napříč Evropou a volně datovat k prezidentské kampani v USA v roce 2016, která vynesla do Bílého domu Donalda Trumpa. Hlavní příčinou je nespokojenost s politickou reprezentací země, respektive s tradičními politickými stranami, v postkomunistických zemích často doprovázené jakousi deziluzí z přechodu k demokracii,“ uvedl Faktor. Jde podle něj rovněž o reakci na několik po sobě jdoucích krizí, které Evropu v posledních deseti letech potkaly, ať již jde o krizi finanční, migrační, covidovou a nyní krizi spojenou s ruskou válkou na Ukrajině.

„Pokud bychom ovšem spekulovali nad tím, jak by fungovalo Rakousko vedené stranou FPÖ v rámci EU, byl by to zajisté velký oříšek nejen pro podporu Ukrajiny, ale změnilo by to i rozložení moci v rámci Evropské rady, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. Tato skupina by pak z dlouhodobého hlediska mohla mít silný vliv i na budoucnost zelené, migrační či rozšiřovací politiky,“ myslí si Faktor.

Budapešť dnes znovu pohrozila odesláním migrantů do Bruselu, pokud Evropská unie bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci. Maďarský premiér Viktor Orbán v projevu na úvod podzimního zasedání maďarského parlamentu rovněž předpověděl brzký konec éry svobodného cestování po Evropě, a to proto, že jiné země nenásledovaly příkladu Maďarska, odhodlaného nepustit migranty do země.

„Pokud Brusel bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci (...), dopravíme na bruselské hlavní náměstí migranty, kteří bouchají na maďarské dveře,“ prohlásil podle agentury MTI Orbán.

Maďarský ministerský předseda je přesvědčen, že stejně jako v případě migrace bude mít Maďarsko pravdu i ohledně války Ruska proti Ukrajině. „Válka nemá řešení na bojišti, kde jsou jen oběti, lidské utrpení a ničení. Potřebujeme příměří, jednání a mír,“ zdůraznil.

Rusko chce během nové fáze podzimních odvodů rekrutovat 133 000 lidí. Rusko to plánuje v období od října do ledna, stane se tak kvůli dekretu, který dnes podepsal ruský prezident Vladimir Putin.

Vojenský soud v Moskvě poslal na doživotí do vězení Alexandra Permjakova, kterého uznal vinným z pokusu o atentát na prokremelského spisovatele a propagandistu Zachara Prilepina. Permjakov je podle některých ruských médií držitelem ruského i ukrajinského pasu, ruská agentura TASS o něm píše jako o ukrajinském občanovi. Prilepin loni v květnu přežil explozi automobilu u Nižního Novgorodu, ze které vyvázl se zraněními. Jeho řidič zahynul. Ruské bezpečnostní složky zanedlouho zadržely Permjakova, kterého úřady obvinily mimo jiné ze spáchání teroristického útoku, nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi nebo výroby výbušných zařízení.

Vyšetřovatelé zároveň uvedli, že se Permjakov přiznal a řekl, že jednal na pokyn ukrajinské tajné služby SBU. Ta mu podle ruských vyšetřovatelů nabídla za atentát peníze v hodnotě zhruba 145 000 rublů (v dnešním přepočtu asi 35 000 korun). Permjakov poté přijel do Ruska, spisovatele sledoval, sestavil improvizovaná výbušná zařízení a nastražil je na Prilepina, napsal TASS.

Kreml dnes odsoudil zabití vůdce militantního šíitského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha, které podle něj vede k výrazné destabilizaci situace na Blízkém východě. Novinářům to řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, podle něhož nyní existuje vysoké riziko vypuknutí většího konfliktu v regionu.

„Ruská strana takové akce odsuzuje. Domníváme se, že vedly k výrazné destabilizaci situace v regionu,“ řekl podle ruského serveru RBK Peskov na dotaz, jak Moskva vnímá situaci poté, co Izrael v pátek zabil Nasralláha při jednom z náletů na Libanon.

„Nevybíravé bombardování obytných oblastí v Libanonu vede k obrovskému počtu obětí a nevyhnutelně povede k humanitární katastrofě. Stejné, jakou vidíme v Pásmu Gazy,“ doplnil mluvčí Kremlu. Rusko samotné vede už třetím rokem válku proti sousední Ukrajině.

Americký penzista Stephen James Hubbard, který v Rusku čelí obvinění ze žoldnéřství a účasti v bojích na straně Ukrajiny, dnes u moskevského soudu doznal vinu. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. Dvaasedmdesátiletému muži hrozí sedm až patnáct let vězení, uvedla agentura Reuters

„Ano, souhlasím s obviněním,“ řekl v soudní síni Hubbard. Ruská obžaloba tvrdí, že na začátku současné války podepsal smlouvu s ukrajinskou jednotkou územní obrany ve městě Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě země, přičemž prošel výcvikem, dostal zbraně a měl mít plat 1000 dolarů měsíčně (přes 22 000 korun).

Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Mark Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. To vše uprostřed války na Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu. Bývalý nizozemský premiér se ujímá funkce šéfa Severoatlantické aliance v úterý 1. října. Nahradí Jense Stoltenberga z Norska, který post zastával dlouhých deset let.

Moskva dosáhne splnění všech svých stanovených cílů, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin při příležitosti druhého výročí mezinárodně neuznané ruské anexe čtyř ukrajinských regionů, které jeho invazní vojska zčásti okupují. Šéf Kremlu podle serveru The Moscow Times také znovu ospravedlňoval ruské válečné tažení na Ukrajině, které ruské úřady nazývají speciální vojenskou operací.

Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022, v září téhož roku se Moskva rozhodla připojit k Ruské federaci ukrajinskou Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Kroku předcházelo proruskými úřady narychlo zorganizované hlasování na okupovaných územích, které Moskva vydávala za referendum o připojení k Rusku, nicméně Kyjev a většina zemí světa jeho výsledky odmítají uznat.

„Pravda je na naší straně. Všech stanovených cílů bude dosaženo,“ tvrdil dnes Putin na videu, které Kreml zveřejnil u příležitosti takzvaného Dne sjednocení, jenž připomíná anexi čtyř ukrajinských regionů, jejichž části invazní vojska okupují a boje na nich pokračují.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

V parlamentních volbách v Rakousku uspěla strana, která se netají vazbami na extremistické spolky i Rusko a která chce zásadně reformovat sociální systém a postoj k migraci i cizincům, napsal slovenský list Sme k vítězství Svobodných (FPÖ), které po nedělních odhadech potvrdily i oficiální výsledky hlasování. Podle Denníku N v Rakousku poprvé od druhé světové války vyhrála krajní pravice, a to v době, kdy podobné strany vítězí také v jiných evropských zemích.

„Bezpečnost i ekonomická stagnace, ale i rakouská identita a odpor k migraci přinesly v nedělních parlamentních volbách vítězství krajně pravicové Svobodná strana Rakouska,“ píše Sme. List dodává, že oproti předchozím volbám se nedařilo vládním lidovcům (ÖVP) ani Zeleným a zklamání rovněž neskrývali sociální demokraté (SPÖ).

Podle Denníku N v kampani FPÖ zdůrazňovala témata ohledně obav z přistěhovalectví, hospodářského poklesu a vyzvala rovněž k ukončení sankcí vůči Rusku. Ty západní země uvalily na Moskvu kvůli ruské vojenské agresi vůči Ukrajině.

Rusko v noci na dnešek v několika vlnách zaútočilo drony na Kyjev. Na telegramu to napsal šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko, podle kterého si nálety nevyžádaly díky práci protivzdušné obrany žádné oběti ani škody.

„Letecký poplach v hlavním městě trval více než pět hodin. Všechny ruské útočné drony, které ohrožovaly Kyjev, obrana zneškodnila,“ uvedl Popko. Přesný počet bezpilotních letounů a další informace podle něj zveřejní v pravidelném ranním hlášení ukrajinské letectvo.

Ukrajinská média či agentura Reuters citovaly svědky, kteří podle nich nad ukrajinskou metropolí v průběhu noci slyšeli četné exploze. Zahlédli také objekty zasažené za letu.

Dobré ráno, polský prezident Andrzej Duda čelí kritice části domácího tisku a politiků vládních stran za svou účast na sobotních oslavách narozenin bývalého českého prezidenta Miloše Zemana. Podle serveru deníku Gazeta Wyborcza se Duda vydal na oslavu politika známého svými sympatiemi k Rusku, kterého přijeli pozdravit političtí vůdci, doma často kritizovaní za své autoritářské sklony. Podle zastánců polského prezidenta byla naopak jeho účast na sobotní oslavě důkazem šíře jeho politických kontaktů.

Na to, že Zeman prokazoval přinejmenším do začátku nynější ruské agrese proti Ukrajině vřelý vztah k Rusku, poukázalo více polských médií.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.

Ruský premiér Michail Mišustin navštíví v pondělí Írán, kde bude jednat s prezidentem Masúdem Pezeškjánem. Podle agentury Reuters to dnes oznámila Moskva. Mišustin bude podle oficiálního prohlášení jednat o implementaci vzájemných dohod v dopravě, průmyslu či zemědělství. Írán a Rusko čelí od západních zemí kritice za vojenskou spolupráci, díky které Rusko získává íránské zbraně pro svou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

„Rusko dnes zasáhlo Záporoží leteckými pumami. Běžné obytné budovy byly poškozeny a vchod do jedné budovy byl zničen. Poškozena byla i městská infrastruktura a železnice. Celkem bylo zraněno 13 lidí, dva byli vyproštěni zpod trosek. Děkuji všem záchranným složkám za rychlou reakci a poskytnutí potřebné pomoci. Odklízení sutin stále pokračuje,“ uvedl na sociální síti X prezident Ukrajiny Zelenskyj. 

Rusko za poslední týden shodilo na Ukrajinu bezmála 900 leteckých bomb, vyslalo na ni přes 300 útočných dronů a více než 40 střel, uvedl na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dnes ráno ruské invazní síly v rozmezí dvou hodin svrhly na město Záporoží 13 naváděných leteckých bomb, oznámil šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov podle agentury Reuters. Úřady v souvislosti s útokem informují o 16 zraněných.

Úder poškodil v Záporoží železnici, infrastrukturu, obytné i komerční budovy, vyplývá z vyjádření ukrajinských představitelů. Podle Fedorova bomby dopadaly na regionální metropoli nacházející se na jihovýchodě Ukrajiny mezi pátou a sedmou hodinou ráno místního času (čtvrtou a šestou SELČ). Mezi zraněnými jsou i děti ve věku osmi a sedmnácti let, uvedl činitel.

Vojenský soud v Moskvě má vynést rozsudek nad ukrajinským občanem, obviněným z loňského pokusu o atentát na prokremelského spisovatele a propagandistu Zachara Prilepina.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Interfax informovalo o dobytí další ukrajinské vsi, konkrétně obce Makijivka v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o den dříve řekl, že ruské invazní síly se zřejmě připravují na útočné operace v Záporožské oblasti, kde shromažďují personál. Záporožskou oblast protíná frontová linie. Ruské útočné operace a také pomalý, byť setrvalý postup invazních sil, jsou v poslední době hlášeny hlavně na východě Ukrajiny - ve směru na města Pokrovsk, Vuhledar nebo Toreck v Doněcké oblasti. Ukrajinští vojáci tam čelí lépe vybavené ruské přesile a jsou nuceni se postupně stahovat, píše The Kyiv Independent.

Voloyšyn podle něj v sobotu v ukrajinské televizi s odkazem na informace vojenské rozvědky uvedl, že Rusko by se mohlo chystat na nový manévr v Záporožské oblasti, konkrétně poblíž Rusy okupované vesnice Pryjutne, která leží u hranice s Doněckou oblastí a zhruba 40 kilometrů západně od Vuhledaru, který se Rusové pokoušejí dobýt. Na plnohodnotnou ofenzívu je podle Vološyna zapotřebí více vojáků, než tam nyní na ruské straně je. Armádní mluvčí naznačil, že potenciální ruská operace by mohla být pokusem Moskvy o zlepšení taktických pozic v regionu, přičemž "zatím se nemluví o ofenzívě", píše server.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení 125 ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony a nad Azovským mořem v noci na dnešek. Z některých míst přicházely zprávy o explozích nebo požárech, o nichž píše státní agentura TASS nebo portály Astra či Shot. Ukrajinské letectvo informuje o sestřelení 15 ze 22 ruských dronů. Ukrajinské Záporoží informuje o sérii ruských náletů, které si vyžádaly jedenáct zraněných. „Nepřítel ráno zahájil nejmasivnější letecké útoky na město Záporoží,“ uvedla ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na Telegramu, kde dále informovala o značném poničení výškové budovy, rodinných domů a požárech. Ruské údery si podle pozdějšího vyjádření ukrajinských záchranářů vyžádaly v Záporoží jedenáct zraněných.

„Je to třetí útok ruských ozbrojených sil na zdravotnická zařízení ve městě během šesti týdnů,“ stojí ve zprávě HRMMU. V sobotu podle ní na nemocnici zaútočily dva ruské drony v rozmezí 45 minut. Většinu obětí si vyžádal druhý úder, který přišel poté, co na místo dorazili záchranáři. Zdravotnická zařízení chrání mezinárodní humanitární právo a mají nárok na zvláštní ochranu, nesmí být terčem útoků, upozornila organizace a připomněla, že v Sumách registruje za srpen a září další dva ruské údery na zdravotnická zařízení.

Zelenskyj dnes připomněl významné 83. výročí Masakru v Babím Jaru. Německé jednotky Einsatzgruppevojska během 29. až 30. září v Kyjevě vyvraždily přes 30 tisíc Židů. Celkový počet obětí se pohyboval okolo 100 tisíc. Zelenskyj dále zdůrazňoval, že proti zlu je podstatné bojovat.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Lavrov včera podle Reuters Valnému shromáždění řekl, že je nesmyslné ignorovat alternativy vůči mírovým návrhům Ukrajiny, a varoval Západ před nebezpečím spočívajícím ve snaze porazit Rusko. „Nebudu tu hovořit o nesmyslnosti a nebezpečí samotné myšlenky bojovat o vítězství nad jadernou mocností, kterou Rusko je,“ řekl Lavrov. „Stejně nesmyslné je, když západní podporovatelé Kyjeva přísahají, že neexistuje žádná alternativa k jednáním založeným na nechvalně proslulém mírovém plánu,“ uvedl Lavrov. Jeho poznámka se týkala desetibodového ukrajinského mírového plánu, který prosazuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a který má vést ke spravedlivému ukončení války na základě Charty OSN a mezinárodního práva.

Lavrov připomněl údajné plány západních spojenců na zničení Sovětského svazu ve 40. letech minulého století a obvinil Západ ze snah uštědřit Rusku na Ukrajině „strategickou porážku“. „Současní anglosaští stratégové neskrývají své nápady. Prozatím doufají, to je pravda, že Rusko porazí s využitím nelegitimního neonacistického kyjevského režimu, ale už Evropu připravují na to, že se vrhne do tohoto sebevražedného dobrodružství,“ prohlásil Lavrov, který použil charakteristiky ukrajinského vedení používané kremelskou propagandou.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

Tento týden Moskva pohrozila úpravou své nukleární doktríny. Podle návrhů by považovalo útok ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, za jejich společný útok na Rusko. Moskva by si v takovém případě vyhrazovala právo použít jaderné zbraně i v případě masivního útoku konvenčními zbraněmi, pokud by ohrožoval bezpečnost Ruska, uvedl prezident Vladimir Putin. Šéf ruské diplomacie Lavrov se dnes na zasedání Valného shromáždění vyjádřil také ke konfliktu na Blízkém východě a vyjádřil znepokojení nad tím, že se podle jeho slov stala téměř běžnou praxe politických vražd, jako v pátek v Bejrútu. Při izraelském útoku tam byl zabit šéf libanonského militantního hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes varoval západní země, aby se nezapojovaly do války na Ukrajině. Ve všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN podle agentury Reuters varoval před nebezpečím spočívajícím ve snaze bojovat o vítězství nad jadernou mocností, jakou je Rusko.

O ruském útoku na zdravotnické zařízení v Sumy informoval také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Při ruském vzdušném útoku na nemocnici ve městě Sumy na severu Ukrajiny zahynulo devět lidí, dalších dvanáct utrpělo zranění. Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dříve informoval o šesti obětech. Ruské invazní síly podle něj udeřily na zdravotnické zařízení dvakrát: při prvním útoku zahynul jeden člověk, a když na místo dorazili záchranáři, následoval další úder. Moskva se k těmto informacím zatím nevyjádřila. Už při prvním útoku bylo podle Klymenka poničeno několik pater nemocnice. „Začala evakuace pacientů a personálu. Na místo dorazili záchranáři a policisté, aby lidem pomohli. Při evakuaci nemocných nepřítel udeřil znovu,“ uvedl ministr.

„Z nemocnice bylo evakuováno 113 pacientů. Záchranná operace pokračuje,“ napsal na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který asi hodinu před tím, než poslední bilanci zveřejnila oblastní správa, informoval o osmi obětech a jedenácti zraněných. 

Počet obětí ruského úderu na nemocnici v ukrajinském městě Sumy vzrostl na devět, dvanáct lidí je zraněno, oznámila správa Sumské oblasti.

Vězeňská služba ČR chce darovat válkou zasažené Ukrajině pět speciálních autobusů a jedno eskortní vozidlo. Darem chce posílit obranyschopnost Ukrajiny. Záměr ve středu projedná vláda. Žádost o materiální pomoc v podobě transportní techniky zaslalo ukrajinské ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím ukrajinského velvyslanectví v Česku. 

„Předmětná vozidla jsou plně provozuschopná. Darováním výše uvedené techniky nedojde k ohrožení plnění zákonných úkolů Vězeňské služby České republiky,“ shrnulo v předkládací zprávě k návrhu české ministerstvo spravedlnosti.Podmínkou darování je, že Ukrajina techniku využije pro potřeby svého ministerstva spravedlnosti nebo bezpečnostních sborů. Přepravu vozidel do místa převzetí bezplatně zajistí česká vězeňská služba.

Při ruském vzdušném útoku na nemocnici ve městě Sumy na severu Ukrajiny zahynulo šest lidí, oznámil na telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Ruské invazní síly podle něj udeřily na zdravotnické zařízení dvakrát: při prvním útoku zahynul jeden člověk, a když na místo dorazili záchranáři, následoval další úder. Moskva se k těmto informacím zatím nevyjádřila. Už při prvním úderu bylo podle Klymenka poničeno několik pater nemocnice. „Začala evakuace pacientů a personálu. Na místo dorazili záchranáři a policisté, aby lidem pomohli. Při evakuaci nemocných nepřítel udeřil znovu,“ uvedl ministr. V současné době podle něj ukrajinské úřady evidují šest mrtvých včetně jednoho policisty.

Válka na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany spěje do kulminačního bodu. Obě strany podle něj nyní jen hledají možnosti, jak získat výhody, s nimiž by mohly argumentovat při jednáních o ukončení konfliktu, řekl odborník ČTK.

„Ze strategického hlediska i z hlediska historických zkušeností, které známe z minulých konfliktů, válka na Ukrajině spěje do takzvaného kulminačního bodu, jenž neznamená nic jiného než to, že obě strany zasednou k mírovým jednáním o ukončení konfliktu. Co bude představovat trumfy obou stran pro dosažení diplomatických cílů, je zatím věc poměrně jasná. Nejasné je v tuto chvíli to, kdo bude prostředníkem pro vedení těchto jednání,“ míní Petráš.

Dobrý den, vážení čtenáři.

Náčelník generálního štábu slovenské armády Daniel Zmeko jednal na Ukrajině s velitelem tamních ozbrojených sil Oleksandrem Syrským. Ukrajinská armáda to uvedla na svých sociálních sítích. Oba vojáci jednali o situaci na frontě i armádní pomoci poskytnuté Slovenskem Ukrajině, která od února předloňského roku čelí ruské invazi.

Podle ukrajinské armády Zmeko navštívil Ukrajinu potřetí od začátku ruské invaze. Kyjev uvedl, že Zmeko a Syrskyj mluvili o potřebách ukrajinské armády. „Jsem vděčný slovenské vládě a lidu za vojenskou a technickou pomoc poskytnutou ukrajinské armádě,“ uvedl Syrskyj, podle kterého se zbraně dodané Slovenskem ukázaly jako efektivní v bojích s ruskou armádou.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od sobotního rána.

"Myslím, že sdílíme názor, že válku na Ukrajině je nutné zastavit a že Putin nemůže zvítězit," řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před jednáním s někdejším šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Po rozhovoru řekl, že jeho cílem je spravedlivý mír a že je nutné vyvinout tlak na Putina, aby válku zastavil.

 Novináři z mezinárodní skupiny médií, ve které byla i německá stanice ZDF či rakouský deník Der Standard, objevili na sociální síti Telegram profil nabízející peníze za sabotáže prováděné v Pobaltí. Píše to dnes deník Le Monde. Profil se propagoval na kanále Grey Zone, který má blízko k ruské žoldnéřské Wagnerově skupině. Podle zdrojů z tajných služeb se Rusko tímto způsobem snaží rekrutovat lidi pro záškodnické aktivity na západ od svých hranic.

Novináři se vydávali za mladého ruskojazyčného Estonce, který si chce rychle vydělat peníze. Kontaktovali proto profil Privet Bot, který se propagoval na Telegramu i dalších sociálních sítích a zaměřoval se na prorusky smýšlející uživatele. V rámci komunikace profil nabízel smyšlenému Estonci peníze za útoky na armádní objekty či techniku a až 10.000 dolarů (220.000 korun) za zabití "fašisty", čímž zřejmě profil mínil odpůrce Ruska.

Americký exprezident a kandidát republikánů do Bílého Domu Donald Trump po dnešním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedl, že, pokud se dostane znovu k moci, bude chtít vyřešit válku na Ukrajině spravedlivou dohodou. Podle tiskových agentur řekl, že chce na tom pracovat s Ruskem a s Ukrajinou. Zelenskyj uvedl, že se s Trumpem shodne v názoru, že válka musí skončit a že Putin nemůže vyhrát.

"Tato válka se nikdy neměla stát, ale vyřešíme ji," uvedl podle agentury AFP Trump po jednání se Zelenským. Dodal, že chce dojednat "spravedlivou dohodu pro všechny".

Záchranáři našli tělo ženy pod troskami zasažené budovy ve městě Kryvyj Rih, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Serhij Lysak s tím, že pátrání po dalších pohřešovaných pokračuje. Ukrajinská média s odkazem na místní vojenskou správu odpoledne informovala, že záchranáři vytáhli ze sutin další dvě těla, mrtvého muže a ženu. Dříve Lysak uvedl, že zranění utrpělo pět lidí, přičemž dva ranění museli být hospitalizováni, a že se pátrá po čtyřech nezvěstných. Ruská raketa podle ukrajinských médií zasáhla policejní velitelství.

Soud v druhém největším ruském městě Petrohradě dnes odsoudil ke čtyřem rokům ve vězeňském táboře ruského důstojníka v záloze Sergeje Lincova, který v rozhovoru poskytnutém stanici BBC hovořil o zklamání, jaké zažil v ruské armádě.

Soud uznal bývalého vojáka vinným "z šíření lživých informací kvůli politické nenávisti vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vůči Rusům, kteří podporují válku proti Ukrajině", napsal server Mediazona. Čtyřicetiletý Lincov u soudu přiznal vinu a vyjádřil lítost.

Soud v druhém největším ruském městě Petrohradě dnes odsoudil ke čtyřem rokům ve vězeňském táboře ruského důstojníka v záloze Sergeje Lincova, který v rozhovoru poskytnutém stanici BBC hovořil o zklamání, jaké zažil v ruské armádě.

Soud uznal bývalého vojáka vinným "z šíření lživých informací kvůli politické nenávisti vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vůči Rusům, kteří podporují válku proti Ukrajině", napsal server Mediazona. Čtyřicetiletý Lincov u soudu přiznal vinu a vyjádřil lítost.

Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální verzí Moskvy. Přísné postihy schválili ruští zákonodárci krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Režim se tak podle opozice a nezávislých médií snaží umlčet veškerou kritiku, protesty a nesouhlas s válkou, rozpoutanou na Putinův rozkaz.

Severoatlantická aliance v příštím roce ve Finsku nedaleko ruských hranic zřídí nové velitelství, jehož úkolem bude řídit operace pozemních sil aliance v severní Evropě v případě vojenského konfliktu. Podle agentury Reuters to dnes oznámil finský ministr obrany Antti Häkkänen.

„Dnes ráno jsem se rozhodl, že navrhneme NATO zřídit velitelství...v Mikkeli,“ uvedl Häkkänen s odkazem na město na jihovýchodě Finska, které leží asi dvě hodiny cesty autem od ruských hranic. Členské státy aliance vyjádřily už dopředu souhlas s tímto krokem.

Velitelství bude mít zpočátku roční rozpočet 8,5 milionu eur (214 milionů Kč) a bude na něm působit několik desítek vojáků z různých zemí.

Finsko stejně jako sousední Švédsko do NATO vstoupilo v reakci na ruskou válku proti Ukrajině.

Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo dnes sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320.304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy.

Z dotázaných lidí odpovědělo 28 procent, že chce „určitě“ zůstat v Česku, dalších 38 procent volilo odpověď „spíše ano“. Pro návrat do vlasti se najisto vyslovilo 12 procent, dalších deset se spíše chce vrátit. Zbývající respondenti nejsou rozhodnutí nebo nechtěli odpovědět.

Ruská vojska obsadila obec Marynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Agentura Reuters k tomu poznamenala, že zprávu nebyla schopna nezávisle ověřit, ale že ruské síly v posledních týdnech urychlily svůj postup v Doněcké oblasti, kde okupovaly řadu boji obvykle zcela zničených měst a vesnic.

Ve své svodce ruské ministerstvo zmínilo také dobytí města Ukrajinsk. Jeho ovládnutí oznámil Ruskem dosazený náčelník okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin ve středu.

Maďarsko se vždy brání proti agresorovi, činilo tak v minulosti a udělá to i v současnosti a budoucnu, prohlásil dnes v pravidelném rozhlasovém vystoupení maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI. Jako chybu šéf vlády odmítl nejednoznačná vyjádření svého blízkého spolupracovníka a jmenovce Balázse Orbána ohledně obrany země před Ruskem. Premiérův poradce dal ve středu najevo, že po lekci z potlačeného povstání z roku 1956 by Maďarsko v případě ruské invaze patrně nekladlo odpor, jak už třetím rokem činí Ukrajina.

„Maďarsko se vždy brání. Jak se bránilo v minulosti, tak by tak učinilo i dnes a bude tak činit i v budoucnu, všemi možnými prostředky, přesně tak, jak to všem Maďarům nařizuje ústava,“ řekl Orbán veřejnoprávní stanici Kossuth Radio v odpovědi na otázku, zda výroky Balázse Orbána naznačovaly, že Maďarsko se bránit nebude.

U moskevského městského soudu dnes začal proces s dvaasedmdesátiletým penzistou z amerického státu Michigan. Americký důchodce je obžalován, že jako žoldnéř bojoval v ozbrojeném konfliktu na straně Ukrajiny. V případě odsouzení mu hrozí až 15 let vězení, napsala ruská státní agentura RIA Novosti. Západní agentury jméno obžalovaného přepsaly z ruštiny jako Stefana Hubbarda, resp. Stephena Jamese Hubbarda.

Ruská agentura neuvedla, kde a kdy byl Američan zadržen, jen napsala, že na Ukrajinu se přestěhoval v roce 2014 a že jej k soudu předvedla vojenská policie. Prokurátorka požádala soud, aby obžalovaného vzal na půl roku do vazby kvůli obavě, že by mohl bránit objasnění případu a dále se věnovat "zločinné činnosti". Soud žádosti vyhověl.

Rumunský vzdušný prostor pravděpodobně narušil na méně než tři minuty ruský dron při nočním útoku na sousední Ukrajinu, uvedlo ráno rumunské ministerstvo obrany. Čtyři rumunské nálet sledovaly ze vzduchu, rumunší vojáci pátrali po případných troskách dronu, dodalo ministerstvo podle agentury Reuters.

Není to první incident tohoto druhu. Rumunské ministerstvo obrany také 8. září uvedlo, že hledá možné trosky dronu, který v noci narušil rumunský vzdušný prostor při ruském útoku na Ukrajinu. Stejnou noc ruský dron narušil také vzdušný prostor Lotyšska, kde se zřítil, informovalo lotyšské ministerstvo obrany.

Tři lidé přišli o život a nejméně 11 bylo zraněno při ranním ruském dronovém útoku na přístav Izmajil v Oděské oblasti, oznámil šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper na sociálních sítích. Útok podle něj ve městě způsobil také několik požárů, se kterými se už hasiči dokázali vypořádat. Ukrajinské letectvo hlásí, že protivzdušná obrana sestřelila 24 z 32 útočných dronů, které Rusko vypustilo během noci proti ukrajinským městům; jeden dron zaletěl podle letectva do Rumunska. Izmajil leží u hranic s touto členskou zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Rusové podle letectva také zaútočili raketou Iskander a dvěma leteckými raketami Ch-22.

Bývalý americký prezident Donald Trump oznámil, že se dnes dopoledne v New Yorku setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který je ve Spojených státech. Informovaly o tom světové agentury. Ukrajinský lídr ve čtvrtek jednal se svým americkým protějškem Joem Bidenem i viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou. Jeho setkání s Trumpem bylo předmětem spekulací.

„Jak víte, prezident Zelenskyj mne požádal o setkání,“ řekl Trump novinářům v New Yorku a dodal, že se s ukrajinským prezidentem sejde v 9:45 newyorského času (15:45 SELČ) v mrakodrapu Trump Tower. Agentura Reuters přitom s odvoláním na své zdroje ve středu psala, že očekávaná schůzka Zelenského s Trumpem se zřejmě neuskuteční. Trump v ten den ukrajinského prezidenta ostře kritizoval.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné - navrhují kapitulaci, nikoliv mír. Při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes v Bílém domě prohlásila americká viceprezidentka a demokratická kandidátka pro listopadové prezidentské volby v USA Kamala Harrisová. Varovala také, že pokud svět nechá agresory brát si beztrestně cizí půdu, ruský prezident Vladimir Putin by se příště mohl zaměřit na Polsko či na pobaltské státy, píše agentura Reuters.

„V mé zemi jsou lidé, kteří by donutili Ukrajinu, aby se vzdala velké části svého suverénního území, kteří by požadovali, aby se Ukrajina prohlásila za neutrální,“ řekla Harrisová. „Tyto návrhy jsou stejné jako ty Putinovy, a nejsou to mírové návrhy. Jsou to návrhy na kapitulaci,“ řekla viceprezidentka podle agentury AFP v narážce na republikánského exprezidenta Donalda Trumpa, jenž bude v listopadových volbách jejím soupeřem. Trump o den dříve ostře kritizoval Zelenského, protože podle něj odmítá uzavřít dohodu, jež by vedla k ukončení ruské války proti Ukrajině.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Polský soud dnes shledal vinným jednoho Ukrajince a jednoho Bělorusa ze špionáže ve prospěch Ruska. Dostali tresty odnětí svobody a peněžité tresty. Oba byli členy organizované skupiny, píše agentura Reuters.

V rámci vyšetřování aktivit špionážní skupiny, která se mimo jiné zaměřovala na získávání informací o přepravě vojenského materiálu pro Ukrajinu, zadržela polská kontrarozvědka (ABW) 16 lidí původem z Běloruska, Ukrajiny a Ruska. Oba odsouzení, kteří mezi ně patřili, jsou ve vazbě od března 2023.