Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Plán vyslání vojáků evropských zemí na Ukrajinu vyvolal mnoho otázek a poskytl málo odpovědí, poznamenal po summitu v Paříži ukrajinský prezident Zelenskyj podle agentury AFP.

V projevu v Paříži ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se nebojí žádného formátu jednání o ukončení tříleté války. Uvedl rovněž, že Ukrajina je připravena poskytnout USA důkazy o tom, že Rusko porušuje podmínky dojednaného 30denního příměří a očekává patřičnou reakci Washingtonu.

Ukrajina má legitimní vládu, která musí být respektována, reagoval generální tajemník OSN António Guterres na slova ruského prezidenta Vladimira Putina o tom. Ten mluvil o možnosti zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání demokratických prezidentských voleb v zemi a vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. 

K účasti „americké delegace na příští koordinační schůzce“ vyzvala po jednání v Paříži italská premiérka Giorgia Meloniová, píší agentury. Podle ní je důležité, aby zastavení útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině bylo rozšířeno „na civilní infrastrukturu jako jsou školy a nemocnice s cílem dosáhnout úplného příměří“. Italská premiérka patří mezi evropské politiky, kteří nejvíce podporují amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyhýbá se kritice jeho postojů a činů a zdůrazňuje význam bezpečnostních vazeb s USA.

Ruský prezident Vladimir Putin chce vrazit klín mezi Evropu a USA, řekl dnes na pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Postoj Spojených států vůči Rusku by měl být tvrdší, myslí si Zelenskyj, který rovněž uvedl, že se v blízké době do Washingtonu nechystá. Spojené státy podle něj také neustále mění podmínky dohody o nerostných surovinách.

Ukrajina ani Rusko od úterý nepodnikly žádný útok na energetickou infrastrukturu ve znepřátelené zemi, řekl dnes mluvčí ukrajinské diplomacie. Spojené státy v úterý oznámily, že s Ukrajinou a Ruskem uzavřely dvě samostatné dohody, ve kterých obě znepřátelené země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu.

Finská pravicová vláda dnes požádala parlament, aby do konce roku 2026 prodloužil platnost zákona, který umožňuje odmítat žádosti o azyl od migrantů přicházejících z Ruska a posílat je zpět. Finsko svou hranici s Ruskem uzavřelo na konci roku 2023, připomíná agentura Reuters.

Finsko společnou hranici oficiálně uzavřelo, když na jeho území směřovalo stále více migrantů z třetích zemí. Migrace zesílila poté, co Finsko vstoupilo do NATO v reakci na ruské válečné tažení na Ukrajině.

Ruský soud dnes prodloužil o další rok a deset měsíců trest vězení novinářce Mariji Ponomarenkové, která si už od roku 2023 odpykává šestiletý trest za šíření falešných zpráv o válce na Ukrajině. Toho se dopustila tím, že ruské vzdušné síly obvinila z bombardování mariupolského divadla, v němž se skrývaly ženy a děti. Soud dnes sibiřské novinářce trest prodloužil kvůli údajnému napadení vězeňského personálu, uvedl podle agentury Reuters nezávislý internetový deník RusNews, pro něhož Ponomarenková pracovala.

Některé země se chtějí podílet na možném vyslání vojáků na Ukrajinu, které iniciují Francie a Británie, řekl Macron. Rusko o tom nerozhoduje, uvedl.

Ukrajina je připravena na příměří, Rusko chce využít situaci a dobývat. Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese, řekl Fiala.

Účastníci summitu v Paříži se shodli na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání třicítky států český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Rusko chce jen využívat situaci a dobývat další území. Kdo podle Fialy nyní volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese.

Debata o vyslání vojáků na Ukrajinu je stále předčasná, řekl Fiala. „Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ uvedl. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl.

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po dnešním pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.

Rusko požaduje zrušení části západních sankcí výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři.

Rusko předalo Ukrajině prostřednictvím Kataru dalších pět dětí, informovala dnes agentura TASS. Podle ní k dohodě kromě Kataru přispěl i Mezinárodní červený kříž. Předání se uskutečnilo na katarském velvyslanectví v Moskvě.

Lídři tří desítek zemí Evropské unie, Británie, Kanady či Turecka se dnes na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži k jednání o další podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Mezi klíčovými tématy summitu, jehož se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, je možnost uzavření mírové dohody a její případné zajištění takzvanou koalicí ochotných zemí. O začátku jednání informovala agentura AFP.

Ukrajinské tajné služby se snaží získat informace o počtu a složení ruských jednotek od Rusů tím, že se jejich operativci vydávají za zaměstnance amerického think-tanku RAND Corporation. Tvrdí to ruská tajná služba FSB podle ruské tiskové agentury RIA Novosti.

„FSB získala informace, že zástupci ukrajinských speciálních složek využívají jako krytí vlivné americké sdružení RAND Corporation pro aktivity na území Ruska a k získávání informací o ruské speciální vojenské operaci na Ukrajině,“ uvedla FSB. Jako speciální vojenskou operaci označuje Moskva svou invazi na Ukrajinu, která trvá už více než tři roky.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruský prezident Vladimir Putin vzhledem ke svému věku „brzy zemře“ a „pak bude po všem“. Zelenskyj to prohlásil ve středu v rozhovoru s několika novináři při návštěvě Francie. Ukrajinský prezident v témže rozhovoru vyzval Spojené státy a Evropu ke společnému tlaku na Putina, který se podle něj obává americko-evropské koalice.

„Další věc, které se (Putin) bojí, je ztráta moci. Záleží to také na stabilitě společnosti, ale i na jeho věku - brzy zemře, to je fakt, a pak bude po všem,“ řekl Zelenskyj novinářům z France Télévisions, BBC, ARD a estonské veřejnoprávní ERR. Přitom nevysvětlil, proč se domnívá, že dvaasedmdesátiletý Putin „brzy zemře“, a novináři s ním tento výrok dále nerozebírali.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 42 z 86 útočných dronů, které na zemi vyslalo Rusko. To zaútočilo z Voroněžské oblasti také jednou balistickou raketou Iskander-M, kterou se sestřelit nepodařilo, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Mezi bezpilotními stroji bylo 26 dronů bez nálože, které nedoletěly k cíli a nezpůsobily žádné škody.

Ukrajina každé ráno sčítá škody po ruských vzdušných útocích. Ty poslední zasáhly Charkovskou, Sumskou, Černihivskou a Dnipropetrovskou oblast, včetně velkoměst Charkov a Dnipro. Jenom v Charkovské oblasti bylo zraněno více než 20 lidí, napsal na telegramu šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

A tady jsou další fotografie ze summitu o Ukrajině v Paříži. Na místo již dorazil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podívejte se na nové snímky.

V Paříži začíná summit o Ukrajině. Podívejte se na aktuální snímky.

Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde dnes zaútočili Rusové.

Severní Korea vyslala dalších 3000 vojáků do Ruska jako posily jednotek vyslaných na podporu ruské invaze na Ukrajinu. Uvedlo to dnes podle tiskových agentur velení jihokorejských ozbrojených sil. Pchjongjang podle něj také pokračuje v dodávkách raket, děl a munice pro ruskou armádu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s ruským útokem na Charkov znovu apeloval na sankce a jejich dodržování. K příspěvku přidal video, jak děti během náletu utíkají z hřiště. 

Ordinary Ukrainian cities: Kharkiv, Sumy, Dnipro. Ordinary life, and Russian strikes that should never have happened. Every day in Ukraine is marked by large-scale attacks with strike drones, mostly “Shaheds”—it was Iran that taught Russia how to produce such drones.

Today,… pic.twitter.com/l1NjHPY6l1

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 26, 2025

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu regionu dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Ceny plynu v EU pak byly podle zprávy loni o 59 procent vyšší než v době před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.

Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.

Český premiér očekává, že na schůzce se bude jednat o okamžité pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, i o dlouhodobé pomoci napadené zemi. Hodlá také informovat o průběhu české muniční iniciativy, díky které by se podle dřívějšího Fialova vyjádření mělo letos na Ukrajinu dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520.000.

Odlétám na setkání v Paříži, které pořádá prezident Macron. Budeme jednat o pomoci Ukrajině a o bezpečnosti Evropy.

Tématy budou příměří, okamžitá pomoc Ukrajině a hlavně dlouhodobé záruky míru. Shodujeme se, že silná ukrajinská armáda je nejlepší bezpečnostní zárukou proti… pic.twitter.com/sdbKwbMgD8

— Petr Fiala (@P_Fiala) March 27, 2025

V Paříži se dnes uskuteční schůzka věnovaná možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Elysejského paláce se jednání zúčastní zástupci 31 zemí, včetně řady členských států Evropské unie a dále Kanady, Británie a Norska. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala. Dorazí také generální tajemník NATO Mark Rutte, zatímco EU bude zastupovat šéf Evropské rady António Costa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Paříže přiletěl již ve středu večer, kdy jednal s Macronem.

Téměř dvě desítky zraněných si ve středu večer vyžádal nálet ruských dronů na Charkov a obec Zoločiv, ležící severně od druhého největšího ukrajinského města. "Zatím se ví o devíti raněných v Charkově a osmi v Zoločivu," napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady.

"Mezi raněnými v Charkově je dvanáctiletá dívka," napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov o následních náletu ruských dronů. Mezi raněnými po útoku na Zoločiv je i čtyřletá holčička, uvedla ukrajinská prokuratura.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil bývalého pracovníka okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny k 18 letům vězení za přípravu teroristického útoku. O rozsudku dnes informovala média s odvoláním na ruskou prokuraturu. Odsouzený Serhij Potynh plně přiznal vinu, tvrdí ruské úřady, zatímco podle ukrajinských představitelů jej vyšetřovatelé pravidelně mučili. Rozsudek označili za další důkaz pronásledování ukrajinského civilního obyvatelstva na okupovaném území.

Summit o Ukrajině v Paříži se bude věnovat rovněž bezpečnostním zárukám, které by Evropané mohli Ukrajině poskytnout. Součástí je i možnost vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, kteří by na případnou mírovou dohodu dohlíželi. Macron řekl, že pokud by evropští vojáci na Ukrajině opravdu byli a Rusko svého souseda znovu napadlo, mohly by evropské síly na takový úder odpovědět.

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Paříži. Podívejte se na nové snímky.

Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard Kč). Po dnešním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Tématem rozhovoru obou prezidentů bylo i částečné příměří. Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.

Ukrajina dnes obvinila Moskvu z neschopnosti zajistit bezpečnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně. Učinila tak v reakci na zprávy o rozsáhlém úniku nafty z místních zásobníků pro generátory. Podle Ruska jde o výmysl, informovala dnes agentura Reuters.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom dnes hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil dnes jednal v Bruselu o posílení obranyschopnosti Evropské unie, o zapojení českých odborníků do obranných projektů, ale i o další pomoci Ukrajině či podpoře pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), jehož financování se snaží americká administrativa ukončit.

Volodymyr Zelenskyj dorazil do Elysejského paláce, setkal se s Emmanuelem Macronem před summitem o Ukrajině. Podívejte se na aktuální snímky.

Podívejte se na nové snímky z Pokrovska v Doněcké oblasti, kde se odehrávají tvrdé boje.

Itálie nyní nepočítá s vysláním svých vojáků do mise na Ukrajinu. Uvedl to dnes italský úřad vlády po schůzi koalice před čtvrtečním jednání v Paříži. Krátce před prohlášením ale ministr zahraničí Antonio Tajani řekl novinářům, že by italští vojáci mohli být součástí mise OSN na Ukrajině, napsala agentura ANSA. O vyslání vojáků některé evropské země jednají v rámci zvažovaných bezpečnostních záruk, které by mohly poskytnout Ukrajině v případě příměří či míru s Ruskem.

V Paříži se ve čtvrtek uskuteční setkání o míru a bezpečnosti na Ukrajině, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala. Podle Elysejského paláce se očekává účast zástupců 31 zemí z EU a NATO, včetně Kanady, Británie a Norska. Jednání se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má do Paříže dorazit již dnes večer a má na programu pracovní večeři s Macronem. Přítomen na čtvrteční schůzce bude rovněž generální tajemník NATO Mark Rutte, EU bude zastupovat předseda Evropské rady António Costa.

Svolání schůzky do Paříže oznámil Macron minulý týden na závěr summitu EU v Bruselu. "Dokončíme naši práci na krátkodobé podpoře ukrajinské armády, na obraně udržitelného modelu ukrajinských ozbrojených sil, který by zabránil ruským invazím, a na bezpečnostních zárukách, které mohou poskytnout evropské armády," uvedl podle deníku Le Monde francouzský prezident.

Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72 hodin, říká nová strategie, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Strategie připravenosti, kterou v Bruselu představila místopředsedkyně komise Roxana Minzatuová, by měla posílit schopnost EU předvídat a předcházet novým krizím a hrozbám a rychle na ně reagovat.

Pět let od začátku pandemie nemoci covid-19 a více než tři roky od ruské invaze na Ukrajinu chce Evropská unie ukázat, že zvládne krize, poznamenal k novému návrhu bruselský server Politico. V souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se návrh zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost, včetně plánu na "evropský varovný systém kybernetické bezpečnosti".

Závazek Severoatlantické aliance bránit Polsko za jakékoli situace je pro zemi zásadní. Řekl to dnes podle agentury Reuters polský premiér Donald Tusk po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Varšavě.

„Opětovné potvrzení závazku, že NATO je povinno bránit Polsko v jakékoli kritické situaci, je pro nás velmi důležité,“ řekl šéf polské vlády. Dodal, že představitelé Spojených států opakovaně zdůraznili, že budou vždy připraveni bránit Polsko a další země NATO v situaci ohrožení.

Rutte připravenost bránit spojence potvrdil a dodal, že jakýkoli útok na ně se setká s „plnou silou této nelítostné aliance“. „Naše reakce bude zničující. To musí být velmi zřetelné (ruskému prezidentovi) Vladimiru Vladimiroviči Putinovi a komukoli dalšímu, kdo na nás chce zaútočit,“ zdůraznil Rutte.

Návštěva šéfa aliance v Polsku se koná v době stupňujícího se napětí mezi USA a EU a snah o dojednání klidu zbraní na Ukrajině, která se více než tři roky brání nevyprovokované ruské agresi.

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely Spojené státy při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce vedoucího úřadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva. Rusko nyní tvrdí, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů.

Mluvčí Evropské komise dnes uvedl, že pro zrušení sankcí uvalených Evropskou unií jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny.

Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT.

Rusko by mělo přistoupit na příměří v bojích na Ukrajině bez jakýchkoli podmínek, vyzvala dnes německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ocenila, že se Spojené státy snaží příměří mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovat, varovala ale, aby se Západ nenechal oklamat ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Nesmíme se nechat ruským prezidentem ošálit,“ uvedla Baerbocková, která hovořila na okraj klimatické konference v Berlíně. Snaha Spojených států o zprostředkování příměří ve válce na Ukrajině je podle ní správná. Rusko by mělo ale přijmout návrh na úplné příměří „bez dalších podmínek“ a požadavků na ústupky a mělo by také zastavit „brutální útoky proti ukrajinskému obyvatelstvu“. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi.

Dosažení bezpečnostního režimu v Černém moři by byla podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dobrá zpráva, dokud ale neuvidí, že se několik dní daří dohody dodržovat, zůstává maximálně zdrženlivý. Řekl to dnes před jednáním vlády novinářům. Bílý dům v úterý po jednáních v Rijádu oznámil, že Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři.

Moskva platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů, které proti nim Západ zavedl v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy "ruské požadavky na zmírnění sankcí prověří".

Masivní noční ruský dronový útok proti Ukrajině dokládá, že Rusko navzdory jednáním o příměří nebude dodržovat skutečný klid zbraní, uvedl Zelenskyj.

Rusko odsoudilo k mnohaletým trestům 23 zajatých Ukrajinců, včetně členů pluku Azov. Část odsouzených je po výměně vězňů na Ukrajině, píší agentury.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) od začátku války na Ukrajině eviduje přes 200 takzvaných DDoS útoků ruskojazyčných hacktivistických skupin. Nejčastěji mířily na veřejný a finanční sektor. ČTK to řekla mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Zvýšený počet kyberútoků ze strany hacktivistických skupin NÚKIB evidoval se začátkem války.

„Zpravidla v reakci na deklarace podpory Ukrajiny ze strany českých představitelů. Mnoho hacktivistických skupin má své působení silně spjaté s konkrétním státem a operuje ve shodě se zájmy konkrétních vlád. NÚKIB eviduje především útoky ruskojazyčných hacktivistických skupin,“ uvedla mluvčí.

Ukrajinská protivzdušná obrana dnes zlikvidovala 56 ze 117 útočících ruských dronů. Uvedlo to ukrajinské letectvo, podle něhož dalších 48 bezpilotních letounů nedoletělo do cíle, patrně pod vlivem radioelektronického rušení signálu, informoval server RBK-Ukrajina. Náčelník vojenské správy Kryvého Rihu na telegramu informoval o rozsáhlé destrukci v jím spravovaném městě. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti v noci hlásil naopak útok ukrajinského dronu, který podle něj zranil jednoho civilistu.

Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila devět ukrajinských dronů - pět nad Belgorodskou oblastí, dva nad Kurskou oblastí a další dva nad Černým mořem.

Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila devět ukrajinských dronů - pět nad Belgorodskou oblastí, dva nad Kurskou oblastí a další dva nad Černým mořem. Ukrajinské letectvo zatím své ranní shrnující hlášení o nočních ruských vzdušných útocích nezveřejnilo.

„První drony začaly vstupovat do ukrajinského vzdušného prostoru ve 20:30 (19:30 SEČ) z východu přes Charkovskou oblast," napsal v noci web RBK-Ukrajina. Další ruské bezpilotní letouny se podle něj poté objevily nad jihoukrajinskými regiony, postupně server informoval o přeletu bezpilotních letounů nad dalšími oblastmi. Po půlnoci místního času armáda hlásila nepřátelský dron ve směru na Záporoží, městem se rozléhaly exploze, napsal web.

„Masivní útok (dronů) šáhedů. Nejméně 15 výbuchů," napsal náčelník vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul v úterý pozdě v noci na telegramu. „Všichni jsou naživu, díky bohu. Je to skutečně zázrak. Destrukce je značná," dodal později bez dalších podrobností. Průmyslový Kryvyj Rih je rodným městem prezidenta Volodymyra Zelenského a terčem ruských vzdušných útoků je poměrně často. Záběry útoku se šíří na sociálních sítích.

Russian strikes with Shahed-type long-range strike drones hit the Ukrainian city of Kryvyi Rih tonight.

Multiple explosions heard. Fires starting in the city following the attack. pic.twitter.com/a2SbDDKmEP

— Status-6 (Military & Conflict News) (BlueSky too) (@Archer83Able) March 25, 2025

Rusko podniklo další dronový útok na Ukrajinu, v řadě oblastí je vyhlášen letecký poplach, zasahuje protivzdušná obrana. V noci na dnešek to uvedl server RBK-Ukrajina mimo jiné s odvoláním na ukrajinské letectvo. Náčelník vojenské správy města Kryvyj Rih na telegramu informoval o rozsáhlé destrukci v jím spravovaném městě. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti v noci hlásil naopak útok ukrajinského dronu, který podle něj zranil jednoho civilistu.

Dobré ráno, vážení čtenáři, online přenos pokračuje.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko ze snahy překroutit dohody o příměří. Kreml podle něj lže, když tvrdí, že dohody záleží na uvolnění sankcí proti Rusku.

Americký prezident Donald Trump označil dosažení dohod v Rijádu za „velký pokrok v otázce Ukrajiny“. Prohlásil také, že USA zkoumají všechny podmínky pro dohodu o Černém moři a že do procesu monitorování klidu zbraní v Černém moři by mělo být zapojeno více zemí. Spojené státy také podle Trumpa „prověří ruské požadavky na zmírnění sankcí“. 

Bílý dům oznámil, že bude pokračovat ve zprostředkovávání rozhovorů mezi dvěma znepřátelenými stranami s cílem dosažení udržitelného míru.

Kreml dnes večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.

„Dočasné moratorium je platné po dobu 30 dnů od 18. března 2025 a může být po vzájemné dohodě prodlouženo,“ stojí na webových stránkách ruského prezidenta. „V případě porušení moratoria jednou ze stran má druhá strana právo považovat se za osvobozenou od povinnosti ho dodržovat,“ dodává Kreml.

USA pomohou Ukrajině dosáhnout výměny zajatců držených Ruskem, propuštění civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska, uvedl Kyjev i USA po jednáních.

Moskva také jako podmínku pro uplatňování dohody příměří požaduje, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska. Vyplývá to z prohlášení, které dnes zveřejnil Kreml.

Dohoda Ruska a USA o příměří v Černém moři může začít platit, až Západ zruší sankce proti ruským bankám a umožní jim vstup do SWIFT, uvedl Kreml.

Příměří týkající se Černého moře a energetické infrastruktury platí okamžitě, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud ho Rusko poruší, bude od amerického prezidenta Donalda Trumpa chtít další zbraně pro Ukrajinu a nové sankce proti Rusku.

„Pokud to Rusové poruší, pak mám přímý dotaz na prezidenta Trumpa. Pokud to poruší a je tu důkaz – pak budeme žádat o sankce, budeme žádat o zbraně a tak dále,“ řekl Zelenskyj novinářům na tiskové konferenci v Kyjevě.

Pohyb ruských vojenských lodí mimo východní část Černého moře bude Ukrajina považovat za porušení dohody o bezpečné plavbě, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov k čerstvé dohodě z Rijádu.

Dronový útok na leteckou základnu ve městě Engels v ruské Saratovské oblasti z minulého týdne byl nejúspěšnějším letošním ukrajinským úderem na sklad munice. Dnes to uvedla britská vojenská rozvědka v příspěvku na sociální síti X.

Ukrajinské drony muniční sklad nacházející se na základně strategického letectva Engels-2 zasáhly v noci z 19. na 20. března. Ruské letectvo tuto základnu ležící asi 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou využívá výhradně pro útočné operace, uvádí britští vojenští zpravodajci. Na místě, které zasáhly ukrajinské drony, byla „téměř jistě“ uložená různá letecká munice používaná proti Ukrajině.

Útok podle Londýna ruské straně způsobil významné škody, které „v krátkodobém horizontu pravděpodobně naruší útočné operace ze základny, přinutí Rusko k vylepšení obrany a doplnění zásob munice,“ uvádí se ve svodce. Tento úspěšný útok také podle rozvědky dokládá, že ruská protivzdušná obrana má nadále problémy s ochranou strategických vojenských objektů.

USA uzavřely dohody s Ukrajinou a Ruskem o zajištění bezpečné plavby v Černém moři a zákazu úderů na energetická zařízení v obou zemích, píše Reuters.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Summitu o Ukrajině, který na čtvrtek do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, se za Českou republiku zúčastní premiér Petr Fiala (ODS). ČTK o tom informovala mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Lídři některých zemí Evropské unie, Kanady a Británie budou i za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského projednávat svou pozici k Ukrajině a požadavkům týkajícím se mírového procesu.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes oznámila, že odhalila špiona, který pomáhal ruské armádě v její protiofenzivě v Kurské oblasti. Hrozí mu doživotní vězení. Zadržen byl v Sumské oblasti, která hraničí s Kurskou oblastí. Čelí obvinění z vlastizrady, za což mu hrozí až doživotní vězení.

Postoje ANO vůči Ukrajině hájil na tiskové konferenci ve Sněmovně místopředseda hnutí Karel Havlíček. Připomenul, že ANO odsoudilo anexi Krymu v roce 2014, v roce 2019 navštívil Babiš Ukrajinu, za jeho vlády pak Česko vyhostilo 81 ruských osob včetně diplomatů a v té době Moskva zařadila ČR na seznam nepřátelských zemí, na kterém tedy země byla pouze s USA. Na začátku války odsoudilo hnutí napadení Ukrajiny a podporovalo většinu opatření, doplnil. Odlišné bylo podle Havlíčka pouze opatrné vyzývání k mírovým jednáním s ohledem na to, že čím déle válka potrvá, tím méně to bude pro Ukrajinu výhodné. To se podle něj projevilo a Fiala prý nyní nese plnou odpovědnost za stav vyjednávání, kdy EU je na druhé koleji a vede ho americký prezident.

Zachránění lvi z Ukrajiny se usadili v anglickém Kentu. Podívejte se na snímky.

Rusko je za určitých podmínek pro obnovení černomořské obilné iniciativy v podobě přijatelnější pro všechny strany. Podle agentury Reuters a TASS to dnes v návaznosti na pondělní jednání mezi americkými a ruskými představiteli v Saúdské Arábii řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ruský prezident Vladimir Putin nechal svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi namalovat portrét, který mu poté poslal prostřednictvím amerického zmocněnce. S odkazem na pondělní oznámení Kremlu o tom dnes napsala agentura AP. Zda USA obraz zkontrolovaly kvůli možným odposlechům, podle agentury není jasné. Bílý dům dar od Putina přímo nekomentoval.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Putin obraz předal Trumpovu zvláštnímu zmocněnci Steveu Witkoffovi při jeho březnové návštěvě Moskvy. Bližší podrobnosti mluvčí uvést odmítl.

Jednání mezi americkou a ukrajinskou delegací v Rijádu skončila, řekl agentuře AFP ukrajinský zdroj. Podle něj budou později zveřejněny detaily.

Podívejte se na nové snímky z města Sumy, kde dnes útočili Rusové.

Pondělní rusko-americká jednání v Rijádu o Ukrajině byla technická, jejich obsah nebude zveřejněn, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Výsledky rozhovorů nyní Moskva analyzuje, dodal podle tiskových agentur.

Pondělní rozhovory trvaly více než 12 hodin a podle dřívějších informací se měly týkat především příměří na Černém moři a bezpečnosti plavby, která je důležitá pro vývoz obilí.

Ruská delegace se vrací z Rijádu, kde jednala s Američany o Ukrajině, dnes večer bude v Moskvě, řekl v ruské televizi senátor Vladimir Džabarov s odvoláním na telefonát s jedním z ruských vyjednávačů, senátorem Grigorijem Karasinem.

„Hovořil jsem s ním asi před půldruhou hodinou. Říkal, že odjíždí na letiště. Odlétají, anebo už odletěli z Rijádu. Budou mít cestou mezipřistání, večer očekáváme naši delegaci v Moskvě,“ citovala senátorovo vyjádření státní agentura TASS. Karasin podle Džabarova charakterizoval jednání s americkou delegací jako těžká, ale konstruktivní.

Ukrajinská a americká delegace dnes opět jednají v Rijádu, řekl agentuře AFP nejmenovaný ukrajinský zdroj. Americká delegace od neděle s Ukrajinou a Ruskem diskutuje v Saúdské Arábii o možném omezení či zastavení už déle než tři roky trvajících bojů. V neděli měli američtí diplomaté schůzku s ukrajinskou delegací a v pondělí s tou ruskou.

„Stále pracujeme s Američany,“ řekl nejmenovaný ukrajinský diplomat skupince novinářů, ve které byl i zástupce agentury AFP.

Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo raketu Iskander-M a 139 dronů, z nichž se 78 podařilo sestřelit, dalších 34 dronů nedoletělo do cíle, zřejmě pod vlivem rušení prostředky radioelektronického boje. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo. Na sociální síti Telegram bez bližších podrobností dodalo, že ruský útok způsobil škody v Charkovské, Sumské, Poltavské, Kirovohradské, Kyjevské, Čerkaské a Oděské oblasti. Ruské ministerstvo obrany dříve informovalo o zničení pěti ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem.

Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 mm jako loni, kdy jich bylo 520.000. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že je velká šance, že se to podaří. Zároveň šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše obvinil z toho, že pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který už přes tři roky vede válku proti Ukrajině.

„Babiš je proti této muniční iniciativě, proti výdajům na obranu a mluví o míru bez podmínek,“ poznamenal Fiala. „Pomáhá Vladimiru Putinovi, to je velmi jasné.“

Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země. Budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství, včetně OSN a jednotlivých zemí, řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednávač, senátor Grigorij Karasin.

U soudu ve federálním okrsku District of Columbia se v pondělí konalo slyšení ve věci mimořádné žádosti Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) o uvolnění částky 7,5 milionu dolarů (asi 173 milionů korun). Tu pro činnost stanice v březnu vyčlenil americký Kongres, nicméně Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) tyto finance odmítala uvolnit. Krátce před začátkem jednání USAGM oznámila, že podnikne okamžité kroky k uvolnění dané částky, která odpovídá provozním nákladům na dobu dvou týdnů, stojí v prohlášení stanice RFE/RL. Agentura USAGM 15. března oznámila, že ruší dohodu o financování stanice.

Dobré ráno, vážení čtenáři, online přenos pokračuje.

Drazí čtenáři, vývoj válečné situace na Ukrajině i mírová jednání můžete online sledovat opět od úterního rána, pro tuto chvíli se odmlčí. Přejeme dobrou noc.

Delegace Ruska a USA se dohodly na textu společného prohlášení o výsledcích jednání v Rijádu, dokument zveřejní Kreml a Bílý dům v úterý, napsala večer agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj z ruské delegace.

Americká a ukrajinská delegace a posléze americká a ruská měly k jednání o míru na Ukrajině k dispozici prostory v přepychovém hotelu Carlton-Ritz.

V Rijádu po 12 hodinách skončilo jednání delegací Ruska a USA o možnostech zastavení bojů na Ukrajině, prohlášení bude v úterý, píší agentury.

Další zvyšování bilance obětí: Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal téměř 90 zraněných, z toho 17 dětí. Na platformě telegram to dnes večer uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Radnice města na severovýchodě Ukrajiny ve své poslední aktualizaci píše, že lékařskou pomoc vyhledalo 94 lidí, z toho 23 dětí. 

Raketový úder na město začal přibližně ve 14:00 hodin místního času (13:00 SEČ), následovala exploze a požár, napsala městská rada na telegramu.

Američtí představitelé začali věřit ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ačkoliv jejich vlastní zpravodajské informace jsou v rozporu s jeho tvrzeními. Magazínu Time to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyjádřil přesvědčení, že Moskvě se daří prostřednictvím informací ovlivňovat některé lidi v týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se vrátil do Bílého domu letos v lednu.

„Jejich signál Američanům byl takový, že Ukrajinci nechtějí ukončit válku a že by se mělo udělat něco, co je k tomu donutí,“ řekl v této souvislosti ukrajinský prezident reportérovi časopisu. 

Na oběžné dráze již funguje špionážní družice TROLL, první z plánované česko-ukrajinské satelitní sítě, na jejímž vytvoření se dohodla Praha s Kyjevem nedlouho po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Brzy by k ní měl přibýt malý ukrajinský vojenský satelit DRAK, napsal dnes server Kyiv Post.

Satelit TROLL vyvinula brněnská firma TRL Space. Jeho klíčovým prvkem je hyperspektrální kamera, která z oběžné dráhy kolem Země umožní pořizovat detailní konvenční snímky povrchu, ale také za pomoci umělé inteligence analyzovat další části spektra.

Podle serveru Kyiv Post, který se odvolává na ukrajinský vojenský blog Militarnyj, systém umožní odhalovat například zamaskovaná vozidla či stopy použití chemických látek.

Americký prezident Donald Trump očekává, že USA a Ukrajina brzy podepíšou dohodu o ukrajinských nerostech. Washington s Ukrajinou podle něj rovněž jedná o možnosti správy ukrajinských elektráren americkými firmami.

„Právě teď mluvíme o území. Mluvíme o demarkačních liniích, mluvíme o elektřině, o vlastnictví elektráren. Někteří lidé říkají, že Spojené státy by měly vlastnit elektrárnu (na Ukrajině)... protože máme odborné znalosti,“ prohlásil Trump před novináři.

Americká delegace se v saúdskoarabském Rijádu v neděli setkala s ukrajinskými představiteli a dnes tam jedná s ruskou delegací. Rozhovory se zaměřily především na zastavení bojů v Černém moři. Trump uvedl, že během vyjednávání o zastavení tři roky trvající války Ruska proti Ukrajině přicházejí na řadu i další otázky.

Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal už nejméně 74 zraněných, včetně 13 dětí. O dalším zvýšení bilance informovala radnice města na severovýchodě Ukrajiny. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sice Rusko mluví o míru, ale zároveň nadále útočí na civilisty.

Válka na Ukrajině má značný dopad na duševní zdraví celé společnosti, a to nejen vojáků, ale i civilistů, dětí a těch, kteří se podílejí na pomoci ostatním. Jak se Ukrajina vyrovnává s těmito neviditelnými ranami a jak může Evropa pomoci, popisuje nová publikace s názvem Neviditelné rány – Krize duševního zdraví na Ukrajině očima tamních expertů. Připravili ji ukrajinští psychoterapeuti, psychiatři, sociální pracovníci a humanitární organizace. ČTK o tom informoval v tiskové zprávě fotograf Jiří Pasz, který do knihy dodal snímky.

Publikace s 90 rozhovory s lidmi z Ukrajiny je dostupná v českém, ukrajinském a anglickém jazyce. Zájemci si ji budou moci stáhnout zdarma online.

„Povaha a rozsah problémů, kterým ukrajinská společnost v oblasti duševního zdraví čelí, je v mnohém bezprecedentní. Právě autentické výpovědi ukrajinských kolegů a kolegyň, jejichž práce si osobně vysoce cením, pomáhají toto lépe pochopit a nasměrovat naši pozornost,“ uvedl psycholog a terapeut Jiří Horáček.

Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal 65 zraněných, včetně 14 dětí. Uvedla to oblastní prokuratura, která zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.

Úřadující starosta města na severovýchodě Ukrajiny Artem Kobzar předtím informoval o 28 zraněných, z toho čtyř dětí. „Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastruktura města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal Kobzar.

Prokuratura uvedla, že útok nastal kolem 14:00 místního času a směřoval na hustě obydlenou oblast města.

Podle šéfa Sumské oblasti Volodymyra Arťucha utrpělo škody několik výškových obytných budov a škola.  řekl oblastní šéf na videu zveřejněném na facebooku.„Děti byly v ochranném prostoru, nyní je evakuují, všechny jsou živy a zdrávy.“

Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.

Počet zraněných po ruském vzdušném útoku na ukrajinské město Sumy z dnešního odpoledne vzrostl na 65, včetně 14 dětí. Poškozena byla řada obytných domů a vzdělávací instituce. Uvedla to oblastní prokuratura, která zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.

Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal 28 zraněných, včetně čtyř dětí, uvedl úřadující starosta města na severovýchodě Ukrajiny Artem Kobzar.

„Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastrukturní zařízení města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal s tím, že zasaženo bylo centrum oblastního města.

Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.

Spojené státy usilují o uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Doufají, že se podaří dohodnout částečné příměří, které by zastavilo údery na energetickou infrastrukturu. Obě strany však stále hlásí pokračující údery.

Ukrajinská delegace dnes očekává další jednání s USA, řekl AFP ukrajinský diplomat. Podobně se vyjádřil i poradce ukrajinského prezidenta Leščenko.

Jednání mezi ruskou a americkou delegací o možnostech zastavení bojů na Ukrajině začala v Rijádu. Krátce po 8:00 to uvedly agentury Reuters a TASS, které to sdělil nejmenovaný ruský představitel. Delegace si udělaly pauzu kolem 12:00 SEČ, uvedly agentury. Podle nich se na schůzce očekává diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu, ukrajinská strana očekává další schůzku s Američany ještě dnes.

Moskvu na jednání podle Kremlu zastupují Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, tedy horní komoře ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda, napsala dnes ráno TASS. Americkou delegaci vedou vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.

Karasin při polední pauze řekl ruské agentuře Interfax, že se jednání vyvíjí kreativně. „Ne každé rozhovory nutně končí rozsáhlým dokumentem či prohlášenním,“ uvedl Karasin s tím, že důležitá je i výměna názorů.

V Moskvě dnes za zavřenými dveřmi začal soudní proces s bývalým náměstkem ministerstva obrany Timurem Ivanovem, který je obviněný z korupce. Agentura Reuters to označuje za první v sérii případů, které signalizují snahy prezidenta Vladimira Putina vymýtit úplatkářství v ruských ozbrojených silách.

Ivanov byl zatčen loni v dubnu kvůli podezření z přijímání úplatků. Na podzim pak byl obviněn ještě ze zpronevěry 3,2 miliardy rublů (0,88 miliardy korun), uvádí Reuters. Ivanov tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustil.

Reuters píše, že se Putin snaží zamezit plýtvání, špatnému vynakládání a vyvádění peněz z vojenského rozpočtu, který roste v důsledku války proti Ukrajině. 

Ruský prezident Vladimir Putin nezrušil příkaz, aby ruské síly neútočily na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň podle agentur obvinil Ukrajinu, že neustává ve svých útocích na ruská energetická zařízení. Kyjev naopak pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia (CPC).

Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní celkové příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, na což Kyjev přistoupil. 

V důsledku ruské agrese zahynulo na Ukrajině 604 dětí a dalších 1817 utrpělo zranění. Uvedl to dnes úřad ukrajinského generálního prokurátora. Dodal, že jde o stav k dnešnímu ránu. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské invazi.

Nejvíce dětí kvůli konfliktu zahynulo či bylo zraněno v oblastech, kde se vedou či vedly nejprudší boje nebo které jsou nejvíce vystaveny ruskému ostřelování či bombardování: Doněcké, Charkovské, Chersonské, Dněpropetrovské, Kyjevské, Záporožské a Mykolajivské.

Internetové systémy Ukrajinských drah (Ukrzaliznycja) se podle této společnosti staly terčem rozsáhlého kybernetického útoku. Provoz vlaků ale tento incident nenarušil. Agentura Reuters připomíná, že po uzavření ukrajinského vzdušného prostoru na začátku ruské invaze v únoru 2022 připadla železnici na Ukrajině klíčová role při přepravě cestujících na vnitrostátních i zahraničních spojích.

Ukrajinské dráhy informovaly, že od neděle pracují na obnově internetových systémů. Šlo podle nich o „systematický útok ze strany nepřítele, který se odehrál na více úrovních“. Cestující si nemohou koupit jízdenky přes internet.

Jednání mezi ruskou a americkou delegací o možnostech zastavení bojů na Ukrajině začala v Rijádu. Krátce po 8:00 to uvedly agentury Reuters a TASS, které to sdělil nejmenovaný ruský představitel. Podle agentur se na schůzce očekává diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu, v neděli měli první schůzku s ukrajinskou delegací.

Moskvu na jednání podle Kremlu zastupují Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, tedy horní komoře ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda, napsala dnes ráno TASS. Americkou delegaci vedou vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.