Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

 Ukrajina konzultuje s americkou stranou nový návrh dohody o nerostných surovinách, cílem je dospět k oboustranně přijatelnému textu. Podle serveru Ukrajinska pravda to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se takto vyjádřil na tiskové konferenci v Kyjevě se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je dnes také na návštěvě Ukrajiny, podle agentury Reuters řekla, že jakékoliv nové dohody o vzácných zeminách s Kyjevem by měly být kompatibilní s evropským právem.

Ministerstvo zahraničí podle Sybihy nový návrh dohody o americkém přístupu k ukrajinským nerostným zdrojům obdrželo diplomatickou cestou v pátek 28. března. „Máme za sebou první kolo konzultací,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie, který dodal, že Kyjev je zavázán podepsat dokument, jenž by odpovídal národním zájmům USA i Ukrajiny. Sybiha zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohoda, od níž se očekává zvýšení přítomnosti amerických podniků na Ukrajině, by přispěla k bezpečnosti jeho vlasti.

Polská prokuratura obvinila 47letého Ukrajince ze špionáže ve prospěch ruských tajných služeb. Na sociální síti X to dnes napsal mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński. Prokuratura uvedla, že se muž zabýval průzkumem vojenských objektů v Polsku. V případě usvědčení mu hrozí pět až 30 let vězení, píše agentura Reuters.

„Od začátku války na Ukrajině zadrželi detektivové (kontrarozvědky) ABW už 44 lidí podezřelých ze špionáže či podvratné činnosti na polském území ve prospěch Ruska či Běloruska. Jsou mezi nimi Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a Poláci,“ dodal Dobrzyński.

Prezidenti Polska a Slovenska Andrzej Duda a Peter Pellegrini se vyslovili pro co nejrychlejší skončení války na Ukrajině a pro zajištění dlouhodobého míru ve střední Evropě. Pellegrini a Duda to řekli novinářům po dnešním společném jednání ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Podle Dudy k udržení trvalého míru ve středoevropském regionu bude potřeba navýšit výdaje na obranu.

„Je třeba hledat způsob, abychom přišli k řešení trvale udržitelného míru, který bude garantovat bezpečnosti i pro Slovensko a Polsko,“ uvedl Pellegrini. Dodal, že Slovensko má pochybnosti, zda řešením války na Ukrajině jsou dodávky zbraní Kyjevu.

Zatímco Polsko patří k předním podporovatelům Ukrajiny, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob. Pellegrini před složením prezidentského slibu loni v červnu byl předsedou jedné ze tří vládních stran na Slovensku.

Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen se tento týden poprvé osobně sejde s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Jde o první diplomatické rozhovory Dánska a USA na vysoké úrovni od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států a jeho slibu ovládnout Grónsko, které je součástí Dánského království. Píše o tom server deníku Financial Times (FT).

Plánované setkání, které - jak zdůraznily zdroje FT - by mohlo být kvůli napjatým vztahům Kodaně a Washingtonu zrušeno, přichází ve chvíli, kdy dánská premiérka Mette Frederiksenová navštíví ve středu Grónsko, aby jednala s tamní novou vládou.

Trump při návštěvě Vance v pátek řekl, že USA "musí mít Grónsko", a zopakoval tak své argumenty, že americký dohled nad rozlehlým ostrovem bohatým na nerostné suroviny je klíčovým pro světovou bezpečnost. Podle Trumpa se Dánsko není schopné bránit proti zvýšené ruské a čínské aktivitě v okolí Grónska.

Hodnota zmrazených ruských aktiv ve Švýcarsku v důsledku hospodářských sankcí vůči Moskvě vzrostla na konci března na 8,38 miliardy amerických dolarů (193,6 miliard korun), zatímco před rokem to bylo 6,56 miliardy dolarů (151,5 miliard korun), uvedla dnes švýcarská vláda. Informuje o tom agentura Reuters.

Nárůst o 1,82 miliardy dolarů (přibližně o 42,1 miliard korun) byl způsoben identifikací a zablokováním dalších finančních prostředků, uvedla vláda.

Ministři zahraničí Španělska, Británie, Francie, Itálie a Polska vyzvali v pondělí v Madridu k dalšímu tlaku na Rusko kvůli jeho útočné válce na Ukrajině včetně možných nových sankcí. Skupina označované jako G5+ mimo jiné jednala i o využití zmrazeného ruského majetku v Evropské unii, který činí 210 miliard eur (přes pět bilionů korun).

Zmrazený majetek by měl zůstat mimo kontrolu Moskvy do doby, než Rusko zastaví válku a dohodne se na kompenzaci za škody způsobené Ukrajině. To je postoj, který prosazuje i celá Evropská unie.

Čína je připravena sehrát konstruktivní roli při ukončení války na Ukrajině, řekl podle ruské státní agentury RIA Novosti čínský ministr zahraničí Wang I, jenž je na návštěvě Ruska. Cesta k obnovení míru zůstává podle tohoto vrcholného čínského diplomata ale dlouhá. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky, přičemž Spojené státy se od lednového návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu pokoušejí o urychlené diplomatické řešení války.

„Příčiny krize jsou nesmírně složité, postoje stran se v řadě klíčových otázek stále výrazně rozcházejí, cesta k obnovení míru je dlouhá,“ řekl ruské agentuře šéf čínské diplomacie. Peking je podle Wangova vyjádření připraven sehrát konstruktivní roli při urovnání války, chce přitom přihlížet k „přáním zúčastněných stran“ a jednat společně s mezinárodním společenstvím, především „zeměmi globálního Jihu“.

Noc na dnešek byla první v letošním roce, kdy Rusko nepoužilo ve svých vzdušných útocích na Ukrajinu hromadně úderné drony, píší agentura Ukrinform a server Ukrajinska pravda. Odvolávají se přitom na hlášení ukrajinského letectva, které ráno sdělilo, že agresor vyslal na zemi dvě řízené střely a protivzdušná obrana je obě sestřelila. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o likvidaci tří ukrajinských dronů.

„V noci na 1. dubna 2025 nepřítel udeřil dvěma řízenými střelami Ch-59/69 (vypuštěnými) z taktických letounů v záporožském směru. Obě střely zničila protivzdušná obrana,“ uvedlo letectvo ve svém hlášení na telegramu bez dalších informací. „Nebyly žádné útočné bezpilotní letouny. Pokračujeme v monitorování, zatím to nic neznamená,“ napsal na stejné platformě šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho rodina v loňském roce vydělali 15,286 milionu hřiven (asi 8,5 milionu Kč), včetně příjmu ze splacených státních dluhopisů ve výši 8,6 milionu hřiven. Uvedla to prezidentská kancelář s odvoláním na majetkové přiznání hlavy státu.

Příjem rodiny hlavy státu se loni skládal z prezidentova platu, bankovních úroků a příjmu z pronájmu soukromé nemovitosti. Celkem tyto příjmy dosáhly 6,7 milionu hřiven. Růst příjmů oproti předchozímu roku kancelář vysvětlila tím, že nájemné bylo placeno v plné výši. Z hlediska hotovosti, nemovitostí a aut se majetkové poměry prezidentovy rodiny zásadně nezměnily.

Zelenskyj v září 2023 vetoval zákon, který by po dobu jednoho roku utajoval majetková přiznání veřejných činitelů. „Vetoval jsem zákon přijatý Nejvyšší radou (ukrajinským parlamentem - pozn. ČTK), který předpokládal omezení elektronického majetkového přiznání. Důvod je jasný. Majetková přiznání by měla být otevřená. A to okamžitě. Ne až za rok. Registr musí být otevřen hned teď,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že očekává, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině. Informovaly o tom dnes světové agentury.

Trump se snaží zprostředkovat příměří ve válce, kterou zahájilo Rusko svou plošnou invazí na Ukrajinu před více než třemi lety. Navzdory ruskému závazku neútočit na energetiku a infrastrukturu Ukrajiny ale útoky nadále pokračují, Moskva a Kyjev se z útoků obviňují navzájem.

„Myslím, že (Putin) splní to, co mi řekl, a myslím, že teď splní svou část dohody,“ citovala z dnešního Trumpova vyjádření v Bílém domě agentura AFP. Trump dodal, že by nechtěl přistoupit k zavedení druhotných cel, kterými již dříve pohrozil odběratelům ruské ropy.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, bdeme sledovat zase od úterního rána.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos, podle kterého má být během jarních odvodů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. dubna do 15. července –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ povoláno do armády k povinné vojenské službě 160 000 mužů ve věku od 18 do 30 let. Jde o největší odvod do armády za posledních 14 let, napsal server The Moscow Times. Loni na podzim úřady povolaly ke službě v armádě 133 000 lidí, na jaře to bylo 150 000 mužů.

Vůdčí představitelé britské, francouzské a ukrajinské armády se v příštích dnech sejdou nad plány dlouhodobého zajištění bezpečnosti Ukrajiny. Uvedl to dnes večer úřad britského premiéra Keira Starmera po jeho telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Schůzka britského, francouzského a ukrajinského vojenského vedení v příštích dnech posune kupředu další fázi podrobného plánování," uvedl podle prohlášení úřadu Starmer po telefonátu se Zelenským.

Patrik Tušl, který byl odsouzen mimo jiné za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka či za nenávistné výroky o Ukrajincích, je na svobodě. Karlovarský okresní soud dnes vyhověl jeho třetí žádosti o podmínečné propuštění. Na Facebooku o tom informoval předseda strany PRO Jindřich Rajchl, serveru Seznam Zprávy to potvrdila Vězeňská služba ČR. Tušl byl za různé zločiny ve vězení od srpna 2022.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur vyzval k potrestání Ruska za více než 183 000 válečných zločinů, zdokumentovaných od vpádu ruských vojsk v únoru 2022.

Ukrajinský soud v Kyjevě odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení ruskou občanku Olgu Bykovskou, která svého manžela, ruského vojáka, vybízela ke znásilňování Ukrajinek. O rozsudku, který soud vynesl před týdnem, dnes informoval server Ukrajinska pravda. Rozsudek nabyde právní moci, jakmile uplyne lhůta pro podání odvolání. Trest si má Ruska začít odpykávat, jakmile se ji podaří dopadnout.

Odposlechnutý telefonát ruského vojáka s jeho manželkou, která ho vybízí „do toho, znásilňuj ukrajinské baby", ale za podmínky, že jí o tom nebude vykládat a že použije ochranu, tedy prezervativ, zveřejnila ukrajinská tajná služba SBU v dubnu 2022.

Hrubý domácí produkt Ukrajiny loni vzrostl o 2,9 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 5,5 procenta v roce 2023. Uvedla to dnes tisková agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na údaje statistického úřadu.

Ministři zahraničí Španělska, Británie, Francie, Itálie a Polska vyzvali k tlaku na Rusko, včetně možných nových sankcí. Napsala to dnes agentura Reuters s tím, že ministerské schůzky skupiny označované jako G5+ se zúčastnila i šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ta v Madridu zkritizovala Moskvu, že vytváří překážky pro uzavření příměří.

Ministři zahraničí se shodli, že jejich země jsou „připravené vyvinout další tlak na Rusko včetně zavedení nových sankcí“. Cílem takového kroku je podle prohlášení snížit schopnost Ruska „vést svou útočnou válku“ a Ukrajině zaručit „nejlepší možné postavení“ při jednání o zastavení bojů a o míru.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek  v pondělí odpoledne navštívil dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou vybombardovali Rusové loni v červenci. Zabili nebo zranili tehdy 18 lidí a kompletně zničili zdejší onkologické oddělení. „Coby lékař vnímám bombardování nemocnic jako jeden z nejhorších válečných zločinů. A na dětskou nemocnici s malými pacienty může zaútočit jen šílenec a tyran. Budiž toto důležitou připomínkou těm, kteří obhajují zmírnění sankcí uvalených na Kreml a jeho nohlsledy nebo navrhují ukončení české muniční iniciativy,“ uvedl Válek na síti X.

V závěru dne jsem dnes spolu s ukrajinským ministrem zdravotnictví Viktorem Ljaškem navštívil dětskou nemocnici Ochmatdyt. Toto zařízení se do veřejného povědomí u nás i v Evropě dostalo poté, co na něj ruské invazní síly zaútočily raketami. Ty zabily či zranily 18 lidí a zcela… pic.twitter.com/SdbeIr8rtZ

— Vlastimil Válek (@vlvalek) March 31, 2025

Ukrajina si dnes připomíná tři roky od osvobození města Buča v Kyjevské oblasti. Piety se v doprovodu manželky Oleny zúčastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Buča je jedním ze symbolů zvěrstev, kterých se Rusové na Ukrajině dopouštějí. Okupanti povraždili stovky místních obyvatel, řadu z nich mučili. 

„Od té doby nikdo na světě nemůže říct, že neví, co Ukrajina brání. Ukrajina bojuje o život pro svůj lid. Aby nikdo nikdy neudělal to, co ruští okupanti na naší zemi. Věčná památka všem, jejichž životy vzala ruská válka! Věčná vděčnost všem našim lidem, kteří brání Ukrajinu,“ napsal v emotivním příspěvku na sociálních sítích Volodymyr Zelenskyj.

 Švédsko dnes oznámilo nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 16 miliard švédských korun (36,8 miliardy korun). Jde o zatím největší balík pomoci Kyjevu od této severské země. Stockholm chce pomoci Ukrajině posílit její postavení ve vyjednávání o konci války, píše agentura Reuters.

Hlavní část balíčku, devět miliard švédských korun, bude sestávat z nového vybavení. Zhruba pět miliard pak bude tvořit finanční dar ukrajinskému obrannému průmyslu, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson.

„Nyní jsme v kritické fázi války. Soustředíme se na co největší podporu Ukrajiny, aby se dostala do silné pozice při těchto vyjednáváních,“ řekl na tiskové konferenci. Podle něj musí podporu Ukrajině navýšit všechny evropské země. „Víc (států) musí víc udělat,“ dodal.

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Mike Waltz čelí ztrátě podpory uvnitř Bílého domu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Děje se to poté, co Waltz nedopatřením přidal novináře do chatu, kde nejvyšší představitelé administrativy probírali chystané vojenské údery na Jemen.

Dva američtí představitelé anonymně uvedli, že Waltz v aplikaci Signal založil několik dalších citlivých konverzací se členy administrativy na téma národní bezpečnosti. Byla mezi nimi diskusní vlákna o tom, jak zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou nebo o dalších vojenských operacích. Zdroje odmítly uvést, zda byly v těchto konverzacích zveřejněny utajované informace.

„Před třemi lety naši bojovníci osvobodili Buču od ruských okupantů. A svět viděl, co ruská okupace skutečně je: lidé zabíjení na ulicích, lidé mučení, hroby na dvorech obyčejných domů. Od té doby nikdo na světě nemůže říct, že neví, co Ukrajina brání.“ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzpomněl na smutné výročí masakru v Buči. 

Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci. Zahájení jednání s americkými firmami dnes potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko má páté největší zásoby těchto kovů používaných v laserech a vojenské technice na světě, napsala agentura Reuters.

„Kovy vzácných zemin jsou důležitou oblastí spolupráce a samozřejmě jsme zahájili diskuze o různých kovech vzácných zemin a projektech v Rusku,“ řekl Dmitrijev o rozhovorech s USA. Poznamenal, že některé společnosti již o tyto projekty projevily zájem.

Rusko a Spojené státy pokračují v práci nad blíže neurčenými nápady ohledně toho, jak by bylo možné ukončit válku na Ukrajině. Dnes to podle tiskových agentur prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval na rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s NBC News, ve kterém šéf Bílého domu řekl, že je velmi rozzlobený kvůli tomu, že ruský prezident Vladimir Putin zpochybňuje svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského.

Trump v rozhovoru s NBC použil slovo „pissed“, které lze do češtiny přeložit například jako „nas*aný“, případně „vytočený“.

Peskov dnes uvedl, že Putin je nadále otevřený kontaktům s Trumpem a že v případě potřeby může být rychle zorganizován telefonní hovor mezi oběma prezidenty. Na tento týden žádný takový telefonát naplánovaný není, dodal Peskov. Nad nápady ohledně možnosti ukončit válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo před více než třemi lety, se pracuje, žádné konkrétní věci, o kterých by Peskov mohl informovat, ale nejsou.

Rusko v noci na dnešek podniklo další dronový útok na Charkov, při kterém ve druhém největším městě na Ukrajině zasáhlo pět míst. Uvedly to ukrajinské úřady. Ruská armáda přes noc na Ukrajinu zaútočila 131 drony a dvěma balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ukrajinské letectvo. Později během dneška ruská armáda podnikla raketový útok na Kupjansk v Charkovské oblasti.

Charkovský starosta Ihor Terechov ještě v noci na svém telegramovém účtu psal o jednotlivých explozích způsobených zásahem cíle nebo vyvolaných troskami sestřeleného stroje. Dopoledne pak uvedl, že „nový týden pro Charkov začal novým ostřelováním“. Terčem dvou vln dronových útoků se stala Kyjevská čtvrť, která je nejstarší a největší ve městě. Zasaženo byl pět míst. Tři lidé utrpěli lehké zranění. Podle Terechova jsou poškozeny průmyslové objekty patřící jednomu z výzkumno-výrobních podniků. Po útoku tam vypukl velký požár. Škody jsou také na 11 výškových budovách a tlaková vlna vyrazila okna i s rámy u dvou mateřských škol.

Podle Terechova Rusko zesiluje noční útoky na Charkov, přes den je situace „víceméně stabilní“ a ve městě pokračuje život.

Tři roky poté, co ukrajinská armáda osvobodila od ruských vojsk Buču, je v ruských věznicích nejméně 33 obyvatel tohoto města nedaleko Kyjeva. Na svých internetových stránkách na to upozornilo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Buča se stala jedním ze symbolů zvěrstev, která ruské síly napáchaly v první fázi invaze na Ukrajinu.

Mezi civilisty z Buči drženými v Rusku je Vladyslav Popovyč, který utrpěl zranění a Rusové ho odvezli. Podle jeho matky Tetjany byl začátkem března 2022 zasažen do nohy a zmizel. „Rusové na ně stříleli, i když klečeli a ruce měli zdvižené nad hlavou,“ vzpomíná. O několik měsíců později se dozvěděla, že Vladyslav je ve vězení v ruské Kurské oblasti. Ruské ministerstvo obrany ji informovalo, že byl zadržen kvůli tomu, že se postavil na odpor proti „speciální vojenské operaci“, jak Rusko nazývá svoji válku proti Ukrajině. Tetjana říká, že kromě jednoho dopisu v roce 2023 nemá se synem žádný kontakt.

Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek je do čtvrtka na návštěvě Ukrajiny. Navštíví například několik nemocnic, jež Česko s podporou Evropské unie pomáhá rekonstruovat. Dnes o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ruské invazi, během které bývají v napadené zemi zasažena i zdravotnická zařízení.

Česko podle Válka dělá maximum pro to, aby Ukrajině pomohlo nejen ve zdravotní péči, kterou tamní zdravotníci vykonávají v těžkých podmínkách, ale i na cestě do EU. Jde třeba o pomoc při slaďování ukrajinského a unijního práva, uvedl ministr.

Obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusům, Evropě i krajně pravicovým stranám je nepochopitelný. Agentuře AFP to řekl bývalý generální tajemník NATO Willy Claes, který také varoval před jadernou válkou a vyzval k odstraňování jaderných zbraní.

„Nechápu, proč (američtí lídři) zaujímají tak protievropský postoj a projevují solidaritu s Rusy na úkor svých tradičních spojenců. Je mi z toho zle,“ řekl šestaosmdesátiletý Claes.

V této souvislosti navrhl, aby Evropa usilovala o „větší autonomii“ při rozhodování v rámci celé aliance. Upozornil ale na nejednotnost jejích členů, z nichž se někteří přiklánějí k Moskvě – a zmínil Slovensko, Maďarsko a Turecko.

Ruská plynárenská skupina Gazprom od úterý výrazně zvýší dodávky zemního plynu na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, který vede přes Turecko a další země. Novinářům to dnes řekl generální ředitel slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz.

SPP jako největší dodavatel plynu na Slovensku má s Gazpromem uzavřenou smlouvu do roku 2034. Gazprom původně dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která ale na začátku letošního roku tranzit suroviny ukončila, když odmítla prodloužit platnost příslušné smlouvy s ruskou stranou. V únoru pak začal Gazprom dopravovat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream.

Rusko v noci na dnešek podniklo další dronový útok na Charkov, při kterém v tomto druhém největším městě na Ukrajině zasáhlo šest míst. Tvrdí to ukrajinské úřady. Ruská armáda přes noc na Ukrajinu zaútočila 131 drony a dvěma balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ukrajinské letectvo.

Charkovský starosta Ihor Terechov ještě v noci na svém telegramovém účtu psal o jednotlivých explozích způsobených zásahem cíle nebo vyvolaných troskami sestřeleného stroje. Terčem útoků se podle něj stala různá místa v Kyjevské čtvrti na severovýchodě Charkova. Vypukly tam požáry. Poškozená jsou okna a fasáda školky, rozbitá jsou okna v okolních obytných domech, škody jsou také na několika automobilech. Podle šéfa vojenské správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova měli tři lidé akutní stresovou reakci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zeleskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin. V noci na dnešek to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump, který zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Zelenskyj minulý týden v pátek řekl, že návrh dohody se od původního zcela liší a že Ukrajina nepřijme dohodu, která by ohrozila její integraci do Evropské unie.

Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci.

„Kovy vzácných zemin jsou důležitou oblastí spolupráce a samozřejmě jsme zahájili diskuze o různých kovech vzácných zemin a projektech v Rusku,“ řekl Dmitrijev o rozhovorech s USA. Poznamenal, že některé společnosti již o tyto projekty projevily zájem.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.

Ruské ministerstvo obrany sdílelo snímky z výcviku své armády. Vojáci se učí používat minomety, ale také trénují maskování. 

Bývalý bezpečnostní poradce John Bolton, který v roce 2019 pracoval po boku Donalda Trumpa, se v podcastu na serveru Politico ostře opřel do stávajícího amerického prezidenta. Podle něj Trump přikládá až moc velkou váhu osobním vztahům, které srovnává s obecnou mezinárodní politikou. Jeho nahlížení na tyto vztahy je podle něj také příliš obchodní. U viceprezidenta J.D. Vance je pohled na mezinárodní vztahy dokonce podle Bolta primitivní. 

Prezident podle Boltona žije v domění, že dobré osobní vztahy vytvářejí i dobré vztahy v mezinárodní politice. „Myslí si tedy, že když má dobré vztahy s Putinem, tak USA má dobré vztahy s Ruskem. Není to pravda, ale on si to myslí. Myslí si, že on a Putin jsou přátelé.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pověřil svůj tým, aby se po skončení nepřátelských akcí připravil na volby. Informuje o tom server The Economist s odvoláním na vládní zdroje. 

Informace by se mohla potvrdit v květnu, kdy se bude v parlamentu hlasovat o prodloužení stanného práva. To má vypršet 8. května. Je známo, že zrušení stanného práva je povinným prvním krokem pro konání voleb, připomíná The Kyiv Independent. Ten rovněž mluví o tom, že případné prezidentské volby by se mohly konat hned v létě. Připomíná, že americký prezident Donald Trump tlačí na to, aby se Zelenskyj svého úřadu vzdal. 

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by v Evropské unii na zavedení sekundárních cel na ruskou ropu nejvíce doplatilo Slovensko a Maďarsko, které se dosud neodstřihly od ruských potrubních dodávek ropovodem Družba a ani to v nejbližší době neplánují.

„Hned až 50procentní clo na dovoz ze Slovenska znamená, že například na Slovensku vyrobená osobní auta německých značek by v USA čelila obří celní sazbě až 77,5 procenta,“ uvedl Kovanda ve vyjádření zaslaném ČTK.

Trumpova druhotná cla na ruskou ropu by znamenala i úder Číně, která má zhruba pětinu své dovážené ropy z Ruska, dodal Kovanda s tím, že když Trump dříve v tomto týdnu pohrozil druhotnými cly na venezuelskou ropu, Peking své nákupy venezuelské ropy okamžitě pozastavil.

Švédsko přislíbilo 7,6 milionu dolarů na ukrajinské drony a na úsilí odminovat území. Švédská vláda to podle The Kyiv Independent oznámila v tiskové zprávě z 28. března.

Ukrajinští vojáci poblíž frontové linie u Chasiv Yar

„Vyrobeno ve Švédsku, užíváno na Ukrajině.“ Ukrajinská obrana sdílela video dalšího vojenského stroje. 

Finský prezident Alexander Stubb svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi při osobním setkání sdělil, že pro uzavření příměří na Ukrajině je potřeba stanovit pevné datum, aby k němu vůbec mohlo dojít. S odvoláním na dnešní Stubbova slova o tom informovala agentura Reuters.

„Dvacátý duben by byl vhodnou dobou pro úplné příměří bez jakýchkoliv podmínek (...) Protože je zapotřebí stanovit pevné datum, protože jsou Velikonoce a protože prezident Donald Trump bude v úřadu tři měsíce,“ řekl Stubb finským novinářům v Londýně.

„Pokud Rusko a já nebudeme schopni dosáhnout dohody na zastavení krveprolití na Ukrajině a já si budu myslet, že je to ruská chyba...tak uvalím sekundární cla na ropu, na všechnu ropu z Ruska,“ uvedl Trump. Výše cel by se podle něj pohybovala od 25 do 50 procent. „To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat,“ doplnil.

To, že je na Putina „velmi rozzlobený“ a „naštvaný“, řekl Trump v souvislosti s návrhem ruského prezidenta na zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání demokratických prezidentských voleb v zemi, a tím pádem vedla ke konci Zelenského ve funkci. Podle Trumpa takové komentáře „nejdou správným směrem“.

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.

Ukrajinská obrana se pochlubila tanky, které využívá v boji. „Rychlý, silný a nemilosrdný k nepříteli. Naši „Leopardi“ jsou připraveni plnit bojové mise ve dne i v noci, v chladu i vedru, v dešti i sněhu.“ 

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard Kč.

„Řešíme rozpočet průběžně, uvidíme, kolik bude potřeba, abychom dosáhli dvou procent HDP rozpočtu na obranu. Předpokládám, že to jsme schopni vyřešit v rámci stávajícího nastavení rozpočtu, nebude potřeba zvyšovat schodek měnit zákon o státním rozpočtu,“ uvedl Hladík.

Prezident Volodomyr Zelenskyj popřál na sociální síti X upřímnou soustrast rodinám a blízkým obětí nočního útoku na Charkov. Zabiti byli dva lidé, dalších 30 bylo zraněno. „Rusko válku protahuje a my poskytujeme našim partnerům úplné informace o úderech, které ruská armáda provádí, a akcích, na které se připravuje. Očekáváme reakci Spojených států, Evropy a všech našich spojenců na tento teror proti našemu lidu. Děkuji všem vůdcům a státům, kteří to chápou a pokračují ve své podpoře,“ uvedl. 

V případě, že bude nyní opoziční hnutí ANO po volbách ve vládě, je připraveno zvyšovat výdaje na obranu. V dnešním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekl stínový premiér a místopředseda ANO Karel Havlíček. Poukázal na to, že ANO mělo na mimořádnou schůzi Sněmovny v uplynulém týdnu v navrhovaném usnesení jako první bod, že je připraveno vynakládat víc než dvě procenta hrubého domácího produktu. Vynakládat dvě procenta ukládá vládě zákon. Nynější vláda Petra Fialy (ODS) chce zvyšovat výdaje až na tři procenta v roce 2030.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly dobyly osadu Záporoží v Doněcké oblasti. Jednotlivá tvrzení znepřátelených stran o dění na frontě není možné ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z dalších zdrojů. Osada Záporoží nesouvisí se Záporožskou jadernou elektrárnou, která se nachází v jiném regionu a Rusko ji okupuje.

Česká sportovní celebrita Dominik Hašek zavítala 3.3. do ČT24 v triku, který nosil český voják Karel Kučera, jenž bojoval na Ukrajině. „Za své hrdinství byl vyznamenán jak od prezidenta Zelenského i Pavla. Já mu tímto in memoriam budu chtít vyjádřit tu největší úctu za to, co udělal pro obranu Ukrajiny a obranu naší země a Evropy. Sláva hrdinům-Slava Herojam!“ uvedl na sociální síti X. 

„Mířím na Ukrajinu! Ukrajina je naším důležitým spojencem a Česká republika i v oblasti zdravotnictví dělá maximum pro to, aby našim ukrajinským přátelům pomohla nejen ve zdravotní péči, kterou tamní zdravotníci vykonávají v těžkých podmínkách, ale také na cestě do Evropské unie, například skrze pomoc při slaďování ukrajinského a evropského práva,“ informuje na sociální síti X ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09). 

Podle Válka má jeho cesta symbolický, ale i praktický rozměr. V letadle s ním totiž sedí i delegace podnikatelů ve zdravotnictví, kteří na Ukrajině působí, a kromě dalšího programu zde chce zahájit provoz Českého zdravotního hubu. 

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i přes snahu Washingtonu dojednat příměří ve více než tři roky trvajícím konfliktu. V noci na sobotu si jeden z ruských útoků v Dnipru vyžádal čtyři mrtvé a 28 zraněných.

Spojené státy s Ukrajinou a Ruskem tento týden uzavřely dvě samostatné dohody, v nichž obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetické objekty. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje. S odvoláním na ukrajinské letectvo o tom informuje agentura Reuters.

Jaké přesně škody způsobily bezpilotní letouny, které se nepodařilo zničit, není zatím jasné. Kyjev ale hovoří o škodách v Charkovské, Sumské, Oděské a Doněcké oblasti.

Charkovský starosta Ihor Terechov uvedl, že centrem města v sobotu večer otřáslo několik výbuchů. Mezi terči útoku podle něj byla rovněž kancelářská budova.

Následy nočního úderu na Charkov.

Ruské drony v sobotu večer v ukrajinském Charkově zasáhly vojenskou nemocnici, nákupní centrum, obytné domy a další cíle. Při útoku zemřeli dva lidé a nejméně 25 osob utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu a místní úřady.

„Budovu nemocnice a blízké obytné budovy poškodil bezpilotní letoun typu Šáhed," napsal na facebooku generální štáb ukrajinské armády s tím, že jde o porušení humanitárního práva. „Podle předběžných zpráv jsou mezi vojenským personálem, který se ve zdravotnickém středisku léčil, zranění," dodal štáb.

Putin na mírových jednáních nebude mít co říct, říká ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Podle něj je to stále člověk, který chce jen a jen válku. „Nebudu hltat jeho vyprávění. Nezajímá mě to,“ řekl také ukrajinský prezident, jak připomíná server The Kyiv Independent. 

Více než 100 lidí se zúčastnilo vzpomínkové akce v katedrále v Coventry za bývalého britského vojáka, který zemřel v bojích na Ukrajině. Informuje o tom server BBC. 

Liam Love zemřel ve věku 24 let v říjnu po své čtyřleté službě u Royal Anglian Regiment, kde mimo jiné pomáhal cvičit ukrajinské brance. K věčnému odpočinku byl uložen v hrabství Fermanagh v Severním Irsku už loni v listopadu. Na bohoslužbu přišlo i mnoho ukrajinských uprchlíků, kteří vzdali zesnulému hrdinovi hold. 

Rusko příliš dlouho nereaguje na návrh Spojených států na bezpodmínečné příměří. K míru by mělo být donuceno, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajtví k válce na Ukrajině. O pokračující ruské agresi vás budeme informovat zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Ukrajina se plošné vojenské agresi Ruska brání už přes tři roky, součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Rusko opakovaně bombarduje ukrajinské území a tvrdí, že útočí na vojenské cíle nebo energetiku. Také Kyjev uvádí, že se při útocích na Rusko zaměřuje na vojenské cíle nebo energetická zařízení, která podporují ruské válečné tažení. Rovněž z Ruska občas přicházejí zprávy o civilních obětech. Civilistů zemřely už tisíce, naprostá většina z obětí jsou Ukrajinci, napsala dříve agentura Reuters.

Spojené státy s Ukrajinou a Ruskem tento týden uzavřely dvě samostatné dohody, v nichž obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetické objekty. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria.

Obrazem: Snímky od ukrajinských námořních sil, které hlídkují v Černém moři. 

K dnešnímu dni mělo během války na Ukrajině zahynout 912 490 ruských vojáků. Uvádí to podle informací ukrajinské obrany server Unian. Zničeno mělo být také přes 10 tisíc tanků, přes 21 tisíc obrněných vozidel a přes 31 tisíc dronů. 

Záběry z Kryvyij Roh po ruském ostřelování

Rusko podle analytiků a vysokých vojenských představitelů chystá mohutnou ofenzívu. Důvodem je podle komentátorů rostoucí tlak na Vladimíra Putina, aby zahájil hovory o příměří. Ten se snaží tyto hovory oddalovat, dokud nezíská další území a tím i dle svého pohledu lepší a silnější vyjednávací pozici. Rusové se podle ukrajinské strany chystají na zvýšení tlaku především v oblastech Sumy a Charkova. 

Více zde. 

Moskva tvrdí, že ukrajinské útoky za poslední den cílily na ruskou energetiku. 

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ukrajinská armáda opakovaně útočila na energetická zařízení v příhraniční Belgorodské oblasti. V důsledku toho byly podle něj přerušeny dodávky elektrické energie pro více než 8000 lidí. Tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.

Uprostřed nové dohody o nerostných surovinách mezi Kyjevem a Washingtonem stojí Ukrajina před obtížnou volbou – stát se „ruskou kolonií“ nebo spadat pod ekonomickou dominanci USA, uvádí The Independent.

Podle komentátora Sama Kileyho by nová dohoda s USA mohla být vnímána jako forma „koloniální ochrany“ – ale taková, která stále více mění Ukrajinu ve faktickou kolonii. Upřímně se zdá, že podmínky navrhované dohody byly záměrně navrženy tak, aby Ukrajina nikdy nesouhlasila.

Už 7 zraněných hlasí tamní úřady po ruském raketovém útoku na Kryvyi Roh. Tři z obětí byly hospitalizovány s modřinami, střepinami a řeznými ranami a jsou ve středně vážném stavu, uvedl guvernér Serhii Lysak.

Rusko tvrdí, že se zmocnilo dalších dvou vesnic na severovýchodě, východě a jihu Ukrajiny. Jde o obce Veselivka v Sumské oblasti, Pantělejmovka v Doněcké oblasti a Ščerbaki v Záporožské oblasti, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

Rusko v poslední době opakovaně hlásí dobytí jednotlivých vesnic. Pomalý ruský postup se odehrává v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží vyjednat příměří mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou.

Ukrajinští vojáci podezírají Elona Muska a jeho satelitní terminály Starlink, že předávali informace o pohybech armády Rusům. Uvádí to server Novinky.cz. 

Poukazují na podivné okolnosti z Kurska v Rusku, kde už Ukrajina ztratila veškeré území, které se jí podařilo loni v srpnu obsadit. Starlink je brán jako skvělý pomocník, pomocí kterého si může armáda předávat informace, koordinovat palbu a navádět drony. V Rusku se ale dělo to, že tam, kde se zapnul, tam dříve či později dopadly ruské bomby. „Starlink měl několikadenní výpadky. Myslel jsem si, že Musk naplnil svá slova a systémy nám vypnul. To se nestalo, ale po připojení k družicím na několika místech oblasti došlo k poměrně přesným útokům nepřítele. Soustředěná dělostřelecká palba, ale i klouzavé bomby. Vždy během krátké doby na místech, kde se opět podařilo k satelitům připojit,“ poukazuje Michajlo. 

Vojáci v Černihovské s amputovanou končetinou si zkracují pobyt v nemocnici divadlem.

Útok na Dnipro vedl k explozím a požárům a ve městě vznikly těžké škody, uvedl Lysak, který zveřejnil také fotografie zachycující zkázu. „Byla to těžká noc,“ konstatoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.

Třináct raněných muselo být ošetřeno v nemocnici. Několik domů zničily požáry. Škody vznikly na výškových domech a veřejných budovách. Požár propukl také v jednom restauračním komplexu. „Zničeny byly desítky automobilů,“ uvedl Lysak v ranní bilanci.

Podle úřadů Rusko na Dnipro poslalo více než dvě desítky dronů, z nichž většina byla sestřelena.

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na dnešek na platformě Telegram šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.

Rusové v noci zaútočili také na restauraci a hotel v Dnipru, kde lidé při pátku relaxovali. „Teroristé. Úmyslně zabíjejí civilisty,“ uvádí k tomu ukrajinský novinář, který byl na místě. Na sociální síti X sdílel video hořící restaurace. 

V ČR bylo ke konci února 12.657 firem, ve kterých měli majoritní podíl Rusové. Za poslední tři roky se jejich počet snížil o 15 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF provedené z dat portálu www.informaceofirmach.cz. Rusové jsou tak stále jedni z nejčastějších zahraničních vlastníků firem v Česku, ačkoli jim podnikání v EU znesnadňují sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Děujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.

Ukrajinské přístavní město Oděsa je častým terčem ruských útoků. Masivní úder okupanti podnikli i během nedávné návštěvy prezidenta Petra Pavla. Navzdory neustálému strachu se místní snaží alespoň částečně žít normální život.

Ruská vojska dnes podnikla více než 50 útoků na frontě u Pokrovska v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedl ukrajinský generální štáb ve večerní zprávě o situaci na bojišti. Celkem ukrajinské velení za dnešní den napočítalo 116 bojových střetů.

Dobytí Pokrovska a celého východoukrajinského Donbasu se zdá být hlavním cílem nynější už řadu měsíců trvající ruské ofenzívy. Mluvčí jižního uskupení ukrajinských sil Vladyslav Vološyn dnes ale podle agentury Unian upozornil na zhoršení situace také na tomto úseku fronty, protože Rusové zesílili útoky v Záporožské oblasti a snaží se dostat na západní břeh řeky Dněpr v Chersonské oblasti či alespoň si vybudovat předmostí na ostrovech v Dněpru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že v Kyjevě se uskuteční naléhavá schůzka představitelů generálních štábů hlavních zemí, které jsou "stoprocentně připraveny" vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování případné příští mírové dohody. "Zveme úzký okruh - Francie, Británie a Ukrajina (na schůzce) určitě budou," řekl Zelenskyj podle portálu a dodal, že následující schůzka tohoto "trojúhelníku" by už neměla být záležitostí vojáků, ale měla by se konat na úrovni poradců pro národní bezpečnost. Následovat by pak měla závěrečná schůzka o bezpečnostních zárukách. Partnerské země podle prezidenta, který se v Paříži ve čtvrtek zúčastnil summitu s evropskými spojenci, přislíbily Ukrajině novou pomoc, včetně poskytnutí licencí na výrobu zbraní protivzdušné obrany, a Kyjev by také měl získat větší přístup ke zpravodajským informacím a údajům z družic.

Soud v moldavském hlavním městě Kišiněvě uvalil vazbu na hlavu autonomního Gagauzska Evghenii Guțulovou, informoval server Moldavalive.md. Guțulová, která se v ruštině píše Jevgenija Guculová, požádala ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, napsal server The Moscow Times. Rusko má své vojáky v moldavském Podněstří, ovládaném od rozpadu Sovětského svazu ruskými separatisty.

Guțulovou moldavští policisté zadrželi o den dříve na letišti v Kišiněvě z obavy, že by mohla uprchnout do zahraničí, aby se vyhnula vyšetřování nesrovnalostí ve financování své volební kampaně a podezření, že převáděla ruské peníze nyní zakázané proruské straně Shor.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně zuří kvůli tomu, že se nedaří výroba a nasazení jaderné rakety Satan-2. Ostatně to má být i hlavním důvodem, proč byl nedávno vyhozen šéf Roskosmosu Jurij Borisov. Celý článek čtěte ZDE.

Evropská unie počítá se snížením dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny poté, co v červnu vyprší platnost dohody o bezcelním přístupu ukrajinského zboží na unijní trh. Agentuře AFP to řekl eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.

EU a Ukrajina by podle eurokomisaře měly v příštích týdnech jednat o nové podobě dohody. "Dovozní kvóty nezůstanou stejné jako v této dočasné liberalizaci obchodu. Takže se dovoz sníží," prohlásil Hansen.

Ukrajina neuzná americkou vojenskou pomoc jako půjčku, ani nepřijme žádnou dohodu ohrožující její vstup do EU, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur.

V bojích s Ruskem padlo dosud 45.100 ukrajinských vojáků a dalších 390.000 bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který na počátku února poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Ruské ztráty podle Zelenského slov dosahují 350.000 mrtvých a 600.000 až 700.000 zraněných. Mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných, dodal. Ukrajinský generální štáb odhaduje ruské ztráty na více než 910.000 vojáků.

„Posílení Ukrajiny, tlak na Rusko v zájmu míru a koordinace společných bezpečnostních kroků - to byla hlavní témata setkání evropských lídrů v Paříži. Evropa jednoznačně ví, jak se bránit, a společně pracujeme na zajištění větší bezpečnosti pro naši zemi i pro všechny evropské národy,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síť X. 

Ukrajina získala těla 909 vojáků, kteří byli zabiti při obraně země před ruskou agresí, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb. Ruští novináři informují o převzetí 43 těl: 35 zabitých ruských vojáků a osmi civilistů z Kurské oblasti, napsal server Meduza. V Kurské oblasti na západě Ruska se ruské jednotky snaží vytlačit ukrajinské síly, které tam pronikly loni v srpnu. Ukrajinci nyní drží několik posledních míst z asi stovky obcí, které loni v létě ovládly při překvapivé ofenzívě.

Ukrajinský koordinační štáb poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za spolupráci. Kriminalisté se nyní ve spolupráci s experty pokusí co nejdříve identifikovat padlé, dodal.

Už před týdnem štáb informoval, že za tři roky, co se Ukrajina brání ruské agresi, se podařilo vrátit z ruského zajetí do vlasti 4306 Ukrajinek a Ukrajinců, dalších 469 osob se vrátilo mimo rámec výměn zajatců. Za války štáb repatrioval více než 7000 těl zabitých vojáků, napsala agentura Interfax-Ukrajina. Výměna těl padlých se uskutečňuje v souladu s ženevskou úmluvou, podotkl server Ukrajinska pravda.

Spojené státy se snaží získat kontrolu nad všemi budoucími velkými investicemi do infrastruktury a do těžby nerostných surovin na Ukrajině. Ve čtvrtek to napsala agentura Bloomberg. Server Ukrajinska pravda dnes uvedl, že tato nová verze americko-ukrajinské dohody o využití strategických surovin by vážně narušila ekonomickou suverenitu Ukrajiny a mohla by být překážkou na cestě Ukrajiny do Evropské unie.

„Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi a samozřejmě s našimi partnery a přáteli, pod záštitou OSN o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině," prohlásil Putin během návštěvy Murmansku. „Toto by se mohlo dít s cílem uspořádat (na Ukrajině) demokratické volby a zajistit schopnou vládu, která má podporu lidí, a pak zahájit jednání o mírové dohodě," uvedl Putin. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov později podle agentury TASS řekl, že o podrobnostech vnější správy Ukrajiny je zatím předčasné mluvit.

„Putin nemá zájem o ukončení války," napsal na telegramu Kovalenko. „Aby Putin narušil snahy o ukončení konfliktu, předkládá neustále nějaké bláznivé nápady a požadavky," uvedl také. Zúžit Rusku manévrovací prostor je podle něj možné tak, že proti Moskvě budou zavedeny tvrdé ekonomické sankce a bude posílena Ukrajina.

Maďarsko očekává, že letos dostane plynovodem TurkStream 7,5 až osm miliard metrů krychlových ruského plynu. S odvoláním na maďarskou diplomacii o tom dnes informovala agentura RIA Novosti. Ruská vláda ve středu uvedla, že Rusko loni Maďarsku dodalo 8,6 miliardy metrů krychlových plynu, píše agentura Reuters. Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni podle analýzy institutu Ember zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu dodávky fosilních paliv z Ruska postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie.

„Jestliže počítám současný průměrný denní objem více než 20 milionů metrů krychlových, pak přes potrubí Turk Stream to bude někde mezi 7,5 a osmi miliardami metrů krychlových. To znamená, že jsme velmi blízko využití 100 procent kapacity tohoto potrubí,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, kterého cituje RIA.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořili o možnosti obnovení dohody o zabezpečení námořního provozu v Černém moři. Informoval o tom Kreml, který usiluje o možnost vývozu ruské zemědělské produkce. Podle Ankary by nová dohoda, od jejíž původní verze Moskva odstoupila předloni, pomohla k dojednání míru s Ukrajinou.

Spojené státy v úterý oznámily, že dosáhly s Ruskem a s Ukrajinou separátních dohod zahrnujících klid zbraní v Černém moři. Rusko však příměří podmínilo zrušením části západních sankcí, které by mu umožnilo vyvážet obilí či hnojiva. Zatímco USA tuto možnost nevylučují, evropské země chtějí uvolnit sankce až po odchodu ruských vojsk z Ukrajiny, kterou Rusko před více než třemi lety napadlo.

„Došlo také na výměnu názorů o obnovení iniciativy v Černém moři,“ uvedl Kreml.

Spojené státy s Ukrajinou a Ruskem tento týden uzavřely dvě samostatné dohody, v nichž obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetické objekty. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že Ukrajina pravděpodobně za použití salvového raketometu HIMARS zaútočila na součást plynovodné infrastruktury ve městě Sudža v Kurské oblasti, které ještě minulý měsíc kontrolovaly ukrajinské jednotky. Útok zničil plynovou měřící stanici, uvedl úřad.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko však krátce po ruském oznámení uvedl, že za útokem na stanici je Rusko, které lokalitu nemá pod kontrolou.

Dronové útoky, které v noci na dnešek Rusko podniklo proti Ukrajině, způsobily škody v sedmi regionech napadené země. Informuje o tom ukrajinské letectvo, podle něhož ruská armáda nad ukrajinské území vyslala 163 dronů. Protivzdušná obrana jich 89 sestřelila, dalších 51 strojů, které vzdušné síly označují za atrapy útočných dronů, zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 78 ukrajinských dronů.

Letectvo uvedlo, že po nočních dronových útocích jsou blíže neurčené škody v Poltavské, Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské, Oděské, Mykolajivské a Záporožské oblasti.

Podle agentury AFP šéf Kremlu Putin řekl, že ruská armáda ve válce na Ukrajině má iniciativu podél celé frontové linie a může ukrajinská vojska rozdrtit. „Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi, a samozřejmě s našimi partnery a přáteli, pod záštitou OSN, o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině,“ prohlásil Putin během návštěvy Murmansku. „Toto by se mohlo dít s cílem uspořádat (na Ukrajině) demokratické volby a zajistit schopnou vládu, která má podporu lidí, a pak zahájit jednání o mírové dohodě,“ uvedl.

Rusko na Putinův rozkaz Ukrajinu v rozporu s mezinárodním právem vojensky napadlo v únoru 2022 a tvrdí, že cílem takzvané speciální vojenské operace je sousední zemi „denacifikovat a demilitarizovat“.

„Naše vojska mají strategickou iniciativu podél celé linie dotyku a já jsem nedávno řekl, že je rozdrtíme,“ řekl Putin. Podle AFP v projevu k námořníkům z jaderné ponorky Archangelsk také dodal, že „Ukrajinci by sami měli pochopit, co se děje“.

Nejhorší situace na doněcké frontě panuje podle ukrajinských zdrojů  u Pokrovska, který je klíčovým logistickým centrem ukrajinské armády v oblasti. V Záporožské oblasti, kterou ruská vojska dobyla jen z asi 70 procent, zesílily ruské útoky na počátku března a Rusům se mezitím podle proválečných blogerů podařilo proniknout do ukrajinské obrany v šíři deseti kilometrů a hloubce pěti kilometrů a dobýt několik vesnic.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání „demokratických“ prezidentských voleb v zemi a následné vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou, píše agentura AFP.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajinské železnice 27. března oznámily, že obnovily online prodej po „největším kybernetickém útoku, který kdy společnost zažila“. Webové stránky a aplikace společnosti se staly nedostupnými 23. března, důvodem byla prvotně údajná „technická závada“. Dne 24. března společnost uvedla, že se stala terčem „rozsáhlého a sofistikovaného kybernetického útoku“.

Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) ve středu informovala Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), že ruší své předchozí rozhodnutí o ukončení jejího financování, a dohoda o grantu na letošní fiskální rok tak opět platí. Stanice RFE/RL to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Rádio nyní čeká na oficiální potvrzení ze strany USAGM, že financování opět rychle začne, uvedl generální ředitel stanice Stephen Capus.

Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 25 osob a sedm subjektů z Běloruska kvůli jejich podílu na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Oznámila to Rada Evropské unie, tedy členské státy bloku. Na seznamu přibylo mimo jiné devět soudců, kteří vynesli politicky motivované verdikty například vůči lidem protestujícím proti režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka.

„EU zařadila na seznam ústřední volební komisi, jejího místopředsedu a tajemníka a také její členy,“ uvedla Rada EU. Poznamenala, že komise zorganizovala letošní prezidentské volby, které ale nebyly spravedlivé a ani svobodné, neboť se konaly v prostředí represí a porušování lidských práv. Rovněž soudci zanesení na seznam, se podle Rady EU podílejí na útlaku občanské společnosti a demokratické opozice.

Geopolitická rivalita v Arktidě roste, ale spolupráce v tomto regionu je možná, a to i mezi Ruskem a západními státy. Podle agentur to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Je zřejmé, že Spojené státy budou i nadále systematicky prosazovat své geopolitické, strategické, politické a vojenské zájmy v Arktidě, míní Putin. Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko jsou podle něho myšleny vážně.

Šéf Kremlu nařídil armádě, aby do roku 2030 prodloužila program obnovy uzavřených vojenských osad v Arktidě, počet ruských vojáků v této oblasti bude podle něho růst, napsala ruská státní agentura TASS. Rusko, které v únoru 2022 vojensky napadlo sousední Ukrajinu, podle svého prezidenta nikdy nikoho v Arktidě neohrožovalo, ale je připravené bránit své zájmy.

Estonský parlament 26. března odhlasoval změnu ústavy, která zbavuje občany zemí mimo EU, především Rusy a Bělorusy, volebního práva v místních volbách, informoval estonský veřejnoprávní rozhlas (ERR). V pobaltském státě žije přibližně 1,3 milionu obyvatel včetně asi 322 700 etnických Rusů, z nichž má podle údajů z roku 2022 asi 90 000 ruské občanství.