Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Španělsko i Česká republika budou dál podporovat Ukrajinu, jak bude v jejich silách. Po jednání s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (nestr.) v Praze to dnes řekl španělský ministr zahraničních věcí José Manuel Albares. Lipavský odsoudil nedělní raketový útok na Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nereflektuje návrhy příměří a naopak volí cestu teroru a násilí.

O další tři měsíce dnes ukrajinský parlament prodloužil válečný stav, vyhlášený po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Platit tak bude nejméně do 6. srpna 2025, uvedl poslanec Jaroslav Železňak.

„Parlament již popatnácté v tomto volebním období schválil prodloužení válečného stavu,“ napsal Železňak na Telegramu. Pro hlasovalo 357 poslanců, proti byl jeden zákonodárce.

Ukrajina se brání ruské invazi již více než tři roky. Ukrajinské zákony zakazují v době stanného práva mimo jiné konání voleb. Válečný stav dosud na Ukrajině platil do 9. května, spolu s ním dnes ukrajinská Nejvyšší rada prodloužila také všeobecnou mobilizaci.

Schůzka Macrona s Witkoffem se uskuteční jen několik dní po jednání amerického vyslance s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možném příměří mezi Moskvou a Kyjevem poté, co rusko-americká vyjednávání v posledních týdnech uvázla na mrtvém bodě.

Rozhovor Putina a Witkoffa v Moskvě byl „dalším krokem v procesu vyjednávání o příměří“ navzdory „frustraci“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla nedávno mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

Francouzský prezident zaujal vůdčí roli v úsilí Evropy poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky, včetně úvah o rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině v případě uzavření míru, připomíná server Politico.

Tento týden do Paříže dorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zástupce Donalda Trumpa pro řešení konfliktů na Ukrajině a v pásmu Gazy Steve Witkoff. Informovaly o tom dva zdroje obeznámené s plány delegace, píše  Politico .

Witkoff se má setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, zatímco Rubio plánuje jednání s francouzským ministrem zahraničí Jean-Noelem Barrotem.

Americký úředník, který mluvil pod podmínkou anonymity, protože nebyl oprávněn mluvit s tiskem, potvrdil, že Rubio bude tento týden skutečně v Paříži a poté odcestuje do Afriky.

Rusko zlikvidovalo devět ukrajinských dronů nad Voroněžskou oblastí a osm nad Belgorodskou. Zbývající drony sestřelila ruská obrana nad Kurskou, Lipeckou a Moskevskou oblastí a nad okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym.

Ruské drony v noci na dnešek masivně útočily na ukrajinský černomořský přístav Oděsa, kde poničily obytné domy a infrastrukturu. Informovali o tom místní činitelé. Zranění podle nich zatím nejsou hlášena.

„Nepřítel opět napadl Oděsu rozsáhlým dronovým útokem,“ napsal na telegramu šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Starosta města Hennadij Truchanov zveřejnil fotografie, na nichž jsou vidět téměř zničené domy. Podle předběžných informací nejsou žádní zranění, prohlásil. Informace ani jedné ze stran konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Kreml nevidí „jasné obrysy“ dohody se Spojenými státy ohledně války na Ukrajině, uvedl 15. dubna podle ruské státní tiskové agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskovova slova následovala po setkání zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které se uskutečnilo 11. dubna v Petrohradě. Witkoff po schůzce označil rozhovory za produktivní a prohlásil, že Putin vyjádřil přání „trvalého míru“.

Desítky lidí dnes večer protestovaly proti šíření ruské kultury před Ruským domem v Praze. Vchod do areálu omotali policejní páskou, před budovu také vylili červenou tekutinu symbolizující krev obětí ruské invaze na Ukrajinu. Protest zorganizovala iniciativa Hlas Ukrajiny, požaduje zabavení ruského majetku a jeho použití na podporu Ukrajiny.

Lidé s ukrajinskými vlajkami se před ruským kulturním domem na Hradčanech sešli v 19:00. Byl mezi nimi i veterán války na Ukrajině Oleh Symoroz. Současnou situaci přirovnal k tomu, jako by v Česku vlastnila pozemky či nemovitosti teroristická organizace Al-Káida a pražský dům se jmenoval po Usámu bin Ládinovi. Rusko podle něj totiž nešíří kulturu, ale terorismus.

Severní Korea nabídla Rusku nejen své vojáky, kteří se koncem loňského roku zapojili do války proti Ukrajině a po boku ruských vojsk pomohli zastavit invazi ukrajinských vojsk do Kurské oblasti na západě Ruska. Mnohem významnější pro strategii Ruska je přísun severokorejské výzbroje a munice, která proudí na východní frontu. Za posledních 20 měsíců se miliony severokorejských dělostřeleckých nábojů dostaly do předních linií, uvedla agentura Reuters v článku o zapojení KLDR do války po boku Ruska. Článek vznikl ve spolupráci s britskou výzkumnou organizací Open Source Centre a s využitím poznatků jihokorejské a ukrajinské rozvědky (HUR).

Vojenská pomoc KLDR umožnila Rusku vytrvat v opotřebovací válce na Ukrajině v rozhodující době, zdůraznil Reuters. V loňském roce velká většina granátů vypálených některými ruskými jednotkami pocházela z KLDR.

Slovenský premiér Robert Fico označil za neuctivé vyjádření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která varovala státníky členských zemí EU před účastí na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico v příspěvku na facebooku také zopakoval, že se moskevských oslav zúčastní. Představitelé členských zemí EU, s výjimkou Slovenska a Maďarska, dříve značně omezili kontakty s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.

„Výstraha Kallasové potvrzuje, že v EU potřebujeme diskuzi o podstatě demokracie. Paní Kallasová, rád bych Vám oznámil, že jsem legitimním premiérem Slovenska – suverénní země. Nikdo mi nemůže přikazovat, kam mám, nebo nemám cestovat. Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování SR,“ uvedl Fico.

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce s extremistickou organizací. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Antoninu Favorskou, Sergeje Karelina, Konstantina Gabova a Arťoma Krigera úřady postupně zadržely loni na jaře a v létě. Podle vyšetřovatelů se podíleli na vytváření materiálů pro tým Navalného na serveru YouTube. Favorská a Kriger pracovali pro nezávislý zpravodajský portál SotaVision. Karelin spolupracoval s agenturou AP, Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.

Ukrajinskou vlajku z budovy radnice vedení Jihlavy nesundá. Návrh na její sejmutí předložil poziční zastupitel Richard Schleis (SPD s podporou Trikolory), její svěšení navrhla také zastupitelka z koaliční ODS Hana Šíma. Po hodinové diskusi oba návrhy městské zastupitelstvo odmítlo, jeden 24 a druhý 25 hlasy. Pro sejmutí ukrajinské vlajky v obou případech hlasovalo pět zastupitelů.

„Ta vlajka tam visí proto, že chceme tímto gestem podpořit zemi, která je napadená někým silnějším,“ řekl primátor Petr Ryška (ODS a KDU-ČSL). Uvedl, že si je vědomý některých potíží spojených s příchodem uprchlíků. „Na druhou stranu si myslím, že nic nepřeváží to, že můžeme svobodně vyjádřit podporu někomu, kdo je nespravedlivě napadán,“ řekl.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte oznámil, že dnes spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navštívil Oděsu na jihu Ukrajiny. Ujistil, že podpora NATO je neochvějná a že aliance bude nadále pomáhat zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.

„Ukrajinský lid toho tolik vytrpěl – v neposlední řadě ruský útok na Sumy na Květnou neděli,“ uvedl v narážce na ruský útok na ukrajinské město s desítkami mrtvých a více než stovkou zraněných, včetně dětí. „Podpora NATO je neochvějná. Budeme i nadále pomáhat Ukrajině, aby se mohla v současnosti bránit, odradit v budoucnu agresi, a zajistit tak spravedlivý a trvalý mír,“ napsal Rutte na sociální síti X.

Ukrajinská armáda uvedla, že v ruské Kurské oblasti zasáhla základnu raketové brigády, která v neděli podnikla raketový útok na město Sumy. Zemřelo při něm 34 lidí a dalších 119 utrpělo zranění.

Ukrajinská armáda „zasáhla základnu 448. raketové brigády ruské armády v Kurské oblasti, která na Květnou neděli podnikla raketový útok na Sumy,“ uvádí se v příspěvku ukrajinského generálního štábu na facebooku. Píše se v něm, že na zasaženém místě nastala sekundární detonace munice. „Následky útoku se upřesňují,“ dodal generální štáb. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Ruský vojenský soud vyměřil tresty vězení od 12,5 do 18 let pěti lidem, kteří byli obviněni, že loni v dubnu zapálili zařízení na železnici a také vrtulník Ka-32 na moskevském letišti Ostafjevo. Skupina podle obžaloby jednala na pokyn neznámých lidí blízkých ukrajinské vojenské rozvědce HUR, uvádějí ruská média.

O zničení vrtulníku v Moskvě tehdy informovala ukrajinská vojenská rozvědka, která také zveřejnila záběry ze zapálení stroje. K odpovědnosti za tento čin se ale přímo nepřihlásila.

Úřady obvinily pětici mladých lidí ze sabotáže a z teroristického činu v organizované skupině, za což jim hrozilo až 20 let vězení. Podle rozsudku si dvaadvacetiletý Nikita Bulgakov má odpykat 18 let, jeho vrstevník Stanislav Chamidullin a jednadvacetiletý Roman Jakovec 17,5 roku, dvaadvacetiletý Daniil Jamskov 17 let a dvacetiletá Anastasija Močalinová 12,5 roku. Za zapálení vrtulníku měli podle obžaloby slíbenou odměnu tři miliony rublů (asi 810.000 Kč), napsal server BBC News.

Ukrajinská vláda odvolala Volodymyra Arťucha z funkce vedoucího správy Sumské oblasti. Starosta druhého největšího města v Sumské oblasti Konotop Artem jej obvinil, že poskytl Rusům záminku k útoku na centrum města Sumy tím, že tam uspořádal vyznamenávání ukrajinských vojáků. Rusové pak podle Semenichina využili příležitost zaútočit na „vojenský cíl“, aby zabili co největší množství civilistů, uvedla agentura Unian a další ukrajinská média. Vojáci podle starosty vyvázli bez šrámu, protože byli v úkrytu.

Arťuch v pondělí večer v rozhovoru s ukrajinskou veřejnoprávní stanicí Suspilne v podstatě potvrdil, že se slavnostní vojenská akce ten den ve městě odehrála. Podle svých slov na ni byl pouze pozván. „Nebyla to moje iniciativa,“ řekl, aniž uvedl, kdo akci zorganizoval. Stanice Suspilne na svém webu poznamenala, že se snaží zjistit, zda tajná služba SBU prošetřuje možný únik informací o setkání vojáků.

Slovenská sněmovna dnes odmítla opoziční návrh usnesení, kterým by vyzvala Rusko ke stažení vojáků a techniky z Ukrajiny. Vládní poslanci spolu s částí nezařazených poslanců hlasováním rovněž prosadili, že parlament nebude jednat o reakci k nedělnímu ruskému raketovému útoku na ukrajinské město Sumy s desítkami mrtvých civilistů. 

Vládní poslanci zablokovali opoziční návrhy jen den poté, co slovenský premiér Robert Fico podle médií odmítl přímo odsoudit útok na Sumy. Tam dvě ruské rakety zabily 35 lidí a více než stovku útok zranil.

Slovenský ministerský předseda v pondělí, kdy smrtící útok na lidi v ulicích ukrajinského města odsoudila řada světových politiků, tvrdil, že odsuzuje veškeré zabíjení, ale o útoku na Sumy nemá dost informací.

Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 52 dronů a balistickou střelu, přičemž protivzdušná obrana zničila 26 bezpilotních letounů.

Dalších 19 strojů, které ukrajinské vzdušné síly označily za imitace úderných dronů, podle nich zmizely z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých sedmi ruských dronů a balistické střely letectvo neinformuje, bez bližších podrobností zmiňuje škody v Sumské a Doněcké oblasti.

„Na klíčových částech urovnání není snadné se dohodnout. Diskutuje se o nich,“ řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov - odpovídal tak v interview pro Kommersant na otázku, zda se Washingtonu a Moskvě podařilo zformulovat klíčové parametry možné budoucí dohody. Lavrov připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin nastínil své požadavky loni v červnu.

Šéf Kremlu tehdy označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Žádal, aby se Ukrajina vzdala ambicí na členství v NATO a zcela se stáhla ze svých čtyř regionů, které má Rusko částečně pod kontrolou a v rozporu s mezinárodním právem prohlašuje za své. Kyjev to tehdy odmítl s tím, že se to rovná kapitulaci.

Vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Moskvě a byl skeptičtější k myšlence, že Rusko chce dosáhnout míru ve válce s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin zatím nevyjádřil upřímný zájem o zastavení bojů, řekli prezidentovi jeho blízcí poradci, mezi kterými jsou ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Napsal o tom deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje z řad amerických činitelů.

Skupina poradců Trumpovi doporučila, aby byl obezřetnější při jednání s Putinem a aby zaujal tvrdší postoj k požadavkům Moskvy na územní ústupky od Kyjeva. Trump se však stále přiklání k postoji svého zvláštního zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa, který si po dvou setkáních s Putinem v Moskvě myslí, že šéf Kremlu má skutečný zájem o dosažení míru, píše WSJ.

Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz zamíří na první zahraniční návštěvu do Francie, jak je zvykem, následovat budou Polsko a Ukrajina. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ve svém newsletteru zpravodajský web Politico. V Kyjevě se chce podle něj zúčastnit setkání takzvané koalice ochotných.  

Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz by měl být podle aktuálního harmonogramu zvolen kancléřem 6. května. Na 8. května je v německém Spolkovém sněmu naplánovaná ceremonie u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války, které se Merz jako nový kancléř rovněž zúčastní. Ještě týž den vyrazí do Polska a odtamtud zřejmě vlakem na Ukrajinu. V Kyjevě se totiž 9. května uskuteční setkání takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí, která koordinuje další pomoc Ukrajině, jež se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Vůdčí roli v koalici měly dosud Francie a Británie. Merz by chtěl, aby Německo převzalo větší zodpovědnost za pomoc Ukrajině.

Nad Kurskou oblastí ruská protivzdušná obrana podle Moskvy sestřelila 109 ukrajinských bezpilotních letounů, další tři nad územím Voroněžské oblasti a po jednom nad Moskevskou, Brjanskou a Orelskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.

„V důsledku cílených úderů bezpilotních letounů na civilní infrastrukturu došlo k požáru několika domů,“ uvedl na Telegramu operativní štáb Kurské oblasti Ruska. „Bohužel zahynula 85letá žena,“ dodal s tím, že dalších devět lidí utrpělo různé typy poranění.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

dva čínští vojáci, jejichž zajetí minulý týden oznámily ukrajinské úřady, vystoupili dnes v Kyjevě na tiskové konferenci. Vyjádřili naději, že budou vyměněni, a vyzvali své spoluobčany, aby do války na straně Ruska neodcházeli. Informovala o tom agentura AFP.

Mediální akce s válečnými zajatci se konala poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu ze zatahování Pekingu do ruské invaze. Podle jeho informací bojuje na frontové linii na Ukrajině několik set čínských občanů. Kreml tvrzení popřel a Peking varoval válčící strany před „nezodpovědnými výroky“.

Číňané oblečení v maskáčových uniformách byli v poutech dopraveni do tiskového střediska v Kyjevě, kde seděli obklopeni ozbrojenými ukrajinskými vojáky. Z jejich projevu nebylo možné určit, zda se vyjadřují z vlastní vůle, uvedla AFP.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v úterý ráno, dobrou noc. 

„Moskva záměrně vyvražďuje ukrajinské civilní obyvatelstvo a k tomu jako obvykle rozšiřuje lži ve snaze odvést pozornost od dalších válečných zločinů. V Sumách ruské rakety brutálně zavraždily 34 civilistů, včetně dětí. Rusko je třeba zastavit. Rusko nechce mír, Rusko chce válku,“ okomentoval v čerstvém vyjádření víkendový útok v Sumách ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). na síti X. 

Moskva záměrně vyvražďuje ukrajinské civilní obyvatelstvo a k tomu jako obvykle rozšiřuje lži ve snaze odvést pozornost od dalších válečných zločinů. V Sumách ruské rakety brutálně zavraždily 34 civilistů, včetně dětí. Rusko je třeba zastavit. Rusko nechce mír, Rusko chce válku.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 14, 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na síti X pozastavil nad odmítáním příměří ze strany Ruska. „Před 34 dny Ukrajina kladně odpověděla na návrh USA na úplné a bezpodmínečné příměří. A již třicet čtyři dní Rusko otevřeně odmítá zastavení palby. Putin se nadále soustředí na pokračování války. Ruští státní propagandisté připravují své publikum na myšlenku, že diplomacie nepřinese žádné výsledky. Má to jediný důvod - v Moskvě se nebojí. Pokud nebude na Rusko vyvíjen dostatečně silný tlak, budou pokračovat v tom, na co jsou zvyklí - budou pokračovat ve válce,“ napsal Zelenskyj.

Thirty four days ago, Ukraine responded positively to the U.S. proposal for a full and unconditional ceasefire. And for thirty four days now, Russia has been openly refusing to cease fire. Putin remains focused on continuing the war. Russian state propagandists are preparing… pic.twitter.com/nqSlegFOMD

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 14, 2025

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa má válka na Ukrajině tři viníky, z nichž je Putin tím nejhorším. Hned na druhém místě je ale podle něj exprezident Joe Biden. „Biden to mohl zastavit, Zelenskyj to mohl zastavit a Putin to neměl nikdy začít,“ řekl Trump v Oválné pracovně.

„Miliony mrtvých kvůli třem lidem. Řekl bych, že tří lidí. Řekněme, že Putin je číslo jedna. Ale řekněme, že Biden, který neměl ponětí, co sakra dělá, číslo dvě,„ dodal. 

Tři civilisté přišli o život při náletu ukrajinských dronů na jeden z okresů Kurské oblasti, oznámil úřadující gubernátor západoruského regionu Chinštejn podle agentury TASS. Jeden muž podle něj zahynul při útoku dronu na auto u vsi Girji, která je správním střediskem Belovského okresu, zatímco jiný dron zabil manželský pár ve vsi Zolotarjovka.

Nejméně čtyři lidé zahynuli při ruském ostřelování Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, další dva lidé byli zraněni. Dalšího člověka zabil ruský dron v Záporožské oblasti na jihovýchodě země, uvedly dnes ukrajinské úřady. 

Předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko tvrdě zkritizoval výrok šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o útoku na Sumy „Je to jako říkat, že 11. září (útok na USA z roku 2001 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. ČTK) byla akorát ,chyba' Al-Káidy,“ uvedl podle listu The Times ukrajinský činitel a dodal, že Trumpovo vyjádření ukazuje na to, že někdo z jeho okolí prosazuje ruské narativy. „Věřím, že by FBI měl vyšetřit, kdo v Trumpově okolí šíří ruskou propagandu. Je to nebezpečné,“ dodal Merežko.

Oblastní město Sumy na severovýchodní Ukrajině se vzpamatovává z jednoho z nejvražednějších útoků této války. Agresor podle ukrajinských médií usmrtil  35 lidí včetně dvou dětí. Dalších nejméně 117 lidí bylo zraněno. Mezi nimi i třináctiletý Kyrylo Illiašenko, který se zranil, když pomáhal lidem evakuovat se z hořícího autobusu. Sám ohnivé zkáze utekl oknem, informovala agentura AP. 

Slovenský premiér Robert Fico se zatím nechtěl vyjádřit k útoku na ukrajinské město Sumy. Opozice mu vyčítá proruské postoje a mlčení k nedělnímu krveprolití.„Já odsuzuji zabíjení, všechno zabíjení odsuzuji. Vždy jsem to dělal a budu to dělat, ale nemám dost informací, abych teď jen tak něco povídal,“ řekl Fico novinářům v Košicích na východě Slovenska.

„Hroznou tragédii řeší celý civilizovaný svět, ale naše vláda zase strká hlavu do písku,“ uvedl šéf parlamentní opozice Michal Šimečka. 

 Ruský útok přitom už včera odsoudil prezident Pellegrini. „Mezinárodní společenství musí vynaložit veškeré diplomatické úsilí a tlak, aby toto vraždění skončilo a Rusko začalo řešit otázky míru u jednacího stolu, a ne řízenými střelami, které zabíjejí nevinné lidi,“ uvedl.

Evropská unie pracuje na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, unijní ministři zahraničí by se jím měli zabývat na svém zasedání v květnu, uvedla po dnešním jednání v Lucemburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Některé ze zemí chtějí, aby sankce mířily i na dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Podle Kallasové veškeré diskuse o obsahu balíčku nadále trvají. Potřebujeme shodu všech 27 zemí EU, připomněla šéfka unijní diplomacie.

Kallasová zdůraznila, že Ukrajina již před měsícem souhlasila s návrhem Spojených států na příměří, Rusko ale nikoliv. „Vidíme, že Rusko chce tuto válku,“ uvedla i v souvislosti s nedělním útokem v ukrajinském městě Sumy, který si vyžádal přes 34 obětí. „Jediným způsobem, jak přimět Rusko, aby si sedlo k jednacímu stolu, je vyvinout na něj větší tlak,“ dodala šéfka unijní diplomacie.

Matka dvou dětí, učitelka, žák šesté třídy i s oběma rodiči, řidič nebo hudebnice z oblastní filharmonie. Ukrajinská média přinášejí podrobnosti o obětech nedělního ruského vzdušného útoku na ukrajinské město Sumy, který podle ukrajinských úřadů zabil 34 lidí včetně dvou dětí, kolem 117 dalších zranil a je považovaný za jeden z nejsmrtelnějších ruských úderů za poslední měsíce.

„Jednou ze zabitých v Sumách je třicetiletá Julija Jelšanská, po které zůstal manžel a dvě děti,“ píše na svém webu ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne s odvoláním na kamarádku zabité. S odkazem na místní školu pak uvádí, že útok nepřežila ani rodina Martynenkových - rodiče Mykola, Natalija a jejich syn Maksym, jenž chodil do šesté třídy. Zahynula také učitelka Maryna Čudesová a její matka Ljudmila Serhijenková, které se snažily pomoci zraněným po prvním úderu, uvádí Suspilne a jména některých obětí doplňuje jejich fotografiemi.

Nejméně čtyři lidé zahynuli při ruském ostřelování ukrajinské Charkovské oblasti, dalšího člověka zabil ruský dron v Záporožské oblasti, uvedly úřady.

Za zpronevěru milionových dotací určených na integraci ukrajinských uprchlíků dnes pražský městský soud potrestal zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela 5,5 lety vězení. Na stejnou dobu mu také zakázal vedoucí činnost v jakýchkoli nadacích či jiných právnických osobách. Gergel vinu odmítá. Dnešní rozsudek není pravomocný, muž se proti němu ještě v jednací síni odvolal. Státní zástupce si pro odvolání ponechal lhůtu.

Státní zástupce Gergela viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě 20 milionů korun. Gergel po zahájení ruské invaze na Ukrajinu otevřel v roce 2022 Komunitní centrum Roztyly, které mělo sloužit k integraci ukrajinských dětí a jejich rodičů. Dotace, o které muž jménem nadačního fondu Help Ukraine požádal, byly určené na adaptační skupiny a aktivity pro děti.

„Po včerejším ruském balistickém úderu je v současné době ve zdravotnických zařízeních v Sumách ošetřováno 38 lidí, mezi nimi 9 dětí. Jedenáct lidí, včetně tří dětí, je v kritickém stavu. Je vyvíjeno maximální úsilí, aby jim byla poskytnuta maximální pomoc. Jen včerejší úder si vyžádal 34 obětí a 119 zraněných. Tragicky zahynuly 2 děti a dalších 15 bylo zraněno,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svých sociálních sítích. 

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí koncem tohoto týdne navštíví Moskvu, kde chce konzultovat dosavadní průběh íránsko-amerických rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle agentur to dnes sdělil mluvčí íránské diplomacie. První kolo rozhovorů se konalo minulou sobotu v Ománu, druhé kolo se podle agentury AFP uskuteční tuto sobotu v Římě.

Cesta ministra Arakčího do Moskvy byla dlouhodobě plánovaná, řekl mluvčí Esmáíl Baghájí s tím, že bude „příležitostí probrat poslední vývoj týkající se rozhovorů“.

Americkou delegaci v Ománu vedl zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, zatímco íránskou právě Arakčí. Rozhovory byly nepřímé, přičemž delegace seděly v oddělených místnostech a jejich prostředníkem byl ománský ministr zahraničí Badr Búsaídí. Zástupci obou zemí se ale krátce setkali po ukončení jednání. Írán a USA podle agentury Reuters označily rozhovory za „pozitivní“ a „konstruktivní“.

Kyjev využívá civilisty jako živý štít, prohlásilo dnes podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany a tvrdilo dále, že Ukrajina rozmisťuje vojenské objekty a pořádá akce s účastí armády v centru města. Ministerstvo to uvedlo den po ruském vzdušném úderu na ukrajinské město Sumy, při kterém bylo podle úřadů zabito 34 lidí včetně dvou dětí a dalších 117 lidí utrpělo zranění.

Kyjev se zatím k dnešním obviněním z Moskvy nevyjádřil. Útok, jenž patří k nejtragičtějším v letošním roce, už dříve odsoudili ukrajinští představitelé i zahraniční státníci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval Donalda Trumpa na návštěvu své země před uzavřením případné dohody s Ruskem o ukončení války.

„Prosím, než dojde k jakýmkoli rozhodnutím, k jakýmkoli formám jednání, přijeďte se podívat na lidi, civilisty, bojovníky, nemocnice, kostely, zničené nebo mrtvé děti,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru pro pořad 60 minut televize CBS.

Rozhovor byl natočen předtím, než ruská raketa zasáhla město Sumy, kde zahynulo 34 lidí a 117 dalších bylo zraněno.

Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává energetická bezpečnost Evropy křehká. Zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Ruska. Nyní, když americký prezident Donald Trump narušil vztahy s Evropou a mohl by LNG využít jako páku při obchodních rozhovorech, se však evropské podniky obávají, že závislost na USA by se mohla stát novým zranitelným místem, píše agentura Reuters.

Vedoucí představitelé velkých firem v Evropské unii v této souvislosti začínají hovořit o tom, co by ještě před rokem bylo nemyslitelné: že určitý dovoz ruského plynu, včetně toho od ruské státní společnosti Gazprom, by mohl být dobrým nápadem. To by znamenalo další výraznou změnu politiky, protože EU se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavázala, že do roku 2027 dovoz energie z Ruska ukončí, upozorňuje Reuters.

Dosavadní fungování skupiny zemí z takzvané koalice ochotných, která jedná o podpoře Ukrajiny bránící se již přes tři roky ruské vojenské invazi, k ničemu nevedlo, v této záležitosti je třeba jednat na úrovni celé EU a NATO. Na konferenci v Bratislavě to dnes řekl slovenský prezident Peter Pellegrini. Slovensko, kde se vláda premiéra Roberta Fica staví vstřícně k Rusku a zastavila svou vojenskou pomoc napadené zemi, nebylo k práci skupiny, organizované na popud Paříže a Londýna, přizváno.

„Ty koalice ochotných zatím nepřinášejí efekt. Vraťme se zpět a jednejme na úrovni Evropské unie, Severoatlantické aliance. To bude nepochybně trvalejší, než vytvářet pseudoskupiny zemí, které se mění ze dne na den a zbytečně narušují jednotu v Alianci nebo Evropské unii,“ uvedl Pellegrini v odpovědi na dotaz moderátorky konference Vizionáři.

Příští německý kancléř Friedrich Merz dál podporuje dodání střel s plochou dráhou letu Taurus Ukrajině. Řekl to v rozhovoru na veřejnoprávní stanici ARD. Ukrajinci se podle něj musí dostat z defenzivy, možností by podle Merze bylo i zničení zásobovací trasy mezi Ruskem a okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym.

Dosluhují německý kancléř Olaf Scholz dlouhodobě odmítal Kyjevu dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. Merz ho k tomu ještě jako opoziční předák opakovaně vyzýval. Nyní uvedl, že by jako kancléř mohl s dodáním taurusů Ukrajině souhlasit. „Vždy jsem ale říkal, že bych to udělal jen v koordinaci s evropskými partnery,“ řekl v rozhovoru s ARD.

Jeden z dronů útočících na Oděsu se zřítil na nemocnici a poškodil strop, okna a operační sál, uvedl starosta tohoto města na jihu Ukrajiny Hennadij Truchanov. Nikomu z pacientů se nic nestalo. Jinde ve městě vznikly škody na obytných domech, civilní infrastruktuře, čerpací stanici a jedné z významných silnic. Útoky si vyžádaly osm zraněných, čtyři z nich skončili v nemocnici, upřesnil šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu.

Země, které chtějí, aby zabíjení na Ukrajině skončilo, by měly vyvinout maximální tlak na Rusko, řekla šéfka diplomatické služby EU Kaja Kallasová před začátkem dnešního jednání ministrů zahraničí EU, které se koná v Lucemburku. Situace na Ukrajině bude prvním tématem, o němž dnes mají ministři diskutovat. Nedělní raketový útok na ukrajinské město Sumy na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal nejméně 34 obětí a 117 zraněných.

„Musíme vyvinout maximální tlak na Rusko, aby tuto válku ukončilo,“ řekla Kallasová novinářům. Připomněla, že už uplynul měsíc od chvíle, kdy Ukrajinci přistoupili na příměří navrhované Spojenými státy, Rusko ale nikoliv. „Vidíme, že Rusko chce pokračovat ve válce,“ dodala Kallasová.

Terčem ruských útoků se v neděli pozdě večer stala ukrajinská Oděsa, dron se zřítil na nemocnici. Na Stepnohirsk jihovýchodně od Záporoží ruská armáda v noci na dnešek podnikla letecký úder a z Charkova je po ruském dronovém útoku hlášen rozsáhlý požár v civilním podniku. Informují o tom ukrajinské úřady a média.

Jeden z dronů útočících na Oděsu se zřítil na nemocnici a poškodil strop, okna a operační sál, uvedl starosta tohoto města na jihu Ukrajiny Hennadij Truchanov. Nikomu z pacientů se nic nestalo. Jinde ve městě vznikly škody na obytných domech, civilní infrastruktuře, čerpací stanici a jedné z významných silnic. Útoky si vyžádaly sedm zraněných.

Ve Stepnohirsku ruská armáda zasáhla devítipatrový dům naváděnou pumou. V budově vypukl požár a v obci vypadly dodávky elektrického proudu, informoval podle ruskojazyčného servisu BBC šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. „Nikomu se naštěstí nic nestalo,“ dodal. V samotném Záporoží po dronovém útoku vznikl požár na čerpací stanici. Také tam se to obešlo bez zraněných.

Starosta druhého největšího města v Sumské oblasti Konotop Artem Semenichin obvinil šéfa oblastní vojenské správy Volodymyra Arťucha, že poskytl Rusům záminku k útoku na centrum města Sumy tím, že tam uspořádal vyznamenávání ukrajinských vojáků. Rusové pak podle něj využili příležitost zaútočit na „vojenský cíl“, aby zabili co největší množství civilistů. Uvedla to agentura Unian a další ukrajinská média s odvoláním na starostovo video, zveřejněné na facebooku.

Sami vojáci podle Semenichina vyvázli bez šrámu, protože byli v úkrytu. Ruské rakety ale podle úřadů zabily 34 lidí, včetně dvou dětí, a dalších 117, včetně 15 dětí, zranily.

Ministři zahraničí zemí EU se dnes budou opět zabývat situací na Ukrajině, která se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi. Ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy si přitom v neděli vyžádal 34 mrtvých a přes stovku zraněných. Ukrajina už před několika týdny souhlasila s americkým návrhem na příměří, Rusko nikoliv a klade si další podmínky.

S ministry se prostřednictvím videokonference jako vždy spojí i jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, aby je informoval o nejnovějším vývoji a naléhavých potřebách Kyjeva.

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny nejméně s 34 oběťmi na životech a 117 zraněnými označil americký prezident Donald Trump za strašný. Ruský útok představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této „strašné války“, prohlásil podle agentury AFP mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil například šéf OSN António Guterres. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím v rozhovoru s americkou televizí CBS nepřímo vyzval Trumpa, aby přijel na Ukrajinu a viděl zkázu, kterou po sobě zanechává ruská agrese.

„Myslím, že je to strašné. Bylo mi řečeno, že udělali chybu. Ale myslím, že je to hrozná věc,“ řekl prezident USA novinářům na palubě Air Force One, jímž se vracel z víkendového pobytu na Floridě zpět do Washingtonu. Podle AFP se ale Trump vyhnul přímému obvinění Ruska.

Šéfka Evropské komise odsoudila ruský útok jako „krutý“ a „barbarský“ a o „to více odpornější“, že zabíjel lidi pokojně slavící Květnovou neděli. „Tato poslední eskalace je pochmurnou připomínkou, že Rusko bylo a zůstává agresorem, který očividně porušuje mezinárodní právo,“ napsala Ursula von der Leyenová na X. Vyzvala k naléhavým opatřením, která by si vynutila příměří. Přislíbila, že Evropa neustane v tlaku na Rusko, dokud neukončí krveprolití a nebude dosaženo spravedlivého a trvalého míru za podmínek Ukrajiny.

Aktuálně jde podle prezidenta Volodymyra Zelenského o 34 mrtvých a 117 raněných ve městě Sumy, včetně dívky narozené v letošním roce. „Něco takového mohl spáchat pouze úplně vyšinutý zmetek,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio označil za děsivý ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy s desítkami obětí na životech. Je to podle něj také tragická připomínka, proč se americký prezident Donald Trump a jeho administrativa tolik snaží o ukončení války a dosažení trvalého míru. Rubio to napsal na sociální síti X.

Státní zástupce obžaloval z teroristických trestných činů pět lidí a polovojenskou skupinu, která před osmi lety poslala Čecha bojovat proti Ukrajině. Některým z nich hrozí až 15 let vězení. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz. Kauzu spojenou se skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír otevřela zásahem v dubnu 2021 Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vinu všichni obvinění odmítají.

„Dne 4. dubna byla podána obžaloba na pět fyzických osob a na jednu právnickou osobu, a to k Městskému soudu v Praze,“ uvedl žalobce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. „Obžaloba byla podána pro tyto trestné činy: zločin podpory a propagace terorismu spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, zločin účasti na teroristické skupině, zločin financování terorismu ve prospěch organizované zločinecké skupiny,“ dodal.

Slovenský prezident Peter Pellegrini odsoudil jako brutální dnešní ruský útok na ukrajinské město Sumy, kde ruské rakety zabily desítky lidí a další zranily. Vůdce slovenské opozice Michal Šimečka podle médií vyzval premiéra Roberta Fica a ministra zahraničí Juraje Blanára, aby také oni ruský útok odsoudili.

„Mezinárodní komunita musí vynaložit veškeré diplomatické úsilí a tlak k ukončení tohoto masakru a naléhat na Rusko, aby usilovalo o mír u jednacího stolu, nikoli prostřednictvím raket, které zabíjejí nevinné lidi,“ napsal na sociální síti X slovenský prezident.

Útok na Sumy dokazuje, že Rusko to s mírem na Ukrajině nemyslí vážně, uvedl prezident Petr Pavel. Bez většího tlaku na Rusko to podle něj nepůjde.

„Nepřítel, který na bojišti nedosáhl strategického úspěchu, se opět uchýlil ke své obvyklé taktice: bojuje proti civilnímu obyvatelstvu, hrubě porušuje mezinárodní právo, zákony a válečné zvyklosti. Rusko znovu ukazuje, že neusiluje o mír. Jeho cílem je rozsévat strach,“ okomentoval ruský útok ukrajinský generální štáb a přislíbil „tvrdou reakci“ a „nevyhnutelnou odplatu“. „Zničíme okupanty, jejich vojenská zařízení, zbraně a vybavení, ať jsou kdekoli. Ruské válečné zločiny nemají promlčecí lhůtu. Zločinci musí dostat trest, jaký si zaslouží,“ zdůraznil.

Na 34 vzrostl počet mrtvých po dnešním ruském raketovém útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Jsou mezi nimi i dvě děti. Dalších 119 lidí, včetně 15 dětí, bylo zraněno. Uvedli to na sociální síti ukrajinští záchranáři.

„Ruská agrese trvá již déle než tři roky. Denně umírají nevinní lidé. Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy. Válku vyvolalo Rusko a my musíme dělat maximum pro to, aby skončila a agresivní politika neuspěla,“ uvedl Fiala. Doplnil, že Česká republika na tom neúnavně pracuje se spojenci v rámci koalice ochotných, což je skupina zemí, které jednají o další podpoře Ukrajiny pod vedením zejména Británie s Francií.

Následky devastujícího ruského útoku na město Sumy.

„Dnešní útok ruských sil na civilní cíle v Sumách na Květnou neděli překračuje jakoukoli hranici slušnosti. Jsou tam desítky mrtvých a zraněných civilistů. Jako bývalý vojenský velitel vím o zaměřování (raket) a toto je špatné. To je důvod, proč prezident (Donald) Trump tvrdě pracuje na ukončení této války,“ napsal vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg na X.

Zděšení nad útokem vyjádřil i britský premiér Keir Starmer, podle kterého musí ruský prezident Vladimir Putin „souhlasit s úplným a bezpodmínečným příměřím“. Jako „strašlivý a zbabělý“ odsoudila ruský útok italská premiérka Giorgia Meloniová, podle které „toto nepřijatelné násilí je v rozporu s jakýmkoliv závazkem k míru“. „Ruská verze příměří. Krvavá Květná neděle,“ poznamenal polský premiér Donald Tusk.

Polský premiér Donald Tusk při dnešní vzpomínce na památku 20.000 polských důstojníků, zajatých a zavražděných Sověty před 85 lety v Katyňském lese u Smolenska v Rusku, připomněl ruský útok na ukrajinské město Sumy, kde dnes ruské rakety zabily více než tři desítky lidí a dalších osm desítek zranily. „To zlo je stále hmatatelné a viditelné,“ prohlásil podle listu Gazeta Wyborcza a varoval, že toto zlo ohrožuje i dnešní svobodné Polsko a Evropu.

„Nedokážeme o tom moudře mluvit, když vidíme, jak zlo poráží dobro. Kdy špatní lidé tasí zbraň a střílí do týlu nevinné. Dokonce ani nevíme, zda ty, co zahynuli, nazývat oběťmi Katyně, anebo hrdiny národní legendy,“ řekl Tusk. Zdůraznil současně, že dnes nelze mlčet. „Tamto zlo bylo poraženo a žijeme dnes v nezávislé, svrchované a svobodné vlasti, ale zlo, které bylo zdroje onoho zločinu, stále číhá kolem nás." A připomněl, že ruské rakety v ukrajinském městě Sumy zabily dnes desítky lidí.

Dvě ženy dnes zahynuly při ruském ostřelování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ženy byly podle něj na dvoře pětipodlažní budovy, když Kupjansk zasáhly střely vypálené z ruského raketometu.

Rusko neusiluje o mír, řídí ho vrazi, reagoval český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) na dnešní ruský útok na ukrajinské město Sumy s desítkami mrtvých. Za neomluvitelný a barbarský označil útok během křesťanského svátku předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oba se vyjádřili na sociální síti X.

Lipavský napsal, že myslí na všechny pozůstalé obětí, které odporný útok na město Sumy zabil. „Rusko se nechce změnit, Rusko neusiluje o mír. Je řízeno vrahy, kteří každý den dokazují, že neusilují o mír. Česko zůstává s Ukrajinou,“ dodal.

„Naprosto barbarský útok ruských agresorů na Květnou neděli,“ uvedl Výborný k raketovému útoku, který si vyžádal nejméně 30 mrtvých a víc než 80 zraněných včetně dětí. „Neomluvitelné, neakceptovatelné, reálně jde o válečné zločiny,“ podotkl. Doplnil, že doufá, že americký prezident Donald Trump naplní svá slova a donutí režim ruského prezidenta Vladimira Putina k zastavení palby a k jednání.

Dvě rakety Iskander-M na ukrajinské město Sumy odpálili ruští vojáci ze 112. a 448. raketové brigády, a to z obce Leski ve Voroněžské a z Ležeňki v Kurské oblasti na západě Ruska, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jedna z raket byla vybavena hlavicís kazetovou municí, aby zabila co nejvíce civilistů, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

Dnešní útok na ukrajinské město Sumy ukazuje na naléhavou potřebu přimět Rusko k příměří. Napsal to francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém příspěvku na sociální síti X. Při ruském raketovém útoku dnes zemřelo nejméně 31 lidí a dalších více než 80 bylo zraněno.

„Každý ví: tuto válku zahájilo pouze Rusko. A dnes je jasné, že se Rusko rozhodlo v tom pokračovat - s naprostým pohrdáním lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta (USA Donalda) Trumpa,“ dodal Macron. Je podle něj třeba přijmout důrazná opatření, aby bylo Rusku vnuceno příměří. Francie podle něj na tomto cíli spolu se svými partnery neúnavně pracuje.

„Bez skutečně silného tlaku, bez řádné podpory Ukrajiny, bude Rusko tuto válku nadále protahovat. Jsou to dva měsíce, co (ruský prezident Vladimir) Putin ignoroval americký návrh na úplné a bezpodmínečné příměří,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.

Počet mrtvých po ruském útoku na ukrajinské město Sumy stoupl na 31, uvedli záchranáři. Jsou mezi nimi i dvě děti. Dalších 84 osob bylo zraněno - z nich 10 dětí, uvádí Nexta.

Tady jsou další snímky z devastujícího ruského útoku na město Sumy. Podle Nexty bylo zabito 24 lidí, včetně jednoho dítěte. Bylo potvrzeno, že Rusové zasáhli Sumy raketami nesoucími kazetovou munici. Nejvíce obětí bylo v trolejbusu.

Spojené státy podle informací médií požadují po Ukrajině kromě vzácných kovů také kontrolu nad důležitým plynovodem, který slouží k přepravě ruského plynu do Evropy. Přední kyjevský ekonom pro list The Guardian označil nejnovější postoj vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa za šikanu ve stylu koloniálních velmocí. Představitelé USA a Ukrajiny se v pátek sešli, aby projednali novou podobu návrhu Bílého domu na dohodu o nerostných surovinách.

Ukrajinský web The Kyiv Independent hásí, že během ruského útoku na město Sumy bylo zraněno minimálně 83 lidí, včetně sedmi dětí.  Útok se řadí mezi nejsmrtelnější na Ukrajině v letošním roce, napsala agentura Reuters.

Podle ruského listu Interfax ministerstvo obrany oznámilo, že jeho jednotky dobyly vesnici Jelyzavetivka v ukrajinské Doněcké oblasti. Potvrdilo také, že jeho systémy protivzdušné obrany sestřelily letoun F-16 ukrajinských sil.

Podívejte se na aktuální snímky z města Sumy.

„Takovou věc mohou udělat jen ničemové, kteří berou životy obyčejným lidem,“ ukrajinský prezident Zelenskyj komentoval útok na Sumy. Zdůraznil, že střely zasáhly „běžnou městskou ulici“, kde jsou domy, vzdělávací instituce a auta. „A to v den, kdy lidé chodí do kostela: Květná neděle,“ dodal Zelenskyj. Mezitím se počet zraněných zvýšil - nyní je známo, že je 34 zraněných, včetně pěti dětí. Počet obětí zůstává stejný - 21 lidí. Informovalo o tom zpravodajství Nexta.

Podle zpravodajství Nexta bylo zabito 21 lidí a dalších 20 je zraněno. Ve městě se organizují záchranné akce. „Nepřítel zaútočil raketami na civilisty. A bohužel již víme o více než 20 mrtvých,“ uvedl úřadující starosta města Artem Kobzar.

Kyjev již několik týdnů varuje, že Moskva by mohla podniknout ofenzívu na Sumy, upozornila AFP. Rusko v současné době drží přibližně 20 procent území země na východě a jihu.

V Sumy bylo zabito více než 20 lidí, hlásí zpravodajství Nexta. Podívejte se na aktuální video. 

Zpravodajství Nexta uvádí, že během útoku na Sumy Rusové zasáhli trolejbus.

Po ruském raketovém útoku na město Sumy na severu Ukrajiny zůstalo mnoho mrtvých. Bez dalších podrobností to na sociální síti Telegram uvedl úřadující starosta města Artem Kobzar.

Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic a terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.

Rusko v noci na dnešek vyslalo do severní, jižní a centrální oblasti Ukrajiny 55 dronů. Ukrajinským jednotkám protivzdušné obrany se jich podařilo 43 zničit. Ve svém příspěvku na sociální síti Telegram to bez dalších podrobností uvedlo ukrajinské letectvo.

Nejméně čtyři raněné si vyžádalo ruské bombardování města Kupjansk na severovýchodě Ukrajiny, kde bomba zasáhla rodinný dům. Pod sutinami mohou být ještě tři lidé, uvedl šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Zranění utrpěly tři ženy ve věku 25, 52 a 73 let, jakož i šestadvacetiletý muž, napsal Syněhubov na platformě Telegram. Zveřejnil také snímek domu, který zásah změnil v hromadu dřeva a úlomků zdiva.

Útok ruského dronu v Chersonské oblasti zabil jednoho člověka a dva zranil. Ruské síly zaútočily na civilní vozidlo, řekl chersonský gubernátor Oleksandr Prokudin. Dron shodil na auto trhaviny a smrtelně zranil 27letého muže.

Zvláštní velvyslanec USA Steve Witkoff se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podívejte se na video.

Ukrajinský pilot stíhačky F-16 dnes zahynul v boji, oznámilo ukrajinské letectvo. Jde o druhou takovou ztrátu, kterou Ukrajina oznámila od loňské dodávky těchto cenných stíhaček americké konstrukce, poznamenala agentura AFP.

„Při plnění bojové mise na letounu F-16 zahynul 12. dubna 2025 šestadvacetiletý Pavlo Ivanov,“ napsalo letectvo na sociální síti Telegram a vyjádřilo soustrast pozůstalým. „Zahynul v bitvě, když bránil svou vlast před útočníky,“ dodalo bez dalších podrobností. Jen uvedlo, že okolnosti zjišťuje meziresortní komise.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes pochválil amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že podle něj lépe než kterýkoliv jiný západní lídr rozumí ukrajinskému konfliktu. Lavrov to podle agentury Reuters řekl na mezinárodní konferenci nazvané Diplomatické fórum v Antalyi (ADF). Se svým vyjádřením přišel den po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se zvláštním Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem. Trump se snaží docílit ukončení konfliktu, v němž Rusko před více než třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu.

Podle Lavrova je klíčem k vyřešení jakéhokoli konfliktu – včetně války na Ukrajině – odstranění jeho příčin. Jen tak lze podle něj dosáhnout trvalého míru. „Prezident Trump byl prvním a zatím, myslím, téměř jediným ze západních lídrů, který opakovaně přesvědčivě několikrát prohlásil, že bylo obrovskou chybou vtáhnout Ukrajinu do NATO. A to je jedna z hlavních příčin, kterou jsme tolikrát citovali,“ řekl Lavrov. Podle Kyjeva Trump až příliš přebírá ruský pohled na věc a nerozlišuje, kdo je v konfliktu agresor a kdo se brání.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Ukrajina v uplynulém dni uskutečnila pět útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, a porušila tak moratorium na tyto údery, které schválily Spojené státy. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Podívejte se na nové snímky z pohřbu ukrajinského vojáka ve městě Slavuta. 

V Česku by mohlo trvale zůstat na 260.000 uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců. Vyplývá to z aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Na konci března pobývalo v ČR podle údajů ministerstva vnitra 364.600 uprchlíků s dočasnou ochranou a dalších 708.700 osob ze zahraničí mělo povolení k pobytu, celkem tedy 1,07 milionu lidí.

„Nyní předpokládáme, že kolem 70 procent těchto osob (uprchlíků z Ukrajiny) pravděpodobně zůstane v ČR i po roce 2035,“ uvedli autoři studie. Podle nich bude ale záležet na dalším vývoji situace na Ukrajině.

Rusko vyslalo při nočním útoku na Ukrajinu 88 dronů. Ukrajinská protivzdušná obrana jich 56 sestřelila. Oznámilo to dnes na síti Telegram ukrajinské letectvo.

Škody po útoku byly hlášeny v pěti ukrajinských regionech na severu, v centru, východě a na jihu země. Podle prohlášení se 24 dronů „ztratilo“ poté, co armáda pomocí technologie elektronického boje narušila jejich řízení a přesměrovala je jinam.

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva.

V Petrohradě v pátek večer skončila po více než čtyřech hodinách schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem, která se soustředila na urovnání válečného konfliktu na Ukrajině, informovala tisková agentura Reuters. Výsledky jednání nebyly bezprostředně známy.

Kreml na svých webových stránkách zveřejnil fotografie, na níž si oba muži podávají ruce, a připojil pouze stručný komentář: „Téma setkání - aspekty ukrajinského urovnání.“

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na seznam takzvaných zahraničních agentů Andreje Kozyreva, prvního ruského ministra zahraničí v postsovětské éře. Dnes o tom informoval server Meduza a další média. Čtyřiasedmdesátiletý Kozyrev žije ve Spojených státech a patří mezi kritiky prezidenta Vladimira Putina, odsoudil také ruskou invazi na Ukrajinu.

Ministerstvo spravedlnosti vysvětlilo rozhodnutí zařadit Kozyreva mezi takzvané zahraniční agenty tím, že podle něho šířil „nevěrohodné informace“ o ruské politice a armádě.

„Vystupoval proti speciální vojenské operaci na Ukrajině. Spolupracuje se zahraničními platformami, pobývá za hranicemi Ruské federace,“ uvedl resort spravedlnosti. Souslovím speciální vojenská operace Moskva označuje invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

K poskytnutí dalších deseti protivzdušných systémů Patriot dnes spojence vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. K zástupcům vlád pěti desítek zemí sdružených v kontaktní skupině pro obranu Ukrajiny (UDCG) promluvil v on-line proslovu z města Kryvyj Rih, kde minulý týden ruský vzdušný útok zabil 19 lidí. Ukrajina je také připravena další protivzdušné systémy nakoupit od Spojených států, řekl podle agentury Reuters Zelenskyj později.

„Skutečně je potřebujeme. Deset systémů Patriot, svobodný svět je má. Co nyní potřebujeme, je politické rozhodnutí použít je k zajištění míru,“ vzkázal Zelenskyj zástupcům UDCG. Ti na dnešním zasedání slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Nicméně například německý ministr obrany Boris Pistorius dnes dříve řekl, že systémy Patriot, které Kyjev opakovaně žádá, Německo v současnosti dodat nemůže.

Trumpův zmocněnec Steve Witkoff se setkal s ruským prezidentem Putinem v Petrohradu.

Britský soud dnes za porušení sankcí uložil 40 měsíců vězení Dmitriji Ovsjannikovovi, někdejšímu gubernátorovi Sevastopolu na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově. Jde o první podobný verdikt v Británii, píše agentura Reuters. Ovsjannikov byl ve středu shledán vinným z obcházení sankcí a z držení nebo používání majetku pocházejícího z trestné činnosti.

Osmačtyřicetiletý Ovsjannikov podle soudu mezi loňským únorem a letošním lednem obcházel britské sankce, když si v zemi zřídil bankovní účet, na který od své manželky dostal 76.000 liber (přes dva miliony Kč) a od svého bratra 41.000 liber (více než milion Kč). Když si banka uvědomila, že se na Ovsjannikova vztahují sankce, zmrazila mu účet.

Nejméně 51 čínských občanů se v období od června 2023 do května 2024 přihlásilo do smluvní vojenské služby v ruské armádě prostřednictvím moskevského náborového střediska, informoval 11. dubna ruský investigativní server Important Stories.

Odhalení přichází jen několik dní poté, co Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) oznámila zajetí dvou čínských bojovníků u ukrajinských obcí Tarasivka a Bilohorivka. Dokument ukrajinské rozvědky, který získal deník Kyiv Independent, odhaduje, že v ruských ozbrojených silách v současné době slouží nejméně 163 čínských státních příslušníků.

Obrazem: Pohřeb ukrajinské umělkyně Marharyty Polovinko