Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Ruští představitelé podle zdrojů agentury Reuters dali svým americkým protějškům najevo, že nechtějí, aby byl do vrcholných jednání o ukončení války na Ukrajině zapojen Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg. Nejmenovaný americký představitel Reuters sdělil, že tato žádost nebyla vyslyšena, a odvolal se přitom na skutečnost, že Kellogg vyslal na poslední schůzku v Saúdské Arábii vysoce postaveného člena svého štábu Eliho Rosnera. Sám tam ovšem nebyl, a ani na jednání s Ukrajinci.  

Naopak NBC News s odvoláním na zdroje z ruské i americké administrativy uvádí, že Kellogg skutečně byl odstaven.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se domnívá, že Rusko přistoupí na americký návrh příměří s Ukrajinou, ale sdělí své podmínky. Podle agentury Reuters to Kallasová řekla na okraj zasedání ministrů zahraničí zemí G7 v Kanadě.

Spojené státy podle Kallasové účastníkům summitu sdělily, že se Rusko možná snaží hrát hru s cílem proces prodloužit a zamlžit, což Washington nechce.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek poprvé veřejně okomentoval americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva podle něj s návrhy souhlasí, existuje ale řada otázek, například jak dohlížet na dodržování klidu zbraní.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes v muslimském centru uctil památku zesnulých muslimů během bojů proti ruským okupantům. 

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Další příval zpráv vás bude čekat zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Ruský prezident Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zelenskyj to podle agentury Reuters uvedl dnes večer s tím, že Rusko požaduje v rámci příměří podmínky, jejichž cílem je klid zbraní odložit nebo mu zabránit.

„Fakticky teď připravuje odmítavou reakci, protože se Putin samozřejmě bojí Trumpovi říct, že chce ve válce pokračovat, že chce zabíjet Ukrajince,“ uvedl Zelenskyj. „Proto v Moskvě kladou myšlence příměří takové podmínky, aby se nestalo vůbec nic, nebo aby se nemohlo stát co nejdéle,“ dodal s tím, že Washington vyjádřil připravenost zajistit dohled a ověřování příměří. „To je možné zajistit díky možnostem Ameriky a Evropy,“ uvedl ukrajinský prezident. Příměří podle něj poskytne čas „na přípravu odpovědí na všechny otázky týkající se dlouhodobé bezpečnosti a skutečného, spolehlivého míru a povede k předložení plánu na ukončení války“.

„Nemuseli jsme se vzájemně ujišťovat o tom, kde v konfliktu Ruska s Ukrajinou stojíme, kde stojíme ve vztahu k Západu a jak se stavíme k bezpečnosti naší země. Přesto byla dnešní schůzka důležitá. Ještě větší význam by měla, kdyby část opozice překonala to, co jim bránilo přijít, ať už to bylo cokoliv. Dveře k jednání o věcech tak zásadních, jako je bezpečná budoucnost Česka a Evropy, za nás nicméně zůstávají otevřené,“ uvedl ke schůzce předsedů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Světová média se neshodují v tom, jak se dnes ruský prezident Vladimir Putin postavil k návrhu příměří na Ukrajině. Podle amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) příměří zatím odmítl, naopak deník Ukrajinska pravda či britská BBC upozorňují, že Putin položil spoustu otázek a že příměří spojuje s vyřešením příčin, které k válce vedly. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) pak uvedl, že klid zbraní šéf Kremlu spojil s rozsáhlými podmínkami.

„Ruský lídr Vladimir Putin řekl, že Moskva souhlasí s návrhem na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, ale trvá na tom, že to musí vyústit v trvalý mír,“ napsala Ukrajinska pravda. Text doplnila titulkem „Putin: Souhlasíme s návrhem na příměří, ale některé otázky zůstávají“.

Jiný názor na Putinova slova má WSJ. „Putin odmítl okamžité příměří na Ukrajině,“ hlásí titulek. List napsal, že podle Putina podmínky na bojišti, kdy ruské síly postupují, by zastavení bojů bylo přínosné pro Ukrajinu.

K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně, uvedl dnes na letecké základně Severoatlantické aliance (NATO) v islandském Keflavíku ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Ruský prezident Vladimir Putin podle něj zatím neustoupil z jediného požadavku. 

„K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně. Zatím neustoupil z jediného požadavku,“ uvedl Lipavský ve vyjádření, které ČTK poskytl jeho mluvčí Daniel Drake. „Nezapomeňme, že na začátku invaze požadoval, aby NATO zastavilo rozmísťování zbraní v členských státech, které vstoupily po roce 1997,“ podotkl. Příčinou války je podle šéfa diplomacie ruský imperialismus, proto jakékoli příměří musí být podpořeno bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. „To je pro Česko absolutně existenční zájem,“ dodal Lipavský.

„Uvědomujeme si, že nejdůležitější úlohou státu je zajistit bezpečnost občanů a chránit svou svrchovanost. Vzhledem k pokračující ruské agresi na Ukrajině, nestabilitě na Blízkém východě a rostoucí nejistotě ve vztazích se Spojenými státy, které přehodnocují svou dosavadní roli v obraně našeho kontinentu, považujeme za nezbytné, aby Česká republika a celá Evropa převzaly odpovědnost za vlastní bezpečnost. Stojíme o spojenectví s USA a chceme posilovat evropský pilíř NATO. Věříme, že nejúčinnější zárukou dlouhodobého míru a obranyschopnosti naší země je silná, dobře vybavená armáda, která dokáže čelit současným bezpečnostním hrozbám,“ uvádí se ve společném prohlášení předsedů sněmovních stran k zajištění bezpečnosti a obrany ČR. 

Účastníci Fialovy schůzky o bezpečnosti se shodli na tom, že stojí nadále o spolupráci s USA, ale zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO.

V. V. Putin své prohlášení k mírovým iniciativám na Ukrajině učinil na společné tiskové konferenci s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. I ten věc komentoval: „Diskutovali jsme také o nové situaci v souvislosti s urovnáním konfliktu na Ukrajině. Vladimir Vladimirovič bude muset na této otázce pravděpodobně ještě dnes a zítra intenzivně pracovat a budeme jednat i o perspektivách. Chtěl bych říci, že v této situaci bychom neměli počítat s ničím velkým. Musíme věřit faktům. O skutečnosti budeme diskutovat a buď ji přijmeme, nebo ne. To je to hlavní. A nejrůznější prohlášení a sliby jsou zatím jen prohlášení a sliby,“ prohlásil běloruský diktátor.

„Pro jednou, byť náhodou, Putin řekl pravdu: Dlouhodobý mír na Ukrajině je možný pouze ‚odstraněním hlavních příčin této krize',“ tweetuje z exilu ruský disident a bývalý politický vězeň Vladimir Kara-Murza. „Hlavní ‚kořenovou příčinou' je starý narušený důstojník KGB v Kremlu, který považuje rozpad sovětského impéria za ‚největší geopolitickou katastrofu 20. století', své odpůrce nazývá ‚národními zrádci' a Ukrajinu ‚umělým státem' a zbožňuje Stalina a Andropova. Bez odstranění této základní příčiny nebude mír nejen na Ukrajině, ale ani v celé Evropě.“

Putin by přivítal návrat západních firem do Ruska. Pokud se USA a Rusko dohodnou na energetické spolupráci, může se postavit plynovod do Evropy, řekl.

Pokud Rusko odmítne americký návrh na příměří v bojích s Ukrajinou, bude to pro svět velkým zklamáním, uvedl podle AFP americký prezident Trump.

Diplomatický zpravodaj v Kyjevě James Landale zmiňuje jako jednu ze „základních příčin“ také údajnou expanzi NATO, která se ale nekoná. 

Ruský prezident Vladimír Putin uvedl, že myšlenka příměří je „dobrá a naprosto ji podporujeme, ale existují otázky, o kterých musíme diskutovat“. Kreml dříve uvedl, že je v závěrečné fázi operace s cílem vyhnat Ukrajinu z území, které obsadila v Kursku.

Podle ruského redaktora ale Vladimír Putin navrhl podmínky tak, že budou pro Ukrajinu zničující. Píše to na BBC. Měly by zcela skončit dodávky zbraní, nesmí být uskutečňována žádná mobilizace a mají se odstranit „základní příčiny krize“, což podle nedávné historie naznačuje, že se jedná o samotnou existenci Ukrajiny. 

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl dnes podle státní agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například jak dohlížet na dodržování příměří na 2000 kilometrů dlouhé frontové linii. Šéf Kremlu poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za jeho úsilí ukončit válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Putin to řekl na tiskové konferenci s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Moskvě.

"Souhlasíme s návrhy na zastavení bojů, ale vycházíme z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize," řekl Putin. Vyjádřil se tak poprvé veřejně k návrhu na třicetidenní kompletní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, se kterým přišly nedávno Spojené státy. Kyjev už dříve uvedl, že s návrhem souhlasí.

Podívejte se na aktuální snímky z míst na Ukrajině, kde dnes útočili Rusové.

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse v květnu 2014, při kterých zahynulo 47 lidí, oznámila dnes ukrajinská a ruská média. Většina obětí tehdejších potyček byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů.

„Základní povinnost úřadů spočívala v tom, aby udělaly vše možné pro zabránění násilí,“ uvedl soud. Zdůraznil, že slabost ukrajinského režimu po ruské agresi na Krymu a v Donbasu nezbavila stát možnosti jednat. Soud také shledal za prokázané, že vyslání hasičských vozů k požáru bylo schválně pozdrženo o 40 minut a ani policie nespěchala zachraňovat lidi z hořícího Domu odborů.

Ruské vedení se obrátilo na důležité firmy, aby mu před jednáním s americkou stranou o možném příměří ve válce na Ukrajině sdělily, které západní sankce jsou pro ně nejcitelnější. Dnes to napsala agentura Reuters s odvoláním na dva lidi z ruské podnikatelské sféry. Největší problémy ruským společnostem podle zástupců ruské obchodní sféry způsobuje znemožnění přístupu do systému mezinárodních plateb.

Švédsko poskytne Ukrajině přes 1,4 miliardy švédských korun (3,2 miliardy Kč) na pomoc s rekonstrukcí a rozvojem a také na pokrytí naléhavých humanitárních potřeb, oznámila dnes vláda této skandinávské země. Je to největší program civilní podpory, který kdy Švédsko schválilo.

„Podpora Ukrajiny je otázkou solidarity, ale také bezpečnosti Švédska,“ řekl na tiskové konferenci švédský ministr pro mezinárodní rozvoj Benjamin Dousa. „Posledních několik týdnů nebylo snadných. Nikdy nebylo jasnější, že podporu Ukrajiny ze strany světa již nemůžeme považovat za samozřejmost,“ poznamenal ve zjevné narážce na přístup USA, které dočasně svou vojenskou pomoc východoevropské zemi pozastavily a po několika dnech obnovily.

Policie hledá svědky, kteří na konci února viděli incident v tramvaji v Praze, při kterém řidič slovně i fyzicky napadl starší ukrajinský pár s malým dítětem a vyhodil je z vozu. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestného činu výtržnictví. Svědci incidentu se mohou ozvat na linku 158, uvedl dnes mluvčí pražské policie Jan Daněk.

„Do současné chvíle byly vyhodnoceny kamerové záznamy a vyslechnuti oba aktéři. Pro objasnění věci potřebujeme vyslechnout i svědky, kteří incident viděli nebo slyšeli,“ uvedl Daněk.

Finsko a Ukrajina podepsaly dvoustrannou dohodu o obranné spolupráci. Oznámilo to dnes finské ministerstvo obrany. Zároveň ohlásilo nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajince, kteří se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi.

Ukrajinské armádě došly balistické střely ATACMS, které jí v minulosti dodaly Spojené státy. Agentuře AP to ve středu pod podmínkou zachování anonymity řekli nejmenovaný americký činitel a ukrajinský poslanec, který je členem obranného výboru ukrajinského parlamentu. S nasazením těchto střel, které mají dosah až 300 kilometrů, Ukrajina dokázala zasahovat cíle na území Ruska.

Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov vyjádřil ohledně klidu zbraní skepsi, příměří by podle něj jen dalo ukrajinské armádě možnost si oddechnout.

Premiér Petr Fiala (ODS) chtěl s lídry stran a hnutí ze Sněmovny řešit ve čtvrtek současnou vypjatou mezinárodní situaci a bezpečnost Česka. Jenže od ANO a SPD dostal košem. Andreji Babišovi (ANO) následně napsal otevřený dopis, kterým reagoval na stejné psaní opozičního lídra. Co říká Fiala na třeskuté dění kolem prezidenta USA Donalda Trumpa po roztržce s Volodymyrem Zelenským a na vyhlídky Ukrajiny na příměří, které se změnily po jednání USA - Ukrajina v Saúdské Arábii? Jak dál pomoci Ukrajině a kde vzít peníze na naši vlastní obranu? A jak Fiala vnímá ryze osobní útoky Babišova hnutí ANO, které ho na billboardech označilo v kampani za „nejhoršího premiéra na světě“? O tom všem hovořil v pořadu Ptám se, pane premiére na Blesk.cz. 

Článek čtěte zde

Rusko je připravené jednat s Američany o návrhu na příměří ve válce na Ukrajině už dnes, řekla mluvčí ruského resortu zahraničí Marija Zacharovová. Do Moskvy podle agentury TASS přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Spojené státy čekají na ruské vyjádření ke svému návrhu na uzavření okamžitého 30denního příměří. Ukrajina s ním souhlasila po úterních jednáních v saúdskoarabské Džiddě.

„Během budoucích rozhovorů s americkou stranou jsme připraveni projednat tuto iniciativu. Mohu říci, že takové kontakty jsou možné už dnes,“ cituje Zacharovovou agentura Interfax.

Plány Evropské unie na zvýšení výdajů na obranu jsou podněcováním k válce vycházejícím z mýtu, že Rusko ohrožuje Evropu. Dnes to podle agentury Reuters řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Ruská armáda v noci na dnešek a ráno intenzivně ostřelovala Cherson, informovaly úřady v tomto jihoukrajinském městě. Terčem ruského dronového útoku se stalo kromě jiných Dnipro. Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s nasazením 117 dronů a jedné balistické rakety Iskander-M, uvedlo letectvo napadené země.

Šéf vojenské správy v Chersonu Roman Mročko během noci podle ruskojazyčného servisu BBC varoval, že město intenzivně ostřeluje ruská armáda, a vyzval obyvatele, aby šli do krytů. O několik hodin později při další vlně ostřelování utrpěla smrtelné zranění 42letá žena. Šedesátiletý muž utrpěl zranění, když na něj zaútočil ruský dron.

Rusko by mělo zaujmout tvrdý vyjednávací postoj pokud jde o příměří na Ukrajině a trvat na maximalistických požadavcích, navrhuje dokument připravený pro Kreml ruským think tankem blízkým tajné službě FSB. O materiálu informuje list The Washington Post (WP).

Dokument vytvořený v únoru požaduje, aby Rusko usilovalo o oslabení vyjednávací pozice Spojených států tím, že bude vyvolávat napětí mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa a dalšími státy, a aby zároveň pokračovalo ve snahách o rozbití ukrajinského státu.

Členské státy EU se stále neshodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko chce podle informací ČTK ze seznamu vyškrtnout osm jmen. Bez dohody sankce vyprší tuto sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.

Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování; důvodem pro zařazení byl jejich podíl na narušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

Rusko pokračuje v zabíjení zajatých ukrajinských vojáků, uvedl dnes ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec s odvoláním na video šířené po sociálních sítích, které pravděpodobně zachycuje zavraždění přinejmenším pěti neozbrojených válečných zajatců.

„Opět vidíme cynické pohrdání mezinárodním humanitárním právem ze strany ruské armády,“ napsal na platformě Telegram ombudsman, jehož vyjádření citovala média. „Ti, kdo dávají rozkazy a páchají taková zvěrstva, musí být přísně potrestáni,“ zdůraznil Lubinec. Dodal, že o válečném zločinu informoval OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže.

Ruská vojska osvobodila okresní město Sudža v Kurské oblasti na západě země, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Město loni v srpnu při svém výpadu do ruského pohraničí dobyly ukrajinské jednotky. O jejich stažení z města informovala média ve středu.

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého dnes citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.

„Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, tedy o 26 let později by se měla také posunout infrastruktura NATO na východ. Pro mne je to zřejmé,“ řekl Duda v interview. „Myslím, že nejen nadešel čas, ale že bude bezpečněji, pokud tu tyto zbraně budou,“ dodal. Připomněl také, že Rusko nikoho nežádalo o dovolení, když před dvěma lety podle oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina rozmístilo své taktické jaderné zbraně v Bělorusku, ruském spojenci ve válce proti Ukrajině.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Agentura TASS dnes ráno s odvoláním na ruské ministerstvo obrany informovala, že ruská protivzdušná obrana nad několika oblastmi země v noci zneškodnila 77 ukrajinských dronů. Oběti nejsou hlášeny.

Ruská operace, která má za cíl vytlačit ukrajinské síly z Kurské oblasti, vstoupila do závěrečné fáze, řekl dnes podle ruské státní tiskové agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve středu tento region na západě země navštívil poprvé od loňského vpádu ukrajinské armády prezident Vladimir Putin a vyzval k jeho úplnému osvobození. Putin si v Kurské oblasti vyslechl hlášení velitelů o průběhu operace včetně sdělení, že podle nich „vstoupila do závěrečné fáze osvobozování území od ozbrojenců, kteří tam pronikli“, řekl Peskov.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení války na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zatím však podle ní není jasné, co přesně Moskva požaduje či zda je ochotna zahájit mírová jednání s Kyjevem ještě před souhlasem s jejími podmínkami.

Ruští a američtí představitelé jednali o podmínkách Moskvy při osobních i online rozhovorech v průběhu posledních tří týdnů, uvedly zdroje Reuters. Ruské požadavky přitom označily za obecné a podobné těm, které Kreml předkládal Ukrajině, Spojeným státům a Severoatlantické alianci už dříve.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Zpravodajství k Ukrajině budeme online sledovat zase od brzkého rána, díky za jeho sledování.

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes v dopise opět vyzval předsedu nejsilnější opoziční strany Andreje Babiše (ANO) k účasti na čtvrtečním jednání o posílení bezpečnosti a výdajů na obranu. Babišovu neúčast označil ministerský předseda za těžko pochopitelnou. 

Na schůzku Fiala už dříve pozval zástupce sněmovní opozice, hnutí SPD a ANO se ale zúčastnit odmítla. Babiš to zdůvodnil tím, že účast ANO by byla formální a zbytečná, protože vláda už všechna zásadní rozhodnutí učinila. Šéf SPD Tomio Okamura zase uvedl, že stanoviska jeho hnutí a vládní koalice se zásadně liší a nevidí v současné době reálnou možnost jejich sblížení.

„Neshodneme se v řadě témat, ale jsem přesvědčen, že bychom se měli snažit shodnout v záležitostech, které jsou v bytostném zájmu naší země. A dnes není důležitější téma než bezpečnost našich občanů,“ napsal dnes Fiala Babišovi.

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil poprvé od loňského vpádu ukrajinské armády Kurskou oblast na západě země. Vyzval k jejímu úplnému osvobození. S tam zajatými ukrajinskými vojáky bude podle něj zacházeno jako s teroristy, informovala dnes ruská státní agentura TASS.

Ukrajinská vojska pronikla do ruské příhraniční Kurské oblasti v srpnu loňského roku. O stažení Ukrajinců z města Sudža v Kurské oblasti dnes informovala ukrajinská média. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruská vojska zesílila útoky a Kyjev se snaží šetřit životy svých vojáků.

„USA, děkujeme vám za podporu, která zachraňuje náš národ,“ stojí na transparentu, který spolu s municí předvádějí dělostřelci ukrajinské 5. brigády nasazení u Torecka v Doněcké oblasti. „Stůjte při Ukrajině. Zastavme Rusko.“

Ministr zahraničí Jan Lipavský nemá velká očekávání od cesty amerických diplomatů do Moskvy s návrhem příměří na Ukrajině. Rusko se podle něj snaží Ukrajinu zničit.

Donald Trump prohlásil, že obdržel pozitivní zprávy o možném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a že doufá, že Vladimir Putin návrh na příměří přijme. „Doufejme, že se nám podaří dosáhnout příměří ze strany Ruska,“ uvedl Trump a opět zdůraznil rozsah devastace a zabíjení ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou a uvedl, že to musí být zastaveno.

Do Moskvy by měl ve čtvrtek přijet zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, který by se měl právě s Putinem jednat. Na otázku, jak by USA mohly na Moskvu vyvinout nátlak, Trump odpověděl, že doufá, že to „nebude nutné“. V opačném případě USA mohou přijmout kroky, které by pro Rusko nebyly příjemné z finančního hlediska a byly by pro něj „velmi špatné“, dodal americký prezident.

„Mohli bychom udělat věci, které by pro Rusko byly velmi špatné. Bylo by to pro Rusko devastující. Ale to nechci udělat, protože chci vidět mír,“ řekl Trump.

Ministři obrany Francie, Polska, Německa, Itálie a Británie se sešli v Paříži, aby projednali podporu Ukrajině i otázku autonomní evropské obrany v reakci na nástup Donalda Trumpa a izolacionistické politiky USA.

Premiér Petr Fiala (ODS) se o víkendu připojí k videokonferenci evropských lídrů o bezpečnosti, kterou svolal britský premiér Keir Starmer. Fiala to dnes řekl Rádiu Impuls. Starmerův mluvčí v minulých dnech uvedl, že britský premiér v sobotu uspořádá virtuální schůzku světových lídrů věnovanou Ukrajině, jména účastníků ale nezmínil.

„Je v plánu jednání, nevím, jak o tom můžu mluvit veřejně. Mělo by to být virtuálním způsobem, videokonference. Bude navazovat na jednání, která probíhala v uplynulých týdnech,“ uvedl český ministerský předseda.

Evropský parlament dnes schválil usnesení, ve kterém vítá plán Evropské komise na přezbrojení ReArm Europe. Podle europoslanců Rusko dnes představuje pro EU největší hrozbu. Evropský parlament také chce, aby rozhodování v záležitostech obrany bylo méně složité, například opuštěním principu jednomyslnosti.

Evropský parlament žádá zvýšení výdajů na obranu kvůli rostoucí globální nestabilitě, válce na Ukrajině i změně postoje americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Rusko europoslanci označují za „nejvýznamnější přímou a nepřímou hrozbu pro EU a její bezpečnost“. Unie podle usnesení čelí největší hrozbě pro svou celistvost od konce studené války.

Šéf americké CIA John Ratcliffe telefonoval s šéfem ruské civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem poprvé od Trumpova nástupu do úřadu, píše Axios. Účelem rozhovoru bylo podle jeho zdroje navázat komunikaci mezi Ratcliffem a Naryškinem. Hovořili o spolupráci mezi rozvědkami „v oblastech společných zájmů a řešení krizových situací“, píše Axios s odvoláním na prohlášení SVR. Šéfové rozvědek se podle SVR dohodli na udržování pravidelných kontaktů s cílem zajistit mezinárodní stabilitu a bezpečnost a snížit míru konfrontací mezi Moskvou a Washingtonem.

Telefonát byl jedním z několika rozhovorů mezi americkými a ruskými představiteli, které se mají v těchto dnech uskutečnit. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sdělil novinářům, že USA bude Rusko informovat o rozhovorech s Ukrajinci a o návrhu na příměří. „Pokud řeknou ne, bude to hodně vypovídat,“ prohlásil Rubio o Moskvě.

Ukrajinci mohou nově podávat žádosti o odškodnění související se zmizením nejbližších rodinných příslušníků v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. V tiskovém prohlášení to oznámil registr škod (Register of Damage for Ukraine, RD4U), který sídlí v nizozemském Haagu. Registr se v první fázi týkal pouze poškození či zničení domů či bytů, nyní se postupně rozšiřuje i na další škody.

Boje na okrajích města Sudža v Kurské oblasti podle DeepState pokračují, napsala později agentura Reuters a dodala, že mapa nepředstavuje oficiální dokument. 

Evropská komise (EK) zahájila další kolo společných nákupů plynu. Kupující vyzvala, aby dali vědět, že mají zájem o účast ve výběrovém řízení. Poptávku po plynu bude možné tento měsíc podat na více šestiměsíčních období od července 2025 do října 2030, uvedla dnes komise. Cílem společných nákupů je usnadnit v Evropě přechod od ruského plynu na plyn od jiných dodavatelů.

Ukrajina předpokládá, že Spojené státy zesílí sankce proti Rusku, pokud Moskva nepřijme americký návrh na 30denní příměří, řekl dnes novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev už s návrhem na příměří souhlasil a USA následně obnovily dodávky vojenské pomoci i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

„Chápu to tak, že můžeme počítat s tím, že USA podniknou silné kroky proti ruské straně. Podrobnosti dosud neznám, ale hovoříme o odpovídajících sankčních krocích a o posílení Ukrajiny,“ odpověděl prezident podle agentury Interfax-Ukrajina na otázku, co USA udělají v případě, že Rusko americký návrh na příměří odmítne.

Ukrajinské síly se podle aktualizované mapy bojiště od projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, stáhly z ruského města Sudža. Uvedly to dnes agentury Reuters a Unian. Informace o stažení z města Sudža, které Ukrajinci dobyli loni v srpnu při výpadu do západoruské Kurské oblasti, nebyla dosud oficiálně potvrzena, dodal Unian. Ruská vojska zesílila útoky a Kyjev se snaží šetřit životy vojáků, řekl podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podívejte se na aktuální snímky z brífinku Volodymyra Zelenského v Kyjevě.

Europarlament v dnešním usnesení uvítal americký návrh na příměří na Ukrajině i obnovení vojenské a zpravodajské podpory Ukrajinců ze strany Spojených států. V textu však poslanci zároveň kritizují kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa před úterním americko-ukrajinským jednáním v Saúdské Arábii. Evropský parlament současně vyzval členské země a EU, aby výrazně zvýšily svou podporu Ukrajiny.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio zatím nezná ruskou reakci na americko-ukrajinský návrh 30denního příměří ve válce na Ukrajině, doufá ale, že Moskva odpoví pozitivně. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům s tím, že konflikt nemá vojenské řešení a Ukrajina potřebuje dostatečné odstrašení před možným budoucím útokem Ruska.

Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák vyzval Rusko, aby přijalo návrh na příměří ve válce na Ukrajině, který vzešel z úterního americko-ukrajinského jednání. Samotný návrh ministr uvítal. Kaliňák to dnes řekl novinářům. Nynější slovenská vláda dlouhodobě prosazuje mírové řešení konfliktu na Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské vojenské invazi.

„Celý čas tvrdíme, že chceme, aby okamžitě došlo k ukončení zabíjení lidi. I toto je cesta k tomu. I touto cestou vyzývám všechny zodpovědné, včetně Ruské federace, k tomu, aby co nejrychleji prostudovala tento návrh a připojila se k němu,“ uvedl Kaliňák. Dodal, že souhlasí s názorem Spojených států, že nyní je na tahu Rusko.

Spojené státy obnovily dodávky zbraně Ukrajině přes Polsko, oznámil dnes šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. USA po úterních jednáních s ukrajinskou delegací v saúdskoarabské Džiddě souhlasily obnovit vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, přerušené na pokyn prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajinci naopak podpořili americký návrh přímeří, k němuž se ovšem zatím nevyjádřila Moskva.

„Dodávky výzbroje (přes letiště Jasionka na východě Polska) se vrátily na předchozí úroveň,“ řekl Sikorski podle polských médií poté, co se ve Varšavě setkal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou.

Podívejte se na nové snímky z města Kryvyj Rih, kde dnes zaútočili Rusové.

Čtyři civilisté byli zabiti a další dva byli zraněni při ukrajinském útoku na mlýn v západoruské Kurské oblasti. Uvedl to dnes na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Chinštejn.

Zabiti byli podle gubernátora tři muži a jedna žena, zaměstnanci velkomlýna v obci Kozyrevka. Jeden zraněný byl hospitalizován.

Česká armáda bude v následujících letech potřebovat posílit asi o 7500 vojáků. Souvisí to se změnami v bezpečnostní situaci ve světě. Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky je tak třeba přemýšlet i o budoucím zaměření armády, která byla dosud stavěna hlavně jako expediční. Řekl to dnes při návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) u 4. brigády rychlého nasazení v Žatci při příležitosti 26 let od vstupu Česka do NATO.

Armádě přitom už dnes chybí lidé. „Děláme vše, co můžeme v rámci stávajícího systému, a snažíme se odstranit problémy na naší straně. Pravda ale je, že na nové cíle budeme potřebovat asi o 7500 lidí více na to, co bude potřeba. To znamená, že při současné naplněnosti se musí armáda posílit asi o 14.000 lidí, což je téměř 60 procent současných hodnot,“ uvedl Řehka. „A je otázka, jestli při současném modelu armády, která byla budovaná na expediční operace a ne na přímý konflikt vysoké intenzity a kolektivní obranu, je to možné a jestli nebude třeba systém nějak měnit. Ale na to musí být společenský a politický konsensus,“ dodal Řehka s tím, že jde o rozhodnutí na delší dobu.

Vláda je schopna efektivně využít i obranné výdaje ve výši tří procent hrubého domácího produktu (HDP), má konkrétní projekty. Armáda potřebuje modernizaci, řekl dnes v Žatci na Lounsku premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě cvičiště 4. brigády rychlého nasazení. Věří, že peníze výrazně přispějí ke zvýšení obranyschopnosti země.

Mezinárodní společenství musí vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání. Na dotaz ČTK to dnes uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ukrajina podle ní prokázala snahu o mírové řešení konfliktu přijetím amerického návrhu třicetidenního příměří. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) jde o první krok z mnoha nutných na cestě k realistickému míru. Vyjednávání je křehké a vyžaduje i trpělivost, sdělil ČTK.

„Ukrajina prokázala upřímnou snahu o mírové řešení konfliktu přijetím amerického návrhu třicetidenního příměří. Tento krok ukazuje její připravenost k diplomatickému řešení,“ uvedla Pekarová Adamová. Ruská reakce je podle ní ale zcela opačná. „Jejich rakety včera (v úterý) usmrtily tři děti a následně ruská armáda masivně zaútočila na Kyjev, což v této chvíli ukazuje, že o mír jim nejde,“ míní předsedkyně TOP 09. Mezinárodní společenství tak podle ní musí v první řadě vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání.

Ruský postoj poté, co Ukrajina v úterý oznámila připravenost přijmout americký návrh na 30denní příměří, je těžké předvídat, zejména když se mu na bojišti daří postupovat. Symbolicky by ale odmítnutí příměří znamenalo, že najednou to bude Rusko, které bude v USA vnímáno jako země odmítající cestu k mírovým jednáním. ČTK to dnes řekl politolog Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy. Podle Jana Beneše z Ostravské univerzity byla pro americkou administrativu vždy ta jednodušší část přimět Ukrajinu přistoupit na příměří a další požadavky, k Rusku je však zatím naivní.

„Je vidět, že se situace dynamicky vyvíjí. Přijetím amerického návrhu se Ukrajina snaží ukázat, že nechce být viděna jako brzda mírového procesu. Za tento vstřícný postoj byla obnovena americká podpora,“ uvedl Kozák. Ruský postoj je ale podle něj těžké předvídat, zejména, když se mu daří postupovat. „Symbolicky by odmítnutí příměří znamenalo, že najednou to bude Rusko, které bude v USA vnímáno jako země, která odmítá cestu k mírovým jednáním,“ doplnil.

Kreml dnes uvedl, že potřebuje od Spojených států další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání v Džiddě, než se vyjádří, zda třicetidenní příměří je pro Rusko přijatelné. Mluvčí Dmitrij Peskov podle tiskových agentur nevyloučil v této souvislosti případný další telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. Moskva se podle anonymních zdrojů agentury Reuters staví k příměří zdrženlivě.

Čerpání ropy v ropovodu Družba směrem na Slovensko bylo obnoveno, příjem suroviny se v zemi očekává dnes večer, napsal ČTK slovenský přepravce ropy Transpetrol. Přerušení dodávek ropy hlásilo Slovensko stejně jako Maďarsko v úterý.

Úterní americko-ukrajinská shoda na příměří ve válce na Ukrajině je úspěchem pro Spojené státy i Ukrajinu, o průlomu však hovořit nelze. Ten nastane až ve chvíli, kdy se americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, dosud velmi vstřícnému k postojům vůdce agresorské země Vladimira Putina, podaří vyvinout na šéfa Kremlu tlak a přimět ho k ústupkům, shodují se v dnešních komentářích západní média.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes přivítal návrh na 30denní příměří ve válce na Ukrajině, který vzešel z úterního americko-ukrajinského jednání v saúdskoarabské Džiddě. Na síti X Scholz napsal, že teď záleží na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, jak se k návrhu postaví.

„Nápad na 30denní příměří je důležitým a správným krokem směrem ke spravedlivému míru pro Ukrajinu,“ napsal kancléř na síti X. Zároveň znovu ubezpečil, že Německo stojí na straně Ukrajiny a USA, a výslovně přivítal „návrhy z Džiddy“. „Teď záleží na Putinovi,“ dodal.

Nejméně čtyři mrtvé - občany Sýrie, kteří byli členy posádky lodi zasažené v přístavu - si vyžádal ruský útok na Oděsu. Ruská raketa zabila ženu ve městě Kryvyj Rih, uvedly ukrajinské úřady. Rusko během noci vypálilo na Oděsu a Kryvyj Rih tři rakety Iskander-M a proti Ukrajině vyslalo také 133 dronů, z nichž se 98 podařilo sestřelit, další dvě desítky dronů nedoletěly do cíle, zřejmě kvůli rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností připustilo, že ruské útoky způsobily škody v Oděské, Charkovské, Sumské a Kyjevské oblasti.

„Rusko včera večer (v úterý) zaútočilo na přístav v Oděse. Balistická raketa poškodila loď Pinar, plavící se pod vlajkou Barbadosu. Bohužel, zahynuli čtyři lidé - občané Sýrie. Nejmladšímu bylo 17 let, nejstaršímu 24 let,“ napsal šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper na sociální síti Telegram. Další dva lidé - Ukrajinec a Syřan - byli zraněni. Loď podle Kipera právě nakládala pšenici, určenou pro Alžírsko. „Byla to naprosto civilní loď,“ zdůraznil. Při útoku bylo poškozeno ještě jedna plavidlo, mola a sklady s obilím.

„Před chvílí jsem komunikoval s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Ukrajina je připravena dohodu přijmout. Míč je na straně Ruska,“ napsal na sociální síti X šéf české diplomacie Jan Lipavský. Ve svém dřívějším příspěvku jednání mezi Ukrajinci a Američany okomentoval slovy, že na diplomacii záleží. „V Džiddě byl učiněn důležitý krok jak ke spravedlivému míru, tak k tomu, aby vydržel a neumožnil další agresi. Stejně důležité je, aby byli Ukrajinci vyslyšeni,“ napsal.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v noci na středu oznámil, že informoval některé šéfy diplomacií evropských zemí, včetně šéfa českého resortu zahraničí Jana Lipavského, o výsledcích úterních jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Kyjev přitom souhlasil s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří v bojích s Ruskem a Washington obnovil svou vojenskou pomoc Ukrajině.

„Pokračujeme ve spolupráci s našimi evropskými partnery, abychom společně se Spojenými státy dosáhli dlouhodobého míru a bezpečnosti pro Ukrajinu a celou Evropu,“ napsal na síti X Sybiha, který se rokování v Saúdské Arábii zúčastnil. Podle svého vyjádření byl poté v kontaktu mimo jiné se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou, francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem, jeho britským protějškem Davidem Lammym a dalšími šéfy diplomacií evropských zemí včetně toho českého.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V Kyjevě se v noci na středu ozvaly exploze. Protivzdušná obrana sestřeluje nad ukrajinským hlavním městem ruské drony, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na regionální činitele. Výbuchy podle serveru Ukrajinska pravda byly slyšet už dříve také v Dnipru, odkud přicházejí informace o poničení infrastruktury a domů, a ve městě Sumy zasáhl dron městskou infrastrukturu. Útok dronu je hlášen také z Charkova.

„Masivní útok nepřátelských dronů,“ uvedl na telegramu šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak a dodal, že v regionu vzplál blíže neupřesněný objekt infrastruktury. Později informoval o sestřelení 12 z 20 ruských dronů a několika požárech v Dnipru.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Spojené státy obnovily svou vojenskou pomoc Ukrajině, oznámil podle agentury Reuters dnes večer představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Stalo se to krátce poté, co na jednání v saúdské Džiddě ukrajinská delegace souhlasila s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří.

Americká vojenská pomoc je pro Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi už přes tři roky, významná. Přerušena byla po veřejné roztržce mezi prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na konci února v Bílém domě.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přivítali výsledky dnešního jednání USA s Ukrajinou o ukončení války na Ukrajině vyvolané Ruskem. Dohodnutý návrh na třicetidenní příměří je důležitým krokem ke spravedlivému míru, uvedl Lipavský na sociální síti X. Navrhované příměří prověří ochotu Ruska ukončit válku, napsal Rakušan.

Na diplomacii záleží, zdůraznil Lipavský. „Dnes byl v Džiddě učiněn důležitý krok jak ke spravedlivému míru, tak k tomu, aby vydržel a neumožnil další agresi. Stejně důležité je, aby byli Ukrajinci vyslyšeni,“ dodal k jednání, které se uskutečnilo v Saúdské Arábii.

Výsledek dnešního americko-ukrajinského jednání, včetně návrhu na vyhlášení okamžitého 30denního příměří mezi Ukrajinou a Ruskem a obnovení bezpečnostní pomoci USA a sdílení zpravodajských informací napadené zemi, dnes uvítali dva nejvyšší představitelé Evropské unie.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa v totožném prohlášení, zveřejněném současně na síti X, uvedli: "Toto je pozitivní vývoj, jenž může být krokem ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu. Míč je nyní na ruské straně hřiště."

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvítal návrh příměří, s nímž Ukrajina souhlasila při dnešním jednání s delegací Spojených států a v saúdské Džiddě. Macron podle agentury Reuters zdůraznil, že nyní je na Rusku, aby boje ukončilo.

„Míč je nyní jednoznačně na straně Ruska,“ napsal Macron v příspěvku na síti X. „Francie a její partneři jsou i nadále odhodláni dosáhnout pevného a trvalého míru, který bude podpořen silnými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu,“ dodal francouzský prezident.

Rusko nevylučuje kontakty s představiteli Spojených států v následujících několika dnech. Státní agentuře TASS to dnes večer řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Americký prezident Donald Trump krátce před tím řekl, že se Američané setkají s Rusy ještě dnes nebo ve středu a sám chce tento týden hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Britský premiér Keir Starmer označil dnešní jednání delegací Spojených států a Ukrajiny v saúdské Džiddě jako průlom, nyní podle něj musí Rusko vyslovit souhlas s klidem zbraní. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina již oznámila, že souhlasí s americkým návrhem na 30denní plné příměří.

Americký prezident Donald Trump chce ještě tento týden hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu podle agentury Reuters dnes ještě řekl, že věří, že příměří mezi Ukrajinci a Rusy nastane v příštích dnech.

„Na tango jsou potřeba dva,“ řekl Trump. Ukrajina již souhlas s americkým návrhem na 30denní plné příměří vyslovila, podle USA je tak nyní „míč na straně Ruska“.

Americký prezident Donald Trump doufá, že Rusko bude s návrhem na 30denní příměří souhlasit. Podle agentury Reuters také řekl, že Američané se ještě dnes, případně ve středu setkají s ruskými představiteli. Ukrajina dnes po jednání s americkou delegací v saúdské Džiddě uvedla, že přijímá návrh USA na plné 30denní příměří.

Trump dnes podle Reuters rovněž řekl, že by znovu pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu. Schůzka obou prezidentů na konci února v sídle hlav USA skončila roztržkou.

Ukrajina přijímá americký návrh na 30denní plné příměří v bojích s Ruskem, považuje ho za pozitivní a je připravena takový krok učinit, uvedl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu. Reagoval na výsledky dnešního jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Zelenskyj zároveň poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za konstruktivnost rozhovoru během jednání. Ministr zahraničí USA Rubio podle agentur řekl, že návrh příměří nyní předá Rusku a míč je teď na jeho straně. Vyjádřil naději, že Rusko návrh přijme.

USA a Ukrajina se shodly, že co nejdříve uzavřou dohodu o rozvoji ukrajinského nerostného bohatství, sdělilo podle Reuters ministerstvo zahraničí USA.

Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na okamžité prozatímní 30denní příměří, podle Reuters to uvádí společné prohlášení USA a Ukrajiny. USA ihned obnoví bezpečnostní pomoc Ukrajině a opět s ní začnou sdílet zpravodajské informace, stojí dále v prohlášení.

Rozhovory mezi Spojenými státy a Ukrajinou o ukončení války na Ukrajině po osmi hodinách jednání v saúdskoarabské Džiddě stále pokračují, řekl agentuře AFP nejmenovaný americký představitel. Dnešní diskuze je dalším krokem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ve snaze ukončit válku, kterou 24. února 2022 zahájilo Rusko invazí do Ukrajiny. Před necelým měsícem se také v Saúdské Arábii konaly rozhovory mezi USA a Ruskem.

V Paříži dnes začalo třídenní strategické obranné fórum 34 šéfů armád podporujících Ukrajinu. Účastní se ho země EU i Severoatlantické aliance, včetně Japonska a Austrálie. Náčelníci štábů se dnes bez účasti tradičních spojenců z USA radí za zavřenými dveřmi, jak postupovat dál a převzít větší odpovědnost za výsledek války na Ukrajině vzhledem k nepředvídatelnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho sbližování s Moskvou. Informuje o tom agentura Reuters.

Uzavřené jednání šéfů armád bez USA je vzácným a možná bezprecedentním krokem, píše Reuters. Cílem rozhovorů je posoudit možnosti a kapacity k zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě příměří, včetně případných evropských mírových sil, a k udržení dlouhodobé vojenské síly Kyjeva.

Odpovědnost za rozsáhlý dronový útok na Moskvu nesou všechny státy, které nadále poskytují Ukrajině zbraně. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Při útoku na ruskou metropoli a její okolí v noci na dnešek zahynuli nejméně tři lidé a dalších asi dvacet utrpělo zranění. Rusko, které Ukrajinu v únoru 2022 vojensky napadlo, na ukrajinská města po celou dobu své agrese opakovaně útočí drony i raketami.

U společných půjček členských států EU na obranu je podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury důležitou otázkou, kdo by za takovou půjčku ručil. Stanjura to dnes uvedl v Bruselu po jednání unijních ministrů financí. Cílem Prahy je nezhoršit postavení České republiky, dodal ministr s tím, že vše bude potřeba posuzovat „případ od případu“.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden představila nový plán na přezbrojení Evropy nazvaný ReArm Europe. Ten by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.

Ukrajina v noci na dnešek podnikla rozsáhlý dronový úder na ruské hlavní město Moskvu. Místní se cítí otřeseni a mluví o příchodu války do Ruska, cituje jejich reakce agentura AFP. Do útoku považovaného za největší vzdušný úder proti Moskvě a okolí od začátku války v únoru 2022 se zapojilo přes 300 dronů. Podle ruských úřadů zahynuli tři lidé a dalších asi 20 utrpělo zranění. Ruský režim se snažil civilní obyvatelstvo i přes vojenskou propagandu a odvody vojáků držet stranou od ničivých dopadů války, zejména v metropoli a jejím sousedství.

Šest lidí zemřelo při ruském ostřelování ukrajinské Doněcké oblasti a dalších sedm bylo zraněno. Oznámil to gubernátor oblasti Vadym Filaškin.

Evropská unie by při financování programů na posílení své obrany a vojenského průmyslu měla podle části českých europoslanců hledat zdroje i ve stávajícím rozpočtu. Na dnešní plenární schůzi ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mluvila o možnosti půjček na tuto oblast až ve výši 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). Někteří čeští europoslanci však nové výdaje na obranu odmítají.

Dodávky ropy prostřednictvím ropovodu Družba na Slovensko byly pozastaveny. Oznámil to dnes podle agentury Reuters slovenský přepravce ropy Transpetrol. Dodal však, že ve večerních hodinách očekává obnovení dodávek. Zastavení dodávek ropovodem Družba zmiňuje rovněž Maďarsko, podle kterého je to důsledek ukrajinského dronového útoku, píše Reuters.

Firma Transpetrol podle Reuters uvedla, že dodávky byly zastaveny kvůli „technickým důvodům mimo území Slovenska“. Do Česka neteče ropa prostřednictvím ropovodu Družba již od minulého týdne. Rafinérská společnost Orlen Unipetrol v pondělí oznámila, že začíná využívat slíbenou ropu ze státních rezerv. 

Ruský prezident Vladimir Putin záměrně stanovil „maximalistické“ požadavky na území a neutralitu Ukrajiny, protože věděl, že budou pro Kyjev a evropské země pravděpodobně nepřijatelné, uvedli pro agenturu Bloomberg anonymní západní představitelé.

Polsko bude v roce 2027 moci vojensky vycvičit 100.000 dobrovolníků, řekl dnes polský premiér Donald Tusk podle agentury Reuters. Minulý týden bez dalších podrobností oznámil, že se jeho vláda chystá zavést systém pro to, aby každý muž mohl absolvoval základní vojenský trénink.

„Nejdůležitější věcí pro nás je, aby každý, kdo o to má zájem, se takového výcviku mohl zúčastnit nejpozději v roce 2026,“ řekl Tusk. Jde podle něho o „náročný, ale proveditelný úkol“. „V roce 2027 budeme mít možnost vycvičit 100.000 dobrovolníků. Jsem přesvědčený, že zájemců bude dostatek,“ řekl také polský premiér. Je podle něho důležité, aby Polsko kromě profesionálních vojáků a příslušníků teritoriální obrany mělo i armádu rezervistů.

Polsko se už roky připravuje na možné hrozby ze strany Ruska. Jeho aktivity v tomto ohledu zesílily poté, co Rusko před třemi lety na rozkaz prezidenta Vladimira Putina zahájilo invazi na Ukrajinu. 

Ruský vojenský soud poslal na 24 let za mříže sedmačtyřicetiletého Pjotra Žického za atentát na bývalého poslance ukrajinského parlamentu Oleha Carjova, uvedla dnes ruská a zahraniční média. Carjov byl postřelen a utrpěl vážná zranění, ale přežil.

Carjov byl svého času považován za adepta na místo šéfa loutkové vlády v Kyjevě, dosazené Ruskem po případné porážce Ukrajiny na počátku války, připomněla agentura Reuters a dodala, že Carjov tyto ambice popřel, když prohlásil, že zmíněná tvrzení mají velice málo společného s realitou.

Soud shledal Žického z Jalty na anektovaném Krymu vinným v šesti bodech, od vlastizrady přes absolvováním výcviku v teroristické činnosti až po pokus zavraždit veřejného činitele. Má také zaplatit pokutu 800.000 rublů (asi 214.000 Kč), napsal server Mediazona.

Podle ukrajinského generálního štábu byla při dnešním útoku na Moskevskou oblast zasažena Moskevská rafinérie, která je schopna ročně zpracovat 11 milionů tun ropy a ze 40 až 50 procent pokrývá poptávku po benzinu a naftě v ruském hlavním městě. Výbuchy se ozývaly také v blízkosti stanice Stalnoj Koň v Orlovské oblasti, která je součástí infrastruktury ropovodu Družba a hraje důležitou roli při dodávkách ropy do terminálu v přístavu Usť-Luga v Leningradské oblasti, uvedl také ukrajinský generální štáb. Toto tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Evropští poslanci dnes souhlasili s plánem podpory, díky kterému by Moldavsko mohlo dostat až 1,9 miliardy eur (47,5 miliardy korun) od Evropské unie. Finance mají Moldavsku pomoci s prováděním reforem, posílením právního státu a odolnosti vůči vnějším zásahům a rovněž vyrovnat se s negativními dopady, kterým země čelí kvůli ruské válce na Ukrajině. 

Moldavsko je podle evropských představitelů vystaveno zvýšenému tlaku ze strany Ruska, například zásahům do loňských prezidentských voleb, které však nakonec vyhrála prounijní prezidentka Maia Sanduová. „Moldavsko čelilo bezprecedentnímu pokusu o destabilizaci,“ řekla v pondělní rozpravě eurokomisařka Marta Kosová. Podle europoslance a zpravodaje Siegfrieda Mureșana země potřebuje od EU rychlou pomoc.

Drtivá většina Ukrajinců, 87 procent, si myslí, že se Rusko nespokojí s tím, co už na Ukrajině okupuje. Dvě třetiny Ukrajinců se domnívají, že ruským cílem je zničit ukrajinský stát a ukrajinský národ, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie (KMIS).

Sociologové zaznamenali, že ve všech ukrajinských regionech drtivá většina dotázaných - od 80 procent na východě a jihu země až po 90 procent na západě a ve středu Ukrajiny - počítá s tím, že se Rusko nezastaví na již okupovaných ukrajinských územích.

Ukrajina je připravena jednat o ukončení války, prohlásil vedoucí ukrajinské delegace, šéf ukrajinské prezidentské kancelář Andrij Jermak při příchodu na dnešní jednání s americkými představiteli v Džiddě v Saúdské Arábii. „Jsme připraveni udělat vše pro dosažení míru,“ citovala ukrajinského představitele agentura AFP.

Jermak dříve naznačil, že prioritami je ochrana ukrajinských zájmů, jasná vize ukončení války s Ruskem a efektivní spolupráce s americkými partnery. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a to i díky pomoci Západu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se v zasedacím sále usmíval do kamer, zatímco na protější straně stolu seděli ukrajinští představitelé, jejichž tváře nevyjadřovaly žádné emoce, popsala agentura AP atmosféru v luxusním hotelu, kde se schůzka koná. Na místě je i ministr zahraničí hostitelské země, dodala.

Ruská vojska během ofenzívy v Kurské oblasti na západě Ruska, kam počátkem srpna vpadly ukrajinské jednotky, osvobodila 12 obcí a více než 100 kilometrů čtverečních území, uvedlo dnes na sociální síti ruské ministerstvo obrany. Jde asi o čtvrtinu území, které ukrajinské síly podle ruského velení donedávna v Kurské oblasti ovládaly. 

Agentura Reuters, která z vyjádření ministerstva citovala, poznamenala, že toto tvrzení o situaci na bojišti nemohla nezávisle ověřit. Připomněla, že výpad, při kterém ukrajinské síly zpočátku ovládly více než 1300 kilometrů čtverečních, byl nejvážnějším útokem na ruské území od invaze vojsk nacistického Německa na Sovětský svaz v roce 1941. Kyjev se tak snažil získat trumfy pro jednání s Ruskem a také přimět Moskvu k přesunu sil z východu Ukrajiny na západ Ruska. Nyní se ale ruská vojska svým útokem snaží obklíčit tisíce ukrajinských vojáků v Kurské oblasti.