„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Jednu oběť a deset raněných si dnes vyžádalo ruské bombardování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedla ukrajinská prokuratura. Stalo se tak poté, co třiasedmdesátiletá žena, kterou záchranáři vyprostili z ruin v těžkém stavu, v nemocnici podlehla těžkým zraněním.

Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov nejprve informoval o dvou zabitých a třech zraněných poté, co ruská bomba dopadla poblíž místní tržnice, později však upřesnil, že informace o obětech nebyly potvrzeny. Úřady následně informovaly o postupně zvyšujícím se počtu zraněných.

Ukrajinská policie odhadla, že Rusové použili k útoku na Kupjansk leteckou bombu ODAB-1500, patřící mezi termobarické zbraně, které pracují na principu výbuchu aerosolového oblaku paliva smíšeného se vzduchem a následné mohutné tlakové vlny. V blízkosti výbuchu se ocitli místní civilisté, zranění většinou utrpěly ženy.

Agenti ruské tajné služby FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, zadrželi v Moskvě bývalého náměstka ministra energetiky Anatolije Janovského. Souvisí to s případem podvodů v uhelném průmyslu, ve kterém ostatní podezřelí vypovídali proti exnáměstkovi, napsal dnes list Kommersant. Později informoval i o zatčení stávajícího náměstka ministra energetiky Sergeje Močalnikova, který rovněž figuruje v Janovského případu a kterého vyšetřovatelé podezírají ze zneužití pravomocí.

„Přímé škody v případu představují půl miliardy rublů (asi 120 milionů Kč), nepřímé 12 miliard (asi 2,9 miliardy Kč),“ napsal deník. Devětačtyřicetiletý Močalnikov, který je náměstkem od předloňského roku, podle listu přistoupil na spolupráci s vyšetřovateli, a ti proto navrhují, aby zůstal v domácím vězení. V aféře bývalého a současného náměstka jde podle agentury Interfax o podvody spáchané při uzavírání uhelných dolů.

„Ve válce nezvítězí ten, kdo páchá zločiny, ničí a deportuje děti,“ zareagoval podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na zatykač, který vydal Mezinárodní trestní soud na Putina kvůli odvlékání dětí z okupovaných území do Ruska. Zatímco na „putinském summitu“ se řeční o nepřípustnosti eskalace, k frontě mezitím mohou přesouvat severokorejské vojáky, upozornil Zelenskyj. Ve válce ale podle něj nakonec zvítězí ten, kdo dokáže semknout země světa na základě lidských hodnot a Charty OSN.

Takhle přežívají ukrajinští vojáci ve městě Časov Jar v Doněcké oblasti. 

Ruští poslanci dnes v prvním čtení schválili návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled pro další dva roky, uvedla ruská média. Návrh počítá se zvýšením obranných výdajů v příštím roce o 30 procent, napsala agentura AFP, která připomněla, že v letošním roce výdaje Ruska na armádu vzrostly o 70 procent. Příští rok tak mají být na obranu a bezpečnost vynaloženy dvě pětiny výdajů ruského rozpočtu, a to bez započtení řady položek, vedených jako tajné, dodala AFP.

Pro návrh tříletého rozpočtu na roky 2025 až 2027 hlasovalo 314 poslanců, 78 se zdrželo a jediný hlasoval proti. Druhé čtení má následovat zřejmě 14. listopadu. Po schválení rozpočtu poslanci bude zapotřebí, aby zákon schválili ruští senátoři a podepsal prezident Vladimir Putin.

Návrh počítá s tím, že rozpočty v příštích třech letech budou hospodařit s deficitem. Schodek má v příštím roce činit 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2026 stoupne na 0,9 procenta a v roce 2027 to bude činit 1,1 procenta HDP, napsal list Kommersant.

Takhle ukrajinský obránce sám odrazil útok Rusů. Snímek sdílel Anton Gerasčenko, bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra. 

Přibližně 2000 severokorejských vojáků se po výcviku přesouvá na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nyní nachází asi 3000 severokorejských vojáků.

Důkazy o vyslání Severokorejců do Ruska má i NATO. „Pokud by tyto jednotky byly určeny k bojům na Ukrajině, znamenalo by to významnou eskalaci severokorejské podpory nezákonné války vedené Ruskem,“ uvedla ve středu mluvčí aliance Farah Dakhlallahová.

O severokorejských vojácích v Rusku hovoří i vysocí představitelé Spojených států a německé ministerstvo zahraničí si kvůli tomu předvolalo chargé d'affaires KLDR. Polský prezident Andrzej Duda a jeho jihokorejský protějšek Jun Sok-jol dnes důrazně odsoudili vyslání Severokorejců do Ruska, což může podle nich ohrozit globální bezpečnost.

Počet lidí, kteří dnes ráno utrpělo zranění při ruském bombardování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny se vyšplhal na devět, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Původně uváděl dva mrtvé a tři raněné poté, co ruská bomba dopadla poblíž místní tržnice, později však upřesnil, že informace o obětech nebyly potvrzeny.

„Z devíti zraněných ve věku od 40 po 71 let museli být čtyři převezeni do nemocnice, jedna osoba je ve vážném stavu,“ dodal Syněhubov.

Ukrajinská policie odhadla, že Rusové použili k útoku na Kupjansk leteckou bombu ODAB-1500, patřící mezi termobarické zbraně, které pracují na principu výbuchu aerosolového oblaku paliva smíšeného se vzduchem a následné mohutné tlakové vlny. V blízkosti výbuchu se ocitli místní civilisté, zranění většinou utrpěly ženy.

Ukrajinský velvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran dnes vyzval Bratislavu, aby v souvislosti s ruskou agresí vůči jeho zemi zůstala na správné straně dějin. Nynější slovenská vláda dříve například zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a premiér Robert Fico opakovaně kritizoval strategii západních zemí ohledně války na Ukrajině.

„Dokud pokračuje ruská agrese, apeluji na vás, abyste byli s námi, abyste byli na naší straně a abyste byli na správné straně historie a dějin. Prostřednictvím pomoci Ukrajině společně obnovujeme mír a stabilitu na celém evropském kontinentu,“ řekl Kastran v proslovu při symbolickém předání 18 slovenských sanitek Ukrajině. Zároveň ocenil tuto formu humanitární pomoci.

Podle Kastrana by Slovensko v blízké době mělo poskytnout Ukrajině také další balík pomoci, jehož součástí budou odminovací systémy slovenské výroby a také stroje na zemní práce.

Západ využívá Ukrajinu k vytvoření kritického ohrožení bezpečnosti Ruska a ignoruje ruské životní zájmy, prohlásil dnes na summitu skupiny BRICS v ruské Kazani Vladimir Putin. „Západ se snaží na ukrajinském bojišti uštědřit Rusku strategickou porážku, ale tyto kalkulace jsou iluzorní,“ prohlásil dále Putin, na jehož rozkaz ruská vojska předloni v únoru vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

„Ukrajinu využívají k vytvoření kritických hrozeb pro bezpečnost Ruska. Ignorují při tom naše životní zájmy, spravedlivé obavy ohledně porušování práv rusky hovořících lidí a nyní už vůbec neskrývají cíl uštědřit naší zemi strategickou porážku,“ prohlásil na adresu západních států Putin podle agentury Interfax. Ruský prezident označil západní kalkulace za „iluzorní“, vyplývající podle něj z neznalosti dějin Ruska a ignorování jednoty, síly semknutosti ruského lidu.

Ukrajinští vojáci podle tamního generálního štábu odrazili čtyři útoky v Chersonském směru. Okupanti měli útočit především v prostoru obce Hola Prystan v deltě Dněpru.   

Charkovská oblastní správa nepotvrdila předchozí informaci lokálních médií o mrtvých u Kupjanska! 

„Zpod trosek byla vyproštěna žena ve vážném stavu,“ uvedla v prohlášení pro televizi Kanal 24. Tisková mluvčí regionální administrativy sdělila i aktuálně potvrzený počet zraněných osob: 4. 

Tři lidé zřejmě nepřežili dnes ráno úder okupačních sil nedaleko ukrajinského města Kupjansk v Charkovské oblasti. Dva další pak měli utrpět vážná zranění. Informovala o tom místní média. „Kolem 10:00 Rusové udeřili v blízkosti obchodu a místního tržiště,“ napsal server Nakipilo.Charkov 

Ruští poslanci dnes schválili dohodu o strategickém partnerství s KLDR. Informovaly o tom tiskové agentury. Děje se tak na pozadí zpráv o vyslání severokorejských vojáků do Ruska a jejich přípravě na nasazení do války proti Ukrajině.

Diktátoři obou zemí Vladimir Putin a Kim Čong-un podepsali vzájemný obranný pakt během Putinovy červnové návštěvy Pchjongjangu. Rusko a Severní Korea prohloubily spolupráci po rozpoutání války proti Ukrajině. Jižní Korea a Ukrajina tvrdí, že severokorejští vojáci se připravují k nasazení ve válce, aby podpořili Rusko, připomněla agentura Reuters.

"Dohoda v plné míře přihlíží ke vzniklé geopolitické situaci a povyšuje vztahy mezi Ruskem a Severní Koreou na novou, spojeneckou úroveň," prohlásil šéf zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Leonid Sluckij. 

Polsko a Jižní Korea se v reakci na severokorejské vojenské angažmá na straně Ruska dohodly na užší vojenské spolupráci. Na setkání prezidentů Juna Sok-jola a Andrzeje Dudy v Soulu došlo také k dohodě, že je potřeba odsoudit jaderný a raketový program KLDR. „Zejména jsme se shodli na tom, že vyslání severokorejských vojsk do Ruska, které je přímým porušením Charty OSN a rezolucí Rady bezpečnosti OSN, je provokací, která ohrožuje globální bezpečnost nejen na Korejském poloostrově a v Evropě,“ řekl po jednání Jun. 

Jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjun označil severokorejské vojáky bojující na straně Ruska proti Ukrajině za žoldáky a potravu pro děla. Řekl to na zasedání vojenského výboru tamního parlamentu, na kterém tajná služba odhalila, že 3000 vojáků KLDR má bojovat v ruských uniformách na straně agresora. Informovala o tom jihokorejská tisková agentura Yonhap. „Když jsou vojáci vysláni do zahraničí, obvykle zachovávají strukturu velení své země a hrdě vykonávají činnost se svou vojenskou uniformou, insigniemi a vlajkou. Severní Korea se maskuje ruskou uniformou a jedná pod ruským vojenským velením bez jakýchkoli operačních pravomocí,“ řekl Kim. „Jsou tam považováni za pouhý žoldnéřský kanónenfutr,“ dodal. 

Rusko podle ukrajinského letectva v noci zaútočilo na Ukrajinu dvěma řízenými střelami X-22 z letounů Tu-22M3 letícími nad Černým mořem, dvěma řízenými střelami X-59 ze vzdušného prostoru ruské Brjanské oblasti a 50 údernými drony Shahed íránské výroby a dalšími drony, jejichž původ se nepodařilo určit, ze směrů Orel, Kursk a Krym.

„Letecký útok byl odražen letectvem, protiletadlovými raketovými jednotkami, jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami,“ uvedly na Telegramu vzdušné síly. „K 8:30 hod. (7:30 v Česku - pozn.red.) bylo potvrzeno 40 sestřelených nepřátelských bezpilotních letounů. Kromě toho bylo zlikvidováno 7 ruských bezpilotních letounů, z toho 1 ve vzdušném prostoru Ukrajiny, a další 2 byly obráceny zpět směrem do Ruska a Běloruska,“ doplnilo ukrajinské letectvo. 

Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu. Vyjádřil se tak v rozhovoru s britskou stanicí BBC na okraj summitu rozvíjejících se ekonomik uskupení BRICS v ruské Kazani, jehož členem by se Bělorusko pod Lukašenkovým vedením rádo stalo.

Šéf jihokorejských zpravodajců řekl, že ruští instruktoři mají vysoké mínění o morálce a fyzické síle severokorejských vojáků, ale zároveň si myslí, že nakonec utrpí těžké ztráty na životech kvůli nezkušenostem s moderní válkou. Rusko mimo jiné rekrutuje velké množství tlumočníků.

Jiný představitel americké administrativy dnes podle Reuters uvedl, že by Moskva mohla Severokorejce vyslat na východ Ukrajiny nebo do ruské Kurské oblasti, kde od srpna pokračuje ukrajinská přeshraniční vojenská operace. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov už v úterý řekl, že by vojáci KLDR měli zamířit do Kurské oblasti, aby tam pomohli ruským jednotkám.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Vladimir Putin a další světoví vůdci na summitu BRICKS. Podívejte se na aktuální snímky.

Prezident Biden oznámil, že USA poskytnou Ukrajině půjčky za 20 miliard dolarů, které budou spláceny výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. „Ukrajina nyní může dostat pomoc, kterou potřebuje, aniž by to zatížilo daňové poplatníky. Tyto půjčky podpoří ukrajinský národ při obraně a obnově jejich země,“ uvedl Biden v prohlášení. „A naše úsilí to říká jasně: tyrani se budou zodpovídat za škody, které způsobí,“ dodal.

Skupina zemí G7 významně pokročila se zajišťováním půjčky Ukrajině v celkové výši 50 miliard dolarů (1,17 bilionu korun), která bude kryta výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Spojené státy plánují v rámci tohoto balíku poskytnout 20 miliard dolarů (469 miliard Kč), potvrdil dnes mluvčí Bílého domu. Informovala o tom agentura AP.

Plzeňská společnost ŠMT (dříve Škoda Machine Tool) dodá ve druhé polovině příštího roku na Ukrajinu tři obráběcí stroje. Dva speciální soustruhy a jednu horizontální vyvrtávačku si objednal strojírenský výrobce v Užhorodské oblasti v západní části země. Kontrakt se pohybuje řádově ve vyšších jednotkách milionů eur (v přepočtu až ve stovkách milionů korun). ČTK to dnes řekla Šárka Chytrá z marketingu firmy. ŠMT je podle svého webu jedním z nejvýznamnějších světových výrobců strojů na obrábění kovových, nekovových a kompozitních materiálů.

Tři mobilní pracoviště ochrany knižní kultury Archa pomohou k záchraně kulturního dědictví Ukrajiny. Memorandum o vzájemné spolupráci a darovací smlouvu k mobilnímu pracovišti ochrany knižní kultury dnes podepsali zástupci Národní knihovny České republiky, Národní knihovny Jaroslava Mudrého v Kyjevě a Ukrajinské knihovnické asociace. Archa I. zaměřená na záchranu písemného dědictví Ukrajiny by měla dorazit na Ukrajinu letos v prosinci.

Rusko čelí kvůli sankcím nedostatku letadel, což mu znemožňuje zajistit v plném rozsahu služby na domácím trhu. Moskva se proto obrací na letecké společnosti ze zemí ve Střední Asii, aby v Rusku pomohly zajistit v Rusku vnitrostátní lety, a uspokojit tak rostoucí poptávku po cestování letadlem. Uvedla to dnes agentura Reuters. Moskva se v této souvislosti obrátila na vlády několika zemí, včetně Kazachstánu.

Na podporu zdravotnických projektů na Ukrajině vláda uvolnila 20 milionů korun v rámci programu Medevac. Pomohou s vybavením nemocnic pečujících o raněné z konfliktu s Ruskem či rehabilitacemi onkologických pacientů. O souhlasu kabinetu informovalo ministerstvo vnitra, které program spravuje.

„Ukrajinské zdravotnictví je extrémně zatížené následky ruské válečné agrese. Proto podpoříme aktivity na vybavení zatížených nemocnic, které léči raněné, obnovu zdravotnického systému, ale třeba i na rehabilitaci onkologických pacientů,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Členské státy EU dnes formálně schválily poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur ( (884 miliard korun). Splátky mají být hrazeny z výnosů ze zmrazeného ruského majetku. O ukončení takzvané písemné procedury informovalo na sociální síti X maďarské předsednictví v Radě EU.

„Po úspěšném uzavření písemné procedury dnes Rada EU přijala balíček finanční pomoci Ukrajině, včetně mimořádného úvěru na makrofinanční pomoc (MFA) ve výši až 35 miliard eur a mechanismu úvěrové spolupráce, který podpoří Ukrajinu při splácení půjček až 45 miliard eur poskytnutých EU a partnery z G7,“ uvedlo maďarské předsednictví.

Ruské ministerstvo zahraničí a summit zemí BRICS, který se koná v ruské Kazani, se staly terčem masivních kybernetických útoků. Podle ruské státní agentury TASS to dnes oznámili vysoce postavení ruští činitelé, podle nichž jsou útoky prováděny ze zahraničí.

„Dnes ráno začal masivní kybernetický útok ze zahraničí na infrastrukturu oficiálních webových stránek, portálu ruského ministerstva zahraničí,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová s tím, že útok nejspíše souvisí se summitem BRICS, který Rusko nyní pořádá.

Jihokorejci protestují proti rozhodnutí své vlády dodat Ukrajině smrtící zbraně. Podívejte se na nové snímky.

Státy NATO mají „důkazy o rozmístění severokorejských jednotek v Rusku. Pokud by tyto jednotky byly určeny k bojům na Ukrajině, znamenalo by to významnou eskalaci severokorejské podpory nezákonné války vedené Ruskem,“ uvedla mluvčí NATO Farah Dakhlallahová.

Severní Korea vyslala do Ruska dalších 1500 svých vojáků, uvedl dnes šéf jihokorejské zpravodajské služby Čo Te-Jong. O stejném počtu mužů, kteří z KLDR dorazili do Moskvy, hovořila jihokorejská rozvědka už minulý týden. Podobně se dnes vyjádřil i americký ministr obrany Lloyd Austin. 

Šéf Pentagonu, který dnes jedná v Římě, uvedl, že existují důkazy o tom, že severokorejské jednotky byly v Rusku. „Co tam přesně dělají? To ještě uvidíme,“ řekl podle listu The Washington Post.

Rusko a Írán brzy podepíší dohodu o strategickém partnerství, řekl ruský prezident Vladimir Putin k dnešní schůzce se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v Kazani.

Írán vystupuje jako spojenec Moskvy v ruské agresi proti Ukrajině. Ruským vojskům mimo jiné dodal drony Šáhed, používané k útokům na Ukrajinu. Rusko na oplátku začalo podle médií Íránu poskytovat moderní systémy protivzdušné obrany a připustilo, že s Teheránem spolupracuje i „v těch nejcitlivějších oblastech“.

„Brzy budeme moci dosažené výsledky upevnit novou velkou mezinárodní smlouvou o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem,“ řekl Putin s tím, že s Pezeškjánem chce dnes jednat také o situaci na Blízkém východě, v Sýrii a v Zakavkazsku.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes na summitu BRICS v ruské Kazani vyzval k deeskalaci bojů na Ukrajině. Indický premiér Nárendra Módí se vyslovil pro diplomatické řešení konfliktu. Obě země přitom ale dosud odmítají odsoudit Rusko za invazi na Ukrajinu, píší agentury.

„Ukrajinská krize se vleče. Musíme dodržovat tyto tři zásady: žádné rozšiřování bojišť, žádná eskalace bojů a žádné provokace z obou stran, aby se situace co nejrychleji uklidnila,“ řekl podle agentury AFP čínský prezident.

„Podporujeme dialog a diplomacii, ne válku,“ uvedl podle agentury AP Módí s tím, že je Indie ochotna sehrát jakoukoliv roli na podporu míru a stability.

Německé státní zastupitelství obžalovalo Rusa z vraždy dvou ukrajinských vojáků, kteří se v bavorském Murnau am Staffelsee zotavovali z válečných zranění. Podle prokuratury byl důvodem letošních vražd nožem vypjatý ruský nacionalismus obžalovaného a spory o válku na Ukrajině.

Sedmapadesátiletý obžalovaný, který v Německu žije od začátku 90. let, podle obžaloby ukrajinské vojáky ve věku 23 a 36 let zabil v dubnu poblíž nákupního centra ve 12tisícovém Murnau. Jeho činu předcházel spor o situaci na Ukrajině, po němž se podle prokuratury Rus cítil „raněn ve své národní hrdosti“.

„Jako stoupenec přehnaného ruského nacionalismu bezvýhradně podporuje ruskou agresivní válku proti Ukrajině,“ uvedlo státní zastupitelství, podle něhož se trojice zběžně znala a před vraždou spolu pila alkohol. Soud v Mnichově, kde je Rus ve vazbě, teď musí rozhodnout, jestli zahájí proces.

Prioritou navržené šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové bude posílení bezpečnosti a obrany Evropské unie. Chce se ale rovněž zabývat naléhavými globálními problémy, jako je ruská válka proti Ukrajině. Bývalá estonská premiérka to napsala v odpovědích na dotazy europoslanců. Všechny navržené členy Evropské komise, kromě její šéfky Ursuly von der Leyenové, nyní čekají veřejná slyšení před jednotlivými výbory EP, která budou probíhat od 4. listopadu. Kallasová, která má být zároveň výkonnou místopředsedkyní EK, před europoslance předstoupí až poslední den, v úterý 12. listopadu.

„V násilném, nestabilním a nebezpečném světě, kde jsou demokracie, právní stát a lidská práva neustále ohroženy, musí hrát Evropská unie mimořádně důležitou roli bojovníka za tyto hodnoty a ochránce mezinárodního řádu,“ napsala Kallasová v odpovědích, které mají celkem 21 stránek. 

Ruská vojska na východě Ukrajiny dobyla obce Serebrjanka u Bachmutu a Mykolajivka u Kramatorska v Doněcké oblasti, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany.

Více než tři desítky zemí vyjádřily přání připojit se ke skupině rozvíjejících se ekonomik BRICS, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na summitu organizace v Kazani. Uvedl, že skupina při vrcholné schůzce bude jednat o svém rozšíření, které by se ale nemělo projevit ve snížení efektivity uskupení.

„Bezpochyby by nebylo správné ignorovat bezprecedentní zájem zemí globálního Jihu a Východu o posílení kontaktů s BRICS. Přitom je nezbytné zachovat rovnováhu a nepřipustit snížení efektivity BRICS,“ řekl Putin podle ruské státní agentury TASS na úvod dnešního jednání.

Gruzínské úřady zadržely česko-britského novináře Raye Baseleye, který se pravidelně věnuje situaci na Ukrajině i v Gruzii. Informoval o tom dnes web CNN Prima News. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake ČTK sdělil, že se velvyslanectví v Tbilisi případu věnuje. Konzulka mimo jiné odeslala na gruzínské ministerstvo zahraničí oficiální nótu s žádostí o současné místo pobytu Baseleye a o důvod jeho zadržení a odepření vstupu do země.

Baseley, který spolupracuje například s webem Forum24, o svém zadržení informoval v úterý na síti X. „Dnes v 19:30 (gruzínského času) mi bylo odepřeno vstoupit do Gruzie bez zdůvodnění či dalšího vysvětlení. Je to nepřijatelné. Ani místní pohraniční stráž neví, proč mi nebyl dovolen vstup,“ uvedl.

Za poslední den ztratil protivník 1460 lidí, 9 tanků, 30 obrněných vozidel, 85 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Moldavsko je Evropa. Tentokrát vám to, Rusáci, nevyšlo,“ glosuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, moldavské referendum o směřování k Evropské unii ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).

Ruská obrana během noci zničila 14 ukrajinských bezpilotních letounů, čtyři nad Rostovskou oblasti a deset nad anektovaným Krymem, jakož i čtyři ukrajinské námořní drony, tedy bezposádková dálkově ovládaná plavidla, plující ke Krymu, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 57 z 81 nepřátelských dronů typu Šáhed, které Rusko proti Ukrajině vypustilo. Dalších 15 ruských dronů se zřítilo, uvedlo dnes ráno ukrajinské letectvo.

Generální tajemník OSN António Guterres se má ve čtvrtek setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přicestoval do Kazaně na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS. Guterres má s Putinem na první schůzce od dubna 2022 jednat o situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a o vývoji na Blízkém východě.

V Kazani se od úterka koná třídenní summit mezivládní organizace BRICS, která je považována za konkurenta skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. BRICS sdružuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku a od letoška další země, včetně Íránu či Spojených arabských emirátů. Do Kazaně podle médií dorazili vůdci desítek zemí, což podle komentátorů svědčí o neúspěchu západních snah o izolaci Ruska.

Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) naplní do konce roku cíl dodat ve své iniciativě Ukrajině 500 000 kusů velkorážové munice. Dodávky by pak měly pokračovat kontinuálně, řekl Fiala v rozhovoru s ČTK. Vyslovil se pro další vojenskou podporu Ruskem napadené země, která musí zahrnovat i pomoc s energiemi přes letošní zimu, protože Rusko útočí zcela záměrně na energetickou infrastrukturu.

Počet obyvatel Ukrajiny se od začátku rozsáhlé ruské invaze v roce 2022 snížil o deset milionů, tedy asi o čtvrtinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla představitelka OSN Florence Bauerová, podle níž stojí za úbytkem populace útěk uprchlíků z vlasti před boji, prudce klesající porodnost a válečná úmrtí.

„Porodnost prudce poklesla a v současné době se pohybuje kolem jednoho dítěte na ženu, což je jedna z nejnižších hodnot na světě,“ uvedla na tiskové konferenci v Ženevě Bauerová z Populačního fondu OSN (UNFPA), kde vede sekci pro východní Evropu. K udržení stabilní populace je podle Reuters zapotřebí porodnost 2,1 dětí na ženu.

Zákon zřejmě prodlouží možnost snížit daňový základ u daně z příjmů u jednotlivců i firem až o 30 procent o poskytnuté dary na zákonem stanovené účely. Počítá s tím pozměňovací návrh k takzvanému Lex Ukrajina, který především upravuje prodlužování dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Návrh prodlužuje i daňové úlevy související s podporou Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků před válkou. Počítá s tím pozměňovací návrh poslance ODS Vojtěcha Munzara obsažený v usnesení sněmovního bezpečnostního výboru.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Sněmovna zřejmě schválí novelu o mechanismu prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí v souladu s EU. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit, jsou ekonomicky soběstační a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Normu dnes poslanci poslali do závěrečného kola projednávání. Koaliční poslanci navrhli předlohu doplnit o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za niž by měl hrozit jeden rok až 15 let vězení.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Šéf polské diplomacie dnes řekl, že prokuratura přišla „se silnými důkazy“ o tom, že v Polsku se stal pokus o diverzní akci, za kterým byly cizí tajné služby. Jistý občan Ukrajiny se podle Sikorského přiznal, že ve Vratislavi na příkaz Ruska chystal žhářský útok. Polsko ví o dalších ruských plánech na takové útoky, uvedl šéf polské diplomacie.

S varováním v reakci na uzavření ruského konzulátu v Poznani přišla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová, která Polsku slíbila „bolestnou odpověď“.

Magazín Newsweek dnes s odvoláním na jihokorejské představitele napsal, že KLDR do Vladivostoku na východě asijské části Ruska už v září vyslala své vojenské piloty. To může souviset s výcvikem Severokorejců na ruské vojenské letouny, které Rusko KLDR dodalo. Podle Newsweeku nelze rovněž vyloučit, že Rusko, které má nedostatek pilotů, požádalo KLDR o výpomoc.

Snímky z Kyjeva: V centru města mohou místní obdivovat výstavu zničené ruské vojenské techniky.

Čínský prezident Si Ťin-pching si dnes po jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem na okraj summitu mezivládní organizace BRICS v ruské Kazani pochvaloval pevnost vzájemných vztahů obou zemí v časech „mezinárodního chaosu“, píše agentura AFP. Putin se Siem podle vyjádření Moskvy jednal mimo jiné o válce na Ukrajině a dalších plánech na spolupráci, píše agentura Reuters.

Čína a Rusko soustavně prohlubují strategickou koordinaci a spolupráci v mnoha ohledech, uvedl Si. Vztahy Moskvy a Pekingu podle něj „přispěly k blahu čínského a ruského národa a významně přispěly k obraně mezinárodní rovnosti a spravedlnosti“.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski nařídil uzavřít ruský konzulát v Poznani na západě země. Učinil tak v reakci na sabotáže včetně žhářských útoků, za kterými podle něj stála Moskva, napsala dnes agentura AP. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová postup Polska označila za nepřátelský akt. Poznamenala, že Varšava může očekávat bolestnou odpověď.

Jihokorejská tajná služba minulý týden uvedla, že KLDR přesunula na ruský Dálný východ na 1500 příslušníků speciálních sil, aby na tamních vojenských základnách podstoupili výcvik pro boj na Ukrajině. Celkově chce podle ní Pchjongjang vyslat na podporu Ruska na 12.000 vojáků.

O počtu až 12.000 severokorejských vojáků, kteří se připravují k účasti ve válce po ruském boku, dnes hovořil i Zelenskyj. „Je to výzva, ale víme, jak na ni reagovat. Je důležité, aby se partneři před touto výzvou neschovávali,“ řekl.

Rusko si předvolalo německého velvyslance na protest proti otevření taktického velitelství NATO pro Baltské moře v Rostocku na severu Německa. Dnes to podle agentury TASS oznámilo ruské ministerstvo zahraničí, které kvůli rozšiřování infrastruktury Severoatlantické aliance na území někdejší Německé demokratické republiky (NDR) pohrozilo následky. Německé ministerstvo zahraničí podle veřejnoprávní stanice NDR záležitost považuje za nedorozumění, neboť velitelství nespadá pod NATO, ale je německým štábem.

Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin dnes rezignoval kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu, kdy si úředníci obstarávali falešná potvrzení o invaliditě, aby se vyhnuli vojenské službě. Informovala o tom agentura Reuters. Funkci dal Kostin k dispozici po jednání národní bezpečnostní a obranné rady, na které ukrajinští činitelé diskutovali o tom, jak proti korupci zakročit. Kostinovým úřadem nedávno otřásla série obvinění týkající se desítek místních představitelů prokuratury včetně samotných státních zástupců.

„Generální prokurátor musí převzít politickou odpovědnost za situaci v orgánech ukrajinské prokuratury,“ napsal na sociálních sítích po jednání rady ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce poté Kostin oznámil, že odstupuje.

Lidé by měli prokázat větší sebedisciplínu a nešířit ruskou propagandu. Dnes to po setkání s českými europoslanci ve Štrasburku prohlásil český vládní koordinátor pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn. Podle něj se Rusko snaží rozštěpit společnosti v Evropské unii a nabourat se do jejich demokratické debaty. Politici by pak měli prokázat pud sebezáchovy a nešířit propagandu namířenou proti zájmům České republiky, řekl Foltýn, který se ve své funkcí zabývá dezinformacemi a jehož výroky už v minulosti vyvolaly kritiku.

Rusko se podle Foltýna snaží nabourat do fungování demokracie, jejíž součástí podle něj je „permanentní kritika vlády a toho, co dělají politici“. Cílem tohoto narušování podle něj je „znemožnit možnost se dohodnout“ a štěpit společnost. „Člověk by tudíž měl mít dost sebedisciplíny, aby odolal potřebě multiplikovat ruskou propagandu,“ uvedl Foltýn. Politikové by podle něj měli prokázat pud sebezáchovy, jelikož cílem ruského snažení je narušit fungování demokratických institucí.

Pouze Spojené státy mohou svým souhlasem se vstupem Ukrajiny do NATO překonat dosavadní odpor Německa v této věci, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se rozhodne až po amerických volbách 5. listopadu, informovala agentura AP.

Zelenskyj připustil, že na vstupu Ruskem napadené země do Severoatlantické aliance - klíčovém bodě jeho takzvaného plánu vítězství, který představil minulý týden - nepanuje mezi západními lídry shoda. Podle něj Francie, Británie a Itálie projevily známky podpory vstupu, zatímco Německo vyjadřuje výhrady.

"Po volbách doufáme v pozitivnější reakci ze strany USA - ne kvůli změně prezidenta, ale proto, že Spojené státy se nyní soustředí na volby, a domnívám se, že jakákoliv ostrá prohlášení ze strany USA by dnes mohla být nevhodná nebo s sebou nést rizika. Myslím, že nechtějí zbytečná rizika," řekl Zelenskyj novinářům. "Je mi zcela jasné, že všichni hlavní partneři, zejména v období voleb, se budou bát reakce Ruska," dodal.

S válkou je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl dnes na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.

Vztahy mezi Ruskem a Indií jsou strategickým partnerstvím. Ruský prezident Vladimir Putin to dnes řekl indickému premiérovi Naréndrovi Módímu na okraj právě začínajícího třídenního summitu mezivládního uskupení BRICS v ruské Kazani. Módí podle agentury AFP vyzval k urychlenému návratu k míru na Ukrajině.

"Rusko-indické vztahy představují zvláště privilegované strategické partnerství a nadále se aktivně rozvíjejí," řekl Putin v krátkém prohlášení, které odvysílala ruská televize.

Británie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 2,26 miliardy liber (68,5 miliardy korun) v rámci ohlášeného balíku skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který má být kryt výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Britský ministr obrany John Healey uvedl, že peníze mají sloužit výhradně na vyzbrojení ukrajinské armády.

„I ve třetím roce ruské agresivní války zůstává podpora napadené Ukrajiny klíčovou prioritou nově zvoleného Evropského parlamentu. Mám velkou radost z dnes schválené půjčky pro Ukrajinu, která bude financována zmrazenými ruskými aktivy," řekla k půjčce Ukrajině europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která na jejím návrhu pracovala. 

“Doplňuje dohodnutou částku na úrovni zemí G7, a tedy není nutné, aby ho Rada schvalovala jednomyslně. Díky tomu se elegantně vyhneme vydíracím praktikám maďarského premiéra Viktora Orbána, které pravidelně vídáme při každém schvalování evropské pomoci Ukrajině,” dodala Gregorová.

Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur. Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. 

Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské invazi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci. Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 na poskytnutí Ukrajině prostředků ve výši až 50 miliard dolarů prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.

Zvážíme dodávky zbraní na Ukrajinu, uvedla jihokorejská vláda. Jižní Korea může zvážit přímé dodávky zbraní Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska se Severní Koreou. Podle agentury Reuters to dnes uvedla kancelář jihokorejského prezidenta. Soul tvrdí, že Pchjongjang vyslal do Ruska vojáky, aby bojovali na Ukrajině na straně Moskvy.

Zástupce poradce jihokorejského prezidenta pro národní bezpečnost Kim Te-hjo uvedl, že se připravují diplomatická, ekonomická a vojenská opatření s ohledem na různé scénáře vojenské spolupráce mezi Pchjongjangem a Moskvou, včetně poskytnutí smrtících zbraní Ukrajině v případě zhoršení situace.

„V rámci postupných scénářů bychom zvážili dodávky zbraní pro obranné účely, a pokud by se zdálo, že zacházejí příliš daleko, mohli bychom zvážit i ofenzivní použití,“ řekl vysoce postavený činitel kanceláře prezidenta Jun Suk-jola.

Význam Ruska na trhu Evropské unie se zkapalněným zemním plynem (LNG) se zvyšuje, i když region zvažuje, jak dodávky z této země omezit. Za devět měsíců letošního roku podíl Ruska na dovozu LNG do EU stoupl na 20 procent, zatímco ve stejném období loni činil 14 procent. Celková poptávka po LNG ale klesla. Ve své zprávě to dnes uvedla Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

Růst upozorňuje na energetickou bilanci Evropy více než dva roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která vyvolala krizi v dodávkách plynu. Rusko už sice není hlavním dodavatelem plynu do EU, neboť většina dodávek potrubím je zastavena či přerušena, LNG z Ruska ale zůstává důležitou součástí energetické bezpečnosti Evropy.

V Uzbekistánu dnes jednal ministr zahraničí Jan Lipavský. Při přednášce v Taštentu mluvil o ruské agresi vůči Ukrajině a jejích důsledcích pro bezpečnost, jak ministr uvedl na sociální síti X. V Uzbekistánu se Lipavský setká s ministrem zahraničí Bachtijorem Saidovem, přijme ho též místopředseda vlády pro ekonomické záležitosti Džamšíd Chodjajev. Český ministr zahraničí navštívil Uzbekistán poprvé od roku 1995. 

Na Ukrajinu by své jednotky mohla poslat Jižní Korea. Ta totiž zvažuje, že by do boje poslala speciální delegaci monitorující možné nasazení severokorejských vojáků. Informuje o tom agentura Yonhap. Soul varoval před zapojením Severokorejců do války po boku ruské armády opakovaně a je připravený učinit odvetná opatření.

Jihokorejské bezpečnostní složky už dřív uvedly, že KLDR minulý měsíc do Ruska vyslala 1500 vojáků. Podle šéfa Severoatlantické aliance Marka Rutteho by zapojení Severní Koreje do rusko-ukrajinské války bylo zásadní eskalací konfliktu. Moskva jejich nasazení na Ukrajině popírá.

Reuters: Ruská média chválí Trumpa, Kreml je k němu a Harrisové chladný. Ruští představitelé, kteří mají blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi, tvrdí, že je v konečném důsledku jedno, zda americké prezidentské volby 5. listopadu vyhraje republikán Donald Trump nebo demokratka Kamala Harrisová. Ruská státní televize ve svém vysílání o amerických prezidentských volbách však silně straní exprezidentovi Trumpovi, píše agentura Reuters.

Ruský První kanál tento měsíc odvysílal záběry, na nichž miliardář Elon Musk a americký moderátor Tucker Carlson kritizují viceprezidentku Harrisovou. Vzápětí stanice zveřejnila sérii videí, které popsala jako přešlapy demokratické kandidátky. Stejná reportáž přitom vykreslila Trumpa a jeho volebního partnera J.D. Vance jako sebevědomé politiky, kteří mají zdravý rozum, pokud například jde o transgenderovou politiku či migraci, ale kteří čelí "zlým silám", což dokládají dva pokusy o atentát na bývalou hlavu státu.

Francouzské ministerstvo obrany vyzvalo k projednání rozmístění „nejaderných odstrašujících sil“ na Ukrajině. Francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu řekl, že je nutné projednat rozmístění „nejaderných odstrašujících sil“ na Ukrajině, aby bylo možné zachovat záruky příměří po mírové dohodě.

„Představte si příměří nebo mírovou smlouvu. Uvědomíte si, že otázka rozmístění nejaderných odstrašujících sil na Ukrajině, aby bylo možné odrazit novou hrozbu z Ruska, je zjevně otázkou, kterou je již třeba řešit,“ řekl na kanálu LCI. Bylo to v reakci na „vítězný plán“ Volodymyra Zelenského, který navrhoval rozmístění cizích nejaderných odstrašujících sil na ukrajinském území. První bod Zelenského plánu – pozvání země do NATO – podporovala už dříve i Francie, proti tomu se ale postavily USA a Německo.

Jeden z útoků na Rusko způsobil trápení vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska. To uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, podle serveru Meduza, který dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu.

Summit zemí BRICS dnes začíná v Rusku a někteří členové oznámili, že v Moskvě budou chybět. Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit, bude ho zastupovat vicepremiér Aleksandar Vulin, napsal na svém webu list Kommersant. Ruský deník připomněl, že ve dnech 23. a 24. října má být v Bělehradu na návštěvě polský premiér Donald Tusk.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva také zrušil cestu na summit do Ruska poté, co si v sobotu doma při nehodě poranil hlavu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. BRICS je uskupení velkých rozvíjejících se zemí včetně Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky.

Polsko by rádo vidělo celý mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, o kterém mluvil v posledních dnech. Ten by měl mít pět bodů, nicméně Polsko si stěžuje, že není mezi zeměmi, které mají doposud přístup k celému textu.

Nálet ukrajinských dronů poškodil dva lihovary v Tulské oblasti, ležící jižně od Moskvy, oznámil během noci na dnešek gubernátor ruského regionu Dmitrij Miljajev. Ukrajinské drony také zasáhly chemičku v Tambovské oblasti a průmyslový podnik ve Voroněžské oblasti, informovaly místní úřady podle agentury TASS. Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 18 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Nejméně tři lidé, včetně jednoho dítěte, přišli o život v důsledku náletu ruských dronů na město Sumy na severovýchodu Ukrajiny, ohlásila oblastní vojenská správa na sociální síti. Uvedla rovněž, že během noci ukrajinská protivzdušná obrana nad regionech sestřelila 25 nepřátelských dronů typu Šáhed.

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách operativně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinská média dříve hlásila, že nepřátelský nálet si vyžádal neupřesněný počet obětí mezi civilisty. Záchranáři hledají lidi pod troskami zasažených obytných domů.

Evropští poslanci budou dnes na plenární schůzi ve Štrasburku hlasovat o půjčce Ukrajině v objemu až 35 miliard eur (884 miliard korun). Evropská komise půjčku připravila v rámci dohody skupiny zemí G7, které chtějí Kyjevu poskytnout až 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) krytých výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Europoslanci budou také debatovat o situaci v Libanonu či o návrhu unijního rozpočtu na příští rok.

Evropská komise připravila návrh na takzvanou makrofinanční asistenci Ukrajině, která spočívá v poskytnutí půjčky ve výši až 35 miliard eur. Peníze bude moci Kyjev použít na své nejnaléhavější potřeby, například na rekonstrukci či nákup zbraní a vojenského materiálu. Komise by chtěla, aby prostředky mohla Ukrajina začít čerpat již letos či nejpozději v příštím roce.

Nálet ukrajinských dronů poškodil dva lihovary v Tulské oblasti, ležící jižně od Moskvy, oznámil během noci na dnešek gubernátor ruského regionu Dmitrij Miljajev. Oba závody, ve městě Jefremov a v obci Lužkovskij, jsou od sebe vzdáleny asi 150 kilometrů, napsal server BBC News.

Nálet se podle gubernátora obešel bez obětí a raněných. „Situace je pod kontrolou,“ ujistil na sociální síti.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, uvedl server Meduza a dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu. Podnik v Brjansku, který leží asi 400 kilometrů jihozápadně od Moskvy, se stal terčem ukrajinských dronů už loni v srpnu a září.

„Noční teroristický útok“ přerušil zásobování elektřinou, poškodil speciální energetická zařízení a přerušil výrobní řetězce, uvedlo vedení firmy. „Všichni se ze všech sil podílejí na odstranění následků výbuchů a požárů,“ uvedlo a zdůraznilo, že hlavním úkolem je co nejrychleji obnovit výrobu. Ale to nezávisí jen na továrně, problémem prý bude pořízení náhradních dílů k poškozeném technologickému zařízení a k energetické infrastruktuře, připustil generální ředitel Oleg Dancev.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Tři lidé přišli o život a 16 dalších utrpělo zranění, když ruská armáda dnes ráno zaútočila na Záporoží, uvedl Ivan Fedorov, šéf vojenské správy Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny; původně informoval o dvou obětech, později však informoval, že v nemocnici podlehla zraněním 44letá žena. Už dříve uvedl, že poškozených je více než 30 domů. Záporoží leží nedaleko frontové linie a terčem ruských útoků je v poslední době často.

Nejméně tři lidé zahynuli a další dva utrpěli zranění při ruském ostřelování měst Myrnohrad a Kurachove v Doněcké oblasti na východě země, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vadym Filaškin, podle kterého se Rusko snaží celý region vymazat z povrchu zemského.

Leopard 2A4 střílí na konvoj ruských obrněných vozidel, který se snažil zaútočit na pozice ve směru na město Kurachovo.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruský pilot Dmitrij Golenkov, kterého ukrajinské úřady spojují s útoky na civilní cíle, zemřel po sérii zranění hlavy, a to zřejmě kladivem. Dnes o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka HUR; avšak k odpovědnosti se nepřihlásila.

Ukrajinské tajné služby už dříve uvedly, že Golenkov se v červnu 2022 zapojil do raketového útoku na nákupní středisko Amstor v ukrajinském Kremenčuku, při kterém zahynulo 22 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Odpovědnost mu Ukrajina připisuje také za útok na obytný dům ve východoukrajinském Dnipru, který si vyžádal 46 obětí včetně šesti dětí.

Golenkovovo tělo leželo v jabloňovém sadu v Suponěvu v Brjanské oblasti, uvedla rozvědka. Na síti Telegram HUR zveřejnila i fotografie, které označila za pilotovu mrtvolu. Golenkov podle ukrajinských úřadů sloužil jako náčelník štábu perutě letecké skupiny 52. pluku bombardovacího letectva. Ten má základnu na vojenském letišti Šajkovka, kde jsou rozmístěny i nadzvukové strategické bombardéry Tu-22M3, které Rusko k úderům na Ukrajině používá.

Bombardované Záporoží: Záchranáři odklízejí trosky po ruském nočním útoku klouzavými bombami.

Snímek Válečný zpravodaj režijní dvojice Benjamin Tuček a David Čálek vyhrál cenu pro nejlepší dokument na Mezinárodním filmovém festivalu ve Varšavě. Dokument ukazující prostřednictvím reportéra Martina Dorazína běžný život obyčejných lidí dlouhodobě vystavených dopadům války na Ukrajině se tento týden představí na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. V tuzemských kinech bude uveden od 31. října. 

„Vůbec jsme nečekali, že na A-festivalu, který je ve stejné kategorii prestiže jako festivaly Karlovy Vary, Berlinale či Benátky, bychom mohli doufat ve víc než jen účast. To, že jsme zvítězili a dostali hlavní cenu za dokumentární film, nás doslova rozsekalo,“ řekl Čálek.

„Je to pro nás skvělá zpráva, že téma rezonuje u zahraničního publika, které nezná reportéra Martina Dorazína, a vnímá mluvené slovo jen přes anglické titulky. A právě zvuková stopa hraje u tohoto filmu první housle. O to více doufáme, že si náš film najde své diváky i v Čechách a na Slovensku,“ doplnil.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 400 milionů dolarů (9,3 miliardy korun). Dnes to během návštěvy Kyjeva oznámil americký ministr obrany Lloyd Austin, píší agentury Reuters a Unian. Washington poskytne Ukrajině munici, obrněná vozidla a protitankové zbraně.

Austin řekl, že Spojené státy budou pokračovat v pomoci Kyjevu podle dvoustranné bezpečnostní dohody, kterou prezidenti Joe Biden a Volodymyr Zelenskyj podepsali letos v březnu.

Ukrajinské letectvo informovalo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 59 ze 116 ruských dronů. O dalších 45 ztratila přehled a pravděpodobně se zřítily na ukrajinském území.

Nedělní volby v Moldavsku nebyly svobodné a jejich neúplné výsledky ukazují těžko vysvětlitelný nárůst podpory ve prospěch prezidentky Maii Sanduové a proevropské orientace země, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Voliči v Moldavsku v nedělních volbách rozhodovali, kdo se stane novým prezidentem. Zároveň se konalo referendum, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Po sečtení téměř všech výsledků se 50,17 procenta lidí vyslovilo pro evropskou orientaci Moldavska.

„To, co vidíme, je těžko vysvětlitelná míra nárůstu hlasů ve prospěch Sanduové a ve prospěch účastníků referenda, kteří byli pro orientaci směrem k EU,“ řekl Peskov. Sanduová ve volbách sice vyhrála, ale nezískala nadpoloviční počet hlasů potřebný k tomu, aby se nemuselo konat druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička dnes časně ráno řekla, že volby i referendum mařily „bezprecedentní“ zásahy zvenčí a že zločinecké skupiny spolupracující „s cizími silami nepřátelskými vůči našim národním zájmům“ se snažily koupit několik set tisíc hlasů.

Německo dnes v přístavním městě Rostock slavnostně otevřelo nové námořní taktické velitelství Severoatlantické aliance. Německo má ze zemí NATO největší flotilu v Baltském moři a podle ministra obrany Borise Pistoriuse přebírá zřízením velitelství v regionu větší roli.

Nové velitelství má za úkol plánovat námořní operace a cvičení, vést námořní síly přidělené Severoatlantickou aliancí a posílit obranyschopnost aliance v oblasti Baltského moře. Od letošního vstupu Švédska do NATO je Baltské moře obklopené téměř výhradně členy aliance. Jedinou nečlenskou zemí s přístupem k němu je Rusko.

Německo na začátku října převzalo vedoucí roli v takzvané Commander Task Force Baltic (CTF Baltic), která koordinuje alianční aktivity v Baltském moři. V čele CTF Baltic stojí německý admirál, jeho zástupcem je Polák a šéfem štábu Švéd, uvedlo německé ministerstvo obrany. Kromě Německa se na operacích skupiny podílí také vojáci z jedenácti dalších aliančních zemí: Dánska, Švédska, Finska, Francie, Británie, Itálie, Nizozemska, Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy.

„Vyslání jednotek Severní Koreje, aby bojovaly na Ukrajině, by znamenalo zásadní eskalaci,“ uvedl dnes na síti X generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, který o věci hovořil s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský s kazachstánským protějškem Muratem Nurtleuem hovořil kromě hospodářských projektů také o protiruských sankcích a obraně mezinárodního řádu.

Šéf české diplomacie vyrazil do regionu v neděli, kromě Kazachstánu v úterý navštíví také Uzbekistán. Jednat bude o vzájemné spolupráci v energetice, obranném průmyslu, letecké dopravě, v Taškentu vystoupí také s přednáškou.

Kazachstán je podle ministerstva zahraničí důležitým dodavatelem ropy do Česka a významným světovým producentem uranu. Lipavský bude kromě svého protějšku jednat i s prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem.

V noci na dnešek ruská armáda na Kyjev zaútočila až deseti drony, uvádí Ukrajinska pravda. Protivzdušná obrana všechny zneškodnila, úlomky sestřeleného bezpilotního letounu ale zasáhly střechu přízemního domku a na místě vznikl požár. Jeden muž utrpěl lehké zranění.

V neděli večer ruská armáda shodila několik bomb na Charkov. Podle policie zranění utrpělo 12 lidí a úřady ve druhém největším ukrajinském městě podle ruskojazyčného servisu BBC uvedly, že dva domy jsou zcela zničené a dalších deset je poškozených.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva zrušil cestu do Ruska poté, co si v sobotu doma při nehodě poranil hlavu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Osmasedmdesátiletý prezident měl v neděli odcestovat na summit BRICS, což je uskupení velkých rozvíjejících se zemí včetně Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky.

Na návštěvu Kyjeva dnes na předem neohlášenou návštěvu přijel americký ministr obrany Lloyd Austin. Chce krátce před prezidentskými volbami ve Spojených státech vyjádřit Ukrajině podporu, píše agentura Reuters. Kyjev a další místa na Ukrajině se v noci na dnešek znovu staly terčem ruských útoků.

Pentagon chief Lloyd Austin has arrived in Kyiv on an unannounced visit. He will meet Volodymyr Zelenskyy and Defense Minister Rustem Umierov to discuss Ukraine's arms needs. pic.twitter.com/TPWU3CMRdc

— NEXTA (@nexta_tv) October 21, 2024

Nedělní referendum v Moldavsku o budoucnosti země v Evropské unii skončilo zatím vyrovnaným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent hlasů se vyslovilo 50,03 procent voličů pro ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země, informuje Rádio Svobodná Evropa. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů. Druhé kolo prezidentských voleb se uskuteční 3. listopadu. Informují o tom světové agentury.

Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti němu vede hybridní válku, vměšuje se do jeho voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do EU. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu.

Zpravodajský web Neta přinesl exkluzivní video z přípravy a následného masivního útoku Ukrajiny v Rusku. Šlo o údery na závod v Dzeržinsku a také na vojenské letiště v Lipecké oblasti. 

❗️EXCLUSIVE:

Ukraine has launched a massive attack on Russia

See more in our video. pic.twitter.com/CqFCXHlfSj

— NEXTA (@nexta_tv) October 20, 2024

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí. Pokračuje zase od rána, přejeme dobrou noc.

Rostovská oblast: Malé členky a členové Všeruského vojensko-vlasteneckého společenského hnutí Junarmija se setkali s účastníky „speciální vojenské operace" na Ukrajině a prohlédli si model zničeného Bachmutu, ukazuje kanál Nechta (Nexta).

Tvrzení, že materiál dodávaný Ukrajině v rámci české muniční iniciativy je předražený nebo poruchový, podle Mychajla Podoljaka vychází z fiktivních informací nahrávajících Rusku. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta to řekl v rozhovoru, který týdeník Respekt zveřejní v pondělí. Respekt v souvislosti s hlasy, podle kterých je materiál pro Ukrajince předražený či poruchový, jmenuje bývalého senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti). Podle Podoljaka je česká iniciativa účinná a je žádoucí, aby se rozšiřovala.

„Jedná se o fiktivní informace, které nahrávají Rusům,“ cituje Respekt Podoljaka, který tvrzení o horší kvalitě munice označil za „výmysl“. „V každé munici se najde malé procento vadných kusů. To je naprosto normální situace a v české iniciativě žádné významné procento vadných nábojů není,“ prohlásil.

Podoljak zdůraznil, že česká iniciativa funguje a je velmi účinná. „Díky této iniciativě se nám od léta 2024 podařilo výrazně zvýšit kapacity ukrajinské střelby. Po určitou dobu jsme měli deficit, který byl docela citelný. Dnes tento deficit vypadá zcela jinak. To znamená, že střely máme a jsou efektivně využívány,“ řekl.

Srbský prezident Aleksandar Vučić si dnes po dvou a půl letech poprvé telefonoval s Vladimirem Putinem. Svému ruskému protějšku děkoval za pomoc při zajištění dodávek zemního plynu na zimu. Srbsko je považováno za zemi s blízkými vazbami na Rusko, zároveň ale usiluje o členství v EU, což vede k tlaku, aby se Bělehrad připojil k sankcím v souvislosti s napadením Ukrajiny. Bělehrad sice v minulosti kritizoval porušení ukrajinské územní celistvosti, nicmémě Vučić dnes zdůraznil, že Srbsko nemění svůj postoj a nehodlá sankce vůči Rusku uplatňovat.

„Vedli jsme dlouhý, dobrý, otevřený a smysluplný rozhovor,“ uvedl srbský prezident ve videu na instagramu, podle něj si volali u příležitosti 80. výročí osvobození Bělehradu od nacistického Německa, k němuž došlo 20. října 1944.

Vučić nedávno od Putina obdržel pozvání na summit skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, který se koná 23. a 24. října v ruské Kazani. Podle agentury AFP se očekává rozhodnutí, zda se Vučić nakonec zúčastní. Podle původního vyjádření měl mít v tomto termínu jiné povinnosti.