„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
„Zelenskij chce zatáhnout Polsko do války s Ruskem,“ tvrdí polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski.
„Zelensky chce, aby Polsko střílelo rakety nad Ukrajinou, což znamená, že chce, aby Polsko vstoupilo do války, což znamená, že chce, aby Polsko bylo ve válce s Ruskem,“ řekl dále.
Rusko dnes časně ráno vypustilo raketu Sojuz nesoucí celkem 55 družic včetně dvou íránských. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruskou kosmickou agenturu Roskosmos.
Raketa Sojuz 2.1 odstartovala z kosmodromu Vostočnyj. Nese dva velké satelity Ionosfera-M, které se mají stát součástí vesmírného systému monitorujícího zemskou ionosféru. Ionosféra, kde se setkává zemská atmosféra s vesmírem, se rozprostírá zhruba 80 až 644 kilometrů nad zemským povrchem.
Dobrý den, vážení čtenáři,
Rusku se nepodařilo rozložit demokratické instituce a volební proces v Moldavsku, uvedl dnes americký prezident Joe Biden v reakci na výsledky druhého kola prezidentských voleb v této zemi na jihovýchodě Evropy. Zvítězila v něm dosavadní proevropská prezidentka Maia Sanduová. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová naopak volby odsoudila a prohlásila, že volební kampaň byla podle ní nejvíce nedemokratická v historii země. Obvinění z ruského vměšování nekomentovala, podotkla agentura Reuters.
Vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině se pro tuto chvíli odmlčí, přejeme klidnou noc.
Ukrajina do konce roku dostane od Kanady protivzdušný systém NASAMS, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Kanada nákup pokročilého kompletu oznámila už v lednu 2023.
Němečtí prokurátoři zastavili vyšetřování jednoho z nejbohatších Rusů Ališera Usmanova. Miliardáře rusko-uzbeckého původu, který figuruje na sankčním seznamu EU i USA, německé orgány vyšetřovaly pro podezření z praní špinavých peněz. Soud ve Frankfurtu nad Mohanem zastavil trestní řízení poté, co podnikatel zaplatil pokutu ve výši čtyř milionů eur (přibližně 101 milionů korun), kterou rozdělil mezi charitativní organizace a stát.
Rozhodnutí zohlednilo skutečnost, že údajné trestné činy nezpůsobily německému státu žádnou finanční ztrátu a že k nim došlo před delší dobou, uvedlo státní zastupitelství v prohlášení. Usmanův případ se začal projednávat v září 2022, kdy německá policie při hledání důkazů trestné činnosti prohledala 24 domů a bytů v několika německých spolkových zemích. Usmanov podle německé prokuratury v letech 2017 až 2022 provedl několik transakcí s penězi, jejichž původ chtěl utajit. K tomu patrně použil rozsáhlou a složitou síť firem převážně v daňových rájích.
„Vždy jsme trvali na nevině našeho klienta,“ řekli agentuře Reuters Usmanovi právní zástupci. Uložení peněžitého trestu neznamená přisouzení viny, stojí v prohlášení německého státního zastupitelství. Usmanovi právníci uvedli, že po více než dvou a půl letech vyšetřování se nepodařilo prokázat hlavní obvinění z praní špinavých peněz. Usmanov zaplatil pokutu způsobem, který určil soud, když poslal 1,5 milionů eur (téměř 39 milionů Kč) na charitativní organizace a 2,5 milionů eur (63,3 milionů Kč) do státní kasy.
Ruský prezident Vladimir Putin se dnes setkal se severokorejskou ministryní zahraničí Čche Son-hui. Schůzka se konala v době, kdy Západ kritizuje zapojení KLDR do války s Ukrajinou. Podle nepotvrzené zprávy ukrajinských představitelů se severokorejští vojáci v ruské Kurské oblasti poprvé dostali pod ukrajinskou palbu.
Podrobnosti o dnešní schůzce Kreml neuvedl, zveřejnil jen video z úvodu setkání. Na něm ministryně zahraničí vyřídila ruskému prezidentovi „vřelé a soudružské“ pozdravy od severokorejského vůdce Kim Čong-una.
Čche už před týdnem v pátek jednala s ruským šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem, kterému řekla, že Severní Korea nemá pochyby o tom, že Rusko na Ukrajině zvítězí. Také ujistila, že její země „bude stát po boku ruských soudruhů“ až do vítězství. Kim Čong-un podle ní od začátku říkal, že KLDR „by měla pomáhat ruské armádě a Rusům v jejich svaté válce na Ukrajině“.
Německo zemi napadené Ruskem poskytne dodatečný zimní balíček pomoci v ceně 200 milionů eur (pět miliard Kč). Dnes to při návštěvě Kyjeva řekla ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Poskytne obyvatelům v blízkosti fronty zásobování palivem, pomoc je určena také na poskytnutí dek a teplého oblečení.
Dodávky dělostřeleckého vybavení na Ukrajinu od spojenců se zlepšily. Dnes to po jednání s velitelem ukrajinských sil Oleksandrem Syrským oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj, napsal server Ukrajinska pravda. Dělostřeleckou munici pro Ukrajinu pomáhá ve světě získávat také česká iniciativa, která podle českého premiéra Petra Fialy naplní cíl dodat Ukrajině do konce roku 500 000 kusů velkorážní munice.
„Nastal důležitý vývoj frontových dodávek od partnerů – vidíme zvýšené dodávky ve shodě s podpůrnými balíčky. Zlepšily se výsledky dodávek pro dělostřelectvo,“ sdělil Zelenskyj.
Americký občan Daniel Martindale, který dva roky pomáhal ruské armádě v týlu ukrajinských vojsk poskytováním zpravodajských informací, doufá, že získá v Rusku politický azyl a ruské občanství. Na svém webu to dnes napsal ruský list Kommersant.
„Myslím, že (proces udělení azylu) už začal,“ řekl Martindale, kterému pomohly ruské zvláštní služby dostat se na okupovaná území na východě Ukrajiny a pak do Moskvy. Američan podle okupačních úřadů sehrál důležitou roli při dobytí vsi Bohojavlenka u Vuhledaru v Doněcké oblasti. V sobotu Američan přicestoval do Moskvy, kde hodlá získat ruské občanství, dodal Kommersant.
Podívejte se na nové snímky Vladimira Putina v Moskvě.
Ukrajina by nebyla proti, kdyby Katar či jiná země vyjednala dohodu o energetické bezpečnosti, a to za pomoci rozhovorů vedených zvlášť s Ruskem a zvlášť s Ukrajinou. Žádná taková dohoda teď není, uvedl podle agentury Reuters šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Slovenský prezident Peter Pellegrini nevyhověl žádné ze čtyř žádostí slovenských občanů o povolení služby v ukrajinské armádě, které dostal od nástupu do úřadu letos v červnu. ČTK o tom dnes informovala prezidentská kancelář. Bývalá hlava slovenského státu Zuzana Čaputová, která byla v úřadu i v době začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, několik souhlasů v uvedené záležitosti udělila.
Působení v cizím vojsku bez souhlasu prezidenta je na Slovensku trestným činem, za který viníkovi hrozí vězení.
Německo bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, řekla dnes na návštěvě Kyjeva ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Na Ukrajinu podle prohlášení svého ministerstva zavítala, aby zemi podpořila před nadcházející zimou. Rusko, jehož invazi se Ukrajina už téměř tři roky brání, intenzivně útočí mimo jiné na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
„Německo stojí spolu s mnoha partnery z celého světa skálopevně na straně Ukrajiny,“ uvedla Baerbocková. „Ukrajinky a Ukrajince budeme podporovat tak dlouho, jak to budou potřebovat, aby mohli jít po cestě ke spravedlivému míru,“ dodala.
Baerbocková ocenila boj Ukrajinců, kteří se už téměř 1000 dní brání ruské invazi. Situaci vyostřují „masivní ruské nálety na civilní infrastrukturu, ofenzivy v oblasti Charkova a na Donbasu a severokorejské dodávky zbraní“.
Patnáct lidí v neděli večer utrpělo zranění po ruském útoku řízenými klouzavými bombami na obytnou čtvrť v ukrajinském Charkově. Zranění utrpělo 11 civilistů a čtyři policisté.
Rusko v neděli večer zaútočilo také na městečko Kivšarivka na východě Charkovské oblasti. Podle regionální prokuratury zasáhlo pětipodlažní dům, v jehož troskách zemřeli tři lidé. Jednu ženu se podařilo zachránit. Kivšarivka leží jižně od Kupjansku a od frontové linie ji dělí jen několik kilometrů.
Lidé v Moldavsku se rozhodli pro cestu ekonomického růstu a sociální stability, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na sociální síti X, v němž ke znovuzvolení moldavskou prezidentkou blahopřál proevropské političce Maie Sanduové. Prezidentce blahopřál i německý kancléř Olaf Scholz a další evropští politici.
„Moldavané se rozhodli jasně – vybrali si cestu k ekonomickému růstu a sociální stabilitě,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina podle něho podporuje evropskou volbu moldavských občanů a je připravená pracovat na posílení partnerství se sousední zemí.
Ruské jednotky postoupily na obou křídlech u města Kurachove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, napsal dnes server BBC News. Odvolává se přitom na mapu bojiště, kterou zveřejnili analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.
Čtrnáct lidí v neděli večer utrpělo zranění po ruském útoku řízenými klouzavými bombami na obytnou čtvrť v ukrajinském Charkově. Podle serveru Ukrajinska pravda o tom informovaly úřady a policie v tomto druhém největším městě na Ukrajině. Zasaženo bylo obchodní centrum. Ruská armáda v noci na dnešek podnikla na Ukrajině další dronové útoky a protivzdušná obrana napadené země tvrdí, že 50 z 80 bezpilotních letounů sestřelila.
„Zasaženo bylo místo u obytných domů v Ševčenkivské čtvrti ve městě Charkov. Poškozeny jsou výškové obytné domy, osobní automobily, nákupní středisko a další obchodní objekty,“ informovala ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Podle policie bylo zraněno 14 lidí, z toho čtyři policisté.
Ukrajinska pravda uvedla, že ruská armáda útočila na Charkov a jeho okolí leteckými bombami i dříve během nedělního večera. Tehdy se nikomu nic nestalo.
Nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Moldavsku vyhrála stávající prezidentka a prozápadní politička Maia Sanduová, ukazují předběžné výsledky. Po sečtení 99 procent okrsků má Sanduová náskok deset procentních bodů nad svým protivníkem Alexandrem Stoianoglem. Rozhodující pro její úspěch byly hlasy ze zahraničí. Sanduové již začaly přicházet gratulace od evropských politiků.
Sanduová se k vítězství přihlásila v řeči ke svým sympatizantům. „Dnes jste zachránili Moldavsko,“ řekla v proslovu k voličům. Jeden z prvních úkolů vlády bude podle ní příprava parlamentních voleb, které se mají uskutečnit v létě. V proslovu také uvedla, že Moldavsko během voleb čelilo bezprecedentnímu útoku ze strany „nepřátelských sil ze zahraničí“ a zločineckých organizací.
Prezidentčin bezpečnostní poradce Stanislav Secrieru obvinil v neděli Rusko z „masivního vměšování do voleb“. Stoianoglo podle ruské státní agentury TASS vyzval své příznivce, aby zachovali klid bez ohledu na výsledky voleb.
Ruská klouzavá řízená bomba v neděli večer zasáhla supermarket v Charkově a zranila čtyři lidi. Na sociální síti to napsal šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Charkov zasáhla jedna letecká puma, ostatní dopadly na předměstí, uvedl starosta Ihor Terechov. Později upřesnil, že zasažený supermarket se nachází poblíž výškových obytných budov.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Ukrajina se stále potýká s nedostatkem vojáků. Tajemník branného výboru parlamentu Roman Kostenko uvedl, že za současných podmínek na bojišti je nutné mobilizovat půl milionu lidí, informuje Kyiv Independent.
Rusové zveřejnili záběry svých vojáků na Ukrajině. Ministerstvo ale neuvedlo, v jaké oblasti by se měli nacházet.
Ruská propagandistická média začala ve velkém využívat umělou inteligenci k šíření propagandistických zpráv.. Vysílají v několika jazycích i mimo ruské území. O jak velkou hrozbu se jedná? Celý článek čtěte ZDE.
Při bombardování osady Kiseljov z ukrajinského dronu přišel o život jeden muž, který podlehl zraněním ještě před příjezdem sanitky, napsal na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Ještě dříve gubernátor informoval o čtyřech zraněných při ostřelování vesnice Okťabrskij. Terčem náletu ukrajinských dronů se stal podle Gladkova i nejmenovaný podnik ve městě Šebekino.
Z 96 dronů, které Rusové vypustili proti Ukrajině, se podařilo sestřelit 66, uvedlo ukrajinské letectvo. Dalších 27 dronů se zřítilo a jeden odletěl do Běloruska. Ukrajinská obrana také sestřelila jednu leteckou raketu Ch-59, dodává letectvo.
Padající trosky dronů poškodily v Kyjevě vchody a okna nejméně pěti budov v Ševčenkivské a Holosijivské čtvrti, včetně ubytovny a oken v kancelářské budově, uvedl Popko. Armáda zveřejnila na telegramu několik fotografií, na kterých je vidět poškozený vchod, rozbitá okna v jiné budově a elektrické vedení, jak leží na silnici.
Svědci podle agentury Reuters uvedli, že slyšeli výbuchy a viděli stoupat kouř z obytných budov. Ševčenkivská čtvrť nedaleko centra Kyjeva je rušná oblast s několika univerzitami, restauracemi a turistickými atrakcemi. V Holosijivské čtvrti se nachází velký park. Obě čtvrti leží na západním břehu řeky Dněpr.
Ruské jednotky se zmocnily další ukrajinské vsi. Jde o vesnici Vyšneve na východě Doněcké oblasti, kterou Moskva nazývá Doněckou lidovou republikou. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informují tiskové agentury.
"Jednotky uskupení vojsk 'Střed' v důsledku aktivních útočných akcí osvobodily osadu Višněvoje v Doněcké lidové republice," uvedlo ministerstvo, které přepisuje název vesnice do ruštiny. Osvobozením Rusové nazývají dobytí ukrajinských sídel.
Rusové už ve válce přišli o téměř 700 tisíc vojáků, uvádí v denním hlášení ukrajinský generální štáb. Jen za včerejšek to bylo 1410 mužů. Ve statistikách jsou evidovaní zabití i zranění vojáci.
Ukrainian defenders eliminate 1,410 Russian soldiers in one day.
— NEXTA (@nexta_tv) November 3, 2024
Ukraine’s General Staff reports that total Russian losses have now reached 699,090 personnel. pic.twitter.com/vwOVIVNWBz
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel emotivní video s následky ruských útoků za poslední týden, drtivá většina z nich mířila na kritickou infrastrukturu a civilisty. Jen za poslední noc šlo podle Zelenského o 50 dronů, v součtu více než 900 bomb, 30 raket a 500 dronů za týden.
Last night, Russia terrorized Ukraine with over 50 strike drones, and over the past week, it has used more than 900 bombs, around 30 missiles, and nearly 500 “Shaheds” against various regions of Ukraine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 3, 2024
Most of these strikes have targeted civilian and critical infrastructure.… pic.twitter.com/8bmTvdrceG
Osm až dvanáct tisíc vojáků totalitní Severní Koreji (KLDR) se podle západních rozvědek zapojí po boku Rusů do boje proti Ukrajincům. A někteří z nich už hořkou realitu ochutnali. Jak moc velký problém pro Kyjev to je? A co tím Moskva a severokorejský vůdce Kim Čong-un sledují? Celý článek čtěte ZDE.
Ukrajinská média sdílela snímky prezidenta Volodymyra Zelenského, které ukazují, jak se jeho tvář změnila za více než dva roky války.
Ukrainian media share photos of Zelenskyy from before and during the war.
— NEXTA (@nexta_tv) November 2, 2024
The difference between the photos spans approximately two years. pic.twitter.com/l8f2rafeKL
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat znovu od nedělního rána.
Rusko minulý měsíc zahájilo dovoz másla ze Spojených arabských emirátů (SAE) a Turecka. Reaguje tak na vzestup cen másla, který znepokojuje ruské spotřebitele. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Moskva se zvyšováním dovozu snaží stabilizovat ceny másla a zajistit dostatečné zásobování domácího trhu. Podle ruského statistického úřadu se průměrná cena másla od loňského prosince zvýšila o 25,7 procenta. To vedlo mimo jiné k vlně krádeží másla v některých ruských supermarketech, píše Reuters.
„Máslový armageddon se stupňuje. Nepřekvapilo by nás, kdyby se v případě másla opakovala loňská situace s vejci," uvedli podle Reuters ekonomové na populárním kanálu MMI na síti Telegram. Poukazovali tak na prudký růst cen vajec v loňském roce.
Nálety dronů na Kyjevskou oblast trvaly dnes více než osm hodin, napsal šéf oblastní správy Ruslan Kravčenko na facebooku. Útoky poškodily osm soukromých domů, byt v paneláku a také dvě linie elektrického vedení. Zranění utrpěla dvaaosmdesátiletá žena. Na hlavní město drony útočily jednotlivě a v extrémně nízké výšce, aby ztížily práci protivzdušné obraně. Podle šéfa kyjevské vojenské správy Serhije Popka trvaly nálety pět hodin a jeden policista se přiotrávil kouřem.
Pět raněných, včetně dvou dětí, si vyžádal ruský útok na okolí města Dnipro, uvedl na sociální síti šéf správy v Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Později napsal, že ostřelování Nikopolu a nálety ruských dronů poškodily průmyslový podnik, 11 soukromých domů a tři hospodářské budovy, nákladní automobil, rozvod plynu a elektrické vedení, ale obešly se bez mrtvých a raněných.
Prezident Petr Pavel dosud povolil 60 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil, celkem obdržel 181 takových žádostí. Českému rozhlasu to řekl prezidentův mluvčí Filip Platoš. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové český prezident tímto krokem ukázal, že mu nezáleží na vlastních občanech. České a ukrajinské vedení se pak bude vůči světu tvářit, že si dělá starosti o osud válečných zajatců, uvedla Zacharovová podle státní agentury TASS.
Podle Platoše prezident vyhověl šedesátce žádostí o povolení ke službě v ukrajinských ozbrojených silách vzhledem k souhlasnému stanovisku ministerstev obrany, vnitra a zahraničí.
Ukrajinská armáda nyní čelí jednomu z největších ruských útoků od rozpoutání války v únoru 2022, napsal velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj ve zprávě na sociální síti. Boje podle generála Syrského vyžadují ustavičné obnovování zdrojů ukrajinských jednotek.
Ruská armáda výrazně zrychlila tempo své ofenzívy v Doněcké oblasti a za první dva podzimní měsíce dokázala ovládnout území o rekordní rozloze od začátku války, napsal server BBC News. Připomněl, že například generál Dmytro Marčenko, který na počátku války velel obraně Mykolajiva, hovoří dokonce o zhroucení fronty kvůli chybějící munici i živé síle.
Ruská vojska dobyla další dvě obce, Kurachivku v Doněcké oblasti a Peršotravneve v Charkovské oblasti na východě, resp. severovýchodě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Česká armáda na síti X uvedla, ženáčelník generálního štábu Karel Řehka s velitelem ukrajinské armády Oleksandrem Syrským řešil bezpečnostní situaci a možnosti další spolupráce obou armád.
Generál Karel Řehka navštívil svého protějška velitele Ukrajinských ozbrojených sil generála Oleksandra Syrského. Řešili spolu bezpečnostní situaci a možnosti další spolupráce obou armád. https://t.co/ItWanfPJrM
— Armáda ČR (@ArmadaCR) November 2, 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval na síti Telegram o útocích nejen v Kyjevě, ale také v Poltavské, Sumské a Charkovské oblasti. Vyzval ke zničení výroben a skladů bojových dronů Šáhed a kritizoval "nerozhodnost svobodného světa" zakročit proti ruským útokům na Ukrajinu.
Vedení ukrajinských ozbrojených sil se setkalo s delegací ozbrojených sil České republiky vedenou náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Kyjev o tom dnes informoval na sociálních sítích bez uvedení data či místa setkání. Vyjádření české armády ČTK zjišťuje.
"Informovali jsme české kolegy o situaci na frontě, která je nadále složitá," uvedl na facebooku ukrajinský generální štáb a připojil fotografii velitele ukrajinské armády Oleksandera Syrského s Řehkou. "Česká republika je věrným spojencem Ukrajiny a dala podnět k řadě zásadních iniciativ," dodala ukrajinská armáda s poděkováním Praze za podporu.
Ukrajinská metropole Kyjev už od brzkého rána čelí ruskému útoku bezpilotními letouny. Úřady zatím hlásí dva zraněné a několik dopadů trosek sestřelených dronů na domy, píše agentura Reuters.
Trosky sestřelených dronů dopadly v šesti částech města, poškodily obytné budovy a auta a způsobily požáry. Hasiči už oheň uhasili. Ve městě jsou slyšet i výbuchy a střelba, obyvatelé Kyjeva se mají schovat do krytů, píše server Ukrajinska pravda.
Případní partneři Zelených v budoucích volbách musí být pro pokračování všestranné pomoci Ukrajině, odmítat xenofobní a nenávistnou národoveckou politiku či být pro snižování vlivu oligarchů na politické rozhodování. Vyplývá to z podmínek, které formulovalo dosavadní předsednictvo strany a v úvodu dnešního sjezdu Zelených v Praze představila končící šéfka strany Magdalena Davis.
Desítky budov a pozemků napříč Finskem zkonfiskovaly tamní úřady těm ruským na základě verdiktu mezinárodního soudu v Haagu. Je mezi nimi pláž pro rekreaci diplomatů i centrum vědy a kultury. Moskva hodlá kroky rozporovat. Celý článek čtěte ZDE.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.
Svátek všech svatých na Ukrajině: Příbuzní padlých vojáků si připomínají své blízké. Záběry jsou ze hřitova ve Lvově.
Dvě ruské rakety zasáhly policejní stanici v centru Charkova na severovýchodě země. Zahynul policejní plukovník Andrij Matvijenko. Dalších 26 policistů a čtyři civilisté utrpěli zranění, napsal na facebooku náčelník ukrajinské policie a připomněl, že služba poblíž fronty přináší ohrožení života. Rusové pravděpodobně k ostřelování druhého největšího ukrajinského města použili rakety S-300, dodal list Ukrajinska pravda.
Spojené státy dnes oznámily další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 425 milionů dolarů (9,9 miliardy Kč), píše agentura AFP. Už ve čtvrtek americký ministr obrany Lloyd Austin avizoval, že tuto pomoc jeho země ohlásí v příštích dnech.
Nový balík pomoci, oznámený jen několik dní před americkými prezidentskými volbami, zahrnuje mimo jiné vybavení protivzdušné obrany, dělostřeleckou munici, obrněná vozidla a protitankové zbraně, uvedlo v prohlášení americké ministerstvo obrany.
Ruský vyšetřovací výbor dnes uvedl, že na konci října zaútočily ukrajinské drony na klášter v obci Durovo-Bobrik v ruské Kurské oblasti, na který shodily výbušniny. Zemřeli při tom dva civilisté, uvedly ruské úřady. Ukrajinská armáda v srpnu pronikla do Kurské oblasti a obsadila část ruského území, čelí tam nyní protiútoku ruských jednotek.
Rusko podle agentury Reuters uvádí, že na jeho straně bylo během války zabito několik stovek civilistů, většinou v západních oblastech podél hranic s Ukrajinou. Také Kyjev popírá, že by cílil na civilisty.
Ruské ministerstvo obrany informuje o dobytí dalších tří obcí v ukrajinské Doněcké oblasti. Konkrétně hlásí převzetí kontroly nad obcemi Novoukrajinka a Šachtarske, které se nachází jižně od města Kurachove, napsal server Meduza. Dále Moskva uvedla, že se zmocnila Leonidivky ležící mezi Doněckem a Bachmutem. Rusko dnes podle agentury TASS také oznámilo, že za uplynulý týden dobylo 12 obcí v Doněcké a Charkovské oblasti.
Rusko v říjnu vypustilo na Ukrajinu 2023 bezpilotních letounů, z nichž 1185 zlikvidovala protivzdušná obrana, napsal dnes na facebooku generální štáb ukrajinské armády. Dalších 738 dronů se podle něj ztratilo, což je termín, který ozbrojené síly v poslední době používají u dronů, které podle serveru Ukrajinska pravda zmizely z radarů. Celkem od začátku roku vyslala ruská armáda na Ukrajinu 6987 útočných dronů, dodalo ukrajinské velení.
Národní rozvojová banka (NRB) ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvem zahraničních věcí (MZV) připravuje nový program pro česko-ukrajinské firmy, který by podpořil jejich investiční projekty na Ukrajině. Z národních zdrojů, tedy z rozpočtů MPO a MZV, by do programu šla miliarda korun, další tři miliardy korun by poskytla Evropská komise (EK). Zástupci NRB to dnes uvedli na setkání s novináři v Praze. Pokud EK program schválí, NRB začne žádosti přijímat ve třetím čtvrtletí příštího roku.
Lavrov při schůzce se svou severokorejskou kolegyní ocenil KLDR za zásadový postoj k Ukrajině. Mezi Ruskem a KLDR jsou silné vojenské vazby, řekl.
Ruské síly za posledních 24 hodin podnikly 170 útoků na pozice ukrajinských vojsk, přičemž se soustředily na Kurachovskou a Pokrovskou frontu, uvedl Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny na facebooku.
Ukrajinský dron se v noci na dnešek zřítil v areálu skladu ropy ve Světlogradu ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Na telegramu o tom informoval gubernátor tohoto regionu Vladimir Vladimirov. Nikomu se podle něho nic nestalo. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek podle ministerstva obrany v Moskvě zničila 83 ukrajinských bezpilotních letounů. Ukrajinské letectvo informovalo o zneškodnění 31 ruských dronů a jedné střely.
„V noci na dnešek se na pozemku skladu ropy ve městě Světlograd zřítil ukrajinský bezpilotní letoun. Nikomu se nic nestalo. Na místě pracují záchranné složky,“ citují Vladimirova agentury. Telegramový kanál Baza zveřejnil video okamžiku zásahu skladu. Po výbuchu tam vznikl požár. Informace o jeho rozsahu a škodách v areálu nejsou k dispozici.
Předseda zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů Mike Turner se domnívá, že Spojené státy a spojenci v NATO by měli být připraveni „přímo zaútočit na severokorejské jednotky“, pokud se zapojí do bojových operací na Ukrajině na straně Ruska.
Turner se rovněž domnívá, že Ukrajina by měla na ruské útoky odpovědět údery hluboko na ruském území. Zdůraznil, že zapojení severokorejských sil do války proti Ukrajině by mělo být pro USA a NATO červenou linií a spojenci by neměli vyloučit útoky na severokorejské jednotky, pokud budou bojovat na Ukrajině.
Kyjev připravuje dokument o bilaterální spolupráci s Budapeští, aby "vyjasnil nedorozumění" mezi oběma zeměmi v řadě otázek, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj 31. října.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pátek ráno, dobrou noc.
Šéf autonomní Baškortské republiky, která se nachází na pomezí evropské a asijské části Ruska, oznámil nálet tří ukrajinských dronů na místní průmyslové podniky. Nálet si nevyžádal oběti či raněné, ujistil Radij Chabirov. Ve správním středisku Ufě, která leží asi 1500 kilometrů východně od Moskvy, úřady podle serveru BBC News načas uzavřely letiště, což se obvykle děje, pokud se v blízkosti vyskytují nepřátelská bezpilotní letadla. Terčem se staly podniky petrochemického průmyslu, napsal místní server Prufy.ru, podle kterého se kvůli náletu evakuovaly dva závody.
„První z bezpilotních letounů se zřítil na území jednoho z podniků a způsobil minimální škody v podobě rozbitých oken. Dva další spadly v průmyslové zóně,“ uvedl Chabirov na sociální síti. Podniky podle něj fungují normálně. Na místě jsou vyšetřovatelé a záchranáři. Situace je pod kontrolou úřadů, ujistil.
Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina neudělá žádné územní ústupky bez ohledu na výsledky amerických voleb nebo míru pokračující podpory ze strany Spojených států.
„Nový americký prezident může podporu Ukrajině buď posílit, nebo snížit. Snížení podpory by dalo Rusku více šancí nás okupovat a omezilo by naši schopnost vyhrát tuto válku. To je fakt,“ řekl Zelenskyj.
Blinken očekává, že severokorejští vojáci, kteří jsou v Rusku, budou proti Ukrajině nasazeni v příštích dnech. Má to za znak ruské slabosti.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski doufá, že NATO povolí Varšavě použít své systémy protivzdušné obrany proti ruským raketám nad Ukrajinou, pokud budou představovat hrozbu pro Polsko.
Wroński připomněl, že polský ministr zahraničí již dříve vyzval síly NATO, aby se zapojily do zachycování ruských raket mířících na Polsko nad ukrajinským územím, a „opakovaně čelil kritice v rámci NATO“ za tento postoj.
Zelenskyj oznámil, že Ukrajina v nejbližších dnech očekává vojenský střet se severokorejskou armádou. Podle něj Rusko plánuje v brzké době použít severokorejské vojáky na bojišti na Ukrajině. „Je to otázka dnů, nikoli měsíců,“ poznamenal.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Putin testuje reakci světa na přítomnost severokorejských vojenských sil v Kurské oblasti, a poznamenal, že reakce je zatím „nulová“. Uvedl to v rozhovoru pro jihokorejskou televizi KBS.
Prezident zdůraznil, že severokorejská armáda již byla rozmístěna v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské síly provádějí vojenskou operaci. Poznamenal, že „se zatím nezúčastnili bojů, ale zúčastní se“, a domnívá se, že toto zapojení je otázkou „dnů, nikoli měsíců“.
Americká vláda má informace o tom, že v ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou je aktuálně asi 8 000 severokorejských vojáků. Dnes to na zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl podle agentur zástupce americké velvyslankyně při OSN Robert Wood.
Mluvčí Pentagonu před několika dny potvrdil, že několik tisíc severokorejských vojáků se přesouvá do ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a malý počet jich tam už je.
Moskva vyrozuměla prostřednictvím zpravodajských kanálů západní spojence Kyjeva o nasazení severokorejských vojáků do války proti Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Rusko podle něj testuje reakci Západu a - pokud bude slabá - zapojí do bojů ještě více vojáků z KLDR. Rusko nyní podle ukrajinského prezidenta také připravuje dohodu se Severní Koreou o nasazení „velkého počtu civilistů“ na práci v ruských zbrojovkách.
Ruský prezident Vladimir Putin „testuje, co se stane, pokud nasadí (severokorejský) kontingent. Pokud se nic nestane - a já považuji dosavadní reakci za nulovou - pak tento kontingent zvětší,“ řekl ukrajinský prezident jihokorejské televizi KBS podle portálu RBK-Ukrajina. Na reakci Západu podle Zelenského záleží, zda Rusko do války pošle tři tisícovky, anebo 100.000 severokorejských vojáků. „To už nebude jen kontingent, ale dvě armády bojující proti jediné armádě Ukrajiny,“ dodal.
V Rusku se podle ukrajinské rozvědky již nachází 12.000 vojáků z KLDR, z nichž část již byla přemístěna do Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky. Až dosud Ukrajina nezaznamenala, že by se severokorejští vojáci zapojili do boje. Ale ukrajinská armáda útok Rusů a Severokorejců očekává v nejbližší době, připomněl portál.
Vojenský soud v Moskvě dnes k 16 letům za mřížemi odsoudil studenta Ibragima Orudževa, který podle obžaloby plánoval podpálit budovu vojenské správy, oznámila státní agentura TASS. Odsouzen byl za terorismus, první tři roky si má odpykat ve věznici, zbytek trestu v trestanecké kolonii s přísným režimem. Student se hájil tvrzením, že si jen fotografoval otvírací hodiny úřadu.
Policisté jej zatkli loni v listopadu, když fotografoval u budovy vojenské správy. Orudžev před soudem trval na své nevině a hájil se, že si jen fotografoval otvírací hodiny úřadu, aby se mohl u vojenské správy zaregistrovat a následně se nechat odvést do armády k povinné službě, jak vyžaduje zákon.
Generální státní zastupitelství v Německu dnes podalo obžalobu proti muži, kterého policie letos v dubnu zatkla kvůli podezření, že společně s komplicem chystal sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Deník Süddeutsche Zeitung napsal, že v nynější obžalobě jde ale o to, že se obžalovaný Dieter S. v minulosti zřejmě účastnil bojů na východní Ukrajině po boku proruských separatistů.
Podle německých vyšetřovatelů Dieter S. od prosince 2014 do září 2016 bojoval v jednotkách samozvané Doněcké lidové republiky. Účastnil se podle nich bojů na letišti v Doněcku v zimě 2014/2015 a v červnu 2015 v Marjince. O toto městečko separatisté podporovaní Ruskem sváděli těžké boje s ukrajinskou armádou. Dieter S. je obžalovaný z členství v zahraniční teroristické skupině. Dál bude o případu rozhodovat vrchní zemský soud v Mnichově.
Další obvinění vůči Dieterovi S. se týká toho, že pro ruský stát sháněl informace o vojenské infrastruktuře v Německu a plánoval sabotážní akce. Podle informací listu Süddeutsche Zeitung byl od loňského října v kontaktu se svým někdejším nadřízeným v bojové jednotce proruských separatistů, který měl podle německých vyšetřovatelů vazby na ruské tajné služby. Podle vyšetřovatelů spolu mluvili o tom, kolik cílů v Německu by mohl sledovat. Rozhodli se, že se Dieter S. zaměří na výcvikový prostor americké armády v bavorském Grafenwöhru, kam od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajině přijíždějí na výcvik ukrajinští vojáci.
Ukrajinské úřady postupně aktualizují své údaje k ruskému útoku na město Charkov, kde ve středu pozdě večer zasáhla ruská řízená letecká puma devítipodlažní bytový dům. Útok podle nich nepřežili tři lidé: chlapci ve věku 12 a 15 let a jeden dospělý muž. O osud patnáctiletého Ukrajince panovaly nějakou dobu obavy, když se s ním nedalo spojit. Na 35 lidí utrpělo zranění, napsala stanice BBC.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí další ukrajinské vsi - obce Jasna Poljana, která se nachází asi 20 kilometrů jihozápadně od města Kurachove. Server Meduza napsal, že po dobytí města Selydove zahájila invazní armáda operaci s cílem obklíčit Kurachove, které web označil jako logistický uzel ukrajinských jednotek v jižní části Donbasu.
Ruské ozbrojené síly už v mechanizované koloně pronikly na východní okraj Kurachove, kde utrpěly ztráty techniky, píše Meduza a dodává, že ruské síly k městu postupují ze severu - od Selydove, a z jihu - od Vuhledaru. Obou těchto měst se invazní armáda nedávno zmocnila.
Americká společnost Google dostala v Rusku pokutu více než dva sextiliony rublů, což je číslo, kdy po dvojce následuje 36 nul. V korunách pokuta činí 480 kvintiliard, tedy 480 a za tím 33 nul. Důvodem je, že firma ze své platformy YouTube odstranila státní a provládní účty. Pokuta je mnohem vyšší než hrubý domácí produkt (HDP) celého světa, zhruba 2,6 biliardy Kč.
Právník Ivan Morozov agentuře TASS řekl, že pokud nebude pokuta zaplacena do devíti měsíců, každý další den se zdvojnásobí. Počet dní není omezen. Google se může vrátit na ruský trh pouze v případě, že rozhodnutí soudu splní.
„V tento den v roce 2001 Ukrajina vyřadila svůj poslední jaderný nosič,“ připomněl na Twitteru americký ekonom Roman Sheremeta, zakladatel Americké univerzity v Kyjevě. „Odměnou jim bylo napadení Ruskem, rozbombardování měst na prach, zatímco Západ vyjadřuje 'vážné obavy' a hovoří o 'řízení eskalace'. Ukrajina se vzdala svého sovětského jaderného arzenálu, tehdy třetího největšího na světě, výměnou za bezpečnostní záruky USA, Spojeného království a Ruska. Tehdy lidé tomuto kroku tleskali. Dnes můžeme s jistotou říci, že to byla vážná chyba.“
Ruské invazní síly zaútočily v noci na dnešek na důležitý most v Oděské oblasti. Podle serveru Ukrajinska pravda útok mířil na most přes jezero Dnistrovskyj liman u obce Zatoka. Informace o škodách zatím nejsou k dispozici. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
„Nepřítel zaútočil na most přes Dněsterský liman v obci Zatoka v Oděské oblasti. Z poloostrova Krym byly vypáleny dvě balistické rakety Iskander-M/KN-23 a z taktických letounů nad Černým mořem osm řízených střel Ch-59/69,“ uvedlo letectvo ve svém ranním hlášení na platformě Telegram.
Most je důležitým spojením pro železniční a automobilovou dopravu v regionu a od začátku ruské invaze v únoru 2022 se stal terčem útoků několikrát. Zda ho Rusové poškodili při posledním úderu, není jasné. Místní úřady informovaly o rozsáhlém vzdušném útoku na oblast ve středu večer, aniž poskytly podrobnosti o následcích.
Z Charkova přišly fotografie, kterak ruský útok v noci ze středy na čtvrtek poničil panelák. Podle starosty Ihora Terechova úder zničil několik pater devítipatrové budovy. Zemřel tam dvanáctiletý hoch. „Patnáctiletý chlapec je stále pod troskami, záchranáři se ho snaží dostat ven. Dalších 34 lidí je zraněno. Desítky lidí přišly o střechu nad hlavou,“ uvedl dopoledne na Twitteru Anton Heraščenko.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) informuje, že v Černihivské oblasti zadržela dva kolaboranty, kteří špehovali obranné síly a snažili se bránit mobilizaci v západní oblasti Ukrajiny. „Muži tajně zaznamenávali směry jízdy železničních vlaků ozbrojených sil a veřejně vyzývali osoby podléhající vojenské službě, aby se vyhnuly odvodu. Operativci SBU zjistili, že 41letý místní obyvatel, bývalý člen zakázané Komunistické strany Ukrajiny, se dostal do povědomí FSB již v roce 2015. Po celoplošné invazi byl nakonec naverbován a instruován, aby v Bukovině vytvořil vlastní agenturní síť,“ hlásí SBU. „Šířil kremelské narativy, popíral legitimitu státní moci na Ukrajině a snažil se vytvářet alternativní 'místní vlády'.“
Podívejte se na aktuální ztráty ruského vojska podle ukrajinské armády. Čísla není možné nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Oct. 31, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/17b5dicIy1
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) October 31, 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že večerní ruský útok na Charkov opět ukazuje, že Ukrajina potřebuje více vojenské pomoci od svých západních spojenců. „Naši partneři vidí, co se děje každým dnem,“ napsal Zelenskyj na Telegramu. „V těchto podmínkách každé odložené rozhodnutí znamená přinejmenším desítky (ukrajinských) životů a stovky ruských bomb použitých proti Ukrajině,“ dodal.
V současném Rusku neexistují politické represe, prohlásil dnes Valerij Fadějev, který vede radu pro lidská práva působící při prezidentovi Vladimiru Putinovi. Pronásledování občanů vystupujících proti válce na Ukrajině a proti nynějšímu režimu označil Putinův hlavní poradce pro lidská práva za "minimální sanitární opatření" vůči lidem, kteří ve střetu se Západem fakticky stanuli na nepřátelské straně. Téměř všichni odpůrci Putinova režimu se ocitli kvůli totální represi v Rusku buď v exilu, nebo ve vězení, poznamenala agentura AFP a připomněla smrt opozičního vůdce Alexeje Navalného na počátku roku ve věznici za polárním kruhem.
Severní Korea dnes ráno otestovala nový typ mezikontinentální balistické střely, která rekordní dobou letu překonala všechny předchozí raketové testy KLDR. Střela, vyslaná pod ostrým úhlem směrem na východ, podle Tokia nezpůsobila žádné škody a dopadla po bezmála půldruhé hodině do Japonského moře.
Severní Korea za poslední dva roky výrazně navýšila počet raketových testů a prohloubila také vojenskou spolupráci s Ruskem. V poslední době vyslala do Ruska, které už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, až 11.000 vojáků, z nichž asi 3000 se už zřejmě přesunulo k frontovým liniím.
Dobré ráno, ruská řízená bomba ve středu pozdě večer zasáhla vysokopodlažní bytový dům ve východoukrajinském Charkově, uvedl na platformě Telegram šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Útok si podle něj vyžádal život jednoho dítěte a dalších 29 lidí bylo zraněno.
Úder ve druhém nejlidnatějším městě Ukrajiny podle Syněhubova způsobil požár, který poničil větší část vstupu do budovy. Syněhubov krátce po útoku nejprve uvedl, že zraněno bylo 17 lidí, ale tři další, včetně ženy a dítěte, zůstali uvězněni v sutinách.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve čtvrtek ráno, dobrou noc.
Rusko dnes večer podniklo rozsáhlý útok přibližně deseti střelami na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, ve městě Oděsa se ozvaly výbuchy. Informovala o tom agentura Ukrinform s odvoláním na místní úřady.
„Nepřítel vypálil na Oděskou oblast asi deset raket různých typů,“ napsal na telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper. O případných škodách slíbil zveřejnit informace později.
Předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka označil vystoupení slovenského premiéra Roberta Fica v ruském kanále za hanbu. „Premiér Fico vystoupil v ruské propagandistické televizi. Doma se mu rozpadá (vládní) slepenec, zdravotnictví pro něj není premiérské téma, ale na sloužení Putinovi si čas najde. Je to obrovská hanba,“ uvedl Šimečka ve vyjádření.
O hanbě hovoří také opoziční hnutí Slovensko. „To, že Robert Fico jako vůbec první vrcholný politik EU a NATO poskytl rozhovor jedné z nejtvrdších propagandistek Kremlu Olze Skabejevové, je mezinárodní hanbou pro Slovensko,“ sdělilo hnutí v tiskové zprávě. Opoziční poslankyně Veronika Remišová uvedla, že moderátorka Olga Skabejevová pravidelně šíří protiukrajinské a proruské dezinformace. „Tímto krokem se Robert Fico otevřeně zařadil mezi největší přisluhovače Moskvy ve střední Evropě, po bok (maďarského premiéra Viktora) Orbána. Ale ani Orbán ze sebe nedělá až takového Putinova užitečného oslíka a tento pořad je i pod jeho úroveň,“ dodala.
Rusko by Severní Koreji výměnou za její vojáky vyslané k Ukrajině mohlo pomoci s technologií pro taktické jaderné zbraně, míní jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjo. Řekl to dnes podle agentury Reuters ve Washingtonu po setkání s americkým protějškem Lloydem Austinem. Vyzval k okamžitému stažení severokorejských vojáků z Ruska.
KLDR do Ruska, které už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, vyslala až 11 000 vojáků. Austin dnes řekl, že Severokorejci v ruských uniformách a s ruskými zbraněmi směřují do Kurské oblasti u ukrajinských hranic, což označil za nebezpečný a destabilizující tah.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval severským zemím za podporu jeho Vítězného plánu. „Jsme otevřeni návrhům a pohledům dalších zemí, ale v tuto chvíli máme jasnou a promyšlenou vizi, jak s našimi partnery v rámci Vítězného plánu postupovat,“ napsal Zelenskyj na síti X.
I want to express my deep gratitude to all Northern European countries for supporting the Victory Plan – a strategic action plan that is already on the table.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 30, 2024
We are open to hearing proposals and perspectives from other countries, but as of now, we have a clear, calculated… pic.twitter.com/JemxYEEv50
Posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, které začalo po červnové mezivládní konferenci, postupuje hladce, oznámila dnes Evropská komise. Pokud země splní všechny podmínky, vyjednávání o jednotlivých kapitolách sdružených do takzvaných klastrů by mohlo začít již v roce 2025. Podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové zůstává rozšíření hlavní prioritou nové unijní exekutivy. Evropská komise dnes zveřejnila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých zemí na cestě do unie.
Ukrajina dosud obdržela jen desetinu americké vojenské pomoci, kterou dříve v tomto roce schválil Kongres USA, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři ze severských zemí podle agentury Reuters.
Ta připomněla, že Rusko, které v únoru 2022 vyslalo svá vojska proti sousední zemi, urychlilo postup svých sil na východě Ukrajiny, jejíž armáda čelí silnějšímu, početnějšímu a lépe vyzbrojenému nepříteli. Země se chystá také na nejtěžší válečnou zimu poté, co ruské útoky podle úřadů zničily asi polovinu ukrajinských kapacit na výrobu elektřiny.
Západ by měl uznat, že Rusko vyhrálo v Gruzii a chystá se učinit totéž i v Moldavsku, pokud Západ neustane s řečmi o nepřekračování „nepřekročitelných mezí“ vytyčených Moskvou, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s novináři ze severní Evropy, ze kterého dnes citovaly tiskové agentury a ukrajinská média.
Zastupitelé ruské Vologdské oblasti severně od Moskvy navrhli omezení prodeje alkoholu na dvě hodiny denně během pracovních dnů. Učinili tak poté, co místní gubernátor poukázal na podle něj děsivé statistiky úmrtnosti. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Gubernátor Georgij Filimonov uvedl, že v oblasti je 71 procent úmrtí mužů v produktivním věku spojeno s konzumací alkoholu, včetně onemocnění, jako jsou cirhóza jater nebo srdeční choroby.
Demografické problémy v Rusku nabyly na významu v souvislosti s válkou proti Ukrajině, připomněl Reuters. Oficiální údaje zveřejněné minulý měsíc ukázaly, že porodnost v Rusku klesla na nejnižší úroveň za poslední čtvrtstoletí. Podle oficiálních statistik činila průměrná délka života Rusů v loňském roce 73,1 roku. Podle údajů statistického úřadu Eurostat ze stejného roku se občané zemí Evropské unie dožijí v průměru 81,5 roku.
Evropská unie se musí společně připravovat na hrozby a začít chápat, že bezpečnost je základem všeho, co je pro Evropany důležité. Ve své dlouho očekávané zprávě o civilní a vojenské připravenosti EU to dnes uvedl bývalý finský prezident Sauli Niinistö. O vypracování zprávy ho před sedmi měsíci požádala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Slovenský premiér Robert Fico poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Slovenský opoziční politik Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.
Úryvky z rozhovoru zveřejnila na platformě Telegram přední prokremelská moderátorka Olga Skabejevová, která interview vedla. „Neexistuje žádné racionální pozadí toho, že má Rusko zájem na konfliktu s celým světem,“ uvedl v interview podle agentury TASS Fico. „Stejně jako Ukrajina, tak i Rusko potřebuje vlastní bezpečnostní záruky,“ uvedl dále premiér. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, napsal list Financial Times (FT) s odvoláním na své nejmenované zdroje. Potenciální dohoda by podle listu znamenala nejvýznamnější deeskalaci války od začátku roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil rozsáhlou invazi do sousední země. Kreml dnes informace FT popřel.
Kyjev se snaží obnovit jednání zprostředkovaná Katarem, která se v srpnu přiblížila dohodě, než je zmařila ukrajinská invaze do Kurské oblasti, píše deník s odvoláním na zdroje, mezi nimiž jsou podle něj i vysoce postavení ukrajinští představitelé.
Jeden z nich přitom uvedl, že obě země v posledních týdnech snížily četnost vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu v rámci neformální dohody, ke které dospěly jejich zpravodajské služby.
Jižní Korea má v úmyslu vyslat na Ukrajinu tým, který by monitoroval a analyzoval rozmístění severokorejských jednotek Ruskem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl nejmenovaný jihokorejský činitel. Soul odhaduje, že nejméně 11.000 vojáků KLDR se přesunulo do Ruska a přes 3000 z nich už je blízko frontových linií na Ukrajině. Konkrétní místa Reuters nezmiňuje.
Americké ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že několik tisíc severokorejských vojáků se přesouvá do ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a malý počet jich tam už je. Do Kurské oblasti začátkem srpna překvapivě pronikla ukrajinská armáda a ovládá tam území o rozloze několika stovek kilometrů čtverečních.
