„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Ukrajinský generální štáb dopoledne na facebooku informoval o ukrajinském útoku na ropný sklad Atlas v Rostovské oblasti, který se podle serveru RBK-Ukrajina nachází u města Kamensk-Šachtinskij. „Atlas je součástí ruského vojensko-průmyslového komplexu, který zajišťuje dodávky ropných produktů pro ruskou armádu,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil, které také oznámilo zničení radarové stanice ruského systému protivzdušné obrany Buk-M3 v okupované části Záporožské oblasti.

Olaf Scholz dnes telefonicky hovořil s Volodymyrem Zelenským. Podle mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita kancléř ukrajinskému prezidentovi slíbil, že Německo bude dál Kyjev podporovat, a to i vojensky. Zelenskyj na telegramu napsal, že se Scholzem hovořil i o jeho nedávném telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, německé prohlášení se o tom ovšem nezmiňuje.

„Spolkový kancléř znovu potvrdil neutuchající a nezlomnou solidaritu s Ukrajinou a ujistil, že Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny i ve vojenské oblasti, a to v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery,“ uvedl v prohlášení německý vládní mluvčí. Scholz a Zelenskyj se podle něj dohodli, že zůstanou v kontaktu „i ohledně možných způsobů dosažení spravedlivého míru“.

Povinnost krajů zajišťovat kapacitu ubytovacích míst pro uprchlíky z Ukrajiny od 1. ledna zřejmě klesne, a to z celkově 50 tisíc míst na 20 tisíc. Navrhuje to ministerstvo vnitra v aktualizaci nařízení vlády, kterou zveřejnilo v legislativní knihovně kabinetu.

Poměr rozdělení celkového počtu ubytovacích míst mezi jednotlivé kraje by měl být zachován. Snížení kapacity odsouhlasily rezorty zastoupené v grémiu pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny počátkem září.

Změna reaguje na snížení počtu uprchlíků, kteří po příchodu do Česka žádají o zajištění nouzového ubytování hrazeného státem. Od září ho stát poskytuje jen nově příchozím na první tři měsíce, a to i v případě zranitelných osob. Během roku klesl podle ministerstva vnitra počet žadatelů o nouzové ubytování z 20 procent nově příchozích na tři procenta.

Jihlava by chtěla mít kromě romských i dva ukrajinské asistenty prevence kriminality. Město předpokládá, že by městské policii mohli pomoci víc se přiblížit k ukrajinské komunitě, která je v krajské Jihlavě velká, a přispět k tomu, že bude strážníkům víc důvěřovat. Po čtvrtečním jednání městské rady to dnes řekl primátor Petr Ryška (ODS).

„Máme čtyři místa pro romské asistenty, chceme tady ještě dva ukrajinské,“ řekl primátor. Na nové asistenty město požádá o dotaci. Ryška předpokládá, že by mohli nastoupit někdy příští rok zjara, pokud se podaří najít vhodné uchazeče. Uvedl, že pokud ví, v některých městech už ukrajinští asistenti jsou.

Podle předpokladu radnice je v padesátitisícové Jihlavě okolo 7000 lidí z Ukrajiny. „Přece jenom ta komunita je tady velká, nějaké problémy s tím jsou, a myslíme, že bychom se tím k nim mohli trošičku přiblížit,“ řekl primátor k ukrajinským asistentům prevence kriminality. Nepovažuje za podstatné, jak dlouho ve městě případní zájemci žijí.

„Pro mě je důležité, aby to byl co nejkvalitnější člověk, aby nám pomohl,“ uvedl Ryška. Ukrajinští asistenti by se měli pohybovat v lokalitách s největším pohybem cizinců, například ve spodní části náměstí, na sídlišti Březinky nebo v létě v parcích.

Ruský vojenský soud dnes uložil tři roky vězení moskevskému komunálnímu politikovi Alexeji Gorinovovi za schvalování terorismu. Informuje o tom server Mediazona. Tento kritik války na Ukrajině si ovšem už odpykává sedmiletý trest uložený dříve.

Nynější trest se tak podle Mediazony započítá do předchozího, ale jeho zbývajících pět let odsouzený stráví v trestanecké kolonii s přísným režimem. Dnes měl Gorinov na svetru připevněný symbol míru a v ruce držel papír s protiválečnými hesly.

Podle ruských vyšetřovatelů Gorinov při pobytu ve vězeňské nemocnici hovořil se spoluvězněm o ukrajinském útoku na Krymský most spojující okupovaný ukrajinský Krym s ruskou pevninou a prohlásil: „No tak ho vyhodili do povětří – a co? Válka pokračuje.“ O ukrajinském pluku Azov, který Rusko považuje za teroristickou organizaci, poznamenal: „Co je to za zlo? Jsou to ozbrojené síly.“

Mediazona píše, že Gorinova udali spoluvězni, kteří podle něho spolupracují s vězeňskou službou. Jeho obhájci poznamenali, že Gorinov nebyl iniciátorem těchto rozhovorů, které další vězni tajně nahrávali. Podle advokátů se jejich klient stal obětí provokace.

Rostou ztráty mezi dobrovolníky, tedy těmi, kteří se ruské armádě upsali po zahájení invaze na Ukrajině. Informuje o tom ruská BBC. Jejich podíl tvoří 22 procent z celkového počtu potvrzených ztrát na ruské straně, uvedla stanice s tím, že někteří dobrovolníci umírají během dvou až čtyř týdnů od svého vyslání na frontu.

Před rokem podle BBC představovali 14 procent ztrát. Podíl odsouzenců na ruských ztrátách se podle BBC naopak snížil z 26 procent loni v listopadu na současných 18 procent.

„V obou zemích je počet padlých v boji v poměru k počtu obyvatel vyšší než ztráty, které utrpěly Spojené státy ve vietnamské a korejské válce dohromady,“ napsal The Economist. Počet ruských a ukrajinských padlých se podle něj blíží americkým ztrátám ve druhé světové válce. Ztráty Ruska na Ukrajině od roku 2022 převyšují počet obětí ze všech jeho válek od roku 1945.

Za více než tisíc dnů války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 80 973 ruských vojáků. Zjistila to ruská služba BBC s nezávislým serverem Mediazona, které analyzují veřejně dostupné zdroje.

Magazín The Economist nedávno napsal, že obě strany konfliktu platí hroznou cenu, a odhadl, že ukrajinských vojáků zahynulo 60 až 100 tisíc. Počet zabitých Rusů k létu odhadl na 106 až 140 tisíc. OSN ve své listopadové zprávě potvrdila 12 162 zabitých civilistů na Ukrajině.

„Nejméně 52 procent všech padlých představují lidé, kteří před začátkem války nebyli spojeni s ruskou armádou,“ napsala ruská služba BBC. Zároveň upozornila, že k bilanci s Mediazonou a dobrovolníky dospěla na základě informací z otevřených zdrojů: ze zpráv médií, oznámení činitelů či příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet padlých bude pravděpodobně výrazně vyšší.

Obrazem: Ukrajinští vojáci pokračují v obraně své vlasti proti ruským jednotkám. 

Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni dle Kyjeva. 

Ukrajinské letectvo dnes informovalo, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 88 ze 132 bezpilotních letounů, které nad ukrajinské území vyslalo Rusko. Jedenačtyřicet dronů se ztratilo z radarů, jeden se vrátil do Ruska.

„V důsledku ruského útoku byla v několika ukrajinských oblastech poškozena infrastruktura, automobily, rodinné i vícepodlažní domy,“ uvedlo letectvo.

Tři ukrajinské elektrárny a jejich devět reaktorů snížily výkon po včerejších ruských útocích. Jeden blok Rivnenské jaderné elektrárny byl odpojen od sítě. Podívejte se na fotografie přímo z místa. 

Tři ukrajinské jaderné elektrárny v důsledku rozsáhlých ruských útoků ze čtvrtečního rána snížily výrobu elektrické energie, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Šéf agentury Rafael Grossi ve čtvrtek uvedl, že podruhé během méně než dvou týdnů Chmelnycká jaderná elektrárna, Rivnenská jaderná elektrárna a Jihoukrajinská jaderná elektrárna ležící v Mykolajivské oblasti z preventivních důvodů omezily výrobu v důsledku „rozsáhlých vojenských aktivit“ na Ukrajině.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov přicestoval na oficiální návštěvu KLDR, oznámily dnes ruské tiskové agentury. Severní Korea podle Soulu a Západu poskytuje Rusku do války proti Ukrajině munici, rakety a naposledy i severokorejské vojáky.

„Během oficiální návštěvy ruského ministra obrany v KLDR je naplánovaná řada dvoustranných schůzek s představiteli vojenského a politického vedení země,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany bez podrobností v komuniké, ze kterého citovala média.

Letecké poplachy byly vyhlášeny i v ruské Belgorodské a Voroněžské oblasti. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov informoval o jednom sestřeleném ukrajinském dronu, jehož trosky poškodily ve vsi Skorodnoje dva soukromé domy, jednu dodávku a plynové potrubí, což způsobilo požár. Později Gladkov napsal na sociální síti, že terčem náletu dvou dronů se stalo i město Šebekino. Oba nálety se obešly bez obětí a raněných.

Protivzdušná ruská obrana během noci zničila 47 ukrajinských dronů, uvedlo nad ránem na sociální síti ruské ministerstvo obrany. Upřesnilo, že 29 dronů ruští vojáci zničili nad Rostovskou oblastí, osm nad Krasnodarským krajem, po třech nad Belgorodskou, Brjanskou a Voroněžskou oblastí a jeden nad anektovaným Krymem. O případných škodách, raněných a dalších podrobnostech se ministerstvo nezmínilo.

Gruzínská policie v noci na dnešek použila slzný plyn i vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií.

Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády, uvedli reportéři agentury AFP v gruzínském hlavním městě. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.

„Demonstranti zůstávají na Rustaveliho třídě a stavějí nové barikády poté, co ty předchozí odstranila policie vodním dělem,“ psal na sociální síti Telegram kanál Paper Kartuli. Ministerstvo vnitra dříve uvedlo, že při potyčkách s demonstranty byli zraněni tři policisté. Podle webu civil.ge byl zraněn i kameraman jedné z televizí, kterému policista nastříkal do očí pepřový sprej. Policisté napadli i další novináře a zranili také dvě opoziční političky. Policie si počínala brutálně a vodní děla použila za teplot pohybujících se v Tbilisi okolo nuly, napsal portál.

„Komu sloužíte? Gruzii, anebo Rusku?“ ptala se policejních těžkooděnců proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová, která se podle serveru Gruzija online přidala k demonstrantům. Měsíc po parlamentních volbách, které vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen a které kvůli nesrovnalostem a přehmatům kritizovala opozice, se v Tbilisi i dalších městech shromáždily tisíce lidí. Demonstranti v hlavním městě mávali vlajkami Evropské unie a Gruzie a blokovali dopravu před parlamentem a sídlem vládní strany, kterou kritici obviňují, že sklouzává k autoritářskému vládnutí v ruském stylu.

I rostovská oblast na jihozápadě Ruska čelila v noci na dnešek rozsáhlému náletu ukrajinských dronů, uvedly místní úřady. Protivzdušná obrana podle gubernátora sestřelila tři desítky dronů. Po náletu se na sociálních sítích objevily zprávy, že podle očitých svědků hoří sklad pohonných hmot u města Kamensk-Šachtinskij, uvedl server Ukrajinska pravda. Připomněl, že stejný sklad sloužící ruské armádě zasáhly ukrajinské drony i v létě.

„Protivzdušná obrana odráží rozsáhlý vzdušný útok nepřítele,“ napsal na sociální síti gubernátor Jurij Sljusar, podle kterého obrana zničila 30 dronů. Trosky sestřelených dronů podle něj způsobily poškodily střechy soukromých domů ve dvou vesnicích, ale ranění či oběti nejsou hlášeni.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Rusko o včerejší noci vyslalo proti Ukrajině další vlnu dronů. V Kyjevě zasahovala protivzdušná obrana. Dopad trosek sestřeleného dronu způsobil požár jedné z kyjevských poliklinik, uvedl na sociální síti starosta Vitalij Kličko. Později upřesnil, že zranění utrpěl hlídač polikliniky.

Na sociálních sítích se objevily zprávy o třech desítkách dronů nad pěti ukrajinskými regiony, poznamenal server BBC News. Nálety ukrajinských dronů hlásí i ruské úřady. Letecké poplachy byly vyhlášeny v Belgorodské a Voroněžské oblasti.

Dobrou noc, vážení čtenáři, online k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.

Kypr má zájem o členství v Severoatlantické alianci a přihlášku do NATO by mohl podat po modernizaci armády. Dnes to podle agentur AFP a AP řekl kyperský prezident Nikos Christodulidis, který tvrdí, že o záležitosti jedná se Spojenými státy. Velkou překážkou na cestě do NATO však pro Kypr zůstává Turecko, které obsadilo severní část ostrova.

Kypr jedná se Spojenými státy o možném vstupu do Severoatlantické aliance, uvedl prezident Christodulidis. Rozhovory se zaměřují například na modernizaci kyperské armády s americkou pomocí. Podle Christodulidise je odezva Spojených států pozitivní.

„Až bude vše na svém místě, tak se Kypr bude moci stát členem NATO,“ uvedl kyperský prezident. Členství jeho země může být podle něj zajímavé pro Severoatlantickou alianci například kvůli zeměpisnému umístění ostrova nedaleko Izraele a Libanonu.

Rusko si přivlastňuje vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, řekl dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj. Připomněl, že ve válce zemřela až čtvrtina tehdejších obyvatel Ukrajiny. Podle serveru RBK Ukrajina sleduje Tychého vyjádření i  oznámení slovenského premiéra Roberta Fica, že se v květnu v Moskvě zúčastní oslav 80. výročí konce druhé světové války.

Mluvčí řekl, že role Ukrajiny ve vítězství nad nacismem nesmí být snižována. Rusko se ale podle něj už řadu let snaží toto vítězství ukrást, což „je urážkou milionů Ukrajinců, kteří ve válce ztratili své blízké“.

„Vyzýváme všechny naše partnery a evropské lídry, aby si uvědomili, že celkové ztráty, i když nikdo nezná přesná čísla, se odhadují na 50 až 75 milionů lidí. A osm až 10 milionů z nich jsou Ukrajinci, tedy téměř čtvrtina tehdejšího obyvatelstva země,“ řekl Tychyj. Ukrajina se proto ptá, proč je její role ve druhé světové válce ignorována. „Možná by stálo za to dřív než do Moskvy zajet do Chersonu, Záporoží, Charkova, Kyjeva, přes které se druhá světová válka přehnala nejdříve ze západu na východ a pak z východu na západ,“ podotkl Tychyj.

„Jakékoliv vydírání ze strany Ruska se musí setkat s tvrdou odpovědí,“ reagoval Volodymyr Zelenskyj na ohlášení Vladimira Putina, že bude Rusko dál testovat bojem nové rakety Orešnik. Ruský prezident podle ukrajinského „dělal reklamu“ na své rakety a na „své odhodlání zabíjet a ničit“.

„Teď může šermovat svým Orešnikem jen proto, aby překazil snahy prezidenta Trumpa, k nimž po inauguraci určitě dojde. Putin chce teď tak vyhrotit situaci, aby prezident Trump nemohl uspět, aby nemohl ukončit válku,“ řekl. Putin chce podle Zelenského svým tlakem přimět amerického prezidenta, aby posléze přistoupil na ruské podmínky.

Praha ve spolupráci s Prahou 6 darovala pět autobusů ukrajinskému městu Chmelnyckyj a dva obci Bilohorodka v Kyjevské oblasti. „Poděkoval jsem českým přátelům za tuto pomoc – důležitý projev solidarity s Ukrajinou,“ tweetuje velvyslanec Ukrajiny v ČR Vasyl Zvarych.

„Jsem vděčný politickým stranám norského parlamentu za jejich jednomyslné rozhodnutí zvýšit podporu Ukrajině v roce 2025,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oslo asistenci víc než zdvojnásobí - v přepočtu z 33,5 miliard Kč na 77 miliard.

„Toto jednotné a rozhodné rozhodnutí vysílá silný vzkaz těm, kteří vedou válku proti míru: svobodný svět stojí pevně a jednotně na straně Ukrajiny a poskytuje podporu potřebnou k dosažení vítězství a zajištění trvalého míru,“ dodal prezident.

Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X napsal, že „od ledna 2025 budeme mít ze strany spojenců další podporu našeho vzdušného prostoru. S radostí přijímáme rozhodnutí Německa o vyslání baterie systému Patriot do Polska“.

Przed chwilą rozmawiałem z Ministrem Obrony 🇩🇪@BMVg_Bundeswehr Boris Pistorius i osobiście podziękowałem mu za jego zaangażowanie i wsparcie bezpieczeństwa Polski i wschodniej flanki #NATO. pic.twitter.com/CtWr3HjhZe

— Władysław Kosiniak-Kamysz (@KosiniakKamysz) November 28, 2024

U londýnského soudu dnes začal proces se třemi Bulhary obžalovanými ze špionáže pro Rusko, uvedla dnes agentura AP. Prokuratura při té příležitosti soudu sdělila, že k témuž provinění se přiznali další dva muži.

Pokles kurzu rublu z posledních dnů není důvodem k panice. Občasné prudké výkyvy ruské měny souvisejí s rozpočtovými platbami a sezonními změnami, řekl podle agentury Reuters prezident Vladimir Putin. Rubl ve středu oslabil o více než sedm procent, prolomil hranici 110 rublů za dolar a dostal se až na 114 rublů. Dnes jeho kurz zpevnil.

Analytici a ekonomové částečně přičítají pokles kurzu rublu rostoucímu geopolitickému napětí od chvíle, kdy západní země umožnily minulý týden Ukrajině vypálit rakety dlouhého doletu hlouběji do ruského území a Rusko odpovědělo vypálením nové rakety na Ukrajinu. Vliv podle nich měly i nové americké sankce uvalené minulý týden na ruský finanční ústav Gazprombank.

Rusko a Ukrajina se dohodly na sjednocení devíti dětí s rodinami. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odkazuje na vyjádření zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marije Lvovové-Bělovové, na kterou loni vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač. Moskva podle ruské činitelky předala sedm dětí příbuzným na Ukrajině. O den dříve uvedla, že se dva chlapci přesouvají z Ukrajiny za příbuznými do Ruska. Sjednocení rodin pomohl dojednat Katar. Kyjev se zatím nevyjádřil.

Z Ruska se podle Lvovové-Bělovové vrací k příbuzným na Ukrajinu šest chlapců a jedna dívka ve věku od šesti do šestnácti let. „Většina těchto dětí žila v Rusku s blízkými příbuznými, hlavně s babičkami. Jeden šestnáctiletý chlapec, který byl bez rodičovské péče od narození, pobýval v aljoškinském dětském domově. Nyní ho do péče převzal jeho bratr,“ uvedla Lvovová-Bělovová. Činitelka použila ruský termín pro zařízení v obci Olešky ležící v Ruskem okupované části ukrajinské Chersonské oblasti.

Německo nabídlo Polsku, že na jeho území na začátku příštího roku až na šest měsíců rozmístí systémy protivzdušné obrany Patriot. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo německé ministerstvo obrany. Němečtí vojáci se systémy protivzdušné obrany byli na jihovýchodě Polska už loni od ledna do listopadu.

„Budeme tak chránit logistické centrum v Polsku, které má klíčový význam pro dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu,“ uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.

Poslanci dnes na závěr plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku schválili usnesení, které vyjadřuje silnou podporu Ukrajině ze strany EU a naopak odsuzuje rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou.

Německé ministerstvo zahraničí si dnes kvůli vypovězení dvou německých novinářů z Ruska předvolalo ruského velvyslance v Berlíně. Ministryně Annalena Baerbocková označila ruský krok za nepřijatelný a jeho zdůvodnění za nepravdivé. Moskva ve středu nařídila dvěma novinářům německé veřejnoprávní stanice ARD, aby do 16. prosince odevzdali své akreditace a opustili Rusko. Uvedla, že jde o reakci na obdobný krok z německé strany.

Slovenský parlament dnes hlasy vládních poslanců schválil další omezení poskytování státních příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny, kteří ve větším počtu opustili vlast hlavně po začátku ruské vojenské invaze z února 2022. Návrh vyvolal slovní přestřelku mezi slovenskými poslanci, kdy jeden z vládních zákonodárců vzkázal opozičním kolegyním, aby odjely na Ukrajinu, pokud chtějí Ukrajincům pomáhat. Nynější slovenská vláda premiéra Roberta Fica po svém loňském nástupu do úřadu například zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Rozhodnutí Západu povolit Ukrajině útočit dodanými střelami na cíle v hloubi Ruska nezvýšilo riziko jaderné odvety. Podle agentury Reuters to tvrdí několik zdrojů z amerických tajných služeb, podle kterých je ruský jaderný útok nadále nepravděpodobný, ačkoli šéf Kremlu Vladimir Putin svou rétoriku na toto téma vyhrocuje. Tajné služby se spíše domnívají, že Rusko rozšíří sabotážní kampaň proti evropským cílům, aby Západ od další podpory Ukrajině odradilo.

Ruský soud poslal na sedm let do vězení advokáta, který hájil novináře Ivana Safronova odsouzeného za vlastizradu. Třiašedesátiletý právník Dmitrij Talantov čelil obviněním ze šíření lživých zpráv o ruské armádě a podněcování k nenávisti, napsal dnes server Meduza. Talantov vinu odmítl. Zvláštní zpravodajka OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Rusku Marijana Kacarovová už ve středu vyzvala k jeho propuštění. Kriminalizace vyjádření nenásilného názoru nebo pokojného nesouhlasu s válkou podle ní porušuje mezinárodní standardy týkající se lidských práv.

Podívejte se na aktuální snímky s Vladimirem Putinem z jeho návštěvy Kazachstánu. Na posledním snímku je ruský prezident s prezidentem země Kasymem-Žomartem Kemelulyem Tokajevem.

Rusko provede další bojové testy rakety Orešnik (Líska), která je již v sériové výrobě. Dnes to v kazašské Astaně na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) podle agentury TASS prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň varoval, že Moskva v odvetě za ukrajinské údery v hloubi Ruska může zaútočit proti rozhodovacím centrům v Kyjevě. Podle něj ukrajinské vedení již není legitimní a nemá právo vydávat armádě rozkazy.

Šéf Kremlu se vyjádřil i k rannímu masivnímu úderu na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, která jen na západě země připravila o dodávky elektřiny přes milion odběratelů. Řekl, že při útoku vypustilo Rusko 90 raket a 100 dronů, které zasáhly 117 cílů. „Byla to odveta za pokračující útoky raketami ATACMS na naše území,“ poznamenal Putin.

V Kazachstánu se během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v této středoasijské zemi objevila na reklamní obrazovce v Astaně ukrajinská vlajka namísto ruské. Úřady případ vyšetřují, informovaly dnes agentura Reuters a server Meduza, který také upozornil na video, jež situaci zachycuje.

Ukrajinská vlajka ve středu večer nahradila ruskou trikoloru na obrazovce u jedné z dopravních tepen kazachstánské metropole, kam před tím přijel na dvoudenní návštěvu šéf Kremlu. Putin byl v té době podle Reuters jinde a obrazovka byla brzy vypnuta, ale záběry z incidentu se rychle rozšířily on-line.

Podle bilance ukrajinského letectva vypustilo Rusko na Ukrajinu 97 útočných dronů Šáhed, které Moskvě dodává Írán, 88 střel s plochou dráhou letu a tři rakety z protivzdušného systému S-300. Obrana dokázala sestřelit 79 střel s plochou dráhou letu a 35 dronů.

Třiadvacetiletý španělský cestovatel Alberto Blasco Ventas stojí u mostu u ukrajinské Irpině, který byl na jaře 2022 v prvních dnech ruské vojenské agrese vyhozen do vzduchu ve snaze zastavit postup invazních jednotek na Kyjev. Toto místo je jednou ze zastávek pro západní turisty, kteří hledají vzrušení a přijíždějí objevovat válku na Ukrajině. Podobné zájezdy jsou sice zatím okrajovou záležitostí, ale jejich počet roste, píše agentura AFP.

Ruští vojáci, kteří obsadili toto předměstí Kyjeva na začátku invaze, se ho pokoušeli přejít a pochodovat směrem k hlavnímu městu, vysvětluje průvodce Oleksij Gorjačev (33) a ukazuje na ruiny odstřeleného mostu.

„Ve válečné zóně jsem poprvé!“ říká Blasco Ventas a jako uhranutý hledí na most. Španěl si vybral turistický zájezd do Kyjevské oblasti. Hlavní město je sice stovky kilometrů od hlavní bojové fronty, ale téměř denně na něj útočí ruské bezpilotní letouny a rakety. „Trochu se bojím, nebudu vám lhát, ve válečné zóně nikdy nevíte,“ dodává.

Na západě Ukrajiny se po ruském úderu ocitl přes milion odběratelů bez elektřiny. Ve Vinnycké oblasti zasáhla ruská střela dům a zranila ženu. Exploze ohlásila rovněž západoukrajinská města Ivano-Frankivsk v Ivanofrankivské oblasti a Chmelnyckyj ve Chmelnycké oblasti nebo jihoukrajinský Mikolajiv.

Reuters s odvoláním na představitele západních regionů uvedl, že bez elektřiny je po ruském útoku ve Lvovské oblasti 523.000 odběratelů, v Rivenské přes 280.000 a ve Volyňské oblasti asi 215.000.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajina dnes nad ránem vyhlásila na celém území vzdušný poplach kvůli útokům ruských raket. „Výstraha před vzdušnými údery byla vydána pro celou Ukrajinu z důvodu raketové hrozby,“ uvedlo dnes ukrajinské vojenské letectvo. Letectvo zaznamenalo vzlet sedmi bombardérů Tu-95MS z Murmanské oblasti a odpálení řízených střel z Černého moře.

„Cílem masivního útoku nepřítele se opět stala energetická infrastruktura,“ uvedl na facebooku ministr energetiky Herman Haluščenko. Dodal, že země v důsledku útoků zavádí nouzové odstávky dodávek energií.

Ukrajina dnes nad ránem vyhlásila na celém území vzdušný poplach kvůli útokům ruských raket. V Charkově, Oděse i některých dalších městech jsou slyšet výbuchy, cílem je i energetická infrastruktura, informují podle agentur místní představitelé. Rusko naproti tomu hlásí útok ukrajinských dronů na Krasnodarský kraj, při němž byl zraněn jeden člověk.

Rusko v posledních dnech stupňuje vzdušné údery na Ukrajinu poté, co Kyjev začal využívat střely dodávané Spojenými státy a Británií k útokům na ruské území v rámci vlastní obrany před více než dva a půl roku trvající ruskou agresí.

Vilnius prodloužil ukrajinským uprchlíkům bezplatné cestování v městské hromadné dopravě o další rok. Zastupitelé v hlavním městě Litvy přijali toto rozhodnutí jednomyslně, oznámila litevská média.

Desítky tisíc Ukrajinců, kteří uprchli do pobaltské země před válkou rozpoutanou Ruskem, mohou zdarma cestovat veřejnou dopravou ve Vilniusu od března 2022, připomněla televize LRT na svém webu. Dodala, že obdobné rozhodnutí přijala i jiná velká litevská města.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Končící americký prezident Joe Biden chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci Ukrajině ve výši 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, podle nichž bude dodávka obsahovat například protitankové systémy nebo střely Stinger. Biden se před odchodem z Bílého domu snaží co nejvíce vylepšit pozici Ukrajiny bránící se ruské invazi ve chvíli, kdy je postoj jeho nástupce Donalda Trumpa k podpoře Kyjeva nejistý.

Součástí připravované dodávky mají být také drony, nášlapné miny, které USA podle Reuters již delší dobu nevyvážely, či rakety do salvových raketometů HIMARS. Biden by mohl o balíku informovat Kongres již příští pondělí, uvedly zdroje Reuters. Připustily zároveň, že přesná hodnota dodávky či její obsah se ještě může změnit, než prezident rozhodnutí podepíše.

„Čistá matematika současné situace na Ukrajině je, že potřebuje více vojáků v boji,“ uvedl vysoce postavený úředník z okolí amerického prezidenta Joe Bidena pro AP. Podle něj nyní dosluhující demokratická vláda naléhá na Ukrajinu, aby snížila mobilizační věk na 18 let ze současných 25 let. 

Ukrajina potřebuje podle utajeného zdroje 160 tisíc vojáků, možná i více. Navrhují také, aby byla agresivnější při jednání s těmi, co dezertují nebo bez povolení opustí zemi.

„Pozdvižení kolem Ficovy cesty do Ruska nerozumím. Každý, kdo ho poslední dobou sleduje, ví, že to je proruský mafián. A že se jede klanět Putinovi? To není překvapení, novinkou je jenom to, že se za to stydí čím dál míň. Fica v Evropě můžeme brát vážně jenom jako hrozbu, ne jako partnera,“ uvedl český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09, v Evropském parlamentu člen klubu Evropské lidové strany) ve vyjádření poskytnutém ČTK.

Ukrajina potřebuje od členů Severoatlantické aliance zbraně schopné ničit nové ruské rakety, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. O rozhovoru dnes informovala prezidentská kancelář. Zelenského požadavek na posílení ukrajinské protivzdušné obrany je podle médií reakcí na to, že Rusko minulý týden vyzkoušelo novou balistickou raketu středního doletu, kterou odpálilo na ukrajinské město Dnipro.

„Ukrajina počítá s podporou při předání prostředků protivzdušné obrany, které jsou s to zasáhnout rakety uvedeného typu,“ řekl ukrajinský prezident. Dodal, že seznam potřebných zbraní, které jsou ve výzbroji členských států aliance, Ukrajina předala partnerům a teď očekává „rozhodnou a včasnou reakci aliance na ruské eskalování války“, uvedl Zelenskyj. Připomněl, že v Bruselu se 3. a 4. prosince sejdou alianční ministři zahraničí se svým ukrajinským protějškem.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes zahájil dvoudenní návštěvu Kazachstánu. Podle agentury Reuters jednal o prohloubení energetických a obchodních vztahů. Rusko a Kazachstán tvoří svazek vyžadovaný životem a hledící do budoucnosti, napsal Putin v textu pro deník Kazachstanskaja pravda. Reuters připomíná, že obě země mají úzké hospodářské a bezpečnostní vztahy, ale Astana usiluje rovněž o dobré vztahy se Západem.

Americkým zmocněncem pro válku na Ukrajině se v příští administrativě stane generálporučík ve výslužbě Keith Kellogg, uvedl dnes zvolený prezident Donald Trump. Rychlé ukončení války bylo jedním z jeho důležitých předvolebních slibů. Osmdesátiletý Kellogg, který v Bílém domě sloužil i za první Trumpovy administrativy a byl bezpečnostním poradcem viceprezidenta Mikea Pence, bude podle agentury Reuters zřejmě hrát ústřední roli ve snaze nově zvoleného prezidenta konflikt ukončit. Byl to právě on, kdo Trumpovi představil plán, jak dospět ke konci války.

„Řekneme Ukrajincům: 'Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, podpora ze strany Spojených států vyschne,'“ vylíčil Kellogg jednu jeho část letos v červnu. „A řekneme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi: 'Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, pak dáme Ukrajincům vše, co potřebují, aby vás zabili na bojišti'.“

Vysoce postavení činitelé v Moskvě pochybují o tom, že by Severoatlantická aliance byla jednotná v případě aktivace článku o společné obraně, což zvyšuje riziko vojenské konfrontace s Ruskem, je přesvědčen šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl. V Berlíně dnes podle agentury Reuters také řekl, že Rusko masivně narušuje západní systémy satelitní navigace.

Posilování ruské armády znamená, že „přímá vojenská konfrontace s NATO se pro Kreml stává jednou z možných variant,“ uvedl dále Kahl na akci pořádané Německou společností pro zahraniční politiku (DGAP). 

Kolegové nesou rakev s předním hercem Petrem Velykijem (48), který byl zabit v bitvě s ruskými jednotkami v ruské Kurské oblasti, během rozlučkového ceremoniálu v hudebně-dramatickém divadle v Černyhiv na Ukrajině. 

Do svěřenského fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 12,1 milionu korun. Na dnešním zasedání to schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání. Návrh je podle české diplomacie v souladu s českými prioritami v zahraniční a obranné politice.

Severské státy, Polsko, Lotyšsko a Estonsko dnes v prohlášení na společném zasedání ve Švédsku slíbily zesílit v příštích měsících podporu poskytovanou Ukrajině. Jsou také připraveny přijmout další sankce proti Rusku i proti zemím, které umožňují jeho agresi, informuje agentura Reuters.

Opozice včetně hnutí Slovensko (dříve OLaNO) expremiéra Igora Matoviče plánovanou cestu Fica do Ruska kritizovala. „Bohužel, pro celé Slovensko bude znamenat tato jeho účast na oslavách v Moskvě mezinárodní ostudu, protože nikdo z premiérů vyspělých zemí Evropy, kromě Fica a Orbána, nebude dělat vrahovi Putinovi komparz,“ uvedl předseda poslaneckého klubu hnutí Slovensko Michal Šipoš.

„Směrem k našim západním partnerům bude tato cesta do Ruska signálem, že Slovensko nechce dál být součástí demokratických západních zemí, ale podporuje válečného agresora, jakým je Rusko," uvedl předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Branislav Gröhling. Právě SaS a někdejší OLaNO byly součástí bývalé vlády, která po ruské invazi do sousední země podporovala Ukrajinu i dodávkami vojenské techniky.

Dva novináři německé veřejnoprávní stanice ARD v Moskvě museli na žádost ruského ministerstva zahraničí odevzdat své akreditace. Zpravodaj ARD společně s technickým pracovníkem tak přišli o oprávnění pracovat na místě a musí opustit Rusko, informuje televize ARD. Moskva tak reagovala na vyhoštění dvou ruských novinářů z Berlína, píše agentura Reuters.

Moskevský komunální politik Alexej Gorinov, který si již odpykává sedmiletý trest za odsouzení ruské invaze na Ukrajinu, dnes na úvod dalšího procesu opět kritizoval ruský útok na sousední zemi a vyzval k ukončení války na Ukrajině. Gorinov je nově obviněn ze schvalování terorismu, hrozí mu pětiletý trest. Dnes se vyjadřoval z boxu pro obviněné v soudní síni, informovala agentura Reuters.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes při setkání s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem vyzval ke společné odpovědi na nasazení 10 000 severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska. Prezident nezmínil, zda se strany bavily o možných dodávkách zbraní ze Soulu do Kyjeva, píše agentura AP. Většina obyvatel Jižní Koreje podle agentury Kjódó s dodávkami zbraní na Ukrajinu nesouhlasí.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo snímky, jak ruští vojáci trénují na tancích T-90M. 

Se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem jsou na Slovensku a v Evropě spojena velká očekávání ohledně války na Ukrajině, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico po telefonátu s příští hlavou Spojených států. Fico dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc západních zemí Kyjevu. Trump v kampani zase sliboval, že v případě zvolení bude schopen ruskou agresi na Ukrajině rychle ukončit.

Evropa musí podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové hrát silnější roli na Ukrajině, na Blízkém východě i v Africe. Šéfka EK rovněž zdůraznila jednotu EU.

Rusové v noci podle ukrajinských vzdušných sil vyslali na zemi 89 dronů, přičemž protivzdušná obrana jich 36 sestřelila nad osmi oblastmi. Dalších 48 strojů zmizelo z radarů, zřejmě v důsledku aktivních protiopatření elektronického boje, dodalo letectvo, podle něhož dalších pět bezpilotních letounů odletělo směrem na Rusko, Bělorusko a okupovaná ukrajinská území.

Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu oznámilo sestřelení 22 ukrajinských bezpilotních letounů nad šesti ruskými regiony, z toho bylo deset nad Rostovskou oblastí, sedm nad Belgorodskou oblastí, dva nad územím Voroněžské oblasti a po jednom nad Kurskou, Brjanskou a Smolenskou oblastí. Rusko obvykle neposkytuje zprávy o celkovém rozsahu ukrajinských úderů, hlásí jen sestřelené stroje.

Nejméně dva lidé utrpěli zranění při ruském nočním vzdušném útoku v Kyjevě. Na telegramu to dnes oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Informace o celkovém rozsahu posledního úderu Rusů na Ukrajinu zatím nejsou k dispozici. 

Podle informací ČT Kyjev nebude blokovat exhumaci ostatků obětí volyňského masakru z let 1943–1944, dohodli se na tom ministři zahraničí Polska a Ukrajiny. Masakr byl proveden příslušníky ukrajinských paravojenských jednotek na tamním neukrajinském obyvatelstvu. Území patřilo před druhou světovou válkou Polsku, dnes je západní součástí Ukrajiny. Detaily přelomové dohody se ještě dolaďují. „Mohlo by jít o zásadní přelom ve vzájemných vztazích a klíč k historickému smíření,“ uvedl varšavský zpravodaj televize na síti X. 

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme ve středu ráno, dobrou noc.

Podle amerických činitelů Rusko disponuje jen malým počtem raket Orešnik, které podle západních expertů vycházejí z balistických raket středního doletu RS-26 Rubež. Ty mají dolet více než 5000 kilometrů. Orešnik použitý při útoku na Dnipro ruská armáda odpálila z Astrachaňské oblasti, a uletěl tak jen asi 700 kilometrů.

„Řekl bych, že jde o mimořádně nákladný způsob, jak nadělat zřejmě ne tak rozsáhlé škody,“ zhodnotil útok na Dnipro právě tímto typem rakety americký expert na problematiku zbraní hromadného ničení a geopolitiku Jeffrey Lewis z Middlebury Institute of International Studies v kalifornském Monterey.

Nová balistická raketa, kterou Rusko minulý týden zasáhlo ukrajinské Dnipro, měla vícero bojových hlavic, ale žádné výbušniny a způsobila omezené škody. Dnes to podle agentury Reuters řekli dva nejmenovaní ukrajinští vládní činitelé. Poskytli tak další informace o této zbrani, kterou podle zdrojů ve Spojených státech byla experimentální raketa středního doletu.

Reuters píše, že tyto rakety jsou obvykle určeny k využití pro jaderné útoky na cíle, které jsou vzdálené tisíce kilometrů. Jeden z ukrajinských zdrojů řekl, že raketa nesla makety bojových hlavic a škody, které způsobila, popsal jako „celkem malé“. Druhý činitel řekl, že „v tomto případě (raketa) byla bez výbušnin. Nenastaly tak typy výbuchů, které jsme očekávali. Něco tam bylo, ale nebylo to velké“, řekl.

Ukrajinská prokuratura v Chersonské oblasti uvedla, že zahájila předběžné vyšetřování kvůli dnešnímu ruskému ostřelování Nové Kachovky. Odvolává se na informace zveřejněné v médiích a na video, na kterém jsou vidět následky útoku na zastávku veřejné dopravy, včetně poškozeného autobusu. Prokuratura bez uvedení přesnějších počtů informovala, že „jsou zranění a mrtví“.

Ruská okupační správa dříve informovala o čtyřech obětech ukrajinského ostřelování města. Město se nachází na břehu Dněpru, který slouží jako frontová linie. 

České firmy poslaly na Ukrajinu desítky kogeneračních jednotek, tedy zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a o dalších jednají. Například strojírensko-energetická společnost Tedom dodá od začátku války do konce roku na Ukrajinu 60 kogeneračních jednotek. Brněnská společnost GENTEC CHP zase od října loňského roku do letošního léta dodala 30 kogeneračních jednotek a chystá další desítky.

 „Ukrajina musela velice rychle zajistit teplo a energii pro městské kotelny, nemocnice a další prvky občanské infrastruktury. Dokázala zjednodušit celní řízení a administrativní proces, což usnadňuje instalaci a připojení jednotek do sítě. Dochází tedy v zatím bezprecedentním měřítku k transformaci a decentralizaci energetiky jedné z největších evropských zemí,“ řekl zástupce obchodního ředitele Tedom Jiří Janša.

Ukrajinský prezident uvedl, že podle předběžných informací Rusko na Sumy zaútočilo s nasazením salvového raketometu. „Jediným efektivním způsobem, jak se před tímto ochránit, je zničit ruské zbraně a odpalovací zařízení přímo na ruském území,“ zdůraznil Zelenskyj. „Proto je pro nás tak důležité, abychom byli schopni zasahovat ruské území,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ukrajinská armáda během posledních tří dnů dvakrát zaútočila na Rusko americkými raketami ATACMS. Moskva varovala, že připravuje odvetné kroky.

„Tohle není válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Tohle je válka mezi diktátorskými režimy a demokratickým světem,“ uvedl na sociální síti X český europoslanec Tomáš Zdechovský. Předcházel tomu výčet zemí, jejichž vojáci, dobrovolníci, nebo žoldáci bojují na straně Ruska. Prohra Západu na Ukrajině podle něj znamená potvrdit vítězství zemí, které považují náš svět za největší zlo.

Ruští vojáci podle ukrajinských vyšetřovatelů zabili v Doněcké oblasti pět ukrajinských válečných zajatců. Dnes o tom informují ukrajinská média s odvoláním na prokuraturu Doněcké oblasti a úřad ukrajinského generálního prokurátora.

Případ se stal 13. listopadu u vsi Petrivka jižně od Pokrovsku, který je jedním z cílů ruské ofenzívy v Donbasu. Během ruského útoku byla pětice vojáků nucena stáhnout se a ukrýt v domě. Když ruští vojáci dům obklíčili, přinutili ukrajinské vojáky, aby vyšli neozbrojení a lehli si na zem. Pak je automatickými zbraněmi zastřelili. Server Ukrajinska pravda píše, že vyšetřovatelé zjišťují další okolnosti tohoto případu a snaží se zjistit, kdo je za zastřelení vojáků odpovědný.

Poprava válečných zajatců znamená závažné porušení ženevských úmluv a patří mezi těžké mezinárodní zločiny.

Nejméně dva životy si zřejmě vyžádal ruský úder na město Sumy. S informací přišel server Ukraine Now. „Záchranáři zasahují u následků nepřátelského útoku na čerpací stanici v Sumách,“ napsal. Odvolává se i na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého nepřítel zaútočil za použití samohybného raketového systému. 

Mluvčí britského premiéra Keira Starmera na dotaz Reuters uvedl, že o údajném vyhoštění diplomata nic neví. Britské ministerstvo zahraničí se k věci bezprostředně nevyjádřilo a britské velvyslanectví v Moskvě na žádost o komentář nereagovalo.

Británie v září odmítla jako „zlovolné a zcela nepodložené“ obvinění ze špionáže, jímž Rusko zdůvodnilo odebrání akreditací šesti britským diplomatům, oznámené navíc s několikatýdenním zpožděním.

Rusko dnes vyhostilo britského diplomata, kterého obvinilo ze špionáže a z uvedení nepravdivých údajů při vstupu do země. Ruské ministerstvo zahraničí si v této věci předvolalo britského velvyslance. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zprávu ruské tajné služby a mluvčí ruské diplomacie. 

„Během kontrarozvědné činnosti ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) odhalila neohlášenou přítomnost britské rozvědky pod krytím velvyslanectví v Moskvě,“ uvedla FSB ve zprávě, z níž citovala TASS. „FSB zároveň odhalila známky zpravodajské a podvratné činnosti uvedeného diplomata, ohrožující bezpečnost Ruské federace,“ dodala.

Diplomat jménem Edward Wilkes Prior podle ruské kontrarozvědky vykonával na britském velvyslanectví funkci druhého tajemníka politického oddělení, což je podle Reuters relativně nízká pozice.

Vývoj ruské invaze na Ukrajině byl tématem dnešního jednání ministrů zahraničí zemí G7. Odsoudili použití balistické střely středního až dlouhého doletu, kterou minulý čtvrtek Rusko zasáhlo ukrajinské město Dnipro. Podle ministrů jde o „další příklad neopatrné eskalace“ konfliktu ze strany Ruska.

Soud v ruské Čitě poslal na čtyři roky do vězení novinářku za spolupráci se zahraničními médii a za to, že pomáhala připravovat obsah, který diskredituje ruskou armádu. Dnes o tom informovala agentura AFP. Ruská tajná služba FSB 24letou novinářku Niku Novakovou obvinila z toho, že „úzce spolupracovala se zástupcem zahraniční mediální organizace“.

Také prý „pomáhala při přípravě nepřesných materiálů, které diskreditovaly ruskou armádu a státní instituce“. Podle vyšetřovatelů to dělala s úmyslem poškodit pověst Ruska a destabilizovat zemi v době, kdy vede takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Tak se v Rusku oficiálně nazývá invaze do sousední země.

Ukrajinská armáda zasáhla autobus v Rusy okupovaném městě Nova Kachovka. Na svém telegramovém účtu to tvrdí představitel okupační správy Vladimir Saldo. „V důsledku nepřátelského ostřelování Nové Kachovky z minometů ráže 120 mm byl zasažen autobus, ve kterém byli civilisté,“ uvedl Saldo. Kromě čtyř mrtvých si útok podle něho vyžádal sedm zraněných.

Nová Kachovka leží v jihoukrajinské Chersonské oblasti na Rusy okupovaném východním břehu řeky Dněpr. AFP píše, že řeka funguje jako de facto frontová linie mezi ukrajinskými a ruskými silami. Kyjev se k dnešnímu útoku nevyjádřil, ale popírá, že by cílil na civilisty v Rusy okupovaných regionech na jihu a východě země.

NATO vyzvalo k poskytnutí raket středního doletu s dosahem 1 000 až 5 500 km Ukrajině. S informací přišla běloruská exilová televize Nexta. „Aliance přijala rezoluci, která počítá s možností předat Ukrajině rakety středního doletu,“ uvedla na síti X. Podle Nexty by mohlo jít o střely Tomahawk, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požadoval ve svém Plánu vítězství. 

Ukrajinské ministerstvo obrany přineslo na sociálních sítích fotografie z nasazení britského tanku Challenger 2.  Tento konkrétní operuje v rámci 82. úderné výsadkové brigády. „Posádka tohoto bojového vozidla vyzdvihuje vysokou přesnost a odolnost tanku na bojišti,“ uvedlo ministerstvo na síti X. 

K rekordnímu ruskému útoku 188 drony se vyjádřila i ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj.

„Chci poděkovat našim obráncům oblohy za odražení útoku. Asi 80 dronů bylo sestřeleno a více než 90 bylo ztraceno v důsledku přerušení lokalizace,“ uvedl. 

Takto masivní dronové útoky jsou podle něj možné jen díky schopnostem Ruska v obcházení technologických sankcí. „Potřebujeme větší společné úsilí, abychom sankce dokázali vymáhat a donutili Rusko tuto válku zastavit,“ napsal také Zelenskyj. „Pokud jste proti válce, musíte být proti obcházení sankcí ze strany Ruska,“ uzavřel.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo úder ATACMS na pozice protivzdušné obrany S-400 u obce Lotarevka v Kurské oblasti. „Sedm raket bylo sestřeleno systémy SAM S-400 a SAM Pantsir, zatímco jedna raketa dosáhla svého cíle. Dva vojáci byli lehce zraněni a infrastruktura byla lehce poškozena v důsledku střepin raket,“ tvrdí úřad na Telegramu. 

„V průběhu průzkumu míst, která byla zasažena, bylo spolehlivě potvrzeno, že ukrajinské ozbrojené síly udeřily raketami ATACMS americké výroby. Ministerstvo obrany Ruské federace situaci monitoruje a připravují se odvetné akce,“ doplnilo ministerstvo. 

Podle informací místních obyvatel na Telegramu měla dopadnout další raketa Iskander-M v blízkosti města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti. Podle jedno z nich přiletěla směrem od okupovaného poloostrova Krym. 

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning odmítla obvinění ze strany Evropské unie z podpory Ruska a uvedla, že Čína je proti jednostranným sankcím, které nemají oporu v mezinárodním právu.

„Nikdy jsme žádné zbraně neposkytli a přísně kontrolujeme zboží dvojího použití, včetně vývozu dronů,“ řekla mluvčí na dnešní tiskové konferenci v Pekingu. „Přijmeme nezbytná opatření k prosazení legitimních práv a zájmů čínských podniků,“ dodala. Mluvčí Evropské komise odmítl situaci komentovat.

EU navrhuje cla na čínské firmy, které podle ní pomohly ruským podnikům vyvinout útočné drony, píše s odkazem na dokumenty agentura Bloomberg. V jednání je podle ní také rozšíření sankcí na ruské ropné tankery. 

Poblíž města Bilhorod-Dnistrovskyj v Oděské oblasti byly před několika minutami hlášeny dva výbuchy. Podle místních médií šlo o údery balistických raket Iskander-M. Informace o případných obětech ani škodách zatím nebyly poskytnuty. 

Dva lidé byli zraněni při ruském útoku na město Cherson. „Na předměstí Chersonu byli v důsledku útoku ruského bezpilotního letounu zraněni 27letý muž a 60letá žena,“ uvedla agentura Ukrinform s odvoláním na oblastní vojenskou správu.

„V důsledku shození munice z dronu utrpěl 27letý muž zranění způsobené výbuchem miny a  poranění ruky a nohy způsobené střepinami. Šedesátileté ženě bylo diagnostikováno střepinové zranění dolní končetiny,“ uvádí se v prohlášení. 

Podle serveru The Kyiv Independent se ukrajinská armáda potýká s náborem nových vojáků a Západem přislíbené zbraně do země v posledních měsících neproudily tak rychle, jak by Kyjev doufal. V srpnu Ukrajinci podnikli překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a obsadili stovky kilometrů čtverečních ruského území.

Kyjev podle médií mimo jiné doufal, že touto ofenzívou přinutí Moskvu přemístit své jednotky z východu Ukrajiny a zpomalí tam její postup. Tlak ale nepovolil, spíše naopak.

Ruští vojáci se už objevili v centru města Kurachove, napsal dnes server Agentstvo, přičemž se odvolává na DeepState, ISW a proruské blogery. Od začátku listopadu se podle něj ruské invazní síly zmocnily téměř 600 kilometrů čtverečních ukrajinského území, přičemž v říjnu dobyly 490 kilometrů čtverečních. Server upozorňuje zároveň na analýzu amerického Institutu pro studium války (ISW), podle něhož je poslední ruský postup na Ukrajině dán z velké části tím, že Rusové objevili a využili zranitelnosti v ukrajinských obranných liniích. 

Ruská armáda podle médií postupuje v dobývání ukrajinského území nejrychleji od prvních dnů invaze. Za týden obsadila na 235 km2, jako rozlohu Brna.

Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi, je třeba podporovat na cestě do Evropské unie, nepolevovat v sankcích proti Rusku a nadále poskytovat Kyjevu prostředky potřebné k jeho obraně, zaznělo dnes na plénu Evropského parlamentu (EP) v rozpravě věnované podpoře Ukrajiny a kritice ruské spolupráce s KLDR.

Od zástupců krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) a europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (PfE) naopak byla slyšet kritika vojenské pomoci Ukrajině a výzvy k mírovému řešení i za cenu, že Ukrajina přijde o část svého území. Ve čtvrtek by europoslanci v závěru zasedání měli hlasovat o příslušném prohlášení.

Evropa se musí probudit, více riskovat, více utrácet a omezit byrokracii, aby vyhrála závody ve zbrojení. V rozhovoru s portálem Politico to prohlásil francouzský admirál Pierre Vandier, který od září stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT).

„Evropa nemůže vyhrát budoucí bitvu ve zbrojení s pravidly, které si dnes sama stanovila,“ řekl Vandier. Překážky, který evropští zbrojaři čelí, lze podle admirála společně popsat jako přehnané svázání předpisy. Věří, že summit NATO v Haagu v červnu nadcházejícího roku vyšle Evropské unii jasný vzkaz, že pokud bude chtít v závodech ve zbrojení zůstat, musí změnit pravidla.

Portál Politico poznamenal, že Vandierův komentář přichází v době, kdy se Evropa po ruské invazi na Ukrajinu chce vyzbrojit. Unijní státy pracují na zvýšení zbrojní produkce, za ruskou výrobou ale stále zaostávají.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny. 

Dodávky zemního plynu z Ruska do Evropské unie dnes pokračují ve stabilních objemech, proti pondělí se ale o 21 procent zvýšila poptávka z Rakouska přes území Slovenska. Více plynu proudí přes Slovensko i do České republiky. S odkazem na data ruské plynárenské společnosti Gazprom a slovenského provozovatele přepravní soustavy Eustream to uvedla agentura Reuters.

Británie nedávno poskytla Ukrajině další desítky střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. S odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí to napsala agentura Bloomberg, podle níž je to první dodávka těchto zbraní za vlády labouristického premiéra Keira Starmera. Ten už dříve přislíbil pokračující podporu Ukrajině, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Podívejte se na nové snímky ruského tanku T-80 v Doněcké oblasti.

Konflikty na Ukrajině, Blízkém východě či v Sahelu hrozí možným rozhořením a přesáhnutím hranic regionu. Prezident Petr Pavel to dnes řekl ve videopříspěvku na zahájení velitelského shromáždění. Hlava státu se ho nemohla zúčastnit z důvodu cesty po Austrálii a Novém Zélandu. Česko podle Pavla musí budovat nejen schopnou, připravenou a pohotovou armádu, ale také dostatečně odolnou ekonomiku, a musí také zároveň připravovat společnost.

Bezpečnostní situace se podle prezidenta od posledního velitelského shromáždění, které se konalo v únoru, nezlepšila. „Více než 1000 dní pokračuje konflikt na Ukrajině. Ruská agrese způsobila nejenom mimořádné narušení mezinárodních vztahů, ale zároveň také velké utrpení na Ukrajině, ale také migrační vlnu,“ podotkl Pavel.

Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda. Na zahájení velitelského shromáždění to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Válka na Ukrajině je podle něj varovným signálem pro všechny. „Vidíme na vlastní oči, jak je důležitá vlastní obranyschopnost a odolnost. Vojáci i civilisté na Ukrajině denně čelí tvrdé realitě, kterou si neumíme představit, přesto vzdorují a bojují,“ uvedl Řehka k více než 1000 dní trvajícímu konfliktu.

„Pokračuje také konflikt na Blízkém východě. Čína stále více zasahuje do světového řádu. Tohle není čas pro pasivitu. Je to chvíle, kdy musíme jednat a ukázat, že to myslíme vážně,“ dodal šéf české armády.

Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu rekordní počet 188 dronů, oznámily ráno ukrajinské vzdušné síly na telegramu. Kromě toho invazní armáda podle nich vystřelila na napadenou zemi čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 bezpilotních letounů nad 17 ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zatím nejsou informace o obětech.