„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Rusko na Ukrajinu v noci zaútočilo 124 drony a až 19 raketami, uvedl Kyjev. Poškozena byla zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.
Ukrajinské protivzdušné obraně se během noci podařilo sestřelit ruskou raketu Iskander-M a také 79 ze 126 ruských dronů. Dalších 35 bezpilotních letounů nedosáhlo svých cílů, pravděpodobně kvůli rušení prostředky radioelektronického boje. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo. O jedné oběti ruského ostřelování v uplynulých 24 hodinách informoval šéf východoukrajinské Doněcké oblasti Vadym Filaškin; civilista byl podle něj zabit u Pokrovska a další tři lidé vyvázli se zraněním. Další zraněné hlásí i jiné ukrajinské oblasti.
Slovensko má právo zvažovat nad metodami, jak zastavit zahraniční dodávky zemního plynu na Ukrajinu, řekl slovenský premiér Robert Fico v nahrávce zveřejněné na sociální síti. Fico už dříve opakovaně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že Kyjev po skončení platnosti příslušné smlouvy s ruskou stranou ukončil na začátku ledna přepravu ruského plynu přes ukrajinské území.
Ukrajina po ruských útocích na její plynárenská zařízení začala minulý týden znovu odebírat plyn také prostřednictvím záložního plynovodu ze Slovenska, dodavateli jsou podle Fica zahraniční firmy. Kyjev rovněž zvýšil dovoz suroviny z Polska a Maďarska.
Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská. Chce po ní vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč), aby USA dostaly zpět svou podporu této zemi, která se už tři roky brání ruské agresi.
Polsko kvůli dnešnímu rozsáhlému útoku aktivovalo stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor.
Kvůli rozsáhlému ruskému útoku na ukrajinského energetiku dochází k nouzovému vypínání elektřiny, informují dnes ukrajinská média s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka a energetickou společnost Ukrenerho.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.
Ruskému bombardování v neděli večer čelily i města Kramatorsk a Kosťantynivka na východě Ukrajiny. Úřady původně informovaly o šesti raněných, ale tento počet dnes zvýšily: v Kramatorsku přišel o život dvaapadesátiletý muž a 12 lidí utrpělo zranění, dalších pět lidí bylo zraněno v Kosťantynivce, napsala Ukrajinska pravda. Bombardování poškodilo také více než stovku různých budov, včetně desítek obytných a rodinných domů.
Finské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že si předvolalo ruského velvyslance ve Finsku kvůli možnému vletu ruského stroje do finského vzdušného prostoru. Incident se stal v pátek, informuje agentura Reuters.
„Ruské letadlo je podezřelé z toho, že několik minut letělo ve finském vzdušném prostoru,“ uvádí finská diplomacie. Stroj Finové pozorovali nad Finským zálivem západně od města Hanko.
Ruské letectvo dnes svrhlo deset řízených bomb na vesnici Tavrijske v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, při bombardování přišel o život devětadvacetiletý muž. Oznámil to šéf oblastní správy Ivan Fedorov, podle kterého bomby také poškodily soukromé domy, hospodářská stavení a automobily.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit zahraniční pomoc Washingtonu dopadá i na charitativní větev katolické církve či norskou síť podporující humanitární operace v desítkách zemí světa, informují dnes zahraniční zpravodajské agentury. Katolická organizace Caritas Internationalis sdělila, že krok bude mít katastrofální následky. Agentura Reuters zjistila, že Trumpovo rozhodnutí již ovlivňuje také snahy vyšetřovat možné válečné zločiny Rusů na Ukrajině.
Ruské těžařské společnosti Nornickel, která je předním světovým dodavatelem rafinovaného niklu a palladia, se v loňském roce propadl čistý zisk o 37 procent na 1,8 miliardy dolarů (zhruba 44 miliard Kč). Za poklesem stály západní sankce a nízké ceny kovů. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.
Společnost Nornickel není přímým terčem sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu. Tyto sankce nicméně přiměly některé západní odběratele k odklonu od ruských kovů, zkomplikovaly platby a omezily firmě Nornickel přístup k západním zařízením. Nornickel se nyní snaží přesměrovávat svůj prodej na trhy v Asii, napsala agentura Reuters.
Evropská investiční banka podepsala dohodu, v rámci které půjde na ukrajinské investice skoro miliarda eur. Krok učinila ve chvíli, kdy se USA připravují utnout rozvojové projekty v zemi, píše server The Kyiv Independent.
Mluvčí Kremlu dnes znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters, podle níž jen částečné odpovědi nabízí Moskva i Washington.
V prvních týdnech po začátku ruské invaze na Ukrajinu šéf vězeňské služby v Petrohradu a Leningradské oblasti Igor Potapenko dal elitní jednotce dozorců instrukce, aby neměli slitování s ukrajinskými válečnými zajatci. Uvádí to americký The Wall Street Journal (WSJ) na svých internetových stránkách na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Popsali praktiky, které vyšetřovatelé OSN označili za rozšířené a systematické mučení. Jejich výpovědi doložily oficiální dokumenty, rozhovory s ukrajinskými vězni a člověk, který jim pomohl z Ruska uprchnout.
Kurzy zaměřené na zlepšení pracovních podmínek žen z Ukrajiny, které nabízí brněnský spolek Vesna, mohou dál pokračovat díky podpoře dárců. Lidé od konce ledna přispěli na transparentní účet 150.000 korun, řekla dnes ČTK ředitelka spolku Barbora Antonová. Vesna hledala financování na započaté kurzy poté, co americký prezident Donald Trump v den složení prezidentské přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.
Dodávky zemního plynu na Slovensko ve směru z Maďarska v závěru minulého týdne stouply. Ze Slovenska zase začal opět proudit plyn také na Ukrajinu, která na začátku letošního roku ukončila tranzit ruské suroviny do Evropy po vypršení platnosti příslušné smlouvy. Vyplývá to z údajů slovenského přepravce plynu Eustream.
Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš očekává, že válka na Ukrajině skončí do podzimních sněmovních voleb a případného návratu hnutí ANO do Strakovy akademie. V rozhovoru pro server Deník.cz dnes uvedl, že proto pro něj není tématem diskuse o pokračování české muniční iniciativy, díky níž Ukrajina získává střelivo. Očekává, že konflikt ukončí americký prezident Donald Trump. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynou za dva týdny tři roky.
Americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg spojencům USA při nedávných jednáních řekl, že pro nového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa připravuje návrhy, jak ukončit válku na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované západní představitele to dnes napsal server Semafor.
Ve Washingtonu se intenzivně diskutuje o tom, že se Trumpova administrativa chystá v nejbližší době představit návrhy, jak by se dala ukončit ruská válka proti Ukrajině. Kellogg však dementoval spekulace, že se Spojené státy chystají návrh na ukončení války představit již tento týden na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Slovenská generální prokuratura zamítla trestní oznámení na premiéra Roberta Fica kvůli jeho prosincové schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom dnes slovenský Denník N. Prokurátor trestní oznámení, které podalo podalo sdružení Mier Ukrajine (Mír Ukrajině) a jeden občan, odmítl jako zatahování prokuratury do politického boje. Podezřívali Fica ze sabotáže.
Západní sankce podle ruských představitelů hatí plány Moskvy připoutat k sobě pevněji bývalé země Sovětského svazu a vytvořit ekonomické vazby se státy globálního jihu. Podle listu Financial Times (FT) to vyplývá z uniklé zprávy ruské vlády. Píše, že tento interní dokument, který loni v dubnu představil ruský premiér Michail Mišustin, přináší informace o tom, jak ruská invaze na Ukrajinu poškodila vztahy s některými z nejbližších spojenců Moskvy.
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci v závěru tohoto týdne přijede i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci to dnes oznámil šéf konference Christoph Heusgen. Vzhledem k účasti vysoce postavených představitelů americké administrativy včetně viceprezidenta J. D. Vance a zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko generála Keithe Kellogga Heusgen předpokládá, že by se na okraj konference mohlo jednat i o mírovém plánu pro Ukrajinu.
„Jsem si jistý, že konference bude využita i k jednání o míru na Ukrajině,“ řekl Heusgen. Za dva týdny uplynou přesně tři roky od invaze Ruska na Ukrajinu, která spustila největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Podle Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou.
Po boku ruských invazních sil na Ukrajině se začínají objevovat oslíci a ruská média i váleční komentátoři hlásí, že jsou tato zvířata používána k přepravě střeliva a zásob, napsal zpravodajský server Business Insider.
Pozornost se na tato tažná zvířata začala upírat v době, kdy se blíží třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu. Válka nadále vyčerpává zdroje na obou stranách a objevují se otazníky nad ruskou schopností udržet sankcemi okleštěnou ekonomiku, která je čím dál více závislá na zbrojní a obranné výrobě.
Prokremelští vojenští blogeři minulý týden zveřejnili záběry vojáků s osly a tvrdí, že byli nasazeni jako pomocníci při přepravě. Business Insider nemohl nezávisle ověřit pravost těchto záběrů.
Čínský prezident Si Ťin-pching přijede do Moskvy na oslavy 80. výročí Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Ty se uskuteční 9. května. Podle ruských médií to dnes ve státní televizi Rossija-24 řekl ruský velvyslanec v Pekingu Igor Morgulov. Čínská strana informaci o cestě prezidenta do Moskvy nekomentovala, píše server Meduza.
Morgulov řekl, že Si přijal pozvání přijet na oslavy konce druhé světové války do Moskvy a zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina do Číny na slavnosti, které chystá k 80. výročí vítězství nad Japonskem a konce druhé světové války. Ty se uskuteční začátkem září.
Agentura Kjódó píše, že Rusko a Čína v posledních letech prohlubují vzájemné vztahy. Peking se například postavil proti sankcím, které západní země uvalily na Moskvu kvůli invazi na Ukrajinu. Za loňský rok se Si s Putinem osobně setkali třikrát.
Ruská armáda v noci na dnešek poslala nad ukrajinské území 83 dronů, informovalo dnes dopoledne letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 61 sestřelila. Škody jsou hlášeny z Kyjeva a města Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde podle úřadů také jedna žena utrpěla zranění. Jeden muž přišel o život v Chersonské oblasti na jihu země. Ruská armáda podle Moskvy zneškodnila 15 ukrajinských dronů.
Dvaadvacet ruských dronů se podle ukrajinského letectva zřítilo, aniž způsobilo škodu.
V Kyjevě se podle starosty Vitalije Klička od trosek padajícího dronu vzňala užitková budova. Nikomu se nic nestalo.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Letecká základna Schwesing na severu Německa, kde se s protiraketovými systémy Patriot učí zacházet ukrajinští vojáci, se zřejmě stala cílem pokusu o špionáž s nasazením dronů. S odvoláním na interní zprávu německého ministerstva obrany o tom informoval deník Süddeutsche Zeitung. Na tomto letišti mezi 9. a 29. lednem zaznamenali šest incidentů, kdy nad ním byly spatřeny profesionální drony neznámého původu.
Drazí čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase brzy od rána.
Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz ohlásil, že v následujících dnech do Evropy zamíří americký ministr zahraničí Marco Rubio, šéf Pentagonu Pete Hegseth i viceprezident J.D. Vance. Waltz zdůraznil, že jakmile válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí, bude se muset dalšího řešení tohoto konfliktu ujmout Evropa. „Co se týče bezpečnostních záruk, půjde přímo o věc Evropanů,“ řekl poradce.
Zahájení sportovních her pro vojenské invalidy Invictus v kanadském Vancouveru: Za ukrajinským týmem se přišel podívat patron her, princ Harry.
Dělostřelci 24. mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny na frontové linii u Časiv Jaru.
Pobaltské energetické systémy se po odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí Evropské unie, uvedl lotyšský prezident.
Orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. V dnešním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D. Místopředseda opozičního ANO Radek Vondráček, který se s ministryní v debatě setkal, řekl, že ANO bude chtít věc projednat ve Sněmovně. S podezřením již dříve přišel místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).
Server Aktuálně.cz ve čtvrtek 6. února napsal, že elitní vojáci nelegálně vozili drony na Ukrajinu. Drony pocházejí ze sbírky, na jejímž organizování se podílel například herec Ondřej Vetchý. Server uvedl, že trestní řízení týkající se součinnosti armády se spolkem Skupina D se bezprostředně týká speciálních sil. Mluvčí vojenské policie Kateřina Mlýnková serveru sdělila, že se prověřuje „možné neoprávněné nakládání s majetkem ministerstva obrany a možné využívání příslušníků armády nad rámec úkolů ozbrojených sil“. Podle informací Aktuálně.cz šlo třeba o to, že vojenský materiál provázeli na Ukrajinu příslušníci 601. skupiny speciálních sil, ale neměli pro to povolení Parlamentu.
„Všechna podezření právě šetří orgány činné v trestním řízení a já jsem za to ráda, protože to je jediná možnost, jak dostaneme nějaké rozhřešení nebo rozsudek, jestli došlo k nějakému porušení, nebo ne,“ řekla ministryně. „Ta obvinění samozřejmě vážná jsou,“ dodala ministryně a zdůraznila, že je proto nemůže nechat být. Ministryně již loni informovala, že věc prověřuje inspekce ministerstva obrany. Věc v tuto chvíli podle ní vyšetřuje vojenská policie.
V Kanadě se pořádají hry Invictus - sportovní soutěže válečných invalidů. Dorazil i ukrajinský tým, sestávající se letos z 35 sportovců s handicapem.
Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny vesnici Orichovo-Vasylivka, uvedlo dnes na síti Telegram bez dalších podrobností ruské ministerstvo obrany. Vesnice se nachází asi deset kilometrů severozápadně od Bachmutu, který Rusové dobyli předloni. Podle posledního sčítání lidu, které je ale z roku 2001, měla vesnice 227 obyvatel. Ukrajinská strana se k tvrzení Moskvy zatím nevyjádřila.
Postup ruských sil na východě Ukrajiny je vykoupen ztrátami, které ukrajinský generální štáb za uplynulý den odhadl na 1460 vojáků.
„Vždycky jsem měl s Putinem dobrý vztah,“ řekl Donald Trump. „On chce, aby lidé přestali umírat. Všichni ti mrtví. Velmi mladí, obdivuhodní lidé. Jsou jako vaše děti, dva miliony z nich - a pro nic,“ řekl Trump americkému listu New York Post s tím, že s ruským prezidentem telefonoval; nespecifikoval, kdy.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes řekl, že zprávy o konverzaci mezi Putinem a Trumpem nemůže potvrdit ani vyvrátit.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na dnešek 151 dronů, z nichž se jich 70 podařilo sestřelit. Dalších 74 nepřátelských dronů se zřítilo, aniž způsobily škodu, oznámilo dnes na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana zničila nad sedmi regiony a nad anektovaným Krymem 35 ukrajinských bezpilotních letounů, tvrdí naopak ruské ministerstvo obrany, které později informovalo o sestřelení ještě jednoho dronu nad Leningradskou oblastí u Petrohradu. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na dnešek 151 dronů, z nichž se jich 70 podařilo sestřelit. Dalších 74 nepřátelských dronů se zřítilo, aniž způsobily škodu, oznámilo dnes na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana zničila nad sedmi regiony a nad anektovaným Krymem 35 ukrajinských bezpilotních letounů, tvrdí naopak ruské ministerstvo obrany, které později informovalo o sestřelení ještě jednoho dronu nad Leningradskou oblastí u Petrohradu. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
americký prezident Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Putinem o ukončení války na Ukrajině, řekl to listu New York Post.
Vážení čtenáři, jsme rádi, že sledujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, teď přejeme klidnou noc.
Obrazem: Ruští vojáci na Ukrajině. Ruské ministerstvo nespecifikovalo, kde a co dělají.
V Rusku zemřel vojenský velitel Konstantin Nagajko, který se podle Kyjeva v říjnu 2023 podílel na útoku na ukrajinskou ves Hroza. Podle ukrajinských médií o tom informovala vojenská rozvědka (HUR). V Hroze zemřelo 59 lidí, kteří přišli na smuteční shromáždění. Nagajko začátkem ledna utrpěl zranění při výbuchu ve městě Šuja v Ivanovské oblasti.
Ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že „zemřel kapitán Konstantin Nagajko ..., válečný zločinec, který se podílel na útocích balistickými raketami proti území Ukrajiny, zejména na vraždě 59 civilních obyvatel v obci Hroza v Charkovské oblasti“. HUR poznamenala, že po lednovém výbuchu ruští chirurgové Nagajkovi nepomohli a že „Ukrajinci se dočkají odplaty za každý válečný zločin, který proti nim byl spáchán“.
Ruské drony v noci na dnešek útočily na Kyjev a Kyjevskou oblast. Trosky sestřelených bezpilotních letounů poškodily obytné domy a auta. Jinde také hořela tráva. Podle úřadů se nikomu nic nestalo. V severoukrajinské Sumské oblasti po dronovém útoku shořel rodinný domek.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko nad ukrajinské území poslalo 139 dronů. Protivzdušná obrana jich 67 sestřelila, dalších 71 se ztratilo zřejmě v důsledku použití prostředků elektronického boje.
V ruském Rostově na Donu se podle místních telegramových kanálů v noci na dnešek ozvalo nejméně pět výbuchů, píše ruskojazyčný servis BBC. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar později uvedl, že při dronovém útoku bylo poškozeno 14 obytných domů a záchranáři evakuovali 68 lidí. Rozbila se skla v oknech, v jednom z domů je poničené plynové potrubí. BBC uvádí, že lidé se v komentářích na sociálních sítích u oficiálního příspěvku o následcích útoku ptali na to, proč nefungovaly výstražné systémy, a také se zajímali o dostupnost krytů.
Šlo o první rozsáhlý útok na Rostov na Donu od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu, kvůli kterému bylo nutné evakuovat lidi. V září 2023 se v centru města nedaleko sídla správy Jižního vojenského okruhu zřítil dron. Poškozeny byly tehdy okolní budovy a automobily.
Drony útočily rovněž na stanici přečerpávající ropu u vesnice Čertkovo na západě Rostovské oblasti. Zda na ní vznikly nějaké škody, není jasné. Podle úřadů se nikomu nic nestalo.
Ministr zahraničí Jan Lipavský se v USA setkal se zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem. Kellogg se zajímal o názor Česka na ruskou agresi, uvedlo MZV.
„Silné zabezpečení má vždy mnoho prvků a na každém z nich záleží. Ukrajina má jedny z největších strategických surovinových rezerv v Evropě a ochrana Ukrajiny znamená také ochranu těchto zdrojů. Zdroje, které mohou posílit buď náš stát a naše partnery - nebo Rusko a jeho spojence,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Uran, titanové a manganové rudy, prvky vzácných zemin, lithium, zemní plyn a desítky dalších zdrojů, které utvářejí geopolitiku,“ vypočítal Zelenskyj a zmínil, že to hlouběji probral s reportéry agentury Reuters.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
téměř tři a půl desetiletí po vyhlášení nezávislosti na tehdejším Sovětském svazu dnes Estonsko, Lotyšsko a Litva ukončí elektrické připojení k Rusku a Bělorusku. Odpojí se od sítě BRELL, která je dědictvím Sovětského svazu, a 24 hodin budou fungovat samostatně. V neděli se pak napojí na energetickou síť Evropské unie, čemuž bude ve Vilniusu přihlížet i předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, uvedla agentura AP.
„Jedná se o fyzické odpojení od posledního zbývajícího prvku naší závislosti na ruském a běloruském energetickém systému,“ sdělil již dříve AP litevský prezident Gitanas Nausėda.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování ukrajinského zpravodajství, pokračovat bude zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.
„Došlo k novým útokům v oblastech operace v Kurské oblasti, opět se zapojila ruská armáda a severokorejští vojáci,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu.
Kyjev na konci ledna uvedl, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami. „V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl tehdy mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.
Ruská ekonomika v loňském roce vzrostla o 4,1 procenta, což bylo více, než se čekalo. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Statistici současně revidovali směrem vzhůru údaj o růstu za rok 2023 rovněž na 4,1 procenta. Výhled na letošní rok však není tak příznivý, tempo růstu má zpomalit a inflace v zemi zůstane vysoká.
Ruské ministerstvo hospodářství očekávalo, že hrubý domácí produkt za loňský rok vzrostl o 3,9 procenta. Prognóza ruské centrální banky pak počítala se zvýšením HDP o 3,5 procenta až čtyři procenta, upozornila agentura Interfax.
„Je to více, než jsme očekávali,“ řekl podle AFP ruský premiér Michail Mišustin na dnešním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že významný podíl na této expanzi měly vojenské výdaje, které podpořily růst zpracovatelského průmyslu.
Americký prezident Donald Trump počítá s tím, že v příštím týdnu bude mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Nadále chce podle agentury Reuters hovořit také s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem. Pokud jde o Pásmo Gazy, jeho plán na americké převzetí této oblasti prý nespěchá.
Se Zelenským chce Trump mluvit mimo jiné o vzácných kovech. V pondělí se prezident USA nechal slyšet, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům právě tyto nerosty.
Ukrajina doufá, že sankce uvalené Donaldem Trumpem na Mezinárodní trestní soud (ICC) nezabrání potrestat předpokládané ruské válečné zločince, píše AFP. ICC dřív vydal zatykač na Vladimira Putina.
Evropská komise loni v prosinci rozhodla o další podpoře členských států v boji proti hybridním hrozbám a na posílení bezpečnosti hranice s Ruskem a Běloruskem vyčlenila dodatečných 170 milionů eur. „Ochrana hranic se týká Evropy, je to evropská výzva, takže potřebuje evropské řešení. Je to Evropa, kdo má rozhodovat, kdo přijde do Evropy a ne Putin a Lukašenko s pomocí pašeráků,“ uvedla předsedkyně Evropské komise s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Dodala také, že na pomoc s ochranou východní hranice EU by měly v budoucnosti zamířit další finance.
„Ukrajinský námořní koridor zůstává funkční navzdory všem válečným problémům a neustálým útokům Ruska na naše přístavy. Za poslední rok a půl bylo tímto koridorem přepraveno 100 milionů tun nákladu. Ukrajinský vývoz se dostal do 53 zemí v Asii, Africe, Evropě a Americe,“ hlásí na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Tento výsledek pociťuje nejen Ukrajina, ale i příslušné země, které naše potravinářské výrobky spotřebovávají. Vzhledem k tomu, že se Ukrajina v této válce brání, přispívá provozem námořního koridoru také k celosvětové potravinové bezpečnosti. Odolnost našeho námořního sektoru se netýká jen ekonomiky - jde o obranu lidstva.“
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ruská armáda dobyla město Toreck na východě Ukrajiny. Kyjev se k informaci zatím nevyjádřil. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů, ruské invazní síly ale v poslední době na východě Ukrajiny setrvale postupují.
Toreck leží v Doněcké oblasti a je označován za strategicky důležité město. Rusko se o jeho dobytí pokouší už od podzimu loňského roku.
Tranzit ruské ropy přes území Ukrajiny ropovodem Družba loni klesl o 15 procent na 11,5 milionu tun, což je v přepočtu 230 300 barelů za den. S odkazem na dva zdroje obeznámené s údaji ruského ministerstva energetiky to píše list Vedomosti. Nejvíce ropy směřovalo do Maďarska, pak na Slovensko a do České republiky.
Tři lidé zahynuli při ruském útoku na obytnou budovu v obci Myropillja v Sumské oblasti. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ruské síly ve čtvrtek v noci zřejmě na místo shodily tři řízené letecké pumy, uvedla ukrajinská prokuratura. Moskva se k věci nevyjádřila.
Počet útoků na Záporožskou jadernou elektrárnu vzrostl, bezpečnostní situace tam zůstává vážná. Prohlásil to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po setkání s ředitelem ruské společnosti Rosatom Alexejem Lichačovem v Moskvě. Ukrajinskou Záporožskou JE od prvních dnů invaze okupuje Rusko a obě strany konfliktu se navzájem obviňují z jejího ostřelování.
Rusko označilo norské internetové noviny The Barents Observer (TBO) za nežádoucí a zakázalo jim v zemi působit. Server údajně podporuje protiruské sankce i přítomnost sil NATO u ruských hranic, napsala s odvoláním na médium agentura Reuters.
„Značná část publikovaných materiálů má jasně protiruský charakter. Zaměřují se na podněcování protestních nálad mezi obyvatelstvem v severoruských regionech, zpřísňování protiruských sankcí a nutnost posilování vojenské přítomnosti NATO u našich hranic,“ uvedl podle TBO ruský generální prokurátor.
„(Rozhodnutí) je důkazem toho, že represivní orgány Kremlu vědí, že odvádíme dobrou práci. Novinařina není zločin, zločinem je zakázání svobodných médií a svobody projevu. O důležitých událostech na ruském severu budeme informovat i nadále,“ řekl šéfredaktor TBO Thomas Nilsen.
Současná podoba nového trestného činu „činnosti pro cizí moc“, kterou obsahuje vládní návrh novely trestního zákoníku i již schválený tzv. lex Ukrajina, zřejmě dozná změn. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po kritice opozice i odborníků podal pozměňovací návrh. Ten mimo jiné výslovně stanoví, že sledování zpravodajskými prostředky pro cizí moc bude na území ČR trestné tehdy, pokud bude „neoprávněné“. Návrh dnes poskytlo ministerstvo spravedlnosti.
Ukrajinská armáda postoupila v ruské Kurské oblasti až pět kilometrů za ruské linie jihovýchodně od města Sudža, uvedl ve své zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Informace o nové ukrajinské ofenzívě v ruském regionu přicházely už ve čtvrtek, ministerstvo obrany v Moskvě tehdy prohlásilo, že ruská armáda všechny ukrajinské útoky odrazila. Kyjev zatím zprávy o nové ofenzívě nekomentoval.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak se zmocněncem nového amerického prezidenta pro Ukrajinu Keithem Kellogem hovořil o jeho nadcházející návštěvě napadené země, setkání na blížící se mnichovské bezpečnostní konferenci, vývoji situace na bojišti nebo bezpečnosti ukrajinských civilistů. „Spravedlivý a trvalý mír je pro Ukrajinu prioritou,“ napsal. V dalším obecnějším příspěvku pak uvedl, že Kyjev očekává Kelloga na Ukrajině v únoru a zopakoval, že Ukrajina potřebuje silné záruky, aby se zabránilo případné další ruské agresi.
Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, podle běloruského kanálu Nexta uvedl, že Trump plánuje přitvrdit sankce proti Rusku, aby tím oslabil ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle prezidenta jsou aktuálně příliš slabé, na škále od 1 do 10 leží na úrovni 3.
Administrativa Donalda Trumpa zrušila pracovní skupinu, která se zaměřovala na majetek sankcionovaných ruských oligarchů. Šlo o program amerického ministerstva spravedlnosti spuštěný v roce 2022.
Podívejte se na aktuální snímky z Ukrajiny. Takhle vojáci opravují drony.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Za největší aktuální nebezpečí pro svou zemi pokládá třetina Ukrajinců růst cen, 32 procent pak ekonomickou krizi. Méně se Ukrajinci obávají, že ruská vojska zesílí ostřelování a bombardování: tato možnost znepokojuje 27 procent dotázaných. A rovná čtvrtina se obává další okupace ukrajinského území Ruskem, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum uskutečněný sociologickou společností Rejting.
Čtyři pětiny dotázaných uvedly, že se ekonomická situace země zhoršila. Tři pětiny, přesněji 62 procent, si totéž myslí o situaci politické.
Průzkum se uskutečnil na přelomu loňského listopadu a prosince a zúčastnilo se jej 5600 dotázaných ze všech oblastí Ukrajiny s výjimkou okupovaných území Krymu a Donbasu.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme opět sledovat od zítřejšího rána.
Česko a Spojené státy se shodují v otázkách Blízkého východu, ruské agrese a expanze Číny. Na síti X to dnes uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský po setkání se šéfem zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Brianem Mastem ve Washingtonu. Lipavského čekají i schůzky s dalšími kongresmany.
Lipavský se dnes také zúčastnil první konference o transatlantických vztazích pod hlavičkou Globsecu od nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. „USA potřebují spojence a Evropa je potřebuje také. Musíme být ale tvrdší. Česká vláda vydává na obranu dvě procenta HDP a my jsme připraveni dělat víc,“ řekl podle ministerstva zahraničí Lipavský v projevu.
Do regionální vlády v ruské Orenburské oblasti jmenovali válečného veterána Nursultana Mussagalejeva, kterého Ukrajina obviňuje ze zabíjení a mučení civilistů za ruské okupace města Buča. Uvedl to dnes zpravodajský server Meduza. Mussagalejev se v Orenburské oblasti narodil a ruský prezident Vladimir Putin jej za jeho činy vyznamenal titulem Hrdina Ruska.
O jmenování Mussagalejeva náměstkem ministra regionální a informační politiky informoval gubernátor Denis Pasler. Učinil tak v rámci programu Čas hrdinů. Ten je zaměřen na podporu účastníků války, kterou vede Rusko proti Ukrajině a která trvá už téměř tři roky. Válečná zkušenost se novému náměstkovi podle šéfa regionu bude hodit, protože má mít na starosti i koordinaci společenských organizací při podpoře válečných veteránů a jejich rodin.
Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom sám francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda. Francouzské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters vyzvalo Moskvu ke změně rozhodnutí a uvedlo, že pokud tak neučiní, bude následovat odpověď.
„Poprvé od roku 1957 je deníku Le Monde znemožněno mít zpravodaje v Moskvě,“ uvedl v prohlášení ředitel francouzského listu Jérôme Fenoglio, který odejmutí akreditace označil za bezprecedentní a upozornil, že list působil v Moskvě i v nejvypjatějších momentech studené války. „Poté, co mu byla před čtyřmi měsíci novinářská akreditace původně pozastavena, teď ruské úřady informovaly našeho novináře Benjamina Quénelleho o zrušení tohoto dokumentu, což mu fakticky zakazuje vykonávat povolání korespondenta v ruské metropoli a v celé zemi,“ dodal Fenoglio.
Americký prezident Donald Trump se podle nepotvrzených zpráv pokusí donutit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby v rámci mírového plánu souhlasil s příměřím s Ruskem do Velikonoc. Trump, který dlouhodobě tvrdí, že by byl schopen vyjednat ukončení brutální invaze na Ukrajinu během jediného dne, se prý snaží ukončit válku do 100 dnů, informuje britský web Daily Mail.
O pokračování muniční iniciativy i koordinaci dodávek dalšího vojenského materiálu jednali na Ukrajině zástupci ministerstva obrany s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem. Úřad to uvedl v tiskové zprávě. Tématem byly také nové společné projekty ČR a Ukrajiny na podporu ukrajinské armády. Jak už ve středu informoval Umerov, jde například o výrobu útočných pušek Bren 2, u které bude možné nově využít dánský model financování.
Keith Kellogg, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, v rozhovoru pro Fox News 6. února odmítl možnost, že by Ukrajina znovu získala status jaderné mocnosti. „Šance, že získají zpět své jaderné zbraně, je někde mezi mizivou a nulovou,“ řekl Kellogg. „Buďme upřímní, oba víme, že se to nestane.“
Jeho poznámky navazují na nedávné komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který naznačil, že pokud bude vstup Ukrajiny do NATO nadále blokován, měly by USA poskytnout alternativní bezpečnostní záruky, včetně jaderných zbraní. „Prezident řekl, že jsme vládou zdravého rozumu,“ dodal Kellogg. „Když to někdo navrhuje, zvažte výsledek nebo potenciál - použijte zdravý rozum."
V Petrohradu zemřel devětapadesátiletý ruský hudebník Vadim Strojkin, kterého úřady podle médií podezíraly z financování ukrajinských ozbrojených sil. Umělec vypadl z okna v desátém patře poté, co policie přišla prohledat jeho byt. S odvoláním na ruská média to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky.
Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000, které zemi vzdorující ruské invazi loni slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině
Kreml odvolal šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurije Borisova a na jeho místo jmenoval dosavadního náměstka ministra dopravy Dmitrije Bakanova. Informovaly o tom dnes tiskové agentury a ruská média. Borisov měl reformovat ruské vesmírné odvětví, nicméně Rusko nadále zaostávalo za svými konkurenty, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Loni Rusko vypustilo do vesmíru pouze 17 raket, ačkoliv na začátku roku 2024 Borisov uvedl, že do konce roku je v plánu 40 startů do vesmíru, podotkla stanice. Ruský zpravodajský server RBK s odvoláním na zdroj obeznámený se situací v Roskosmosu píše, že rozhodnutí padlo v atmosféře nejistoty ohledně „parametrů realizace“ projektu národního kosmického střediska v Moskvě, u kterého se zvyšují náklady na stavbu.
Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí jsou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, proti čemuž protestovala část zákonodárců. Kritizovali také znovu zaváděnou možnost zvláštních zápisů dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol. Novela nabyde účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Britská vláda si předvolala ruského velvyslance kvůli případu britského diplomata, kterému Rusko loni v listopadu odebralo akreditaci. Dnes o tom informovalo britské ministerstvo zahraničí. Moskva odebrání akreditace a následné diplomatovo vyhoštění zdůvodňovala obviněním ze špionáže.
Britská vláda označila předvolání za odpověď na listopadový incident, který označila za nevyprovokovaný a neopodstatněný. "Spojené království nepřipustí vydírání svých pracovníků tímto způsobem, proto přijímáme reciproční opatření," uvedlo ministerstvo zahraničí. Varovalo rovněž, že pokud Rusko podnikne další kroky, bude to považovat za eskalaci a odpovídajícím způsobem zareaguje.
Návratové centrum, které by mělo ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadnit cestu zpět do vlasti, by mohlo v Praze vzniknout do června letošního roku. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který o vzniku centra minulý týden jednal s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem. Cílem centra, které už vzniká i v Německu a v budoucnu by mohlo být například i v Polsku, je motivovat uprchlíky, aby se na Ukrajinu vrátili kvůli poválečné obnově.
V centru by podle Rakušana měli pracovat především sami Ukrajinci, ale také například pracovníci odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Tzv. unity huby by měly uprchlíkům nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Ministr doplnil, že zatím není určené, kde se bude centrum nacházet, důležité ale podle něj je, aby šlo o dostupný a důstojný prostor.
Rusko vytváří speciální jednotky zaměřené na bezpilotní systémy. Do roku 2030 plánuje nabrat až 210 000 příslušníků tohoto nového útvaru, uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj.
Ukrajina i Rusko po celou dobu konfliktu intenzivně investovaly do dronových technologií, které výrazně mění taktiku moderního vedení války. „Jsme si vědomi plánů nepřítele, které předpokládají nábor 210 000 vojáků do 277 vojenských jednotek do roku 2030,“ řekl Syrskyj.
Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom samotný francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes podle státní agentury TASS uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda.
„Poprvé od roku 1957 je deníku Le Monde znemožněno mít zpravodaje v Moskvě,“ uvedl v prohlášení ředitel francouzského listu Jérôme Fenoglio, který odejmutí akreditace označil za bezprecedentní a upozornil, že list působil v Moskvě i v nejvypjatějších momentech studené války. „Poté, co mu byla před čtyřmi měsíci novinářská akreditace původně pozastavena, teď ruské úřady informovaly našeho novináře Benjamina Quénelleho o zrušení tohoto dokumentu, což mu fakticky zakazuje vykonávat povolání korespondenta v ruské metropoli a v celé zemi,“ dodal Fenoglio.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti později uvedl, že při útoku ukrajinského dronu v obci Logačjovka zahynuli tři lidé. „Podle předběžných informací, bezpilotní letoun shodil výbušné zařízení na osobní automobil,“ napsal belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov na telegramu. Ve voze se podle něj v době útoku pravděpodobně nacházel muž a dvě dívky ve věku 18 a 14 let, kteří zemřeli na místě. Logačjovka se nachází v těsné blízkosti hranic s Ukrajinou a podle agentury AFP ji ruské úřady už dříve kvůli válce zařadily do zóny, kam je civilistům zakázán vstup.
Francie dnes dodala na Ukrajinu první stíhačky Mirage 2000. Na síti X o tom informoval francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francouzský prezident Emmanuel Macron loni v červnu oznámil, že Francie poskytne Ukrajině vzdorující ruské invazi bojové letouny Mirage 2000-5.
Kyjev už dříve získal letouny F-16. Ty se staly prvními stíhačkami západní konstrukce poskytnutými zemi, která se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi.
Za šest měsíců bojů v ruské Kurské oblasti dosáhly ruské ztráty téměř 40 000 osob, více než 16 000 ruských vojáků bylo zabito, informoval ukrajinský generální štáb. Ukrajinské síly během operace údajně také zajaly 909 ruských vojáků.
„Kurská ofenzíva zůstává příkladem náhlých, asymetrických a úspěšných akcí ukrajinských obranných sil, které jim umožnily způsobit těžké ztráty přesile nepřítele a převzít iniciativu na bojišti,“ dodal generální štáb.
Obrazem: Ruští vojáci navrácení v rámci výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem
Ruská plynárenská skupina Gazprom začala od února dodávat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, od dubna objem dodávek zdvojnásobí. Novinářům to dnes řekl šéf slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz, detaily neuvedl. Státem kontrolovaná společnost SPP je největším prodejcem plynu na Slovensku.
O možnosti dovážet ruský plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream hovořil slovenský premiér Robert Fico při své lednové návštěvě Turecka. Později ale upozornil na stávající vytíženost této přepravní trasy. Slovensko má smlouvu s Gazpromem o dodávkách plynu do roku 2034. Kontrakt počítá s tím, že Rusko plyn dopraví na Slovensko. Ferencz řekl, že SPP tuto smlouvu nevypoví.
Ruské útoky v několika ukrajinských regionech zabily během uplynulého dne nejméně jednoho civilistu a zranlly 24 osob, informovaly regionální úřady.
Rusko přes noc vypustilo okolo 77 bezpilotních letounů typu Šáhid, informovalo letectvo. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 56 dronů nad devíti oblastmi. 18 dalších bylo ztraceno, aniž by způsobily škody.
Ázerbájdžán dodá Ukrajině humanitární pomoc ve výši 1 milionu dolarů v podobě zařízení na podporu energetické sítě země, oznámila kancelář ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva.
Obrazem: Pohřeb obětí ruského útoku na obytnou budovu v Poltavě z 1. února
Ukrajinské drony útočily také v Rostovské a Astrachaňské oblasti, informovaly úřady v těchto regionech. Nikomu se podle nich nic nestalo. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana sestřelila celkem 28 ukrajinských bezpilotních letounů.
Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly vojenské letiště Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Dnes o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že v noci lidé na sociálních sítích zveřejňovali snímky a videa požáru, který vypukl zřejmě na letišti.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že na letišti ruská armáda skladuje drony typu šáhed a vypouští je z něho k útokům proti ukrajinskému území. Využívá jej ale i pro údržbu letounů podílejících se na bojových operacích v ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Primorsko-Achtarsk leží na východním pobřeží Azovského moře.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Spojené státy musejí udělat první krok ke zlepšení vztahů s Ruskem poté, co mu roky nenaslouchaly a vedly chybnou politiku s cílem dosáhnout „strategické porážky“ Moskvy. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Založit zahraniční politiku na potřebě „dosáhnout s Bílým domem dohody za každou cenu“ by podle něho bylo chybou.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou na nejhorší úrovni za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá bezmála tři roky. Reuters ale píše, že od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se ruský prezident Vladimir Putin o novém americkém prezidentovi vyjadřuje jako o chytrém a pragmatickém člověku. Řekl, že by se s Trumpem rád brzy sešel.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme opět sledovat od zítřejšího rána.
Nejméně tři oběti na životech - dvě v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a jednu u černomořského přístavu Oděsa na jihu země - si vyžádaly ruské útoky, uvedly dnes večer ukrajinské úřady.
Dva lidé přišli o život při ruském bombardování města Družkivka u Kramatorska na východě Ukrajiny, uvedli na sociální síti Telegram záchranáři ze Státní služby pro mimořádné situace. Původně informovali o jednom mrtvém a dvou raněných, ale v průběhu dne našli v rozvalinách obytného domu zasaženého ruskou bombou další mrtvé tělo. Mezitím odklidili 12 tun sutin. Ruské bombardování poškodilo sedm obytných domů a způsobilo požár v místním podniku, který hasiči mezitím uhasili.
„Pokračujeme v práci na sankcích proti Rusku, které se zaměřují na ty, kdo pomáhají financovat jeho válku proti Ukrajině. Dnes jsem o tom jednal s ministrem zahraničí Spojeného království během jeho návštěvy Ukrajiny,“ napsal Volodymyr Zelenskyj. Podle něj je zásadní pokračovat v tlaku na Putinovu stínovou flotilu tankerů, která přepravuje ropu po celém světě a financuje ruský teror a válku. Spojené království je jedním z lídrů, kteří proti této flotile zasahují. Sankce by však měly jít nad rámec tankerů a společností, které se na nich podílejí - musí se zaměřit také na kapitány těchto plavidel a všechny osoby s nimi spojené, uvedl na sociální síti X. Ukrajina již podle Zelenského taková opatření přijala a pracuje na jejich rozšíření v jurisdikcích svých partnerů.
Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko čelící ruské invazi. Jedním z nich je výroba pušek podle dánského modelu financování, napsal dnes na facebooku ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání s delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci českého ministerstva obrany a zástupců českých zbrojovek. Uvedený model financování podle ukrajinských médií znamená, že příspěvky zahraničních partnerů umožní přenesení výroby na Ukrajinu, což přispívá k posílení obranyschopnosti země i ukrajinské ekonomiky.
Ozbrojené síly členských států EU stále nejsou schopny se v rámci nynější sedmadvacítky rychle přesouvat. V nové zprávě o vojenské mobilitě v EU to dnes uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD) sídlící v Lucemburku. Organizaci vojenských přesunů mohou podle něj provázet významná zpoždění, způsobená například byrokratickými překážkami, ale také dalšími okolnostmi.
„Jeden členský stát EU v současné době vyžaduje, aby bylo povolení k přeshraničnímu přesunu oznamováno 45 dní předem. Tentýž členský stát však v naléhavých případech vydal povolení k přesunům vojenského vybavení na Ukrajinu do jednoho dne,“ všimli si auditoři.
