„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Izraelský letecký útok v pátek zasáhl tři bojovníky Hizballáhu poblíž libanonských hranic, uvedla izraelská armáda. „V oblasti hranice s Libanonem byli identifikováni tři teroristé Hizballáhu. Letadla Izraelských obranných sil na teroristy udeřila,“ uvedla. „Kromě toho před malou chvílí zahájili odstřelovači IDF palbu směrem k ozbrojencům, kteří operovali v oblasti hranice s Libanonem.“

Seznam hostů očekávaných na sobotním mírovém summitu v Káhiře o válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás se stále rozrůstá. Účast dnes potvrdil vůdce palestinské samosprávy Mahmúd Abbás a řada vysoce postavených představitelů evropských i arabských zemí. Za Evropskou unii přijede do Egypta předseda Evropské rady Charles Michel a šéf diplomacie Josep Borrell, uvedly agentury DPA a Reuters s odkazem na diplomatické zdroje jednotlivých zemí.

Generální tajemník OSN António Guterres přicestoval k přechodu Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy, vyzval k okamžité humanitární pomoci, informuje AFP. 

Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy, které začalo po rozsáhlém a brutálním útoku hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, zemřelo 4137 lidí, včetně 1660 dětí. Informoval o tom dnes deník Haarec s odvoláním na palestinské úřady v Gaze. Dalších více než 13 000 lidí bylo při ostřelování pásma zraněno.

„Všichni ve Světové zdravotnické organizaci (WHO) jsme šokováni, zděšeni a zarmouceni konfliktem v Izraeli a Gaze. Nadále žádáme o přístup k dodávkám životně důležitých zásob a doufáme, že přechod Rafáh bude dnes otevřen. Další zpoždění totiž povedou k dalšímu utrpení a úmrtím,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Nizozemsko, Dánsko a Norsko vydaly pro své občany varování před cestami do Libanonu kvůli bezpečnostní situaci u hranic s Izraelem. Lidé, kteří jsou stále v zemi, by ji měli co nejrychleji opustit, vyzvaly úřady těchto evropských zemí podle agentury Reuters. Podobné varování vydala ve čtvrtek i Kanada.

Další státy se tak přidávají k USA, Británii, Německu či Francii, které kvůli vzájemnému ostřelování izraelské armády a libanonského hnutí Hizballáh doporučily tento týden svým občanům opustit Libanon. Rovněž české ministerstvo zahraničí doporučilo Čechům v Libanonu, aby zvážili opuštění země.

Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) ve čtvrtek oznámilo, že občané z Izraele, kteří splňují podmínky, mohou nyní cestovat do Spojených států až na 90 dní bez víza. Původně mělo toto opatření platit až od 30. listopadu.

Izraelská armáda dnes oznámila, že od útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října zadržela na Západním břehu Jordánu 584 hledaných Palestinců, z nichž 375 bylo podle ní spřízněných s Hamásem. Jen dnes v noci na tomto území, které Izrael okupuje od roku 1967, zadržela armáda 47 členů Hamásu.

Toto hnutí dnes uvedlo, že při čtvrteční razii izraelské armády v palestinském uprchlickém táboře Núr Šams na Západním břehu zemřelo 13 lidí, včetně pěti dětí. Izrael v noci na dnešek opět ostřeloval také Pásmo Gazy, kde zasáhl podle armády více než sto cílů spojených s Hamásem. 

Obrazem: Pravoslavný kostel svatého Porfyria poškozený izraelským úderem ve městě Gaza.

Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že evakuace severoizraelského města Kirjat Šmona není povinná. Původně bylo obyvatelům nařízeno opustit své domovy, uvedlo izraelské ministerstvo obrany ve svém prohlášení.

Nedostatek paliva, vody a elektřiny způsobuje, že nemocnice v Gaze „fungují komplikovaně“ a v některých případech jsou „mimo provoz“, uvedl v pátek jeden z představitelů humanitární organizace CARE.

Nedostatek pohonných hmot způsobuje, že se obyvatelé Gazy uchylují k používání kontaminované vody, většina vody není pitná. K jejímu zpracování jsou zpravidla zapotřebí úpravny, které vyžadují pohonné hmoty, uvedl v pátečním rozhovoru pro CNN ředitel CARE pro Západní břeh Jordánu a Gazu Hiba Tibi.

Palestinský vůdce Mahmúd Abbás odmítl telefonický rozhovor s americkým prezidentem Bidenem během jeho návštěvy Izraele 18. října, informoval rozhlas Kan Radio s odvoláním na své zdroje.

Úřad OSN pro humanitární otázky vede pokročilá jednání se všemi stranami konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás o zajištění humanitární pomoci do Gazy v nejbližší době, přičemž první dodávky pomoci zřejmě dorazí nejdříve v sobotu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na mluvčího úřadu.

„Vedeme důkladná a pokročilá jednání se všemi příslušnými stranami, abychom zajistili, že humanitární operace do (Pásma) Gazy začne co nejdříve a za správných podmínek,“ řekl Jens Laerke, mluvčí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).

Militantní křídlo Hamásu údajně oznámilo raketový útok na izraelské město Sderot.

Izraelská vláda schválila opatření, které jí umožní dočasně zakázat působení zahraničních médií v zemi v době nouzového stavu, pokud se bude domnívat, že sdělovací prostředek poškozuje národní bezpečnost. Informovaly o tom dnes servery The Times of Israel (ToI) a Ynet. Opatření inicioval ministr komunikací Šlomo Karhi kvůli katarské televizi Al-Džazíra.

Karhi o víkendu obvinil Al-Džazíru, že svým zpravodajstvím podporuje palestinské hnutí Hamás, s nímž od 7. října Izrael vede válku kvůli rozsáhlému a brutálnímu útoku Hamásu na Izrael. „Izrael je ve válce na zemi, ve vzduchu i na moři a také na veřejné diplomatické frontě. Nedovolíme v žádném případě vysílání, které poškozuje bezpečnost státu... Vysílání a zprávy Al-Džazíry jsou podněcováním proti Izraeli, pomáhají Hamásu-ISIS (teroristická organizace Islámský stát, pozn. ČTK) a teroristickým organizacím s jejich propagandou a podporují násilí proti Izraeli,“ řekl ministr Karhi.

Obrazem: Následky izraelského útoku na uprchlický tábor Nur Shams na Západním břehu.

Nizozemská vláda doporučila svým občanům, aby necestovali do Libanonu, a vyzvala ty, kteří se v zemi stále nacházejí, aby „Libanon co nejdříve opustili“, čímž se připojila k dalším evropským zemím, které vydaly podobné doporučení pro své občany.

„V důsledku nepředvídatelného vývoje mezi Izraelem a palestinskými územími je v Libanonu zvýšené napětí,“ uvedla vláda v prohlášení.

Egypt odstranil betonové zátarasy u hranic s Gazou, řekl v pátek agentuře AFP egyptský bezpečnostní zdroj, což vzbudilo naději, že by k Palestincům uvězněným v Gaze mohla brzy začít proudit potřebná pomoc.

Izrael odmítl otevřít své hranice s Gazou, ale Joe Biden zprostředkoval dohodu, která umožnila přísun pomoci přes přechod Rafáh s Egyptem. Jde o jedinou cestu na území, které není pod kontrolou Izraelců. 

Osmdesát procent Izraelců si myslí, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl přijmout zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních složek, které podle nich přispělo k překvapivému a bezprecedentnímu útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.

Vyplývá to z průzkumu deníku Maariv, o němž dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Pro pozemní operaci izraelské armády v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem, o které se stále více spekuluje, se v průzkumu vyslovilo 65 procent dotazovaných, 21 procent ji nepodporuje.

Mluvčí Hamásu Hasan Júsuf byl podle izraelských úřadů zatčen ve čtvrtek při raziích, které Izrael provedl na Západním břehu Jordánu.

Yousef byl zatčen „pro podezření z jednání jménem Hamásu“, uvedla v pátek izraelská bezpečnostní agentura Šin Bet pro CNN. Júsef je přední palestinskou politickou osobností, působí jako oficiální mluvčí Hamásu na Západním břehu Jordánu a je členem palestinské zákonodárné rady.

Karlovarský kraj i přes válečný konflikt v Izraeli dál počítá s izraelskými turisty, kteří patří mezi významnou klientelu západočeských lázní. Hejtmanství proto na příští rok plánuje zavést pravidelnou leteckou linku do Tel Avivu. Zájem o tuto linku potvrdil izraelský operátor, řekl ČTK hejtman kraje Petr Kulhánek (za STAN).

„Po posledním jednání s operátorem připravované linky máme informaci, že přípravy ohroženy nejsou. Pokud by se z toho stávajícího konfliktu nestal nějaký globálnější konflikt na Blízkém východě a došlo by ke zklidnění situace, tak na příští jarní a letní letovou sezonu by měl být potvrzen pravidelný let do Tel Avivu,“ řekl Kulhánek.

Obrazem: Řada Palestinců našla úkryt ve stanovém táboře v Khan Younis na jihu Pásma Gazy, který provozuje OSN.

Federace židovských obcí v ČR se dnes připojila ke sbírkám na pomoc Izraeli po útoku ozbrojenců palestinského hnutí Hamás ze 7. října. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Češi už podle informací ČTK dali na pomoc nejméně asi dva miliony korun v různých sbírkách.

Organizují je například Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ), Hana Frištenská z Nadačního fondu Obětem holocaustu a hudebnice Zuzana Wirthová na platformě Znesnáze21 nebo Židovský národní fond. 

Britský premiér Rishi Sunak uvedl, že jeho vláda jedná s partnery v regionu, aby zajistila návrat rukojmích. Argentinský prezident Alberto Fernández uvedl, že jeho vláda jedná s izraelskými zpravodajskými službami o nalezení argentinských rukojmích.

Německo zahájilo vyšetřování členů Hamásu pro podezření z vraždy, zabití a braní rukojmích. Podle německých zákonů jsou státní zástupci povinni vyšetřovat podezření z trestných činů v zahraničí, pokud se týkají německých občanů.

Reportérka deníku Bild Antonia Yamin uvedla, že židé se po útoku Hamásu na Izrael necítí v Berlíně bezpečně. „Pokud mám být upřímná, v Berlíně nejsou žádné muslimské obchody, které by se musely bát židů, kteří by přišli a všechno rozbili kvůli tomu, že dvanáct dní zpátky došlo k hroznému masakru na našich lidech. Necítíme se bezpečně,“ prohlásila.

Po střetech na Západním břehu Jordánu zemřelo pět dětí. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo při střetech s izraelskými silami v uprchlickém táboře Nur Šams na Západním břehu Jordánu zabito celkem třináct lidí, uvedl The Guardian. 

Karlovarský kraj i přes konflikt v Izraeli dál počítá s izraelskými turisty, kteří patří mezi významnou klientelu lázní. Na příští rok proto plánuje zavést leteckou linku do Tel Avivu.

Palestinské radikální hnutí Hamás a ruský prezident Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii, tedy Izrael a Ukrajinu. V televizním projevu k národu to uvedl americký prezident Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války.

Dnes se proto šéf Bílého domu chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím.

Západní část Gazy celou noc čelila náletům, uvádí Al-Džazíra. Lidé se ukrývají na dvorech patřících k nemocnicím či ve školách, které provozuje Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), uvedla podle svých zdrojů Al-Džazíra.

Nejnovější fotografie ukazují škody v Pásmu Gazy. 

Snímky ukazují izraelské tanky a další vojenskou techniku u hranic s Pásmem Gazy na jihu země. 

Izraelské obranné síly zveřejnily na X aktualizovanou zprávu, kde píšou: „V noci stíhačky zaútočily na více než sto operačních cílů teroristických organizací v pásmu Gazy. Zničily tunelové šachty, muniční sklady a desítky operačních velitelství. Během útoků IDF a Šin bet zlikvidovaly teroristu, který byl v námořních silách teroristické organizace Hamás a podílel se na vražedných teroristických operacích v pásmu Gazy.“

Írán vyzval muslimské země, aby uvalily ropné embargo na Izrael. Židovský stát by však v takovém případě měl na celosvětovém trhu dostatek možností, jak takové opatření překonat, napsala agentura Bloomberg. Dopad kroku by závisel na tom, jak by se k embargu postavily Kazachstán a Ázerbájdžán. Palčivějším problémem ohledně dovozu ropy je stav přístavů během konfliktu.

Britský premiér Rishi Sunak dnes poletí do Egypta, kde bude s tamními protějšky jednat o situaci v Izraeli a Gaze. Sunak bude zdůrazňovat "nutnost vyhnout se regionální eskalaci a zabránit dalším zbytečným ztrátám na životech civilistů", uvedl jeho rezort. Sunak ve čtvrtek navštívil Jeruzalém, aby vyjádřil Izraeli podporu.

Vysídlené palestinské děti ve stanovém městečku v Chán Júnisu. Utekly z Gazy. 

Takhle lidé v Gaze po bombardování z Izraele hledali přeživší. 

Izraelské ministerstvo obrany oznámilo evakuaci obyvatel z města Kirjat Šmona u hranic s Libanonem. Žije tam 20 tisíc lidí. Může to souviset s tím, že od 7. října a útoku Hamásu na Izrael se zvýšila přeshraniční palba. Informovala o tom agentura Reuters.

Dnes bude přes egyptský hraniční přechod Rafáh dopraveno do Pásma Gazy prvních 20 kamionů s humanitární pomocí.

Na těchto snímcích jsou škody po útocích na jihoizraelský kibuc Nir Oz.

Včera opět probíhaly propalestinské demonstrace. Tyto fotografie zachytily protesty v kanadském Vancouveru. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Palestinské islamistické hnutí Hamás uvedlo, že Izrael zasáhl pravoslavný kostel ve městě Gaza, kde se před bombardováním skrývali křesťané. Podle Hamásu, který v Pásmu Gazy vládne, úder způsobil rozsáhlé škody a vyžádal si mnoho obětí. Agentura Reuters píše, že zasažení kostela nebyla schopna nezávisle ověřit. Izrael incident nekomentoval. Zpravodajský web BBC naopak píše, že se mu podařilo ověřit snímek zachycující poškození kostela. Podle televize Al-Džazíra při zásahu zahynulo osm lidí, včetně žen a dětí.

Kostel řecké pravoslavné církve z 12. století se nachází ve čtvrti Zajtún v Gaze. Podle palestinské agentury WAFA je možné, že počet obětí ještě poroste. Řecký pravoslavný jeruzalémský patriarchát uvedl, že útok na kostel „představuje válečný zločin“.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu v oblasti Izraele a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Riziko regionálního rozšíření války mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás je „reálné“, dialog mezi Izraelem a jeho sousedy proto musí pokračovat. Podle agentury Reuters to dnes prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v americkém konzervativním výzkumném ústavu Hudson Institute.

„Viděli jsme, jak se arabské ulice v celém regionu naplnily hněvem.Takže riziko regionálního rozšíření je reálné,“ řekla von der Leyenová. Západní představitele opakovaně varovali Írán a libanonské šíitské hnutí Hizballáh před zapojením se do konfliktu. „Írán, patron Hamásu, chce pouze přilévat olej do ohně chaosu. Rusko, válečný zákazník Íránu, vše pozorně sleduje. Rusko a Hamás jsou si podobné,“ dodala šéfka Evropské komise.

Na sociálních médiích se šíří zprávy o mnoha uprchlících, kteří byli údajně zraněni při izraelském útoku na budovu poblíž pravoslavného kostela svatého Porfyria na severu Gazy. V oblasti bylo údajně zabito nejméně jedno dítě, některé zdroje hovoří i o druhém mrtvém.

Podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) bylo od vypuknutí války mezi Hamásem a Izraelem zabito nejméně 21 novinářů, většina z nich při izraelských útocích na Gazu. CPJ uvedl, že od 7. října, kdy bojovníci Hamásu zaútočili na Izrael, zemřelo k tomuto čtvrtku 17 palestinských, tři izraelští a jeden libanonský novinář.

Při střetech v uprchlickém táboře Nur Šams ve městě Tulkarm na okupovaném Západním břehu Jordánu bylo zabito osm Palestinců a jeden izraelský policista, uvedly podle agentury Reuters palestinský Červený půlměsíc a izraelská policie. Podle svědků v táboře stále probíhaly střety mezi izraelskou armádou a několika ozbrojenci.

Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán a generální tajemník OSN Antonio Guterres během čtvrtečního telefonátu diskutovali o možné deeskalaci situace v Gaze, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu SPA.

Princ Mohammed bin Salmán a Guterres během hovoru diskutovali o vojenské deeskalaci a dalších prostředcích, jak zabránit rozšíření násilí do dalších oblastí Blízkého východu.

V Paříži údajně právě probíhá protiizraelská demonstrace, přestože podobné akce byly nedávno ve Francii zakázány.

Americká loď v severním Rudém moři sestřelila tři střely a několik dronů, které mohly mířit na Izrael, uvedl podle agentury Reuters Pentagon. „Nemůžeme s jistotou říci, na jaký cíl byly tyto rakety a drony zaměřeny, ale byly odpáleny z Jemenu a směřovaly na sever podél Rudého moře, potenciálně na cíle v Izraeli,“ uvedl mluvčí Pentagonu během čtvrtečního tiskového brífinku.

USA plánují poslat Izraeli desítky tisíc dělostřeleckých granátů ráže 155 mm určených původně pro Ukrajinu, píše americký zpravodajský server Axios.

Izrael označil dva vysoce postavené členy Hamásu za primární cíle na svém seznamu a dodal, že v souvislosti s útokem ze 7. října hrozí smrt každému členovi Hamásu. Podle agentury AFP Izrael usilovně pátrá po vojenském stratégovi Mohammedu Deifovi a politickém vůdci Yahyovi Sinwarovi, které izraelští představitelé označují za strůjce útoku ze 7. října.

Před izraelskou pozemní invazí do Gazy označil vojenský mluvčí podplukovník Richard Hecht Sinwara za „chodící mrtvolu“ a popsal ho jako „tvář zla“.

Podpora Ukrajiny a Izraele, rozvoj česko-německé spolupráce a zvládání nelegální migrace byla hlavní témata, o kterých dnes v Berlíně jednal předseda Senátu českého parlamentu Miloš Vystrčil. Na úvod dvoudenní cesty, kterou dnes zahájil, se setkal mimo jiné s šéfkou Spolkového sněmu Bärbel Basovou a s předsedou Spolkové rady Peterem Tschentscherem. Na závěr dne debatoval s českými krajany.

„S Bärbel Basovou jsem mluvil o podpoře Ukrajiny a Izraele a obecně o podpoře obhajoby základních lidských práv a svobod a evropských hodnot. Shodli jsme se, že jsme podobně smýšlející země,“ řekl Vystrčil v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem.

Indický premiér Naréndra Módí hovořil s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a „vyjádřil soustrast“ v souvislosti se ztrátou životů civilistů v nemocnici al-Ahlí v Gaze, uvádí se v prohlášení.

V příspěvku na X Módí uvedl, že „zopakoval dlouhodobý zásadový postoj Indie k izraelsko-palestinské otázce“. Dodal, že „Indie se v tomto ohledu chová velmi otevřeně a srozumitelně“. „Budeme i nadále posílat humanitární pomoc palestinskému lidu,“ vzkázal.

Obrazem: Podzemní nemocnice v Tel Avivu 

Neutajovaná zpráva amerických zpravodajských služeb, s níž se seznámil Reuters, odhaduje, že výbuch v nemocnici v Gaze si vyžádal 100 až 300 obětí.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že v Izraeli bylo zabito 32 Američanů. Jedenáct amerických občanů zůstává nezvěstných, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Pokud jde o naši práci ohledně zajištění propuštění rukojmích, tak tato pokračuje,“ dodal.

Podle izraelského ministra hospodářství Nira Barkata má izraelská armáda „zelenou“ k tomu, aby vstoupila do Gazy, kdykoli bude připravena. Rukojmí a civilní oběti budou až na druhém místě za zničením Hamásu, řekl v rozhovoru pro ABC News. „Uděláme vše pro to, abychom přivedli naše rukojmí [zpět] živé...“ řekl, ale „první a poslední prioritou“ je podle něj zničení Hamásu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštívil příslušníky Izraelských obranných sil. Na krátkém videu se jich táže, zda jsou ochotni pokračovat v boji, načež zaznívá kolektivní odpověď „ano“.

Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy zemřelo 16 palestinských novinářů, uvedla AFP s odkazem na sdružení palestinských novinářů.

Izrael se údajně rozhodl evakuovat své diplomaty z Turecka.

Mezi 203 rukojmími unesenými Hamásem do Gazy je asi 30 dětí a mladých lidí. Dalších až 200 osob se po útoku Hamásu ze 7. října podle armády pohřešuje.

Obrazem: Následky útoku Hamásu na kibuc Nir Oz

USA, Británie a Německo vyzvaly své občany, aby opustili Libanon. Důvodem je situace na jihu země, kde se vzájemně ostřelují Izrael a hnutí Hizballáh.

Izraelský ministr obrany Joav Galant dnes řekl pěším jednotkám shromážděným u hranic s Pásmem Gazy, že brzy uvidí obléhané palestinské území „zevnitř“. S odkazem na prohlášení ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které tak naznačil, by se mohla blížit pozemní invaze.

„Nyní vidíte Gazu zdálky, brzy ji uvidíte zevnitř. Příkaz přijde,“ řekl Galant podle prohlášení svého úřadu. Ministerstvo obrany neuvedlo žádné další podrobnosti.

Španělské předsednictví Evropské unie dnes kvůli situaci na Blízkém východě v plném rozsahu aktivovalo unijní krizový mechanismus. Rada Evropské unie to oznámila v tiskové zprávě. Mechanismus se zkratkou IPCR propojuje unijní instituce, vlády členských zemí a další aktéry a umožňuje lepší výměnu informací a urychlenou koordinaci politické reakce.

IPCR vznikl v roce 2013 a byl aktivován v souvislosti s významnými krizemi, například kvůli ruskému útoku na Ukrajinu, pandemii covidu-19 či migrační krizi v roce 2015. Mechanismus mimo jiné připravuje návrhy společného unijního postupu v oblasti, pro kterou byl uveden v činnost.

Izrael rozmístil ve Středozemním moři flotilu ponorek, aby odstrašil Írán a Hizballáh, píše deník Bhol.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková je již podruhé od začátku útoků Hamásu na cestě na Blízký východ, aby vyjádřila „neochvějnou solidaritu“ Berlína s Izraelem a pomohla zajistit Palestincům přístup k pomoci.

Baerbocková před odletem do Tel Avivu trvala na „právu Izraele bránit se proti teroru Hamásu, avšak v rámci parametrů stanovených mezinárodním právem pro takové výjimečné situace“. „Je pro mě důležité dát Palestincům jasně najevo, že jsme si vědomi jejich utrpení,“ uvedla k situaci v Gaze.

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pátek otevře, aby umožnil přístup humanitární pomoci k Palestincům, cituje AFP egyptská média.

Německo vyslalo na Kypr několik jednotek speciálních sil na záchranu rukojmích, uvedl Bild. V případě potřeby mohou být použity i k evakuaci občanů z Izraele a Libanonu a také z pásma Gazy.

Izrael nebude až do odvolání hostit žádné zápasy pořádané Unií evropských fotbalových asociací (UEFA). Rozhodl o tom výkonný výbor řídícího orgánu. Verdikt UEFA se mimo jiné dotýká pohárových zástupců Maccabi Haifa (Evropská liga) a Maccabi Tel Aviv (Evropská konferenční liga). Oba si musejí najít domácí azyl mimo svou zemi.

Egyptský prezident a jordánský král z Káhiry vyzvali k okamžitému zastavení války v Gaze a odsoudili Izrael za uplatňování kolektivního trestu.

Při izraelském bombardování Pásma Gazy zemřelo od 7. října už 3785 Palestinců, včetně 1524 dětí, uvedly podle AFP úřady v Gaze vedené hnutím Hamás.

Spojené státy dodaly Izraeli první zásilku obrněných vozidel od začátku války. Přivezly lékařské, operační a nákladní džípy.

„Izrael má plné právo na obranu vlastní země, my jsme v kontaktu s našimi izraelskými přáteli, mají naši plnou podporu. Současně jsme si vědomi všech těch dopadů situace na Blízkém východě a zvýšeného napětí, proto se připravujeme - a k tomu sloužila i dnešní Bezpečnostní rada státu - na všechny možné scénáře, i když jsou třeba velmi nepravděpodobné (...) Bezpečnost občanů nepodceňujeme, problémům se snažíme předcházet, proto jsme také přistoupili k sadě preventivních opatření, která chrání rizikové objekty a rizikové akce,“ řekl Fiala po mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu. 

„Nejdůležitějším úkolem státu je zajistit bezpečnost svých občanů,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu. „Tím hlavním tématem byla samozřejmě situace v Izraeli a na Blízkém východě a vliv, který tato situace, eskalace napětí, teroristické útoky Hamásu mají na ČR a bezpečnostní situaci v Evropě,“ vysvětloval Fiala.

„Důležitá zpráva pro občany ČR je tato: České republice žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, žádným způsobem se nezvýšilo riziko možného teroristického útoku v ČR,“ oznámil Fiala.

Izrael rozmístil ve Středozemním moři flotilu ponorek. Tímto krokem má usilovat o odstrašení Íránu a Hizballáhu. 

Izraelské bezpečnostní síly ve čtvrtek odpoledne oznámily, že se zaměřují na místa podél libanonských hranic, odkud jsou vypalovány rakety na Izrael. 

Izraelský ministr obrany Joav Galant dnes nepřímo přiznal díl zodpovědnosti za to, že armáda nedokázala zabránit brutálnímu útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. 

„Jsem zodpovědný za obranný systém. Byl jsem za něj zodpovědný i v posledních dvou týdnech, dokonce i při těžkých incidentech, a jsem zodpovědný za to, že dovedu zemi k vítězství v této bitvě,“ řekl dnes Galant při návštěvě vojáků na jihu Izraele u hranic s Pásmem Gazy. 

Do Egypta dnes na neohlášenou návštěvu přicestoval velitel amerických ozbrojených sil na Blízkém východě Michael Kurilla a setkal se s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím. Jejich jednání se soustředilo hlavně na současný válečný konflikt mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás a na to, jakým způsobem dostat humanitární pomoc do Pásma Gazy. 

Izraelské letectvo údajně zlikvidovalo v Pásmu Gazy velitele palestinských bezpečnostních sil generálmajora Jihada Muhaysena.

Europoslanci dnes schválili usnesení odsuzující útoky palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael a uznali právo Izraele na sebeobranu. Zároveň se shodli, že je potřeba posílit humanitární pomoc Pásmu Gazy, kde se nacházejí přes dva miliony Palestinců. Podle europoslanců je ovšem nutné zajistit, aby unijní podporu nezneužíval Hamás.

Spisovatelka Eva Erbenová očekává, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu po válce v Gaze skončí ve funkci. Po teroristickém útoku palestinských radikálů před zhruba dvěma týdny se šíleně zlobila, nedokázala pochopit, jak mohla vláda situaci tak podcenit. Řekla to dnes v rozhovoru ČTK a serveru iDNES.cz poté, co v Praze obdržela od ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

„Zlobila jsem se šíleně, protože nerozumím, jak se to mohlo stát,“ řekla Erbenová, která v Izraeli dlouhodobě žije. „Tady byla určitá ignorace naší vlády. Netanjahu dostal znamení, že se něco děje, a oni to odložili a nevěnovali tomu pozornost,“ míní spisovatelka. Izrael se podle ní musí vrátit do rukou zodpovědných lidí.

Podívejte se na nové fotografie izraelských vojáků.

Při útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října zemřelo 28 francouzských občanů. Dalších sedm je stále nezvěstných. O aktuální bilanci francouzských obětí dnes podle agentury Reuters informovalo francouzské ministerstvo zahraničí na pravidelném brífinku.

V uplynulých dvou dnech během protiizraelských demonstrací v Berlíně utrpělo zranění 65 policistů, uvedla dnes policejní mluvčí. Ta doplnila, že zadrženo bylo 174 lidí. Incidenty v Berlíně opakovaně odsoudila spolková ministryně vnitra.

„V těchto dnech se v Německu soustředíme na ochranu židovských zařízení a všech Židů. Chci znovu jasně odsoudit, co se v noci v berlínských ulicích děje,“ řekla. „Ano, máme velkou svobodu shromažďování, proto je také v pořádku, když lidé na ulicích demonstrují. Co ale není v pořádku, jsou násilnosti, a už vůbec ne proti policistům,“ dodala. Také německý kancléř Olaf Scholz dnes v parlamentu ostře kritizoval protižidovské protesty. Prohlásil, že vše má své meze a že Německo takové chování nestrpí.

Podívejte se na další nové snímky z Pásma Gazy.

Joe Biden řekl, že egyptský prezident souhlasil s otevřením přechodu Rafáh, aby mohl poslat balíček humanitární pomoci do Gazy.

Jedním z cílů krvavého útoku hnutí Hamás na Izrael 7. října bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua zhatit mírové snahy Izraele v regionu, napsala agentura Reuters. Izraelský premiér to řekl na dnešní tiskové konferenci v Jeruzalémě po jednání se svým britským protějškem Rishim Sunakem. Netanjahu hovořil o „dlouhé válce“ s Hamásem, při které bude Izrael podle něj potřebovat britskou podporu i jednotu vlastních obyvatel. „Nikdy jsem neviděl Izraelce více jednotné než nyní,“ poznamenal Netanjahu.

„Vím, že přijímáte všechna preventivní opatření pro to, abyste se vyhnuli ublížení civilistům. To je v přímém kontrastu s tím, co dělá Hamás,“ řekl Sunak izraelskému premiérovi a ocenil, že Izrael souhlasil s otevřením hraničního přechodu z Egypta do Pásma Gazy pro humanitární potřeby. „Obětí Hamásu je i palestinský lid,“ podotkl britský premiér.

Agentura Reuters s odkazem na tiskovou agenturu napojenou na hnutí Hamás informovala, že izraelský úder usmrtil také šéfa bezpečnostních sil vedených Hamásem Džiháda Mhasína a členy jeho rodiny v jejich domě.

Americký prezident Joe Biden dnes promluví k národu o válkách v Izraeli a na Ukrajině. Kromě toho se chystá požádat Kongres USA o 60 miliard dolarů na pomoc Ukrajině a 40 miliard dolarů na pomoc Izraeli, Tchaj-wanu a na posílení bezpečnosti hranic mezi USA a Mexikem.

Nejlepším řešením mocenského vakua v Pásmu Gazy zbaveného hnutí Hamás by podle izraelského opozičního politika a expremiéra Jaira Lapida byl návrat pod Palestinskou samosprávu předsedy Mahmúda Abbáse. Lapida dnes citoval server Times of Israel (ToI). Izraelská vláda národní jednoty vytvořená pro období války proti Hamásu se zapřísahala, že radikální islamistické hnutí "vyhladí". Neřekla však, jaké má s oblastí plány v případě svého vojenského vítězství.

Britský premiér Rishi Sunak v Jeruzalémě zahájil jednání se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem. Izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga před tím podle Reuters ujistil o britské solidaritě a zdůraznil, že do Pásma Gazy musí proudit humanitární pomoc, obětí islamistického hnutí Hamás je podle něj také palestinský lid.

Izraelské obranné síly uvedly, že znovu zasáhly pozice Hizballáhu poblíž hranic v jižním Libanonu.

Během projevu německý kancléř Olaf Scholz ostře kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za to, že za nepřijatelné označil civilní ztráty, které by si vyžádala izraelská pozemní operace v Pásmu Gazy. „Pobuřuje mě, když ruský prezident varuje před civilními oběťmi. Cyničtější už to být opravdu nemůže,“ zdůraznil. Rusko loni v únoru vojensky vpadlo na Ukrajinu, konflikt si od té doby vyžádal desítky tisíc mrtvých.

Scholz se také tvrdě vymezil proti antisemitským náladám v Německu. „Antisemitismus nemá v Německu místo a my uděláme vše, abychom mu čelili,“ řekl. Poznamenal, že úřady a policie musí rychle zakročit proti propalestinským shromážděním, na kterých jsou Izraelci uráženi a na kterých jsou činy Hamásu oslavovány.

Podívejte se na další nové snímky z Pásma Gazy.

Ozbrojenci Hamásu během krvavého přepadení jižního Izraele 7. října pravděpodobně používali také zbraně severokorejské výroby. Vyplývá to z videozáznamu zveřejněného samotnými útočníky a také ze snímků zbraní, které Hamásu zabavila izraelská armáda, napsal dnes zpravodajský server The Times of Israel (ToI). Pchjongjang popírá, že by zbraně tomuto radikálnímu palestinskému hnutí prodával.

Propalestinští demonstranti zaútočili na budovu Kapitolu USA. Demonstrace na podporu Palestiny se konaly také v Aténách, Istanbulu a velkých německých městech. Americká policie zatkla 500 demonstrantů.

Německo stojí rozhodně na straně Izraele, zároveň hledá možnosti humanitární pomoci Palestincům v Gaze, kteří jsou rovněž oběti Hamásu, řekl Scholz.

Britský premiér Rishi Sunak dnes přiletěl do Izraele, kde má v plánu jednání se svým kolegou Benjaminem Netanjahuem i prezidentem Jicchakem Herzogem. Informoval o tom zpravodajský server BBC News, podle nějž Sunak při příletu do Tel Avivu odsoudil útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října a zopakoval, že Británie stojí po boku Izraele. Sunak by měl během své dvoudenní cesty navštívit i další země regionu.

Noční propalestinské shromáždění v Berlíně opět doprovázely násilnosti, dav zapálil několik aut, útočil na policii a skandoval antisemitská hesla. Policie dnes na síti X uvedla, že zraněno bylo několik policistů a také kolemjdoucích. 

Podívejte se na nové snímky z Pásma Gazy.