„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) ve čtvrtek využilo dva humanitární koridory pro odchod ze severu Pásmu Gazy na 50 000 lidí. „Stovky tisíc lidí, kteří zůstavají na severu (Pásma Gazy), usilují o to, aby si zajistili minimální množství vody a jídly nezbytného pro přežití,“ cituje dnes úřad OSN server The Times of Israel.

Ve čtvrtek podle tří zdrojů agentury Reuters přijelo přes hraniční přechod Rafáh do Pásma Gazy zhruba 100 nákladních vozů s pomocí. OCHA však informuje o 65 nákladních vozech. Podle Reuters z Pásma Gazy mohlo odejít ve čtvrtek skrze Rafáh na 700 lidí. Jednalo se o cizince či palestinské pacienty.

Obrazem: Izraelští vojáci u hranic s Libanonem

Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) ve čtvrtek využilo dva humanitární koridory pro odchod ze severu Pásmu Gazy na 50 000 lidí. „Stovky tisíc lidí, kteří zůstavají na severu (Pásma Gazy), usilují o to, aby si zajistili minimální množství vody a jídly nezbytného pro přežití,“ cituje dnes úřad OSN server The Times of Israel.

Přestávky v bojích v Pásmu Gazy ze strany Izraele jsou krokem správným směrem. Uvedl to americký prezidentem Joe Biden. Podle Bidena však není v současnosti možné dosáhnout delšího klidu zbraní, napsala dnes agentura AFP. Podle Bílého domu Izrael souhlasil, že v některých částech na severu Pásmu Gazy přeruší na několik hodin údery, by mohlo odejít civilní obyvatelstvo.

Dobré ráno, izraelské letectvo provedlo údery v Sýrii kvůli škole ve městě Ejlat, kterou ve čtvrtek zasáhl bezpilotní prostředek. Dnes ráno to oznámila podle zahraničních agentur izraelská armáda. Ta neupřesnila, jaké cíle její údery zasáhly.

„Syrský režim je plně zodpovědný za teroristické aktivity, které jsou prováděny ze syrského území,“ uvedla podle serveru The Times of Israel izraelská armáda. Dále uvedla, že udeřila na organizaci, která dronový útok provedla, aniž by upřesnila její název.

Přístavní město Ejlat, které se nachází u Rudého moře, se nachází zhruba 400 kilometrů od syrského území, poukazuje agentura Reuters.

Ve čtvrtek na školu v Ejlatu dopadl bezpilotní prostředek. Šest osob odvezli do nemocnice, protože se nadýchaly kouře nebo utrpěli šok.

Vážení čtenáři, tímto se s vámi pro dnešek loučíme. Děkujeme za pozornost a v online přenosu budeme pokračovat zase zítra. 

Izraelské stíhačky zasáhly infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu, uvedly na X. Mělo jít o reakci na odpálené střely směřující na Izrael. 

Izraelská armáda se v bojích proti islamistickému hnutí Hamás přiblížila ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, z toho jednou je nemocnice Šífa, největší zdravotnické zařízení v oblasti. Zástupci izraelské armády uvádějí, že Hamás má v nemocnici velicí středisko. To vzbuzuje otázku, jak se Izraelci zachovají vzhledem k mezinárodnímu právu, které zajišťuje ochranu zdravotnických zařízení ve válečných zónách, píše agentura Reuters. Hamás i vedení nemocnice obvinění odmítá a hnutí vyzvalo k prohlídce objektu nezávislou stranou, píše Reuters.

„Víme, že nemocnice jsou chráněnými budovami podle mezinárodního práva,“ řekla Reuters mluvčí OSN pro lidská práva Liz Throssellová. Situaci podle ní komplikuje obvinění, že samotná nemocnice je používána pro vojenské účely, což by samo o sobě také bylo porušením mezinárodního práva. „Zdravotnické jednotky, které jednají škodlivě vůči nepříteli a nepřestanou tak jednat ani po obdržení varování, ztrácí svoji zvláštní ochranu,“ dodává Throssellová.

Před pár hodinami mělo dojít k výbuchu v oblasti, kde se v Gaze nachází Indonéská nemocnice. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví bylo následkem toho mnoho zraněných. 

Podle egyptských bezpečnostních zdrojů dnes byla obnovena evakuace lidí se zahraničními pasy a Palestinců, kteří potřebují lékařské ošetření. Hranice mohlo překročit až 696 lidí se zahraničním pasem, uvedly zdroje. Opačným směrem podle Reuters jelo 100 kamionů s humanitární pomocí. 

Kromě Dženínu na Západním břeu Jordánu došlo také ke střetům v dalších tamních městech. Oběti na životech byly hlášeny z oblasti Betléma, Nábulusu, Hebronu a také z předměstí Ramalláhu, hlavního města Palestinské samosprávy.

Podle bezpečnostních zdrojů se dnes americké síly staly terčem tří útoků v Iráku, neutrpěly však žádné ztráty. Uvedla to agentura Reuters. Mělo jít o útok výbušným zařízením poblíž města Mosul. 

Během několikahodinového náletu na město Dženin bylo zabito osmnáct Palestinců a další byli zraněni. Při dalších incidentech byli zabiti další čtyři Palestinci na Západním břehu Jordánu. 

Škody, které v Dženinu na Západním břehu Jordánu napáchal Izrael. 

Ministři zahraničí Íránu a Kataru si telefonovali ohledně situaca v Gaze, zahrnovat to mělo i hovory o možných mírových iniciativách. Íránský ministr zahraničí uvedl: „S intenzivnější válkou proti civilnímu obyvatelstvu v Gaze se rozšíření rozsahu války stalo nevyhnutelným.“

Takhle to dnes vypadalo v Dženinu na Západním břehu Jordánu. Do města vjely izraelské síl, zároveň tam Palestinci demonstrovali. 

Izraelská armáda zavádí v Pásmu Gazy "lokální a přesně vymezená" opatření, aby umožnila palestinským civilistům uprchnout z míst, kde její jednotky svádějí nejtvrdší boje s ozbrojenci z hnutí Hamás. Podle agentury Reuters to dnes uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant ve zjevné narážce na údajně dohodnuté čtyřhodinové pauzy v bojích, které krátce předtím oznámil Washington.

Izrael žádá po několika zahraničních mediálních domech vysvětlení, jak je možné, že jejich fotoreportéři 7. října dokumentovali překvapivý útok radikálního hnutí Hamás na jihu Izraele. Tel Aviv tato média varoval, že by mohla být považována za spoluviníky trestných činů, napsal dnes izraelský deník The Times of Israel (ToI). Jen velmi krátce po začátku útoku byli na místě spolupracovníci agentur Reuters a AP, kteří své snímky dodávají také stanici CNN a deníku The New York Times. Agentury Reuters i AP odmítly, že by předem o útoku Hamásu věděly. CNN s fotografem přerušila spolupráci.

Hraniční přechod Rafáh mezi Gazou a Egyptem byl dnes otevřen pro evakuaci zraněných Palestinců a lidí se zahraničními pasy, kterých jsou desítky. Ve středu byl přechod uzavřen kvůli nespecifikované "bezpečnostní okolosti". 

V Pásmu Gazy se nechystá příměří, jen humanitární pauzy, uvedla podle Reuters armáda Izraele. Podle serveru ToI už čtyřhodinové pauzy platí od neděle.

Itálie vysílá na Blízký východ nemocniční loď, která má pomoci léčit Palestince v Gaze, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Loď "Vulcano" má na palubě 30 zdravotníků a je vybavena operačními sály. Nejprve podle AFP míří na Kypr.  

Trvá to déle, než jsem čekal, řekl americký prezident Joe Biden. USA dál požaduje po Izraeli humanitární pauzu v bojích. 

Islámský džihád je připravený propustit dva izraelské rukojmí, ženu a chlapce, z humanitárních a zdravotních důvodů. Uvedl to mluvčí ozbrojeného křídla, jednotek Quds. Splní to však po splnění určitých opatření. 

Palestinské ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo počet mrtvých po izraelských náletech na Západní břeh Jordánu. Po útoku na Dženin bylo údajně zabito 15 lidí a zraněno dalších 20. 

Izrael podle Bílého domu souhlasil se čtyřhodinovými pauzami v bojích každý den. Lidem mají umožnit uprchnout ze severu Pásma Gazy, píše Retuers.

Do Káhiry dnes ráno přicestovala delegace nejvyšších představitelů politického křídla Hamásu včetně jeho vůdce Ismáíla Haníji a bývalého šéfa tohoto radikálního palestinského hnutí Chálida Mišála. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na prohlášení Hamásu.

Delegace vysoce postavených činitelů Hamásu se v egyptském hlavním městě setkala se šéfem egyptské rozvědky Abbásem Kámilem, přičemž tématem jejich jednání byla situace v Pásmu Gazy, dodal podle agentur Hamás.

Brazilský ministr spravedlnosti Flávio Dino dnes nepřímo kritizoval izraelskou vládu za to, že ve středu informovala o zásahu brazilské policie proti buňce plánující zřejmě teroristické útoky proti židovské komunitě v Brazílii a že tuto akci spojila se svou propagandou ve válce proti palestinskému hnutí Hamás a libanonskému Hizballáhu. Informovala o tom agentura Reuters. Dino nejmenoval izraelskou vládu, ale řekl, že žádná zahraniční vláda se nemá plést do oznamování vyšetřování brazilské federální policie. To podle Dina ještě neskončilo a bylo zahájeno před současnou válkou Izraele s Hamásem.

Izraelská armáda uvedla, že neidentifikovaný dron zasáhl budovu v jihoizraelském městě Ejlat. Podle Te Guardian Izrael obvykle uvádí, když útok přijde z Gazy a mohl tak přijít odjinud. Více útoků na Izrael například slíbilo hnutí Hútíů.

Izraelské obranné síly uvedly, že po náletech na "vojenskou čtvrť Gazy" zabily "asi 50" bojovníků Hamásu. Mělo k nim dojít i poblíž nemocnice Al Šífá, pod kterou Hamás podle Izraele hromadil zbraně, aby maximalizoval civilní oběti. 

Tady se můžete podívat na Pásmo Gazy focené z jižního Izraele, rozeznat lze izraelské tanky. 

Probíhající válka stojí ekonomiku podle Bank of Israel přibližně 600 milionů dolarů týdně. Uvádí to The Times of Israel. 

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy od 7. října zemřelo 10.812 Palestinců včetně 4412 dětí, uvedly dnes podle agentury Reuters zdravotnické úřady v Pásmu Gazy, které ovládá radikální palestinské hnutí Hamás. Tyto údaje z válečné zóny nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Izrael oblast už přes měsíc tvrdě bombarduje a současně vede rozsáhlou pozemní operaci v severní části pásma s cílem zcela zničit Hamás, jehož ozbrojenci před měsícem nečekaně zaútočili na jih Izraele a brutálně pozabíjeli na 1400 lidí.

Izraelské jednotky dnes pokračovaly ve střetech s bojovníky Hamásu mezi zničenými budovami na severu pásma Gazy a přiblížily se ke dvěma velkým nemocnicím, zatímco situace civilistů na obléhaném území se dále zhoršuje, napsal Reuters. Další tisíce Palestinců prchaly ze severní válečné zóny na jih po nebezpečné trase poté, co je Izrael vyzval k evakuaci. Mnozí z nich však zůstávají na severu a tísní se také v nemocnicích Šífa a Kuds, zatímco kolem nich zuří pozemní boje a dopadají další bomby. Izrael tvrdí, že bojovníci Hamásu mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra.

Izraelská policie uvedla, že se zabývá výbuchem školy ve městě Ejlat na jihu země. Explozi vyšetřuje jako „podezřelý bezpečnostní incident“. Na záběrech kamer z blízkosti školy je před výbuchem slyšet bzučení, pravděpodobně z dronu, uvádí TOI. 

Ředitel americké CIA, šéf izraelské tajné služby Mossad a katarský premiér jednali o dohodě o propuštění rukojmích, které drží Hamás. Řešili také humanitární pauzu v izraelském bombardování Pásma Gazy.

Výhodou trojstranného setkání bylo, že se všechny tři strany sešly u jednoho stolu v reálném čase, aby se proces urychlil, uvedl zdroj Reuters. Součástí rozhovorů byla podle něj také diskuse o povolení dovozu pohonných hmot do Gazy, které by sloužily k humanitárním účelům.

Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že dnes zasáhly dvě jednotky Hizballáhu v jižním Libanonu. Na starosti měly mít protitankové řízené střely. Dodává, že bojovníci Hizballáhu dnes stříleli na dron IDF nad oblastí Mount Dov. V reakci na to izraelská armáda zahájila ostřelování oblasti zdroje palby. 

Dnes byla z jižního Libanonu odpálena i protitanková střela na základnu Mitzpe Adi poblíž Margaljotu. IDF odpověděly dělostřeleckým ostřelováním.

Tři palestinské lidskoprávní organizace ve středu podaly stížnost k Mezinárodními trestnímu soudu (ICC) v Haagu, v níž požadují vyšetřování Izraele, který se podle nich v Pásmu Gazy dopouští genocidy. Žádají rovněž, aby ICC vydal zatykače na izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta.

Organizace Al-Hak, Al-Mizan a Palestinské středisko pro lidská práva (PCHR) vyzvaly, aby soud věnoval „naléhavou pozornost nepřetržitému izraelskému bombardování hustě obydleným oblastí s civilisty v Pásmu Gazy“, které podle zdravotních úřadů v Gaze zabilo více než 10 500 Palestinců, z nichž téměř polovinu tvoří děti.

Na fotografiích jsou vidět izraelští vojáci, kterak se plaví po Středozemním moři na jihu Izraele poblíž hranice s Pásmem Gazy. 

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová se stala terčem kritiky kvůli velmi ostrému výpadu proti londýnské metropolitní policii, která je podle ní zaujatá a nedostatečně zasahuje proti účastníkům demonstrací na podporu Palestiny. Spory o propalestinské manifestace nejvyšší patra britské politiky zasáhly už v úterý, kdy premiér Rishi Sunak šéfa londýnské policie pranýřoval za to, že povolil jednu z demonstrací tuto sobotu, kdy si země připomíná výročí ukončení první světové války.

Ministryně Bravermanová v textu, který dnes zveřejnil deník The Times, napsala, že policisté nepřistupují k různým protestům spravedlivě a naznačila, že důvod je ideologický. „Proti pravicovým a nacionalistickým demonstrantům, kteří se uchýlí k násilí, policie po právu tvrdě zasahuje, ale ignoruje propalestinský rozvášněný dav, který se chová prakticky stejně, i když zjevně porušuje zákon,“ uvedla ministryně. Podle ní je to důkaz „dvojího metru“, který policie uplatňuje, když pravicové protesty přísně sleduje a neváhá proti nim zakročit, zatímco ty levicové toleruje a přistupuje k nim shovívavěji.

Při střetech s izraelskou armádou v uprchlickém táboře Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu zahynulo osm Palestinců. Dalších 14 lidí utrpělo zranění, uvedla dnes agentura Reuters s odkazem na Palestinskou samosprávu. Při útocích izraelské armády a osadníků zemřelo na Západním břehu Jordánu od začátku války přes 170 Palestinců. 

Fotografie pořízené na hraničním přechodu Nitzana v Izraeli zobrazují balíky s humanitární pomocí směřující do Pásma Gazy. 

Antisemitismus je jedem německé demokratické společnosti a cizinci zastáváním antisemitských názorů riskují povolení k pobytu v Německu. Dnes to v projevu k připomínce nacistického protižidovského pogromu z roku 1938 prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Řekl, že ho projevy nenávisti vůči Židům v Německu pobuřují a že se za takové chování stydí, nadějí ho ale naplňují četné projevy sympatií Němců, kteří naopak antisemitismus odsuzují.

Německo si dnes připomíná 85 let od takzvané Křišťálové noci, kdy nacisté v Německu v noci z 9. na 10. listopadu 1938 rozpoutali protižidovský pogrom. Piety se konají ve stínu útoku radikálního palestinského hnutí Hamás, které v říjnu zaútočilo na Izrael. V Německu se od té doby opakovaně konají manifestace na podporu Palestinců, které se často mění v antisemitské a násilné akce.

„Jakákoli forma antisemitismu je jedem naší společnosti,“ řekl Scholz na pietě v berlínské synagoze, která se v říjnu stala terčem útoku zápalnými lahvemi. Zdůraznil, že slib „Nikdy více“, kterým se poválečné demokratické Německo zavázalo zabránit dalšímu zopakování holokaustu, musí být splněn právě v nynější těžké době.

Při střetech s izraelskou armádou zahynulo šest Palestinců v uprchlickém táboře Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu. Dalších pět lidí utrpělo zranění, uvedl server The Times of Israel s odkazem na Palestinskou samosprávu.

Izraelské ozbrojené síly provedly útok bezpilotním letounem proti skupině ozbrojených Palestinců v oblasti. Dnes ráno také operovaly v Džanínu, aby odstranily výbušná zařízení, která byla nastražena v ulicích uprchlického tábora, uvedl izraelský server. Izraelská armáda potvrdila, že v Džanínu provádí protiteroristické razie, ale nesdělila žádné další podrobnosti.

Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Philippe Lazzarini vyzval k otevření všech přechodů do Pásma Gazy, aby jimi mohla proudit do této oblasti blokované a ostřelované přes měsíc Izraelem humanitární pomoc. Podle serveru BBC dnes ráno zůstával zavřený jediný fungující přechod do Pásma Gazy, přechod Rafáh. Agentura AFP dnes citovala izraelského plukovníka Mošeho Tetra z úřadu pro vztahy s Palestinci, který prohlásil, že civilisté čelí v Pásmu Gazy mnoha problémům, ale žádná humanitární krize tam podle něj není.

Lazzarini, který se v Paříži účastní mezinárodní konference o humanitární pomoci Gaze, vyjádřil znovu obavy o osudy civilistů ve dvoumilionovém Pásmu Gazy a vyzval k pravidelným a větším dodávkám humanitární pomoci, včetně pohonných hmot. Ty naléhavě potřebují nemocnice, které kvůli blokádě nemají kromě dostatku léků, potravin, vody ani elektřinu potřebnou pro životně důležité přístroje. Izrael palivo do oblasti nepouští s tím, že by ho využilo k bojům hnutí Hamás, které v oblasti vládne.

Při střetech s izraelskou armádou zahynulo šest Palestinců v uprchlickém táboře Džanín na Západním břehu Jordánu, píší The Times of Israel.

Násilí páchané židovskými osadníky na palestinském Západním břehu Jordánu od 7. října prudce vzrostlo. Izraelská armáda a kolonisté od doby, kdy Hamás spáchal zvěrstva proti Izraeli, zabili na tomto území nejméně 155 Palestinců. Toto číslo je jen zlomkem počtu mrtvých, kteří za stejné období zahynuli při izraelském bombardování Gazy. Obětí však nebezpečně rychle přibývá a okupovaný Západní břeh se blíží k bodu varu, napsal magazín The Economist.

Podle prezidenta Emmanuela Macrona je v palestinském Pásmu Gazy nutné co nejdříve domluvit humanitární přestávku v bojích, která by umožnila doručení pomoci. Francie zvýší letos svůj příspěvek Palestině z 20 milionů eur (493 milionů eur) na pětinásobek, oznámil prezident.

„Civilisty je třeba ochránit, to je nezbytné, nelze o tom vyjednávat a jde o bezprostřední nutnost,“ řekl Macron. Podle něj nyní civilisté v konfliktu trpí a Izrael má povinnost dodržovat právo, i když jedná v nutné sebeobraně. Macron zdůraznil, že „všechny životy jsou stejně cenné“ a že ani boj proti terorismu nelze vést bez pravidel.

Německo zakáže další spolky považované za antisemitské. Dnes to v parlamentu během pietní rozpravy o ochraně Židů v Německu prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Zdůraznila, že nenávist vůči Židům Německo nebude a nesmí tolerovat, protože představuje útok na svobodnou německou společnost. „Už jsme zakázali aktivity (palestinského islamistického hnutí) Hamásu a organizace Samidún. Chci vás ujistit, že pracujeme na dalších zákazech,“ řekla Faeserová.

V konfliktu mezi Izraelem a Hamásem je potřeba pracovat na dojednání příměří, nezbytností je ochrana civilistů, řekl na konferenci v Paříži Macron.

Podívejte se na fotografie zachycující izraelské vojáky během pozemní operace ve městě Gaza. 

Terorismus v té nejodpornější podobě podle něj znovu hrozí uvrhnout Blízký východ do víru konfliktu, svět také sleduje asertivní nástup Číny. Při zahájení dnešní konference Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci v Praze to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). 

„Odolnost mezinárodního systému vůči vlivu těch, kteří ho chtějí změnit či zničit, bude záviset i na tom, zda budeme schopni vysvětlit svoje postoje i zemím Afriky či Asie,“ míní Lipavský. Je podle něj potřeba zabránit také tomu, aby Rusko a Čína oslabovaly české a evropské vazby se zeměmi západního Balkánu či Východního partnerství.

Rozkolísání mezinárodního řádu je patrné téměř všude. V projevu na konferenci Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci to dnes řekl prezident Petr Pavel. „Probouzejí se zamrzlé konflikty například na Kavkaze, stále větší znepokojení způsobuje vlna vojenských převratů v afrických zemích, především v Sahelu. Výbušný potenciál současné krize na Blízkém východě, kterou vyvolal barbarský útok Hamásu na Izrael, je pak zřejmý nadevše,“ řekl prezident.

Jedním z nástrojů pro zajištění bezpečnosti musí podle Pavla zůstat diplomacie. Řekl, že vždycky musí předcházet vojenskému řešení. „Také v případě sílící krize na Blízkém východě je role diplomacie nezastupitelná. Odsuzujme jakékoli projevy barbarského násilí na civilistech a agresi v principu, zdůrazňujme naše jasná východiska a pevné hodnotové postoje, pragmaticky kultivujme bilaterální vztahy, přispívejme k tomu, aby se konflikt nerozšířil, a pomáhejme hledat řešení vedoucí k mírovému soužití,“ řekl Pavel.

Palestinští radikálové z hnutí Hamás, kteří 7. října zaútočili na jih Izraele, použili k překonání hranice paraglidingové vybavení české firmy Nirvana Systems. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy, který o tom informovala americká organizace Sjednocení proti jadernému Íránu (UANI). Podle ní je motorový paraglide přerovské firmy vidět na záběrech, které odvysílala zahraniční média. Majitel firmy netuší, jak se stroje mohly k teroristům do Pásma Gazy dostat.

„Netuším. Prodali jsme celkem 3500 paramotorů po světě a přes 5000 padáků. Asi chápete, že neznám všechny svoje zákazníky, dealera máme mimochodem i v Izraeli, také v Americe, Německu a celkem 42 zemích. (...) Normálně si naše výrobky mohli kdekoliv po světě koupit,“ řekl serveru majitel firmy Pavel Březina.

Podle webu firma měla v minulosti partnerskou společnost v Íránu, který má dobré vztahy s Hamásem. S leteckou školou v Teheránu, která figuruje na stránkách přerovské firmy jako jeden z distributorů, už podle Březiny společnost nespolupracuje. „Ten člověk žije už posledních pět let v Americe v Los Angeles. Jestli je tedy uvedený na našich stránkách, tak jenom z historického hlediska,“ uvedl Březina a doplnil, že na Blízkém východě v posledních letech žádné velké zakázky firma neměla.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude muset po válce do tří měsíců uspořádat nové parlamentní volby a až po nich by měla být vytvořena vyšetřovací komise k možnému selhání státních složek před útokem Hamásu na Izrael. Deníku Maariv to řekl jeden z ministrů Netanjahuovy koaliční vlády. Ministr práce Joav Ben Cur ale posléze svá slova mírnil a řekl, že byla vytržena z kontextu. 

„Po skončení války bude Netanjahu nucen do 90 dnů uspořádat volby, a to ještě před ustavením vyšetřovací komise,“ řekl Ben Cur deníku Maariv. „Slušnost vyžaduje, aby se po tak hrozné události vyjádřila veřejnost...A pak uvidíme, jestli Netanjahu získá mandát,“ dodal ministr práce, který je členem ultraortodoxní strany Šas. Podle něj vláda takto po válce nebude moci dále fungovat.

Terorismus v nejodpornější podobě opět hrozí uvrhnout Blízký východ do víru konfliktu, míní Lipavský. Svět dle něj také sleduje asertivní nástup Číny.

Obě strany se dopustily válečných zločinů v konfliktu mezi radikálním hnutím Hamás a Izraelem. Při návštěvě hraničního přechodu Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem to ve středu uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

„Zvěrstva, která spáchaly palestinské ozbrojené skupiny 7. října, byla ohavná, brutální a šokující, a byly to válečné zločiny, stejně jako pokračující zadržování rukojmích,“ řekl Volker Türk na egyptském přechodu Rafáh. „Kolektivní trestání palestinských civilistů ze strany Izraele je rovněž válečným zločinem, stejně jako nezákonná násilná evakuace civilistů,“ dodal. 

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes v Číně jednal s vysokými jihokorejskými představiteli, včetně prezidenta Jun Sok-jola. Hovořili spolu mimo jiné o konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. USA a Jižní Korea slíbily zvýšit humanitární pomoc palestinským civilistům v Pásmu Gazy, na nějž nyní Izrael podniká odvetné údery. 

Izraelští vojáci operující v pásmu Gazy lokalizovali továrnu na výrobu dronů a sklad zbraní Hamásu. Izraelské obranné síly tvrdí, že budova ve čtvrti Sheikh Radwan ve městě Gaza se nachází vedle školy.

Tetovací salóny v Izraeli mají poslední měsíc rušno, mnozí Izraelci totiž chtějí mít na kůži připomínku masakru, který provedlo palestinské hnutí Hamás na jihu země 7. října. Jeden z tatérů v Tel Avivu ale svým klientům, kteří jsou nyní plní bolesti a hněvu, radí, aby raději ještě zvážili, zda chtějí mít tetování, které jim bude trvale připomínat hrůzy onoho černého dne, napsal deník Haarec.

Izraelští vojáci operovali přes noc v uprchlickém táboře Dženin na Západním břehu Jordánu, přičemž buldozery D9 odkryly a zničily desítky improvizovaných výbušných zařízení. Armáda se střetla i s ozbrojenci a IDF tvrdí, že provedla bezpilotní útok proti skupině ozbrojených Palestinců, kteří stříleli na izraelské složky. 

Dva Izraelci byli zraněni při střelbě na Západním břehu Jordánu. Jeden z nich je ve vážném stavu. 

Podle Izraelských obranných sil po 10 hodinách bojích v tunelech s ozbrojenci izraelské jednotky dobyly klíčovou pevnost Hamásu.

„Na konci války bude premiér Benjamin Netanjahu nucen jít k volbám do 90 dnů,“ řekl ve čtvrtek ministr práce Yoav Ben Tzur. „Volby budou před takovou či onakou vyšetřovací komisí. To je můj názor. Volby bude iniciovat sám premiér. Takto už nemůžeme pokračovat. Veřejnost si řekne své a pak se uvidí, jestli Netanjahu dostane mandát," řekl. 

Spojené státy podruhé v posledních týdnech uskutečnily útok na zařízení ve východní Sýrii, které podle Pentagonu využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. Oznámil to americký ministr obrany Lloyd Austin. Úder je odvetou za to, že v posledních několika týdnech přibývá útoků na základny v regionu, na kterých jsou umístěné americké jednotky. 

Úder uskutečnily dvě americké stíhačky F-15. Cílem bylo skladiště zbraní skupin napojených na íránské revoluční gardy. Agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR) uvedla, že při útoku USA bylo zabito devět lidí pracujících pro skupiny podporované Íránem.

Jemenští povstalci Húsíové, které podporuje Írán, sestřelili americký vojenský dron MQ-9. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informace od dvou amerických úředníků, kteří potvrdili prohlášení jemenských povstalců. Húsíové sestřelili americké bezpilotní letouny i v minulosti, nejnovější incident však přichází v době, kdy je region v obzvláště napjaté situaci.

Washington je nyní ve zvýšené pohotovosti před aktivitami skupin podporovaných Íránem, protože v regionu stoupá napětí kvůli konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás.

Konvoj se zdravotnickými potřebami ve středu dorazil do nemocnice Šífa v Pásmu Gazy. Je to druhá dodávka životně důležitého materiálu do nemocnice od začátku války v Pásmu Gazy mezi radikálním hnutím Hamás a Izraelem. Oznámily to Světová zdravotnická organizace (WHO) a Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).

Dodané množství však zdaleka nestačí pokrýt obrovskou poptávku v Pásmu Gazy. „Zdravotní podmínky v nemocnici Šífa – největší nemocnici v Pásmu Gazy a jednom z nejstarších palestinských zdravotnických zařízení – jsou katastrofální,“ uvádí se v prohlášení.

Dobré ráno, přes hraniční přechod Rafáh z Pásma Gazy do Egypta ve středu neodešel žádný raněný Palestinec ani žádní lidé s dvojím občanstvím. Od minulé středy, kdy se přechod z oblasti bojů otevřel poprvé, to byla už druhá uzávěra, uvedl podle agentury AFP představitel palestinských úřadů, které ovládá radikální hnutí Hamás. Přechod se neotevřel, protože Izrael odmítl schválit seznam raněných k převozu, dodal úředník.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Brazilská policie dnes oznámila, že zadržela dvě osoby podezřelé z přípravy teroristických činů a verbování pro teroristickou organizaci. Izraelská zpravodajská služba Mosad uvedla, že šlo o teroristickou buňku libanonského hnutí Hizballáh a že se na operaci podílela. Cílem měly být podle Mosadu židovské komunity v Brazílii, uvedly zahraniční tiskové agentury.

„Brazilské bezpečnostní služby spolu s Mosadem a dalšími zahraničními bezpečnostními a pořádkovými agenturami zmařily teroristický útok v Brazílii, který naplánovala teroristická organizace Hizballáh, kterou řídí a financuje íránský režim,“ uvedl Mosad. „Teroristickou buňku... používal Hizballáh s cílem zaútočit na izraelské a židovské cíle v Brazílii, dodala izraelská rozvědka.

Počet zabitých civilistů včetně „tisíců a tisíců“ dětí v Pásmu Gazy ukazuje, že na operaci izraelské armády proti militantnímu palestinskému hnutí Hamás je evidentně „něco špatně“. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil generální tajemník OSN António Guterres.

„Hamás porušuje principy, když využívá (civilisty jako) lidské štíty. Ale když se člověk podívá na počet civilistů, kteří byli zabiti v důsledku (izraelských) vojenských operací, je zjevné, že něco je špatně,“ řekl Guterres na konferenci Reuters NEXT.

„Chci vyvrátit všechny plané fámy, které k nám přicházejí ze všech stran, a jasně zopakovat jednu věc: bez propuštění našich rukojmích nebude žádné příměří. Vše ostatní je malicherné,“ prohlásil Netanjahu. Mluvčí izraelské armády později doplnil, že jednání o příměří není na pořadu dne, ale humanitární pauzy mohou být součástí jednání, píše deník The Times of Israel (ToI).

Radikální palestinské hnutí Hamás ztratilo kontrolu nad severní částí Pásma Gazy, odkud se dnes přesunulo na jih dalších 50.000 civilních obyvatel. Uvedl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

„Dnes jsme viděli, jak 50.000 obyvatel odchází ze severu Pásma Gazy na jih. Odcházejí, protože chápou, že Hamás ztratil nad severem kontrolu,“ řekl Hagari v televizním vystoupení. „Hamás přišel o kontrolu a nadále přichází o kontrolu na severu (Pásma Gazy),“ dodal.

Evakuačními koridory v Pásmu Gazy dnes prošlo 50.000 lidí, uvedly izraelské úřady. Hraniční přechod do Egypta Rafáh byl dnes kvůli blíže neupřesněným bezpečnostním okolnostem uzavřen, oznámil dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. Přes přechod za posledních 24 hodin podle Washingtonu projelo 80 kamionů humanitární pomoci, píše Reuters.

Jménem Severoatlantické aliance dnes přestávku v bojích kvůli dopravě humanitární pomoci do Pásma Gazy podpořil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Nedlouho po Itálii oznámilo také Nizozemsko, že vyšle vojenskou strážní loď Holland ke Kypru, kde bude připravena poskytnout humanitární pomoc v Pásmu Gazy. Loď vypluje v polovině listopadu a do regionu by měla dorazit do konce měsíce, řekl AFP Alex Kranenburg z nizozemského ministerstva obrany. O konkrétním využití lodi podle něj nebylo zatím rozhodnuto, ale nejspíš by se jednalo o evakuace nebo dovoz humanitární pomoci. Středomořský ostrov Kypr se snaží zprovoznit námořní humanitární koridor, dodala AFP.

Nizozemské oznámení přichází ve chvíli, kdy se dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte chystá na setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Dnes už Rutte v Dauhá jednal s katarským emírem Tamimem bin Hamad Sáním o propuštění rukojmích zadržovaných hnutím Hamás v Pásmu Gazy i o případné přestávce v bojích. O výstupech z jednání v Dauhá chce mluvit i s Netanjahuem.

Pomocí prostředníků se vyjednává o osvobození 12 rukojmích zadržovaných hnutím Hamás v Pásmu Gazy, včetně šesti Američanů, výměnou za tři dny pauzy v bojích. Na jednáních se jako prostředník podílí Katar, zapojeny jsou i Spojené státy. 

Vyjednávání nyní uvízla na otázce délky přestávky v bojích a zda bude dohoda zahrnovat i sever Pásma Gazy, kde se právě odehrávají nejtvrdší boje. „Katar teď čeká na odpověď Izraelců,“ uvedl zdroj AFP. O vyjednávání o příměří informovala i agentura Reuters, podle které je zapojen Katar, a jedná se o pauze „na jeden či dva dny“ výměnou za „deset až 15 rukojmích“.

Podle izraelského deníku The Times of Israel (ToI) je blízko uzavření dohody o humanitární pauze a výměně zajatců a rukojmích také Káhira. Právě do Egypta vede v současnosti jediná cesta z Pásma Gazy, kterou nemá ve správě Izrael. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je „emocionálně zničený“ kvůli svému nesmírnému selhání v oblasti národní bezpečnosti a nyní se mýlí, když po zničení Hamásu chce „na neohraničenou dobu“ převzít kontrolu nad bezpečnostní situací v Pásmu Gazy. Uvedl to bývalý izraelský ministerský předseda Ehud Olmert v rozhovoru se serverem Politico.

Podle expremiéra se Netanjahu nachází ve stavu „nervového zhroucení“, zatímco se snaží vyhnout ztrátě funkce v důsledku toho, že během vražedných útoků Hamásu 7. října nedokázal zajistit národu bezpečnost. Výsledkem je, že Izrael se nyní ze strategického hlediska vychyluje z kurzu, soudí Olmert. Trvá na tom, že prioritou Tel Avivu by mělo být vyjednání konečného uspořádání po skončení konfliktu v Gaze - včetně obnovení rozhovorů o vzniku palestinského státu - místo návratu k plnému vojenskému dohledu nad Gazou.

„Každá minuta, kdy je premiérem, představuje pro Izrael nebezpečí. Myslím to zcela vážně. Jsem si jist, že Američané chápou, že je ve špatném stavu,“ řekl Olmert, který stál v čele izraelské vlády v letech 2006 až 2009 jako předseda liberální strany Kadima.

Francie bude rozhodně bojovat proti antisemitismu, řekl dnes prezident Emmanuel Macron a poukázal na nárůst projevů nenávisti vůči Židům. „Antisemitismus se znovu přikrádá,“ řekl Macron v projevu. „Republika nedělá a nebude dělat kompromisy a my budeme nemilosrdní vůči těm, kdo vnáší do společnosti nenávist,“ dodal. 

Od 7. října došlo ve Francii k 1159 antisemitským činům, uvedl dnes ministr vnitra Gerald Darmanin. To je více než trojnásobek oproti minulému roku.

Pomocí prostředníků se vyjednává o propuštění 12 rukojmích z Pásma Gazy, včetně šesti z USA, výměnou za tři dny pauzy v bojích, uvedla AFP.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen dnes na půdě Evropského parlamentu v Bruselu řekl, že Izrael v Pásmu Gazy bojuje i proti dalším militantním skupinám podporovaným Íránem. Podle agentury AFP Kohen během emotivního projevu promítl dvouminutové video, které zachycuje činy spáchané bojovníky Hamásu při útoku na Izrael 7. října.

„Není to jen válka státu Izrael, je to válka celého svobodného světa,“ řekl Kohen a dodal, že je potřeba ji vyhrát, „aby existovala jistota, že Západ nebude další na seznamu“. Íránský režim označil za „sponzora terorismu číslo jedna“.

Kohena v Bruselu doprovázelo několik příbuzných lidí, které Hamás při svém útoku na Izrael unesl do Pásma Gazy. Tam je dosud zadržováno na 240 lidí, z toho přes 30 dětí a nezletilých. Členové hnutí Hamás, které Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, jsou podle Kohena „zrůdy“ a jejich útok ze 7. října byl „pro stát Izrael a židovský národ nejhorším dnem od holokaustu“.

Válka Izraele proti Hamásu je válkou celého svobodného světa proti tomuto hnutí, prohlásil podle AFP šéf izraelské diplomacie Kohen v europarlamentu.

Izrael ukázal zničené podzemní chodby, které vybudoval Hamás. Armáda jich měla podle IDF od začátku pozemní operace zničit asi 130. 

Palestinci prohledávají zbytky zničené mešity po dnešním izraelském náletu v uprchlickém táboře Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. 

Itálie vyšle k pobřeží u Pásma Gazy vojenskou logistickou loď, která může sloužit jako nemocnice. Dnes to oznámil italský ministr obrany Guido Crosetto. Podle něj by Itálie chtěla poslat do Pásma Gazy také svou polní nemocnici.

Loď italského námořnictva Vulcano by podle Crosetta měla vyrazit z přístavu Civitavecchia nedaleko Říma směrem k Pásmu Gazy už dnes. Na palubě má 170 členů posádky, z nichž 30 jsou zdravotníci. „Vysíláme jedinou loď s nemocničním vybavením, kterou má (italský) stát k dispozici,“ uvedl Crosetto.

Podle ministra o vyslání plavidla požádaly palestinské úřady po jednání se Spojenými státy. „Myslím, že to dobře přijali Izrael i Palestinci,“ uvedl ministr obrany. Jak dlouho loď u Pásma Gazy zůstane, Crosetto neupřesnil. Ministr také uvedl, že Itálie vyslala k pobřeží u Libanonu, Izraele a Pásma Gazy i dvě bojové lodě, podle něj z bezpečnostních důvodů. 

Crosetto doufá, že podobně budou postupovat i další země. U Pásma Gazy je už nyní výsadková loď Tonnerre francouzského námořnictva, která má rovněž určité nemocniční kapacity. Ještě v listopadu by se k ní měla připojit i sesterská loď Dixmude. Podle odborníků by však bylo posílání pacientů z pevniny na lodě kotvící u pásma komplikované.

Izraelské obranné síly tvrdí, že od začátku pozemní operace v Pásmu Gazy vojáci našli a zničili asi 130 tunelových šachet. Jednotky armádních inženýrů pracují na uvolnění cest pro pozemní síly, které následně lokalizují a zničí majetek Hamásu, včetně tunelů a raketometů, píše TOI. 

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval Palestince a Araby žijící v Německu, aby se distancovali od Hamásu. Učinil tak v návaznosti na narůstající protiizraelské demonstrace v Německu. „Nenechte se zneužít komplici Hamásu,“ řekl během diskuse u kulatého stolu v Berlíně. „Mluvte za sebe. Dejte teroru jasnou odpověď,“ dodal. Uvedl také, že palestinská komunita v Německu by měla mít možnost sdílet svou bolest nad civilními oběťmi v Gaze.

Tisíce Gazanů využily humanitární koridor, který Izrael otevřel, aby umožnil civilistům opustit severní část Pásma Gazy. „Severní oblast Pásma Gazy je zuřivou bojovou zónou a čas na její evakuaci se krátí,“ řekl mluvčí Izraelských obranných sil a vyzval obyvatele Gazy, aby se „připojili ke stovkám tisíců“, kteří se již evakuovali. Průchod byl otevřen dnes mezi 10 a 14 hodinou.

Britský premiér Rishi Sunak a další vládní politici kritizují rozhodnutí šéfa londýnské policie, který povolil konání demonstrace na podporu Palestiny tuto sobotu, kdy si země připomíná ukončení první světové války. Policejní šéf však trvá na svém a tvrdí, že protest nijak nenaruší oslavy Dne příměří ani bezpečnost židovské komunity v zemi.

Londýn patří v posledních týdnech k řadě dalších západoevropských měst, kde tisíce stoupenců Palestiny volají po ukončení izraelské operace v Pásmu Gazy či vyhlášení samostatného palestinského státu. Organizátoři protestů oznámili, že další pochod plánují na sobotu 11. listopadu, kdy se v evropských zemích slaví Den příměří jako připomínka ukončení válečných bojů v roce 1918.

Londýnská policie protest povolila, britští vládní politici se však postavili proti. Sunak prohlásil, že tyto pochody jsou „provokativní a neuctivé“ a není vhodné, aby se jeden z nich konal ve významný den, kdy si Britové připomínají padlé v první světové válce. „Říkal, že dokáže zajistit, aby si tato země mohla bezpečně připomenout svou minulost... Moje práce je, aby za to nesl odpovědnost,“ řekl dnes Sunak na adresu policejního šéfa Marka Rowleye.

Řada zdravotníků na severu Pásma Gazy, které už měsíc izraelská armáda masivně bombarduje v odvetě za útok Hamásu, zůstává se svými pacienty, ačkoliv jim hrozí, že zemřou. Před tím ale chtějí zachránit co nejvíce lidí. Řekla to v úterý televizi CNN americká zdravotní sestra Emily Callahanová, která pracovala pro Lékaře bez hranic (MSF) v Pásmu Gazy, než se minulý týden dostala přes přechod Rafáh do Egypta a pak domů.

„Tamní lékaři a zdravotní sestry neodešli na jih, ačkoli je k tomu opakovaně vyzývala izraelská armáda. Je to jejich domov, a ač vědí, že zemřou, chtějí zachránit co nejvíce lidí,“ popsala Callahanová. „Jsou to hrdinové,“ dodala. Uvedla, že každý den píše svým kolegyním z Indonéské nemocnice na severu Pásma Gazy, aby zjistila, zda jsou naživu.

Fotografie zobrazují Palestince čekající ve frontě na jídlo u hraničního přechod Rafáh v Pásmu Gazy. 

Mezinárodní výbor Červeného kříže uvedl, že ve městě Gaza se ocitl pod palbou humanitární konvoj převážející zdravotnické potřeby. Konvoj pěti kamionů a dvou vozidel Červeného kříže převážel zásoby do zdravotnických zařízení, když byl zasažen, uvádí prohlášení MVČK s tím, že dva kamiony byly poškozeny a řidič byl lehce zraněn.

Útok teroristů Hamásu na Izrael v sobotu 7. října a následné zahájení vojenské operace Izraele zvýšily říjnovou návštěvnost zpravodajských webů o tři až šest procent. O tři procenta se zvýšilo sledování zpravodajství na klasických PC a mobilních telefonech a o šest procent na tabletech. Na základě měření NetMonitor to v tiskové zprávě oznámilo Sdružení pro internetový rozvoj.

Dramatické záběry brutálních útoků na civilní obyvatelstvo ve zpravodajských médiích a na sociálních sítích, nepřipravenost Izraele a následně jeho protiútok na pásmo Gazy zvýšily podle zástupců sdružení zájem uživatelů o oblast Blízkého východu, vývoj aktuálního konfliktu a jeho případný vliv na Evropu a ČR.

V nedělí 8. října, tedy den po útoku Hamásu na Izrael, se denní návštěvnost zpravodajských webů zvýšila ve srovnání s předchozím dnem o 300 tisíc uživatelů na 2,817 milionu. V pondělí 9. října dosáhla svého denního vrcholu za celý měsíc, když zpravodajské weby sledovalo 3,076 milionu uživatelů.

Izraelské obranné síly zlikvidovaly šéfa Hamásu pro zbraně a průmysl Mohsena Abu Zinu. Sloužil jako jeden z předních vývojářů zbraní Hamásu a měl zkušenosti v oblasti strategických zbraní a raket.

Při izraelském ostřelování palestinského Pásma Gazy zemřelo od 7. října 10.569 Palestinců, včetně 4324 dětí, uvedly dnes úřady v Pásmu Gazy, spravované hnutím Hamás. Tyto údaje z válečné zóny nelze nezávisle ověřit. 

Palestinské ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které ovládá Hamás, dnes také informovalo, že při izraelských úderech bylo 26.457 lidí zraněno. Zhruba polovina nemocnic v Pásmu Gazy ale už přestala fungovat kvůli blokádě, kterou Izrael v odvetě za útok Hamásu ze 7. října vůči oblasti zavedl. 

Ministři zahraničí zemí G7 podpořili „humanitární pauzy a koridory“ umožňující dodávky pomoci palestinským civilistům v Pásmu Gazu. 

V dnešním prohlášení také uvedli, že země G7 využívají sankce a další opatření, aby zabránily financování Hamásu. Írán vyzvali, aby nepodporoval hnutí Hamás a Hizballáh a nepodnikal žádné kroky, které by vedly k destabilizaci Blízkého východu. Kritizovali také „nárůst násilností radikálních židovských osadníků proti Palestincům“, jež jsou podle ministrů „nepřijatelné, narušují bezpečnost na Západním břehu Jordánu a ohrožují naděje na trvalý mír“.

Při izraelském ostřelování Pásma Gazy od 7. října zemřelo 10.569 Palestinců, včetně 4324 dětí, uvedly podle Reuters úřady v Gaze spravované Hamásem.

Podívejte se na fotografie izraelských vojáků operujících v Pásmu Gazy. 

Izrael nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy, po skončení nynějšího konfliktu ale může být stanoveno přechodné období. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v Tokiu jednal se šéfy diplomacií skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. „Gazu nemůže dál řídit Hamás, to by jednoduše vedlo k opakování 7. října. Je také jasné, že Izrael nemůže Gazu okupovat,“ řekl Blinken novinářům v Tokiu.

Turecký parlament oznámil, že bojkotuje společnosti, které podporují Izrael, tím, že jejich produkty se nebudou prodávat v žádné z jeho restaurací, jídelen nebo čajoven. Prohlášení nezmiňuje žádnou konkrétní společnost, již by měly turecké úřady bojkotovat.

Americký prezident Joe Biden potvrdil, že požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby pozastavil vojenské akce v Pásmu Gazy. Americká média informovala, že během pondělního telefonického rozhovoru s Netanjahuem americký vůdce navrhl třídenní příměří kvůli propuštění některých rukojmích. Zda šlo skutečně o navrhované tři dny, Biden odmítl komentovat. 

V předních řadách britské levicové opozice se prohlubuje spor vyvolaný válkou mezi Izraelem a Hamásem. Jeden z ministrů stínové vlády Labouristické strany se vzdal své pozice s odůvodněním, že chce hlasitě podporovat vyhlášení příměří, na které má předseda strany Keir Starmer jiný názor. Labouristé jsou podle průzkumů favority příštích parlamentních voleb a pře o blízkovýchodní konflikt pro ně může být podle některých komentátorů jednou z největších výzev.

Část labouristů, stejně jako členů levicových stran v některých dalších evropských zemích, se v současném konfliktu výrazněji kloní na stranu Palestinců. V dobách předchozího vůdce Jeremyho Corbyna čelila strana kritice za údajný antisemitismus ve svém vedení. Současný lídr Starmer odmítá volání části strany, aby plně podpořil příměří v Gaze, po němž vedle Palestinců a muslimských zemí volá také část západních politiků. Izrael a jeho spojenci jej však odmítají s odůvodněním, že by poskytlo výhodu Hamásu, o jehož zničení židovský stát po bezprecedentním teroristickém útoku usiluje.