Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Pro část zachráněných afghánských spolupracovníků České republiky si za dramatických okolností došli čeští vojáci přímo na kontrolní stanoviště Tálibánu. Jejich propuštění s táliby několik hodin vyjednával velitel ochranného týmu Vojenské policie KAMBA. Z Afghánistánu se vojenským policistům podařilo minulý týden zachránit asi 130 lidí, přes tálibánské kontrolní stanoviště převedli i dvě Polky, řekl dnes jejich velitel novinářům. Jeho jméno ministerstvo obrany kvůli bezpečnosti tají. Podle Radiožurnálu ministr obrany Lubomír Metnar celý tým KAMBA vyznamená resortními medailemi.

Jednotka KAMBA (kábulská ambasáda) měla v Afghánistánu na starosti ochranu českého velvyslance a ambasády, její členy tvořili příslušníci Vojenské policie. V Afghánistánu se její týmy pravidelně střídaly, poslední v zemi působil tři měsíce. Po zhoršení bezpečnostní situace a rychlém postupu Tálibánu jeho velitel v sobotu rozhodl o evakuaci ambasády a převozu diplomatů na kábulské letiště.

Islamistické hnutí Tálibán jmenovalo prozatímním ministrem obrany Afghánistánu Abdul Kajjúma Zákira, který byl v minulosti vězněn na americké základně Guantánamo na Kubě. Informovala o tom agentura Reuters. Tálibán tento měsíc obsadil téměř celý Afghánistán a v posledních dnech začal jmenovat představitele své vlády. Hnutí slíbilo, že vláda bude zahrnovat množství různých stran, zatím ale pouze pokračuje v upevňování moci, podotýkají západní média.

Zákir z většinového etnika Paštunů se narodil v jihoafghánské provincii Hílmand v roce 1973 a studoval na islámské škole v Pákistánu. K Tálibánu se údajně připojil v roce 1997 a v roce 2001 se ve městě Mazáre Šaríf vzdal americkým vojákům, kteří podnikli do Afghánistánu invazi po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září. V roce 2007 byl převezen z Guantánama do věznice Púli Čarkí v Kábulu a následující rok se dostal na svobodu.

Británie pomůže bývalému členovi britského námořnictva Paulu Farthingovi, kteří v minulosti zřídil v Afghánistánu zvířecí útulek, evakuovat ze země své zaměstnance, psy a kočky. Odletět by měli soukromým letem, který bude zaplacen z dárcovských příspěvků, informoval dnes zpravodajský server BBC News.

Britský ministr obrany Ben Wallace řekl, že pokud Paul „Pen“ Farthing dorazí na kábulské letiště se svými lidmi a zvířaty, „budeme se snažit najít pro odlet jeho letadla časový prostor“.

Podle veterináře Iaina McGilla dostala záchranná mise zelenou od britského premiéra Borise Johnsona. „Důležité je, že je to humanitární mise. Jejím cílem je zachránit Pena Farthinga, jeho 68 zaměstnanců a 130 dalších ohrožených Afghánců,“ prohlásil McGill. „Zachráněno by mělo být také více než 150 psů a koček, z nichž mnozí patří členům britské armády,“ prohlásil McGill.

Od poloviny srpna, kdy Afghánistán ovládlo islamistické hnutí Tálibán, se podařilo ze země evakuovat 82.300 lidí. Podle agentury Reuters to dnes oznámil Bílý dům. Kábulské letiště, odkud jsou evakuační lety vypravovány, střeží američtí vojáci.

Zásah v Afghánistánu byl od samého počátku odkázán na podporu Spojených států, což bylo všem jasné, spojenci ale podcenili ochotu samotných afghánských bezpečnostních sil vzdorovat radikálnímu islámskému hnutí Tálibán. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Zdůraznila, že podpora Afgháncům pracujícím kdysi v německých službách nesmí skončit s odchodem německých vojáků a že pomoc s afghánskými uprchlíky potřebují i sousedé Afghánistánu.

„Vývoj posledních dní je hrozivý, je to hořké,“ řekla Merkelová o bleskovém dobytí provincií a následně také samotné metropole Kábulu hnutím Tálibán. Rychlý pád země pod nadvládu radikálů označila za novou realitu, kterou je nutné přijmout. „Afghánskou skutečností je nyní Tálibán,“ řekla.

„Pro mnoho lidí v Afghánistánu je to ale tragédie,“ zdůraznila Merkelová s tím, že Německo a další západní země musí s Tálibánem vyjednávat, aby nebylo ztraceno vše, čeho se v zemi za posledních dvacet let dosáhlo.

Mluvčí radikálního islamistického hnutí Tálibán Zabiulláh Mudžáhid vyzval afghánské ženy, aby raději zůstaly doma, protože tálibové nebyli vycvičeni, aby je respektovali. Ženy, které nemohou docházet do zaměstnání, dostanou i tak svou výplatu, napsal list The New York Times (NYT) s odvoláním na Mudžáhida.

„Je to dočasné opatření,“ uvedl mluvčí hnutí, které v polovině tohoto měsíce po 20 letech od invaze USA a jejich spojenců znovu ovládlo Afghánistán. „Naše bezpečnostní síly nejsou vyškoleny v tom, jak zacházet se ženami - jak s některými z nich mluvit. Dokud nebudeme mít plné zabezpečení ... žádáme ženy, aby zůstaly doma,“ dodal.

Polsko se rozhodlo zastavit své evakuace z Afghánistánu vzhledem k tomu, že se blíží termín 31. srpna, do kdy by měli zemi opustit američtí vojáci, kteří zajišťují bezpečnost přepravy lidí z kábulského letiště do zahraničí. Podle agentury AP to dnes sdělil náměstek polského ministra zahraničí Martin Przydacz.

Przydacz uvedl, že skupina, která dnes odletěla z Kábulu a nyní se nachází v Uzbekistánu, je poslední skupinou evakuovanou Polskem. Další letadlo je podle něj na cestě do Varšavy.

Británie už z Afghánistánu evakuovala téměř všechny lidi, kteří mají výhradně britské občanství, uvedl dnes britský ministr zahraničí Dominic Raab v rozhovoru se stanicí Sky News. Spojené království podle ministra hodlá využít každou zbývající hodinu pro převoz lidí zpět do Británie z asijské země, kde v posledních týdnech převzalo moc radikální islamistické hnutí Tálibán.

Britské evakuace skončí do 24, nejvýše 36 hodin, uvedl v noci na dnešek list The Guardian s odvoláním na zdroje v armádě. Nejpozději ve čtvrtek „s největší pravděpodobností“ skončí také francouzské evakuace, uvedl dnes francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune.

„Téměř všichni, kdo se chtěli dostat pryč, byli převezeni domů. (...) Zbývají složité případy, velké rodiny, kde jeden člen má potřebné dokumenty nebo britské občanství, ale není jasné, jak jsou na tom ostatní,“ uvedl ministr Raab.

Tálibán odmítl návrh na prodloužení lhůty, během které musí americká vojska opustit Afghánistán. Informoval o tom afghánský zpravodajský server TOLOnews.

Prezident Biden už včera prohlásil, že se armáda stáhne ještě před původním termínem.

Zoufalství Afghánců prchajících před Tálibánem se stupňuje. Jen zlomek z nich věří, že se Západu podaří přesvědčit vůdce radikálního islamistického hnutí, aby povolili pokračování evakuací i po 31. srpnu. Rodina pětiletých dvojčátek Asny a Sany patří mezi ty šťastnější, jejich otec Núragha Hašimí pracoval pro britskou armádu jako tlumočník, jeho dcery už jsou v Británii a rodina může v bezpečí začít svůj nový život. Jenomže tisíce dalších dětí takovou šanci nedostanou.

Rusko vysílá do Afghánistánu čtyři vojenská transportní letadla, která evakuují z asijské země přes 500 občanů Ruska, Běloruska, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu, ale také Ukrajiny. S odvoláním na ministerstvo obrany o tom dnes informovala agentura Interfax.

Skupina čtyř letounů podle resortu obrany čeká na další pokyny na letišti v Uljanovsku. Všechna letadla jsou vybavena zdravotnickým personálem a materiálem pro poskytování nezbytné lékařské pomoci během letu, napsala agentura TASS.

Generace mladých Afghánek a Afghánců si v posledních dvaceti letech podmanila internet. Nyní však musejí ze země prchnout před Tálibánem, píše server Deutsche Welle. Pózují v plesových šatech před starobylými sloupy, zveřejňují fotografie s popovými hvězdami a v angličtině inzerují své výrobky na internetu: Také v Afghánistánu se v posledních letech rozvíjela živá scéna influencerů. Patří sem zejména mladé ženy, kterým vyhnání militantně-islamistického Tálibánu vojáky NATO v roce 2001 umožnilo studovat a účastnit se veřejného života.

Dobré ráno, i dnes budeme sledovat dění týkající Afghánistánu v podrobné online reportáži.

Německý parlament bude na dnešním mimořádném zasedání hlasovat o vyslání až 600 ozbrojených vojáků do Afghánistánu, aby tam pomáhali s evakuací německých občanů a Afghánců pracujících v německých službách. Poslanci rovněž v prvním čtení posoudí vznik fondu obnovy po nedávných tragických povodních o objemu 30 miliard eur (762 miliard Kč). Konečné hlasování o fondu se očekává počátkem září.

Světová banka oznámila, že pozastavila vyplácení financí na své operace v Afghánistánu. Rozhodla se tak poté, co zemi ovládlo radikální hnutí Tálibán.

Američané již z Afghánistánu evakuovali více než 4000 občanů, kteří jsou držiteli amerických pasů. Číslo podle zástupce armády dlouho nebylo známé, jelikož se vojáci zaměřovali především na rychlé přesuny a na statistiky nebyl čas. Počet ještě v následujících dnech poroste.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen se vyslovil pro přijetí uprchlíků z Afghánistánu. Vymezil se tak proti postoji vlády kancléře Sebastiana Kurze, která něco takového odmítá. Informovaly o tom dnes agentury APA a DPA.

„Podle mého osobního přesvědčení mají Evropská unie a její členové právní, morální i politickou povinnost dostát své zodpovědnosti,“ řekl bývalý předseda rakouských Zelených Van der Bellen s tím, že ochrana by se měla poskytnout především ženám a bývalým spolupracovníkům unijních států v Afghánistánu.

Ponechání amerických jednotek v Afghánistánu po 31. srpnu by představovalo hrozbu, oznámil na online jednání G7 americký prezident Joe Biden. „Ujasnil, že s každým dnem pozemních operací našim vojákům hrozí zvýšené riziko se stupňujícími hrozbami ISIS-K a že dokončení mise k 31. srpnu závisí na další spolupráci s Tálibánem, včetně zajištění přístupu evakuovaných na letiště,“ uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová s odkazem na křídlo teroristické organizace Islámský stát, jež operuje v Afghánistánu a Pákistánu (ISIS-K).

Afghánská popová zpěvačka  Aryana Saídová popsala pro televizi CNN detaily její dramatické evakuace ze země. „Myslela jsem si, že tu doslova zemřu,“ přiznala v rozhovoru. „Je jako zázrak, že se mi podařilo dostat pryč.“

Podle Saídové jsou lidé hodně zoufalí, jedna žena se jí snažila s sebou poslat své batole. Zpěvačka to odmítla, protože si nemyslí, že je správné oddělovat od sebe matku a dítě. „Vojáci se mě zeptali, jestli je to mimino moje, a já jsem řekla, že není, ale prosila jsem je, ať ženu pustí také, protože jinak to dítě zemře,“ popisovala zpěvačka s tím, že vojáci její žádost zavrhli.

Nyní je Saídová se svým manželem v bezpečí v Los Angeles, jejich rodiny ale zůstaly v Afghánistánu. „Jsou beznadějní, naprosto beznadějní,“ říká se smutkem popová hvězda.

Polská vláda dnes oznámila, že skupině asi 30 běženců, kteří uvázli na bělorusko-polských hranicích a tráví tam už přes dva týdny, poskytla stany, přikrývky a elektrické generátory, napsala agentura AP. Skupinu migrantů z Afghánistánu a Iráku však nadále odmítá vpustit na polské území. Varšavu dnes k poskytnutí zdravotní a právní pomoci těmto utečencům vyzval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

25letý britský student medicíny popsal pro server Dailymail, co se stalo, když na letišti v Kábulu ukázal příslušníkům Tálibánu, že vlastní britský pas. Bojovník se k němu podle jeho slov naklonil a řekl: „Kdybychom nebyli pod tlakem mezinárodního společenství, na místě bychom tě zastřelili.“

Student je přesvědčen, že existuje přesně nulová šance, že Tálibán dodrží svá slova o tom, že bude vlídný ke spolupracovníkům Západu. Jako reálnější varianta mu přijde, že hnutí odstřihne Afghánistán od zbytku světa a přeruší dokonce internetové připojení.

Zaujmout v rámci G7 i Evropy společnou pozici ohledně imigrace z Afghánistánu je zásadní podle italského premiéra Maria Draghiho, který chce do tématu zapojit i širší skupinu G20, jíž nyní Itálie předsedá. „G20 může G7 pomoci začlenit další země, které jsou velmi důležité, protože mají možnost kontrolovat, co se v Afghánistánu děje,“ uvedl Draghi. Jde podle něj zejména o Rusko, Čínu, Saúdskou Arábii, Turecko a Indii.

Pohled na americké vojáky na kábulském letišti.

Kdo má ještě pořád vojáky na letišti v Kábulu? Nejvíce jsou zastoupeny USA, které zde disponují zhruba 6000 muži a ženami. Mají tu také vlastní techniku včetně útočných vrtulníků. Následuje Velká Británie s 1000 vojáky, menší kontingenty tu stále mají také Francie, Německo a Turecko, informuje televize BBC.

Současná situace v Afghánistánu, který ovládlo radikální hnutí Tálibán, je složitá zejména pro veřejně činné ženy. Mají strach, že bojovníci za nimi přijdou a v nejlepším případě je zbijí nebo uvězní, v tom nejhorším rovnou popraví. Nebo sexuálně zotročí. V jaké nejistotě nyní žijí, popsala na twitteru afghánská módní fotografka Fatima Hossainová. Zveřejnila fotografii, jak se společně s několika dalšími novinářkami skrývá, přítomné ženy procházejí svou historii na internetu a mažou veškeré příspěvky, které kdy vytvořily, aby se staly neviditelnými. Více zde.

_The last days in Kabul while we, four friends, Afghan women journalists were hiding ourselves in d house. we were deleting our posts & profiles & whatever we achieved over past two decades. Taliban fighters were outside & patrolling d area.
Feeling broken & traumatized.
Aug 18- pic.twitter.com/V2LqOsNsZe

— Fatimah hossaini (@HossainiFatimah) August 23, 2021

Setkání skupiny G7 nepřineslo dohodu o prodloužení termínu 31. srpna pro evakuace z Afghánistánu, uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Skupina podle ní prodiskutovala možnost využití civilní části kábulského letiště po 31. srpnu. 

„Nesmíme dovolit vytvoření nového trhu pro pašeráky lidí. Jsme pevně rozhodnutí udržet migrační toky pod kontrolou a ochránit hranice EU,“ prohlásil po virtuálním jednání G7 k afghánské krizi předseda Evropské rady Charles Michel, podle kterého evropská sedmadvacítka hodlá spolupracovat s zeměmi v regionu, jako je Írán, Pákistán či středoasijské státy.

Státy skupiny G7 po dnešním mimořádném jednání ve společném prohlášení ujistily o svých závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách. Mezinárodní společenství bude po hnutí Tálibán, které nedávno Afghánistán ovládlo, v první řadě požadovat záruku možnosti bezpečného odchodu ze země i po 31. srpnu, uvedl britský premiér Boris Johnson. 

Podle něj mají státy G7 dostatečnou ekonomickou, diplomatickou a politickou moc pro dosažení svých požadavků.

Americké jednotky odejdou z Afghánistánu ke 31. srpnu, jak bylo dohodnuto. S odvoláním na zdroj z americké vlády o tom dnes informovala agentura AP. Podle ní se prezident Joe Biden rozhodl tento termín dodržet na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost vojáků.

Milionům Afghánců hrozí, že budou brzy trpět hlady, řekl dnes agentuře Reuters výkonný ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley. Důvodem je podle něj kombinace období sucha, pandemie covidu-19 a ozbrojeného konfliktu. Afghánistán tento měsíc ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán.

„Počet lidí, kteří budou (v Afghánistánu) brzy trpět hladem, stoupl na 14 milionů,“ řekl šéf WFP agentuře Reuters v Dauhá. „Blíží se velká ‚bouře‘ kvůli několika letům sucha, konfliktu a ekonomické krize zhoršené covidem,“ dodal. Beasley také vyzval politické lídry, aby jednali rychle a pomohli lidem v Afghánistánu.

Mnoho Afghánců evakuovaných Američany, včetně jejich dětí, dočasně skončilo na americké letecké základně Ramstein v Německu. Děti si tu v mezičase hrají s vojáky, zatímco dospělí přemítají, co s nimi nyní bude.

Rusko podrobně sleduje situaci v Afghánistánu, ale nechystá se v něm vojensky angažovat, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko. Ruský lídr rovněž varoval, že by teroristická uskupení z Afghánistánu mohla využít současné chaotické situace a zintenzivnit svoji činnost v sousedních zemích.

„Bedlivě sledujeme situaci,“ řekl Putin k Afghánistánu. „Ale je jasné, že se nechystáme vměšovat do vnitřních afghánských záležitostí, a tím spíše zatahovat naše ozbrojené síly do konfliktu všichni proti všem. Podle mě se tam děje právě to,“ pokračoval Putin.

Norsko dnes oznámilo, že kvůli zhoršené bezpečnostní situaci ke konci měsíce uzavře svou polní nemocnici, kterou na kábulském letišti chtělo původně provozovat do konce roku.

Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid novináře dnes ujistil, že neexistuje žádný seznam lidí, které hodlá hnutí stíhat, a že Tálibán nebude stejný jako v letech 1996 až 2001, kdy v zemi poprvé vládl, než ho po útocích na USA z 11. září svrhla operace vedená Spojenými státy. Řekl také, že Tálibán „hledá způsob, jak by mohly ženy chodit do práce“. 

Itálie z Afghánistánu evakuovala všechny své občany, kteří chtěli opustit zemi, a zhruba 2700 Afghánců. Jedná se především o lidi, kteří na místě spolupracovali s italskou armádou a institucemi. Dalších 1000 lidí čeká na letišti v Kábulu na evakuaci, uvedl v Senátu italský ministr zahraničí Luigi di Maio. Podle něj bude pro všechny země NATO nemožné pokračovat s evakuací v momentě, kdy se z letiště v Kábulu stáhnou američtí vojáci. Ministr ale neupřesnil, kolik lidí Itálie, která měla v Afghánistánu jeden z nejsilnějších vojenských kontingentů ze států NATO, chce ještě ze země odvézt.

Tálibán chce, aby evakuace z Kábulu skončily ke 31. srpnu, tedy termínu dohodnutém dříve pro odchod zahraničních vojsk, uvedl dnes mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid. Dodal, že na kábulské mezinárodní letiště Tálibán kvůli chaotické situaci už nepouští žádné Afghánce, informoval server BBC.