Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci
Z Afghánistánu odletěli poslední američtí vojáci, generál McKenzie potvrdil konec stahování USA ze země, kde jejich vojáci válčili dvě desetiletí. Velvyslanectví ČR v Kábulu bude dočasně uzavřeno, agendu ambasády převezme zastupitelský úřad v Islámábádu. O mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu, požádalo v Česku 152 ze 169 Afghánců, které přivezly před dvěma týdny evakuační lety. Dění týkající se Afghánistánu jsme na Blesk Zprávách sledovali online.
Islamistické hnutí Tálibán dnes oznámilo, že jmenovalo první představitele přechodné vlády, včetně ministra vnitra, financí a školství. Obsazeny byly rovněž funkce šéfa rozvědky, guvernéra provincie Kábul a starosty metropole. Informoval o tom list The Guardian s odvoláním na afghánská média.
Čerstvé letecké záběry z letiště v Kábulu. I nadále se mnoho lidí snaží do evakuačních letadel dostat, sitauce se nicméně oproti minulému týdnu mírně uklidnila.
Prezident Miloš Zeman se dnes afghánské krize dotkl při návštěvě porady českých velvyslanců. Podle něho se do této země aliance bude muset vrátit. Situaci po odchodu vojáků NATO označil za debakl a ostudu, před nimiž varoval. Opět v té souvislosti vyzval k reformě Severoatlantické aliance. „Nevěřme Tálibánu, bude lhát, podvádět a bude se připravovat k novým teroristickým útokům,“ uvedl. „Nemá-li být NATO naprosto impotentní, musí se reformovat a najít odvahu k boji proti mezinárodnímu terorismu,“ uzavřel. Více zde.
Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns se v pondělí v afghánské metropoli Kábulu sešel s druhým nejvýznamnějším mužem islamistického hnutí Tálibán Abdulem Ghaním Barádarem, který je považován za možného nového vůdce Afghánistánu. Uvedl to dnes list The Washington Post, který se odvolává na nejmenované americké činitele.
Oba představitelé podle amerického deníku jednali pravděpodobně o termínu pro odchod amerických vojáků z Afghánistánu, stanoveném na 31. srpna. V posledních dnech některé země Spojené státy vyzvaly, aby v Afghánistánu setrvaly déle, a umožnily tak pokračování evakuace z kábulského letiště. Na evakuace cizinců a jejich afghánských spolupracovníků na letišti dohlíží téměř 6000 příslušníků americké armády.
Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává krátkodobé ubytování v soukromí, poskytne po celém světě bezplatné ubytování pro 20 000 afghánských uprchlíků. Program začne okamžitě a za pobyty zaplatí ubytovatelům Airbnb.
„Vysídlení a přesídlení afghánských uprchlíků do USA a jinam je jednou z největších humanitárních krizí naší doby,“ uvedl šéf společnosti Brian Chesky v jednom z příspěvků na Twitteru. Firma podle něj bude těsně spolupracovat s nevládními organizacemi i svou neziskovou divizí Airbnb.org, která poskytuje ubytování lidem v nouzi po přírodních katastrofách a jiných krizích. Chesky nesdělil, na jak dlouho budou uprchlíci ubytováni nebo jak dlouho bude firma platit za jejich pobyty.
„Doufám, že komunita Airbnb těmto 20 000 uprchlíků poskytne nejen bezpečné místo ke spočinutí a novému začátku, ale také je vřele přivítá,“ uvedl šéf Airbnb.
V uplynulém týdnu Austrálie evakuovala z Afghánistánu asi 1000 lidí, mezi nimiž byli především australští občané a jejich afghánští spolupracovníci. Na palubu australských letadel se ale dostalo také asi 50 afghánských sportovkyň a jejich rodinných příslušníků.
„Jsme vděční australské vládě, že evakuovala velké množství fotbalistek a sportovkyň z Afghánistánu,“ uvedla Unie profesionálních fotbalistů FIFPRO, která o evakuaci hráčů a hráček vyjednávala s vládami světových zemí. „Tyto mladé ženy, sportovkyně i aktivistky byly v nebezpečí,“ dodala.
„Na dnešním jednání lídrů G7 oznámím zvýšení humanitární podpory pro Afghánce, v zemi i mimo ni, z rozpočtu EU z více než 50 milionů na více než 200 milionů eur (5,1 mld. Kč - pozn. red.). Tato humanitární pomoc bude nad rámec příspěvků členských států na pomoc afghánskému lidu,“ tweetovala předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
„Evakuujeme co největší počet lidí, ale někteří budou muset zůstat z důvodů, které nesouvisí s námi, ale s tamní dramatickou situací,“ řekla španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. „Pro všechny je to velice frustrující situace, protože i ti, kterým se podaří dorazit do Kábulu, mají velké problémy dostat se na letiště,“ uvedla v rozhlasové stanici Cadena Ser. Podle ní se navíc podmínky zhoršují každým dnem zároveň s tím, jak se blíží lhůta stanovená Tálibánem.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv radikálním islamistickým hnutím Tálibán v Afghánistánu, včetně mimosoudních poprav civilistů a omezování práv žen a protestů namířených proti vládě Tálibánu. Bacheletová vyzvala Radu pro lidská práva OSN, která mimořádně zasedá na žádost Pákistánu a Organizace islámské spolupráce (OIC), aby vytvořila mechanismus bedlivého sledování akcí islamistického hnutí.
Francouzské bezpečnostní složky sledují pět Afghánců, které Francie přivezla v rámci repatriačních a záchranných letů z Kábulu. Jsou podezřelí z vazeb na Tálibán, píše list Le Figaro. Francie dosud z Afghánistánu odvezla přes 1000 místních spolupracovníků a desítky vlastních diplomatů, provoz leteckého mostu ukončí nejspíš ve čtvrtek večer.
Jeden z Afghánců přiznává, že patří k Tálibánu a že v hlavním městě Kábulu se zbraní v ruce velel jedné z barikád ve městě. Zároveň ale „výrazně pomáhal při evakuaci francouzské ambasády“ v Kábulu, sdělil agentuře AFP ministr vnitra Gérald Darmanin. „Vzhledem k extrémní složitosti vyšetřování bezpečnosti osob vybraných k repatriaci svolily francouzské úřady vzít na palubu tohoto člověka a jeho rodinu,“ uvedl Darmanin.
Pohyb pěti mužů sleduje v rámci speciálního opatření francouzská policie. Muži mají povinnost zdržovat se jen v předepsané oblasti a zůstat v karanténě. Jeden z nich tuto podmínku porušil a byl v centru Paříže v pondělí večer zadržen, píše BFM TV. Za to mu hrozí až tři roky vězení a pokuta 45.000 eur (1,1 milionu Kč).
Je nepravděpodobné, že by západní vlády prodloužily evakuační okno, které by nadále umožňovalo jejich občanům a Afgháncům odletět z kábulského letiště. Řekl to dnes britský ministr obrany Ben Wallace zpravodajské televizi Sky News. O možném prodloužení evakuací za 31. srpen mají dnes odpoledne SELČ jednat představitelé skupiny G7 (USA, Británie, Itálie, Francie, Německo, Japonsko a Kanada).
Poslední srpnový den je termínem, dokdy se mají z Afghánistánu stáhnout poslední američtí vojáci. Jejich přítomnost přitom umožňuje evakuace lidí ze země, nad níž před více než týdnem při bleskové ofenzivě získalo kontrolu radikální islamistické hnutí Tálibán.
Jedním z velkých témat současné afghánské krize jsou tamní tlumočníci, kteří pomáhali západním armádám v boji proti radikálním islámským bojovníkům. Bylo nutné je evakuovat ze země pryč, jelikož jim a jejich rodinám hnutí Tálibán hrozí smrtí. Ale jak přesně tyto výhrůžky vypadají? Televizi CNN se podařilo získat dopisy, které teroristé adresovali bratrovi jednoho z amerických afghánských spolupracovníků. Jasně dokazují, že Tálibán rodinným příslušníkům vyhrožuje, ačkoliv tvrdí, že ne. Dokonce v nich uvádí, že je zavraždí.
„Nechceme, aby se z Afghánistánu stal Tálibánstán. To se nestane, i když je to to, co Tálibán chce. Dáváme přednost vyjednávání, musí být ale smysluplné, odmítáme tálibánský emirát, odmítáme tálibánský diktát,“ prohlásil pro indickou televizi afghánský viceprezident Amrulláh Sálih. „Chceme, aby afghánský lid měl právo rozhodnout o podobě svého státu,“ dodal.
Demonstrace Afghánců v indonéské Jakartě skončila zatýkáním.
Španělský evakuační let dorazil na vojenskou základu Torrejon nedaleko Madridu.
USA v pondělí provedly zatím největší evakuaci, z Afghánistánu odletělo celkem 28 vojenských letadel, která na svých palubách přepravila 10 400 osob. V dalších dvanácti hodinách z Kábulu odletělo dalších 15 letů s 6 600 lidmi, uvedl Bílý dům.
Afghánský viceprezident Amrulláh Sálih upozornil na kritickou humanitární situaci na severovýchodě země, uvedl, že Tálibán nedovoluje zásobování údolí Andarab. Nedostanou se sem potraviny ani paliva. Dodal, že zde dochází i k hrubému porušování lidských práv. Tálibán v krajích kolem provincie Pandžšír dál čelí odporu Afghánců.
Britský velvyslanec v Afghánistánu Laurie Bristow pro deník The Guardian na rovinu popsal situaci v zemi v područí Tálibánu. Podle něj radikální hnutí rozhodně nepodpoří prodloužení evakuací, protože nesnesou, aby „západní síly zůstaly v zemi i v září“. Reagoval na prohlášení mluvčího Tálibánu, který uvedl, že takové jednání Západu „vyprovokuje zpětnou reakci“.
„To jasně signalizuje, že Tálibán je a bude nekompromisní, chtějí, aby operace – evakuace i stažení západních sil, byly dokončené do konce měsíce. Myslím, že pokud USA a spojenci budou usilovat o prodloužení, hrozí nebezpečí, že budeme jednat ve více napjaté a ještě tíživější situaci,“ varoval Bristow, který nadále zůstává v Kábulu.
Kanadský premiér Justin Trudeau před poradou lídrů skupiny G7 uvedl, že není proti uvalení sankcí na Tálibán, a zdůraznil, že radikální hnutí je teroristická skupina. „Kanada tento fakt uznává už dlouho. Tálibán jsou teroristi, kteří poskytují úkryt dalším teroristům. To je, proč jsou na seznamu teroristických uskupení. Takže je možné, že budeme mluvit i o sankcích,“ prohlásil Trudeau.
V Novém Dilí přistál další evakuační let, bylo v něm celkem 78 lidí. Indie, USA, Velká Británie, Spojené arabské emiráty, Francie a Německo navzájem spolupracují a pomáhají si s evakuací svých občanů s tím, že později budou zařízeny lety do jednotlivých zemí. Na prvním místě je dostat osoby z Afghánistánu.
Austrálie z Afghánistánu evakuovala přes 50 atletek a jejich rodin, vláda reagovala na kampaň prominentních sportovců, kteří žádali osvobození svých afghánských kolegů.
Před sídlem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v indonéské Jakartě demonstrovali Afghánci, požadují spravedlnost a přesídlení pro uprchlíky.
Dobré ráno, i dnes budeme sledovat dění týkající se Afghánistánu online.
Spojené státy chtějí dokončit do 31. srpna evakuace z Afghánistánu, nad nímž přebralo před více než týdnem při bleskové ofenzivě kontrolu radikální islamistické hnutí Tálibán, uvádí podle stanice BBC americké ministerstvo obrany. Do tohoto termínu se ze země mají stáhnout američtí vojáci. Po prodloužení termínu evakuací volá Británie, Francie a Německo, Tálibán naopak varuje, že změna by byla porušením dojednané dohody.
Premiér Pákistánu Imran Chán ocenil Afghánce, že „zlomili pouta otroctví“. Na sociálních sítích generálové ve výslužbě a stoupenci Tálibánu opěvovali triumf islámu. V oficiálních prohlášeních přitom Pákistán uvádí, že podporuje mírové řešení v Afghánistánu.
Ale pokud na světě existuje nějaké hlavní město, kde bylo vítězství Tálibánu přijato se sotva skrývanou škodolibou radostí, pak to byl Islámábád, upozorňuje ve svém komentáři The Wall Street Journal. A klade si otázku: co je padesátkrát nebezpečnější než Afghánistán? Čtěte ZDE
Stanice Sky News dnes uvedla, že do Británie byla evakuována blíže neupřesněná osoba zařazená na seznam lidí, kteří mají mezinárodní zákaz cestovat letadlem. Je možné, že tento člověk představoval pro Británii bezpečnostní hrozbu. Není přitom jasné, jakým způsobem se mu podařilo projít bezpečnostní kontrolou. Pohraniční policie televizi sdělila, že čtyři další osoby z tohoto seznamu se pokusily opustit Afghánistán s britskou pomocí, prověrky je ale zachytily ještě na kábulském letišti.
„Všichni jsou v očekávání toho, zda skutečně Tálibán ty sliby, které učinil... jestli k tomu dojde. Afghánistán potřebuje vládu,“ poznamenal v Událostech, komentářích na ČT náměstek ministra zahraničí Jan Kohout. „V tuto chvíli je tam bezvládí,“ podotkl. Tálibán je na seznamu teroristických organizací, upozornil. „My se tu dostáváme do složité situace,“ podotkl náměstek. V tuto chvíli není důvod podle něj jednat s Tálibánem, jednat by se s ním mělo až v momentě, kdy vznikne konkrétní vláda. „V mých očích to v tuto chvíli není partner,“ podotkl.
„My můžeme soudit podle činů, nikoliv podle slov. Zatím máme slova, nemáme činy,“ pokračuje Kohout. „Já si myslím, že v tuto chvíli si bojovníci Tálibánu dávají velký pozor, aby se nedostali do ozbrojeného soupeření s americkými vojáky,“ míní. Islámský stát či jiné skupiny se mohou však snažit vyprovokovat falešný konflikt, konfrontace však zájmem Tálibánu není a primární dohody drží.
Biden a Johnson chtějí dál spolupracovat při evakuaci
Americký prezident Joe Biden se dnes s britským premiérem Borisem Johnsonem shodl na spolupráci při zajištění evakuace z Afghánistánu pro všechny, kdo na ni mají nárok. Telefonicky o tom spolu hovořili v předvečer setkání skupiny G7.
„Probrali pokračující snahy USA a Británie o koordinaci rychlé a bezpečné evakuace našich občanů a těch, kdo s našimi vládami v minulosti spolupracovali, z mezinárodního letiště v Kábulu,“ oznámil mluvčí kanceláře britského premiéra. Oba lídři chtějí podle něj dostat ze země své občany i jejich afghánské spolupracovníky i poté, co skončí „úvodní fáze evakuace“.
Johnson a Biden také zdůraznili, že je potřeba zajistit pokrok, který se v Afghánistánu od pádu předchozí vlády Tálibánu odehrál a zabránit humanitární krizi. „Zavázali se usilovat o mezinárodní akci, včetně skrze G7 a Radu bezpečnosti OSN, aby situaci stabilizovali, podpořili afghánský lid a pracovali na inkluzivní a reprezentativní afghánské vládě,“ dodal mluvčí.
Více času, než kolik poskytuje srpnový termín, je k dokončení evakuací potřeba i podle Francie. „Máme obavy ohledně Američany vytyčeného termínu 31. srpna. K dokončení současných operací je potřeba více času,“ uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, podle kterého je největší starostí zajištění přístupu ke kábulskému letišti.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas dnes vyzval, aby letiště v Kábulu sloužilo pro evakuační lety i po oznámeném stažení amerických vojsk střežících tento vzdušný přístav na konci srpna. Dělo by se tak civilními lety, o čemž Berlín podle Maase vyjednává s USA, Tureckem a dalšími zeměmi.
„Budeme muset dál jednat i s Tálibánem, protože ten bude samozřejmě mít hlavní roli při provozu letiště po stažení amerických vojsk,“ řekl Maas novinářům. Kvůli čím dál chaotičtější situaci na letišti doporučil Afgháncům určeným k evakuaci, aby se nesnažili dostat na letiště na vlastní pěst, neboť nemůže zaručit, že se dostanou dovnitř. Uvedl také, že se pokouší vyjednat s vládami Uzbekistánu, Tádžikistánu, Pákistánu a Indie, aby vpouštěly na své území ty Afghánce, kteří se prokážou příslibem vycestování do Německa. Potřebná dokumentace by se pak vyřídila na německých velvyslanectvích v daných zemích.
„Situace před hlavní branou zůstává složitá. Nazval bych ji dramatickou, protože množství lidí, kteří se chtějí dostat na letiště, je enormně velké a v rámci této skupiny vzrůstá potenciál pro použití násilí,“ uvedl generální inspektor bundeswehru Eberhard Zorn, podle kterého stále zbývá přepravit do bezpečí zhruba 5000 osob.
Podle Zorna tvoří zhruba polovinu osazenstva evakuačních letů afghánské ženy. Německo v neděli dopravilo do Kábulu nezbytné zásoby, které mají zlepšit situaci lidí na letišti. Zásilka obsahovala mimo jiné pleny, dudlíky, dětské hračky či jídlo pro malé děti. Další zásoby mají do Kábulu dorazit v nejbližší době.
Španělsko dočasně umístí až 4000 Afghánců, kteří pracovali pro Spojené státy, na dvou vojenských základnách, které využívá americká armáda v jižní části země. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na vládní zdroje. Na základě dohody, kterou dnes podepsal Madrid s Washingtonem, budou moci Afghánci zůstat ve Španělsku až dva týdny.
Bývalý britský velvyslanec uvedl, že „stále je čas jednat s Tálibánem“.
Řekl na programu BBC PM, že je ještě čas vyjednat o plánu na evakuaci Afghánců po termínu 31. srpna. „Můžete snadno vidět, že velmi krátký termín jen zvýší paniku a chaos a nakonec to přinese smrt. Něco se tedy musí udělat,“ řekl Sir Nicholas Kay, který v letech 2017-2018 působil jako velvyslanec.
„Myslím si, že i v této pozdní fázi stále existuje prostor pro spolupráci s Tálibánem na tomto konkrétním zájmu,“ dodal.
„Na hranicích s Běloruskem vyroste nový solidní plot o výšce 2,5 metru. Do pomoci pohraniční stráže se zapojí více vojáků,“ uvedl na twitteru polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Již minulý týden polská vláda oznámila, že k hranicím vyslala přes 900 vojáků a zabezpečuje 150 kilometrů příhraniční linie ostnatým drátem.
„Čelíme útoku na Polsko. Je to pokus o vyvolání migrační krize,“ řekl ministr podle agentury AP na tiskové konferenci. Upřesnil, že plánovaný plot bude podobný tomu, který kvůli přílivu migrantů před lety vystavělo Maďarsko na hranicích se Srbskem.
Spojené státy chtějí ubytovat zhruba 4000 uprchlíků z Afghánistánu na svých vojenských základnách v Německu. Zůstat zde mají do doby, než se pro ně najde konečné místo pobytu, informovala dnes agentura DPA s odvoláním mluvčího americké armády.
Armáda USA již v tomto směru zahájila odpovídající přípravy na základnách v bavorském Grafenwöhru poblíž hranice s Českem a také v Kaiserslauternu ve spolkové zemi Porýní-Falc.
napsané naprosto přesně 
Víte co je zvláštní? Že když vtrhli do Afganistánu Sověti, zůstalo po nich po deseti letech intervence milion mrtvých civilistů. To vám nevadí? Za jejich "vlivu", jak jejich anexi nazýváte, chodily ženy jako evropanky. Jenže to za "vlivu" Američanů také. V čem je podle vás rozdíl?