Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Hrdinný český velitel jednal osobně s tálibánci

Velitel českých vojáků při evakuaci Afghánců jednal přímo s táliby. Šéf ochranného týmu Vojenské policie KAMBA dostal během evakuace povolení, aby se pokusil s Tálibánem promluvit. Rozhodnutí, zda tak učiní, bylo na něm. "Řekli mi jasně, že jestli se na to cítím, že by bylo dobré to zkusit. Tohle vám nemůže nikdo nařídit," poznamenal.

Za táliby se vydal sám bez většiny zbraní, aby je nevyprovokoval. Další z vojáků, bývalý odstřelovač, ho jistil z výhodné pozice. Sám se pak vydal ke kontrolnímu stanovišti. "Když mě viděli, byli hrozně překvapeni, že za nimi někdo jde, že se s nimi chce někdo ze zápaďáků bavit," uvedl. K tálibům přicházel s rukama nad hlavou, v jedné měl diplomatický pas, aby viděli, že jim nechce ublížit. Na kontrolním stanovišti jim podal pas a ukazoval na českou vlajku na své vestě. "Oni si ten pas prohlídli, začali jsme na sebe mluvit, oni na mě nějakým afghánským nářečím, já na ně anglicky," popsal. Když bylo jasné, že si neporozumí, zavolali tálibové spolubojovníka, který mluvil plynulou angličtinou.

Velitel českého týmu se jich ptal, jakou mají představu o možnosti evakuované pustit na letiště. "Snažil jsem se je přesvědčit o tom, že tam není žádný spolupracovník Armády ČR, že jsem diplomat, že si jdu pro zaměstnance české ambasády. To na ně zapůsobilo," řekl. Tálibům pak ukazoval postupně jména rodin ze seznamu a oni mu vybrané lidi přiváděli z jejich stanovišť. On je následně předal dalším českým vojákům, kteří je zkontrolovali a dovedli na letiště.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes večer dodal, že z 6000 amerických občanů, kteří se podle informací úřadů zdržovali ke 14. srpnu v Afghánistánu, se jich nejméně 4500 již společně s rodinami podařilo evakuovat. Americké ministerstvo zahraničí se zároveň podle Blinkena snaží velmi intenzivně spojit s 1500 zbylými Američany. Někteří podle šéfa diplomacie stále zvažují, zda zemi opustí. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho je na letišti v Kábulu stále 5400 amerických vojáků.

"Kdyby tálibové chtěli vyřešit problém v Pandžšíru silou, stihli by to za den. Pandžšír je velmi malinký. Ale nechtějí to tak udělat, pokud se jim dá věřit, respektive věřit signálu, který předali mým prostřednictvím," prohlásil ruský velvyslanec v Kábulu Dmitrij Žurnov podle agentury Interfax.

Pokud tálibové dodrží své sliby, pak podle velvyslance Pandžšír jen "lehce smáčknou", aby si tamní vůdci uvědomili beznadějnost ozbrojených výpadů. Interfax dodal, že Tálibán přes ruské velvyslanectví zaslal zástupcům údolí návrh politické dohody a také s nimi dnes podle neoficiálních zdrojů jednal. Příští kolo rozhovorů by mělo být závěrečným.

Vůdce protitálibánského odporu v severoafghánském údolí Pandžšír Ahmad Masúd ruskému listu RBK řekl, že spoléhá na jednání s Tálibánem a že doufá, že tyto rozhovory by mohlo zprostředkovat Rusko. "Tisíce lidí" jsou podle Masúda "ochotny a připraveny bojovat", ale boje ještě nezačaly, a tak jednání by měla dostat šanci. "

Jsme připraveni jednat. Jsme připraveni dát šanci míru. Doufáme, že další země, naši sousedé, regionální mocnosti, zasáhnou a vyvinou tlak na Tálibán, aby přistoupil na jednání," řekl Masúd. Rusko by podle něj mělo ve svém vlastním zájmu do afghánských záležitostí zasáhnout a přimět Tálibán k rozhovorům, aby zabránilo eskalaci násilí. A vítězství extremistické ideologie v Afghánistánu by způsobilo požár "v celé Střední Asii a na jihu Ruska", varoval Masúd.

O situaci v Afghánistánu dnes telefonicky hovořil ruský prezident se svým čínským protějškem. Vladimir Putin a Si Ťin-pching se podle komuniké Kremlu shodli na posílení spolupráce v boji proti hrozbám šíření terorismu a pašování drog z Afghánistánu.

"Je důležité rychle nastolit mír v této zemi a zabránit, aby se nestabilita rozšířila do sousedních regionů," uvedlo komuniké, ze kterého citovala agentura AFP. Ta upozornila, že Rusko, které zaujalo spíše smířlivý postoj vůči Tálibánu a které vybízí k "národnímu dialogu" v Afghánistánu, se stejně jako Čína obává o bezpečnost postsovětské Střední Asie.

„Kancelář Abdulláha Abdulláha, předsedy Národní rady smíření, oznámila, že se s bývalým prezidentem Hámidem Karzajem v Kábulu setkal s Mutlakem bin Madžídem Al-Kahtáním, představitelem katarského ministerstva zahraničí, aby projednali mír a vládu jednoty,“ tweetovala afghánská televize Tolo News.

Ruská společnost UTair podle BBC oznámila, že se neznámí pachatelé vloupali do jejího vrtulníku Mi-8MTB na kábulském letišti a vykradli jej. Zmizely doklady, hasicí přístroje, sekyrka, neprůstřelné vesty, kyslíkové masky, přenosná vysílačka a další předměty. Vrtulník byl mezitím přemístěn na bezpečnější místo. UTair létá ve službách OSN a z Kábulu odvezla do bezpečí více než 200 jejích pracovníků světové organizace.

Mexiko dnes přijalo skupinu 124 utečenců z Afghánistánu. Jednalo se převážně o novináře a jejich rodinné příslušníky, uvedl ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Agentura AP připomněla paradox, že podle mezinárodních organizaci patří Mexiko k zemím pro novináře nejnebezpečnějším, s výjimkou válečných zón. Bývají oběťmi drogových kartelů, když o nich píšou.

Středoamerická země už udělila humanitární víza novinářům a zaměstnancům afghánských i zahraničních médií působících v Afghánistánu. Americký deník The New York Times potvrdil, že ve skupině jsou i jeho spolupracovníci. Podle ministra zahraničí Ebrarda Mexiko pomocí uprchlíkům naplňuje svou tradici země, která je otevřená lidem na útěku před perzekucí.

Bývalý mariňák jejího veličenstva Pen Farthing založil v Kábulu charitu Nauzád, která se zaměřuje na záchranu zvířat, zvláště pak psů a koček. Poté, co se moci chopilo radikální islamistické hnutí Tálibán, se snaží dostat sebe a hlavně své kolegy a zvířecí svěřence do bezpečí. Narazil však na komplikace, britský ministr obrany Ben Wallace vzkázal, že při evakuacích upřednostňují lidi před zvířaty.

Záběry z evakuačního letu však ukazují, že Britové z Afghánistánu „zachraňovali“ i auta. Farthing se obává, že bude muset zvířata nechat utratit. Spor mezi Farthingem a Wallacem se ve středu vyřešil a Británie bývalému vojákovi a jeho charitě pomůže. Více čtěte ZDE.

Neohlášená cesta dvou amerických kongresmanů do Kábulu si vysloužila ostrou kritiku. Peter Meijer a Seth Moulton se po vlastní ose dopravili na Blízký východ, odkud ze spojenecké země odletěli armádním letadlem do Kábulu. O cestě nevěděla americká diplomacie ani vojenské vedení, píší americká média.

Moulton a Meijer, oba veteráni z války v Iráku, v prohlášení uvedli, že se do Kábulu vydali, aby získali informace o operaci v rámci dozorčí role Kongresu.

„Poté, co jsme mluvili s vojenskými činiteli na místě a viděli jsme tamní situaci, je jasné, že jelikož jsme s evakuacemi začali tak pozdě, i když uděláme vše, co je v našich silách, nepodaří se nám všechny evakuovat včas, ani do 11. září,“ uvedl Moulton.

Turečtí vojáci, kteří se podíleli na zajišťování bezpečnosti letiště v Kábulu, začali s návratem do vlasti, oznámilo ministerstvo obrany.

Německo při vojenské operaci za účasti speciálních jednotek odvezlo z Kábulu s pomocí amerických vrtulníků 21 svých občanů. Podle ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové bude Berlín přijímat bývalé afghánské spolupracovníky i po 31. srpnu, kdy mají skončit evakuace přes kábulské letiště.

Generální inspektor bundeswehru Eberhard Zorn podle agentury DPA uvedl, že americké vrtulníky dopravily na blíže neurčené sběrné místo německé vojáky, kteří zde poté organizovali předem domluvenou evakuaci. „Operace byla provedena v noci,“ řekl. Panuje nebezpečí, že němečtí vojáci budou při evakuacích napadeni, uvedl dále Zorn. Podle něj ovšem útoky nehrozí ze strany radikálního islamistického hnutí Tálibán, které v polovině srpna ovládlo prakticky celý Afghánistán. „Tálibán v zásadě poskytuje bezpečí, a sice v okolí letiště pomocí svých kontrolních stanovišť a také v případě konvojů,“ řekl inspektor bundeswehru.

Německé ozbrojené síly provedly k dnešnímu večeru 34 evakuačních letů, v nichž z Kábulu přepravily do bezpečí 5193 osob. Z toho více než 3600 bylo Afghánců. Na palubě německých letounů byli také občané 45 dalších států.

Přílet afghánských uprchlíků do americké Virginie.

Život v Kábulu se vrací k normálu jen pomalu. Zpravodajský server BBC News podle ČTK napsal, že dnes se v afghánském hlavním městě poprvé od obsazení metropole Tálibánem 15. srpna otevřely banky. Obsluhovat klienty začala například Kabul Bank, lidé ale mají stále problém dostat se ke svým úsporám, protože banky nemají dostatek hotovosti a neumožňují výběr většího množství peněz. Podle fotografií zveřejněných na sociálních sítích se před bankami dnes tvořily dlouhé fronty.

Afghánci se rovněž potýkají se zvyšováním cen benzinu a základních potravin, včetně mouky a rýže, píše The Washington Post.

Tálibán požádal Turecko, aby po odchodu zahraničních vojáků pomohlo s technickým provozem kábulského letiště. Agentuře Reuters to řekli dva nejmenovaní představitelé turecké vlády. Tálibán však chce, aby se země odešli do konce srpna všichni turečtí vojáci, což je pro Ankaru těžko přijatelná podmínka.

„Zaručit bezpečnost tureckých zaměstnanců bez vojáků je riskantní záležitost,“ uvedl jeden z představitelů vlády. Turecko má v afghánském hlavním městě kontingent několika stovek vojáků, kteří jsou schopni zemi opustit ve velmi krátké době. Konečné rozhodnutí má padnout do konce srpna. Není jasné, zda Ankara na podmínky Tálibánu přistoupí.

Turecko (člen NATO) již mnoho měsíců nabízí, že bude provozovat letiště v Kábulu po odchodu zahraničních vojsk. Ve svém úsilí měla Ankara podporu i Spojených států. Turecká vláda ale počítala s americkou logistickou pomocí a s tím, že část vojáků bude v zemi smět zůstat. 

„Dvaapadesátiletá paní Gulová za chvíli zemře před zraky svých pěti dětí. Záchrana je nutná hned teď!“ apeluje polská nadace Ocalenie (Spása). „Je nezbytné, aby k ní okamžitě pustili lékaře a nechali ji převézt do nemocnice. Ale až dosud příslušníci polských silových složek nepustili k migrantům sanitky a lidi, kteří jim chtěli pomoci,“ řekl předseda nadace Piotr Bystrianin listu Gazeta Wyborcza.

Již přes dva týdny jsou tři desítky migrantů, zřejmě z Afghánistánu a Iráku, zablokovány na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Na různé potíže si stěžuje již 25 z nich, nemají ani přístup k čisté vodě, a naposledy dostali něco k jídlu - chléb - od běloruských pohraničníků v úterý, dodal deník. 

Polská vláda tvrdí, že migranti se nacházejí na běloruské straně hranice a tedy jedině Bělorusko nese odpovědnost za danou situaci. Polský premiér Mateusz Morawiecki zdůraznil, že běloruské úřady zabránily předání polské humanitární pomoci poslané migrantům. 

„Měli jsme několik vytipovaných měst, u kterých jsme věděli, že když padnou do rukou Tálibánu, tak jejich bojovníci budou mít volnou cestu do Kábulu,“ řekl velitel jednotky Vojenské policie KAMBA, která měla na starosti ochranu českého velvyslance i ambasády v Afghánistánu. Jeho jméno ministerstvo obrany z důvodu bezpečnosti nezveřejnilo.

Když Tálibové získali nejbližší město, bylo jasné, že v Kábulu mohou být do několika hodin, dodal velitel. Rozhodnutí o vyhlášení evakuace urychlilo oznámení Američanů, že se stáhnou od vstupní brány do zabezpečené zóny, ve které sídlí i česká ambasáda.

Evakuaci nařídil velitel jednotky, který rozhodnutí oznámil velvyslanci Jiřímu Balounovi. Ten informaci zavolal na ministerstvo zahraničí, které stažení z ambasády schválilo. Vojáci si vzali veškerou výstroj a připravili vozidla, personál zastupitelského úřadu v mezičase začal balit důležité věci jako vízové štítky, razítka nebo peníze. Část ochranného týmu poté zamířila s velvyslancem na letiště. 

Čeští vojáci skartovali a spálili tajné materiály a zničili veškeré vybavení, které nemohli odvézt. Z počítačů například vyndali pevné disky, zbytek techniky ničili palicemi a bouracími kladivy. V operačním centru velvyslanectví vytrhali i kabely ze zdi, uvedl velitel.

Tři české evakuační letouny minulý týden přivezly celkem 195 lidí, z toho 170 Afghánců; v těchto dnech končí desetidenní karanténa daná pandemií koronaviru. A zanedlouho by se mělo ukázat, kolik jich zde zůstane.

„V současné době stále probíhají pohovory. Podáním žádosti o mezinárodní ochranu se rozbíhá standardní proces jejich zajištění dle zákona o azylu,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Šéf resortu Jan Hamáček minulý týden uvedl, že Afghánci dostanou možnost rozhodnout o své budoucnosti sami. „Povedeme s nimi individuální pohovory. Pak bude jasné, o kolik lidí se budeme v integračním programu starat.“

Když se rozhodnou zůstat v Česku, vnitro začne s vyřizováním azylu. Procedura by mohla být rychlá, protože podle Hamáčka jsou okolnosti jednoznačné. Poté by se mělo začít s integrací, jejímž základem je bydlení a zaměstnání.

Britský deník The Telegraph napsal, že se jeden z posledních vůdců vzdorujících Tálibánu, Ahmad Masúd, chystá kapitulovat. „Je to fake news, ta informace se nezakládá na žádném zdroji,“ reagoval Masúd na twitteru. „Vzdát se, to slovo nemám ve slovníku,“ ujišťoval v rozhovoru pro francouzský deník Paris Match. „Mluvit je jedna věc, vyjednávat můžeme, ve všech válkách se vyjednává,“ dodal Masúd.

Německý parlament na návrh vlády schválil vyslání až 600 vojáků do Afghánistánu, aby zde pomáhali s evakuací. Mandát mise platí do 30. září.

Ke konci se chýlí evakuace organizované Maďarskem, sdělil ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Přesné načasování oznámí velitel armády, což se může stát už dnes,“ řekl na tiskové konferenci uspořádané poté, co v Budapešti přistálo letadlo s 240 Afghánci, včetně 126 dětí, přepravenými z Kábulu. Maďarsko podle Szijjártóa převezlo z afghánské metropole celkem více než 500 osob.

„Snaha přetvořit zemi k našemu obrazu ztroskotala. Nyní musíme přinejmenším ukázat, že se s porážkou dokážeme vyrovnat,“ konstatoval předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble, který je členem Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angely Merkelové

Pro část zachráněných afghánských spolupracovníků České republiky si za dramatických okolností došli čeští vojáci přímo na kontrolní stanoviště Tálibánu. Jejich propuštění s táliby několik hodin vyjednával velitel ochranného týmu Vojenské policie KAMBA. Z Afghánistánu se vojenským policistům podařilo minulý týden zachránit asi 130 lidí, přes tálibánské kontrolní stanoviště převedli i dvě Polky, řekl dnes jejich velitel novinářům. Jeho jméno ministerstvo obrany kvůli bezpečnosti tají. Podle Radiožurnálu ministr obrany Lubomír Metnar celý tým KAMBA vyznamená resortními medailemi.

Jednotka KAMBA (kábulská ambasáda) měla v Afghánistánu na starosti ochranu českého velvyslance a ambasády, její členy tvořili příslušníci Vojenské policie. V Afghánistánu se její týmy pravidelně střídaly, poslední v zemi působil tři měsíce. Po zhoršení bezpečnostní situace a rychlém postupu Tálibánu jeho velitel v sobotu rozhodl o evakuaci ambasády a převozu diplomatů na kábulské letiště.

Islamistické hnutí Tálibán jmenovalo prozatímním ministrem obrany Afghánistánu Abdul Kajjúma Zákira, který byl v minulosti vězněn na americké základně Guantánamo na Kubě. Informovala o tom agentura Reuters. Tálibán tento měsíc obsadil téměř celý Afghánistán a v posledních dnech začal jmenovat představitele své vlády. Hnutí slíbilo, že vláda bude zahrnovat množství různých stran, zatím ale pouze pokračuje v upevňování moci, podotýkají západní média.

Zákir z většinového etnika Paštunů se narodil v jihoafghánské provincii Hílmand v roce 1973 a studoval na islámské škole v Pákistánu. K Tálibánu se údajně připojil v roce 1997 a v roce 2001 se ve městě Mazáre Šaríf vzdal americkým vojákům, kteří podnikli do Afghánistánu invazi po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září. V roce 2007 byl převezen z Guantánama do věznice Púli Čarkí v Kábulu a následující rok se dostal na svobodu.

Británie pomůže bývalému členovi britského námořnictva Paulu Farthingovi, kteří v minulosti zřídil v Afghánistánu zvířecí útulek, evakuovat ze země své zaměstnance, psy a kočky. Odletět by měli soukromým letem, který bude zaplacen z dárcovských příspěvků, informoval dnes zpravodajský server BBC News.

Britský ministr obrany Ben Wallace řekl, že pokud Paul „Pen“ Farthing dorazí na kábulské letiště se svými lidmi a zvířaty, „budeme se snažit najít pro odlet jeho letadla časový prostor“.

Podle veterináře Iaina McGilla dostala záchranná mise zelenou od britského premiéra Borise Johnsona. „Důležité je, že je to humanitární mise. Jejím cílem je zachránit Pena Farthinga, jeho 68 zaměstnanců a 130 dalších ohrožených Afghánců,“ prohlásil McGill. „Zachráněno by mělo být také více než 150 psů a koček, z nichž mnozí patří členům britské armády,“ prohlásil McGill.

Od poloviny srpna, kdy Afghánistán ovládlo islamistické hnutí Tálibán, se podařilo ze země evakuovat 82.300 lidí. Podle agentury Reuters to dnes oznámil Bílý dům. Kábulské letiště, odkud jsou evakuační lety vypravovány, střeží američtí vojáci.

Zásah v Afghánistánu byl od samého počátku odkázán na podporu Spojených států, což bylo všem jasné, spojenci ale podcenili ochotu samotných afghánských bezpečnostních sil vzdorovat radikálnímu islámskému hnutí Tálibán. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Zdůraznila, že podpora Afgháncům pracujícím kdysi v německých službách nesmí skončit s odchodem německých vojáků a že pomoc s afghánskými uprchlíky potřebují i sousedé Afghánistánu.

„Vývoj posledních dní je hrozivý, je to hořké,“ řekla Merkelová o bleskovém dobytí provincií a následně také samotné metropole Kábulu hnutím Tálibán. Rychlý pád země pod nadvládu radikálů označila za novou realitu, kterou je nutné přijmout. „Afghánskou skutečností je nyní Tálibán,“ řekla.

„Pro mnoho lidí v Afghánistánu je to ale tragédie,“ zdůraznila Merkelová s tím, že Německo a další západní země musí s Tálibánem vyjednávat, aby nebylo ztraceno vše, čeho se v zemi za posledních dvacet let dosáhlo.

Mluvčí radikálního islamistického hnutí Tálibán Zabiulláh Mudžáhid vyzval afghánské ženy, aby raději zůstaly doma, protože tálibové nebyli vycvičeni, aby je respektovali. Ženy, které nemohou docházet do zaměstnání, dostanou i tak svou výplatu, napsal list The New York Times (NYT) s odvoláním na Mudžáhida.

„Je to dočasné opatření,“ uvedl mluvčí hnutí, které v polovině tohoto měsíce po 20 letech od invaze USA a jejich spojenců znovu ovládlo Afghánistán. „Naše bezpečnostní síly nejsou vyškoleny v tom, jak zacházet se ženami - jak s některými z nich mluvit. Dokud nebudeme mít plné zabezpečení ... žádáme ženy, aby zůstaly doma,“ dodal.

Polsko se rozhodlo zastavit své evakuace z Afghánistánu vzhledem k tomu, že se blíží termín 31. srpna, do kdy by měli zemi opustit američtí vojáci, kteří zajišťují bezpečnost přepravy lidí z kábulského letiště do zahraničí. Podle agentury AP to dnes sdělil náměstek polského ministra zahraničí Martin Przydacz.

Przydacz uvedl, že skupina, která dnes odletěla z Kábulu a nyní se nachází v Uzbekistánu, je poslední skupinou evakuovanou Polskem. Další letadlo je podle něj na cestě do Varšavy.

Británie už z Afghánistánu evakuovala téměř všechny lidi, kteří mají výhradně britské občanství, uvedl dnes britský ministr zahraničí Dominic Raab v rozhovoru se stanicí Sky News. Spojené království podle ministra hodlá využít každou zbývající hodinu pro převoz lidí zpět do Británie z asijské země, kde v posledních týdnech převzalo moc radikální islamistické hnutí Tálibán.

Britské evakuace skončí do 24, nejvýše 36 hodin, uvedl v noci na dnešek list The Guardian s odvoláním na zdroje v armádě. Nejpozději ve čtvrtek „s největší pravděpodobností“ skončí také francouzské evakuace, uvedl dnes francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune.

„Téměř všichni, kdo se chtěli dostat pryč, byli převezeni domů. (...) Zbývají složité případy, velké rodiny, kde jeden člen má potřebné dokumenty nebo britské občanství, ale není jasné, jak jsou na tom ostatní,“ uvedl ministr Raab.

Tálibán odmítl návrh na prodloužení lhůty, během které musí americká vojska opustit Afghánistán. Informoval o tom afghánský zpravodajský server TOLOnews.

Prezident Biden už včera prohlásil, že se armáda stáhne ještě před původním termínem.

Zoufalství Afghánců prchajících před Tálibánem se stupňuje. Jen zlomek z nich věří, že se Západu podaří přesvědčit vůdce radikálního islamistického hnutí, aby povolili pokračování evakuací i po 31. srpnu. Rodina pětiletých dvojčátek Asny a Sany patří mezi ty šťastnější, jejich otec Núragha Hašimí pracoval pro britskou armádu jako tlumočník, jeho dcery už jsou v Británii a rodina může v bezpečí začít svůj nový život. Jenomže tisíce dalších dětí takovou šanci nedostanou.

Rusko vysílá do Afghánistánu čtyři vojenská transportní letadla, která evakuují z asijské země přes 500 občanů Ruska, Běloruska, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu, ale také Ukrajiny. S odvoláním na ministerstvo obrany o tom dnes informovala agentura Interfax.

Skupina čtyř letounů podle resortu obrany čeká na další pokyny na letišti v Uljanovsku. Všechna letadla jsou vybavena zdravotnickým personálem a materiálem pro poskytování nezbytné lékařské pomoci během letu, napsala agentura TASS.

Generace mladých Afghánek a Afghánců si v posledních dvaceti letech podmanila internet. Nyní však musejí ze země prchnout před Tálibánem, píše server Deutsche Welle. Pózují v plesových šatech před starobylými sloupy, zveřejňují fotografie s popovými hvězdami a v angličtině inzerují své výrobky na internetu: Také v Afghánistánu se v posledních letech rozvíjela živá scéna influencerů. Patří sem zejména mladé ženy, kterým vyhnání militantně-islamistického Tálibánu vojáky NATO v roce 2001 umožnilo studovat a účastnit se veřejného života.

Dobré ráno, i dnes budeme sledovat dění týkající Afghánistánu v podrobné online reportáži.

Německý parlament bude na dnešním mimořádném zasedání hlasovat o vyslání až 600 ozbrojených vojáků do Afghánistánu, aby tam pomáhali s evakuací německých občanů a Afghánců pracujících v německých službách. Poslanci rovněž v prvním čtení posoudí vznik fondu obnovy po nedávných tragických povodních o objemu 30 miliard eur (762 miliard Kč). Konečné hlasování o fondu se očekává počátkem září.