Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Vážení čtenáři, zde je shrnutí nejdůležitějších událostí dnešního dne:

•  V pražských Kbelích dnes přistálo první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu dopravilo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. V Kábulu dál čekají tlumočníci spolupracující s českou armádou a také velvyslanec Jiří Baloun, který se podílí na evakuaci.
• Mluvčí Tálibánu v rozhovoru s televizí Al-Džazíra uvedl, že hnutí nechce být izolováno a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím. Mimo jiné také prohlásil, že „válka“ v asijské zemi skončila a Tálibán je připraven vést dialog o obavách zahraničních vlád.
• Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres při dnešním mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval k ukončení násilností v Afghánistánu a k respektování lidských práv místních obyvatel, zejména žen a dívek.
• Na kábulském letišti panuje podle zahraničních médií chaos. Tisíce Afghánců, kteří chtějí vycestovat ze země, se vydaly na letiště a zabraly letištní plochu. Nejméně dva Afghánci podle médií zahynuli, když se pokusili opustit Kábul zachycení na vnější straně amerického vojenského letounu a z velké výšky se zřítili na zem.
• Lidé se živelně snažili nastoupit do přistavených letadel, přičemž jich údajně několik přišlo o život. Agentura Reuters s odvoláním na svědky napsala, že zahynulo nejméně pět osob.
• Vlády více než 60 zemí ve společném prohlášení vyzvaly k pokračování provozu na afghánských letištích, silnicích a hraničních přechodech, tak aby místní i cizinci mohli Afghánistán za „zhoršující se bezpečnostní situace“ opustit.
• Nejvýše postavený americký generál Mark Milley, který vede sbor náčelníků štábů, nicméně v neděli prohlásil, že vzhledem k nynějšímu vývoji zřejmě začnou v Afghánistánu operovat teroristické organizace dříve, než USA původně očekávaly.
• USA zablokovaly finanční rezervy, které má afghánská centrální banka ve Spojených státech, řekl činitel Bidenovy administrativy.
• Z Afghánistánu dnes odletěli i někteří zaměstnanci velvyslanectví členských států EU a Afghánci, kteří jim pomáhali. Řešení jejich přesídlení se snaží urychleně najít Evropská unie a všechny členské státy, uvedl dnes mluvčí Evropské komise.
• Slovensko oznámilo, že poskytne azyl deseti Afgháncům, kteří v posledních letech intenzivně spolupracovali s unijními státy. Afghánské spolupracovníky USA dočasně přijme Severní Makedonie.
• Na letišti v Kábulu dnes nemohl přistát ani německý vládní speciál, oznámila kancléřka Angela Merkelová. Berlín chce evakuovat asi 2500 lidí, z nichž kolem 1900 již je v Německu, případně mimo Afghánistán, dodala.
• Rusko oznámilo, že jeho velvyslanec v Afghánistánu se v úterý setká s koordinátorem Tálibánu.
• Čína informovala, že si s Tálibánem přeje přátelské vztahy. Katar, který má dobré kontakty s radikálním hnutím, uvedl, že si přeje zajistit mírové předání moci.
• České úřady zatím nesdělily podrobnosti o budoucnosti evakuovaných Afghánců. Hamáček bude o jejich integraci jednat s hejtmany, nabídky samospráv už podle svých slov obdržel. Tento týden se chystá jednat s Asociací krajů ČR

Letiště v afghánském Kábulu je opět v provozu. Příletům letadel několik hodin bránily davy Afghánců na přistávací ploše, které se snažily za každou cenu opustit zemi. V Kábulu přistálo americké letadlo C-17, na jeho palubě byli další vojáci, kteří mají pomáhat s evakuacemi ze země. Chvíli po americkém letounu přistál i stroj německé armády A400M, který má převézt cizince a místní zaměstnance ambasád do uzbeckého Taškentu, uvedla agentura Reuters. Otevření letiště na tiskové konferenci oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby.

Až 800 lidí bylo evakuováno v jednom z letadel z Kábulu. Běžně v tomto stroji cestuje kolem 130 vojáků.

Uzbekistán podle agentury TASS odvolal své dřívější oznámení, že tam o víkendu uprchli afghánští vojáci v téměř pěti desítkách letounů.

Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl americký prezident Joe Biden. Spojené státy utratily za válku v Afghánistánu biliony dolarů a daly tamním vládním jednotkám všechny prostředky, aby mohly vyhrát boj o svou budoucnost. „Jediné, co jsme jim dát nemohli, je vůle bojovat,“ uvedl šéf Bílého domu ve svém dnešním mimořádném projevu věnovaném vývoji v Afghánistánu.

Biden zopakoval, že za svým rozhodnutím, tedy stáhnout americká vojska z Afghánistánu, si nadále stojí. Pokud však budou Američané a jejich partneři v Afghánistánu napadeni, odpověď USA bude rychlá a tvrdá, varoval.

Joe Biden uvedl, že americká mise v Afghánistánu, která začala před dvěma desítkami let, „nikdy neměla budovat národ“.

„Šel jsem do Afghánistánu téměř před 20 lety s jasnými cíli: Dostat ty, kteří na nás zaútočili 11. září 2001, a zajistit, aby Al-Káida nemohla použít Afghánistán jako základnu, ze které by na nás mohla znovu zaútočit. To jsme udělali. Vážně degradovala Al-Káidu a Afghánistán. Nikdy jsme nevzdali hon na Usámu bin Ládina a dostali jsme ho. To bylo před deseti lety. Naše mise v Afghánistánu nikdy neměla být budováním národa,“ uvedl a dodal: „Naším jediným zásadním národním zájmem v Afghánistánu zůstává dnes zejména předcházení teroristickému útoku na naši zemi.“

Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl prezident Biden. Na stažení vojsk trvá.

Biden chce pomoci s evakuací ohrožených spoluobčanů, diplomatů i Afghánců, kteří pomáhají Američanům.

„Budeme nadále podporovat afghánský lid, budeme mluvit za jejich práva, zejména žen a dětí,“ slíbil Biden s tím, že nyní bude USA bojovat pomocí diplomacie, ne zbraní.

„Americké jednotky nemohou a neměly by bojovat ve válce, kterou afghánské síly samy pro sebe nechtějí vyhrát,“ řekl Biden.

Naší misí v Afghánistánu nikdy nebylo to, abychom budovali stát. Naší misí bylo, abychom zabránili teroristickým útokům na USA, uvedl prezident USA Joe Biden v projevu.

Před dvaceti lety byl Tálibán vyhnán z Kábulu za to, že nechal Al-Káidu připravit útoky z 11. září. Tentokrát by měli představitelé hnutí být opatrnější, přestože jejich vztahy s ústředím džihádistů zůstávají velmi blízké, píše AFP.

Během vyjednávání s Američany noví vůdci Afghánistánu slíbili, že nebudou chránit bojovníky Al-Káidy, založené Usámou bin Ládinem, kteří stojí za největším atentátem, jaký byl kdy spáchán na západní mocnost. Tento slib už dnes ale nepůsobí vůbec přesvědčivě.

Vztahy obou těchto větví ultraradikálního islamismu se navíc mohou opřít o vzájemné blízké vztahy v minulosti. Otcové dvou čelných představitelů Tálibánu, Siradžuddína Hakkáního a mully Jakúba, byli navázáni na bin Ládina. Vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda si vysloužil chválu od šéfa Al-Káidy, Egypťana Ajmána Zavahrího, který Achúndzádu v roce 2016 při jeho jmenování nazval „emírem věřících“.

23letá Zakia Khudadadi měla být první ženou, která by reprezentovala Afghánistán na paralympijských hrách, ale její sen zůstane nesplněný. Jen dva paralympijští sportovci z Afghánistánu měli naplánované starty na hrách, které začnou 24. srpna - taekwondistka Zakia Khudadadi a atlet Hossain Rasouli.

Na twitteru se objevily překvapivé záběry z Kábulu. Zatímco na letišti zuří boj o místa v letadlech, příznivci Tálibánu se baví v místním zábavním parku.

O situaci v Afghánistánu dnes po telefonu hovořil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem a dohodli se, že budou o Afghánistánu nadále jednat s Čínou, Pákistánem a OSN, uvedla Moskva.

Boje v Afghánistánu skončily, uvedl dnes mluvčí radikálního islamistického hnutí Tálibán, které v neděli obsadilo metropoli Kábul. Na mezinárodním letišti Hamída Karzájího panují kvůli překotnému vývoji a evakuacím zmatky, o život tam přišlo nejméně pět lidí a provoz byl zcela přerušen, napsala ČTK.

Situace komplikuje snahy zahraničních zemí o evakuaci svých občanů a spolupracovníků. Rada bezpečnosti OSN vyzvala k ukončení násilností a ustavení nové jednotné vlády, která by zastupovala všechny obyvatele Afghánistánu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron přislíbil vznik iniciativy EU, která bude sloužit k ochraně před přílivem uprchlíků z Afghánistánu. V televizním projevu k francouzskému národu řekl, že se afghánská země už znovu nesmí stát útočištěm terorismu, uvedla agentura AFP.

Macron navíc oznámil, že Francie se nyní stará o bezpečnost delegáta EU v Afghánistánu a že rovněž poskytla ochranu afghánským pracovníkům v zastoupení EU v zemi. „Mnoho členů afghánské občanské společnosti, obránců práv, umělců, novinářů je dnes ohroženo. Přivítáme je, protože pro Francii je ctí stát po boku těch, kteří bojují za svobodu,“ řekl Macron podle ČTK. „Je naší povinností a ctí se o ně postarat,“ poznamenal na adresu afghánských tlumočníků, řidičů nebo kuchařů.

Americký prezident Biden po předčasném návratu z dovolené brzy „promluví k afghánskému národu“. Projev je naplánován na 21:45 SEČ. Na východním pobřeží USA bude tou dobou 15:45.  

USA se ve spolupráci s tureckými a dalšími mezinárodními jednotkami snaží obnovit pořádek na kábulském letišti, aby mohla pokračovat evakuace. Za tím účelem vyšlou do země dalších 1000 vojáků, řekl mluvčí Pentagonu John Kirby. V Afghánistánu je nyní 22:41 hodin.

Rada bezpečnosti OSN vyzvala k ustavení nové vlády v Aghánistánu, okamžitému ukončení násilností a k zajištění volného přístupu k humanitární pomoci.

Německo se soustředí na evakuaci svých občanů a spolupracovníků z Afghánistánu, situace na kábulském letišti je ale složitá, proto německé vojenské letadlo nemohlo ještě v zemi přistát. Dnes večer to na tiskové konferenci prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Uvedla rovněž, že dnes hovořila s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, se kterým se dohodla na úzké spolupráci. Afghánistán v posledních dnech rychle ovládlo radikální islámské hnutí Tálibán, na což západní země reagují překotnou snahou evakuovat své občany a spolupracovníky.

„Německo musí učinit vše, aby ze země evakuovalo Němce a především ty místní pracovníky, kteří pracovali pro německou armádu,“ řekla Merkelová. Uvedla, že se jedná o zhruba 500 pracovníků, se započítáním jejich rodin pak asi o 2500 lidí. Doplnila, že 1900 z nich je již v Německu, případně mimo Afghánistán.

Německo do Afghánistánu vyslalo tři vojenské letouny A400M, žádný z nich ale zatím v Kábulu nemohl přistát. „Doufáme, že první z našich A400M brzy bude moci přistát,“ řekla kancléřka.

Situace je podle Merkelové velmi vážná, proto Německo nejen pomáhá, kde je to potřebné, ale je rovněž odkázáno na pomoc ostatních. Uvedla, že pomoc se musí dostat i afghánským sousedům, kde je možné očekávat vlnu běženců.

Britský premiér Johnson vyzval k uspořádání virtuální schůzky lídrů zemí G7 k situaci v Afghánistánu v nejbližších dnech. Hovořil s Macronem.

Berlín se podle Merkelové soustředí na evakuaci svých spolupracovníků. Podle kancléřky je z 2500 lidí asi 1900 v SRN, případně mimo Afghánistán.

Do Uzbekistánu uprchly o víkendu stovky afghánských vojáků ve 22 vojenských letadlech a 24 helikopterách, uvedla podle Reuters uzbecká prokuratura.

Na kábulském letišti je situace složitá, německé evakuační letadlo ještě přistát nemohlo, řekla Merkelová. Evakuaci Berlín koordinuje s Paříží.

Kancléřský kandidát CDU/CSU Armin Laschet dnes zopakoval názor, že evakuace německých občanů a místních pomocníků se měla už dávno uskutečnit, a evakuační misi označil za jedno z nejnebezpečnějších nasazení bundeswehru. Převzetí moci nad Afghánistánem hnutím Tálibán označil Laschet za politickou a humanitární katastrofu. Tvrdě zkritizoval výsledek dvacetileté vojenské přítomnosti západních sil v zemi. „Je to největší debakl, jaký NATO od svého založení utrpělo,“ citovala Lascheta agentura DPA. Podle něj aliance stojí před „střídáním epoch“.

Laschet dnes rovněž odmítl, aby se Německo zavazovalo k přijetí afghánských uprchlíků, a místo toho se vyslovil pro urychlenou humanitární pomoc v regionu. „Myslím, že bychom teď neměli vysílat signál, že Německo všechny, kteří jsou teď v nouzi, takříkajíc může přijmout,“ řekl Laschet po poradě CDU. „Koncentrovat se nyní musíme na poskytnutí humanitární pomoci na místě, tentokrát včasné, na rozdíl od roku 2015,“ řekl kancléřský kandidát a připomněl tehdejší proud uprchlíků do Německa. „Nesmíme opakovat chybu z roku 2015,“ dodal Laschet.

Američtí vojáci dnes zastřelili dva ozbrojence na letišti v afghánské metropoli Kábulu. To zavalily tisíce Afghánců, kteří se zoufale snaží opustit zemi poté, co tam přes víkend převzalo moc povstalecké hnutí Tálibán. USA se ve spolupráci s tureckými a dalšími mezinárodními jednotkami snaží obnovit na letišti pořádek, aby mohla pokračovat evakuace. Za tím účelem vyšlou do země dalších 1000 vojáků, řekl mluvčí Pentagonu John Kirby.

Podle Pentagonu začali dva ozbrojení muži na letišti střílet na americké vojáky, kteří palbu opětovali a útočníky zabili. Podle předběžných informací jeden Američan utrpěl zranění, oznámil Kirby s tím, že ozbrojenci pravděpodobně nepatřili k Tálibánu.

Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres při dnešním zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval k ukončení násilností v Afghánistánu a k respektování lidských práv místních obyvatel, zejména žen a dívek. Podle Guterrese se nyní svět musí spojit, aby zabránil tomu, že se z Afghánistánu znovu stane působiště teroristů.

„Mezinárodní komunita se musí sjednotit a ujistit se, že Afghánistán již nebude využíván jako platforma nebo úkryt pro teroristické organizace,“ řekl generální tajemník na mimořádné schůzi RB OSN svolané kvůli situaci v asijské zemi, kterou ovládli povstalci poté, co odtud odešla zahraniční vojska.

Situaci během dne opakovaně řešil krizový štáb ministerstva zahraničí, zasedání posledního z nich skončilo před 18:00, sdělila ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Nevyloučila, že kvůli dynamicky se vyvíjející situaci bude opět během večerních či nočních hodin svolán. Bližší informace o evakuační operaci nechtějí české úřady během její operace zveřejňovat. Z bezpečnostních i časových důvodů je nechce komentovat ani ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

O Afgháncích přepravených do ČR budou zástupci vlády s Asociací krajů jednat tento týden. Hamáček uvedl, že se na tom dohodl se šéfem asociace Kubou. 

Takto vypadá letiště v Kábulu ze satelitních snímků.

Ačkoliv Tálibán slíbil, že nebude bránit v evakuaci, podle agentury AP byly armádní i civilní lety do Kábulu pozastaveny.

Další záchranné mise mohou pokračovat až v návaznosti na zajištění základních podmínek pro bezpečný přílet a odlet, uvedl ministr obrany Lubomír Metnar k letadlu, které dosud čeká na povolení k přistání v Kábulu.

Šéf Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje na twitteru uvedl, že mu dosud nevolal ministr vnitra Jan Hamáček (za ČSSD)

Šéf centrálního velení amerických ozbrojených sil generál Kenneth McKenzie dohodl v neděli v Dauhá s představiteli hnutí Tálibán, že povstalečtí bojovníci nebudou bránit americkým vojákům při evakuacích z kábulského letiště. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na nejmenovaného činitele ministerstva obrany USA.

Zdroj agentury uvedl, že generál, který velí americkým silám na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM), při setkání s vysokými představiteli Tálibánu získal jejich souhlas s vytvořením „bezkonfliktního mechanismu“. Díky tomu mohou evakuace na letišti afghánské metropole pokračovat bez zasahování nových vládců země.

Citovaný činitel mluvil pod podmínkou zachování anonymity, protože citlivé jednání v Dauhá nebylo dosud oficiálně oznámeno. Uvedl, že McKenzie vyzval Tálibán, aby evakuaci nebránil, přičemž upozornil, že americká armáda by v případě nutnosti tvrdě reagovala při obraně letiště.