Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Světová banka oznámila, že pozastavila vyplácení financí na své operace v Afghánistánu. Rozhodla se tak poté, co zemi ovládlo radikální hnutí Tálibán.

Američané již z Afghánistánu evakuovali více než 4000 občanů, kteří jsou držiteli amerických pasů. Číslo podle zástupce armády dlouho nebylo známé, jelikož se vojáci zaměřovali především na rychlé přesuny a na statistiky nebyl čas. Počet ještě v následujících dnech poroste.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen se vyslovil pro přijetí uprchlíků z Afghánistánu. Vymezil se tak proti postoji vlády kancléře Sebastiana Kurze, která něco takového odmítá. Informovaly o tom dnes agentury APA a DPA.

„Podle mého osobního přesvědčení mají Evropská unie a její členové právní, morální i politickou povinnost dostát své zodpovědnosti,“ řekl bývalý předseda rakouských Zelených Van der Bellen s tím, že ochrana by se měla poskytnout především ženám a bývalým spolupracovníkům unijních států v Afghánistánu.

Ponechání amerických jednotek v Afghánistánu po 31. srpnu by představovalo hrozbu, oznámil na online jednání G7 americký prezident Joe Biden. „Ujasnil, že s každým dnem pozemních operací našim vojákům hrozí zvýšené riziko se stupňujícími hrozbami ISIS-K a že dokončení mise k 31. srpnu závisí na další spolupráci s Tálibánem, včetně zajištění přístupu evakuovaných na letiště,“ uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová s odkazem na křídlo teroristické organizace Islámský stát, jež operuje v Afghánistánu a Pákistánu (ISIS-K).

Afghánská popová zpěvačka  Aryana Saídová popsala pro televizi CNN detaily její dramatické evakuace ze země. „Myslela jsem si, že tu doslova zemřu,“ přiznala v rozhovoru. „Je jako zázrak, že se mi podařilo dostat pryč.“

Podle Saídové jsou lidé hodně zoufalí, jedna žena se jí snažila s sebou poslat své batole. Zpěvačka to odmítla, protože si nemyslí, že je správné oddělovat od sebe matku a dítě. „Vojáci se mě zeptali, jestli je to mimino moje, a já jsem řekla, že není, ale prosila jsem je, ať ženu pustí také, protože jinak to dítě zemře,“ popisovala zpěvačka s tím, že vojáci její žádost zavrhli.

Nyní je Saídová se svým manželem v bezpečí v Los Angeles, jejich rodiny ale zůstaly v Afghánistánu. „Jsou beznadějní, naprosto beznadějní,“ říká se smutkem popová hvězda.

Polská vláda dnes oznámila, že skupině asi 30 běženců, kteří uvázli na bělorusko-polských hranicích a tráví tam už přes dva týdny, poskytla stany, přikrývky a elektrické generátory, napsala agentura AP. Skupinu migrantů z Afghánistánu a Iráku však nadále odmítá vpustit na polské území. Varšavu dnes k poskytnutí zdravotní a právní pomoci těmto utečencům vyzval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

25letý britský student medicíny popsal pro server Dailymail, co se stalo, když na letišti v Kábulu ukázal příslušníkům Tálibánu, že vlastní britský pas. Bojovník se k němu podle jeho slov naklonil a řekl: „Kdybychom nebyli pod tlakem mezinárodního společenství, na místě bychom tě zastřelili.“

Student je přesvědčen, že existuje přesně nulová šance, že Tálibán dodrží svá slova o tom, že bude vlídný ke spolupracovníkům Západu. Jako reálnější varianta mu přijde, že hnutí odstřihne Afghánistán od zbytku světa a přeruší dokonce internetové připojení.

Zaujmout v rámci G7 i Evropy společnou pozici ohledně imigrace z Afghánistánu je zásadní podle italského premiéra Maria Draghiho, který chce do tématu zapojit i širší skupinu G20, jíž nyní Itálie předsedá. „G20 může G7 pomoci začlenit další země, které jsou velmi důležité, protože mají možnost kontrolovat, co se v Afghánistánu děje,“ uvedl Draghi. Jde podle něj zejména o Rusko, Čínu, Saúdskou Arábii, Turecko a Indii.

Pohled na americké vojáky na kábulském letišti.

Kdo má ještě pořád vojáky na letišti v Kábulu? Nejvíce jsou zastoupeny USA, které zde disponují zhruba 6000 muži a ženami. Mají tu také vlastní techniku včetně útočných vrtulníků. Následuje Velká Británie s 1000 vojáky, menší kontingenty tu stále mají také Francie, Německo a Turecko, informuje televize BBC.

Současná situace v Afghánistánu, který ovládlo radikální hnutí Tálibán, je složitá zejména pro veřejně činné ženy. Mají strach, že bojovníci za nimi přijdou a v nejlepším případě je zbijí nebo uvězní, v tom nejhorším rovnou popraví. Nebo sexuálně zotročí. V jaké nejistotě nyní žijí, popsala na twitteru afghánská módní fotografka Fatima Hossainová. Zveřejnila fotografii, jak se společně s několika dalšími novinářkami skrývá, přítomné ženy procházejí svou historii na internetu a mažou veškeré příspěvky, které kdy vytvořily, aby se staly neviditelnými. Více zde.

_The last days in Kabul while we, four friends, Afghan women journalists were hiding ourselves in d house. we were deleting our posts & profiles & whatever we achieved over past two decades. Taliban fighters were outside & patrolling d area.
Feeling broken & traumatized.
Aug 18- pic.twitter.com/V2LqOsNsZe

— Fatimah hossaini (@HossainiFatimah) August 23, 2021

Setkání skupiny G7 nepřineslo dohodu o prodloužení termínu 31. srpna pro evakuace z Afghánistánu, uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Skupina podle ní prodiskutovala možnost využití civilní části kábulského letiště po 31. srpnu. 

„Nesmíme dovolit vytvoření nového trhu pro pašeráky lidí. Jsme pevně rozhodnutí udržet migrační toky pod kontrolou a ochránit hranice EU,“ prohlásil po virtuálním jednání G7 k afghánské krizi předseda Evropské rady Charles Michel, podle kterého evropská sedmadvacítka hodlá spolupracovat s zeměmi v regionu, jako je Írán, Pákistán či středoasijské státy.

Státy skupiny G7 po dnešním mimořádném jednání ve společném prohlášení ujistily o svých závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách. Mezinárodní společenství bude po hnutí Tálibán, které nedávno Afghánistán ovládlo, v první řadě požadovat záruku možnosti bezpečného odchodu ze země i po 31. srpnu, uvedl britský premiér Boris Johnson. 

Podle něj mají státy G7 dostatečnou ekonomickou, diplomatickou a politickou moc pro dosažení svých požadavků.

Americké jednotky odejdou z Afghánistánu ke 31. srpnu, jak bylo dohodnuto. S odvoláním na zdroj z americké vlády o tom dnes informovala agentura AP. Podle ní se prezident Joe Biden rozhodl tento termín dodržet na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost vojáků.

Milionům Afghánců hrozí, že budou brzy trpět hlady, řekl dnes agentuře Reuters výkonný ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley. Důvodem je podle něj kombinace období sucha, pandemie covidu-19 a ozbrojeného konfliktu. Afghánistán tento měsíc ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán.

„Počet lidí, kteří budou (v Afghánistánu) brzy trpět hladem, stoupl na 14 milionů,“ řekl šéf WFP agentuře Reuters v Dauhá. „Blíží se velká ‚bouře‘ kvůli několika letům sucha, konfliktu a ekonomické krize zhoršené covidem,“ dodal. Beasley také vyzval politické lídry, aby jednali rychle a pomohli lidem v Afghánistánu.

Mnoho Afghánců evakuovaných Američany, včetně jejich dětí, dočasně skončilo na americké letecké základně Ramstein v Německu. Děti si tu v mezičase hrají s vojáky, zatímco dospělí přemítají, co s nimi nyní bude.

Rusko podrobně sleduje situaci v Afghánistánu, ale nechystá se v něm vojensky angažovat, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko. Ruský lídr rovněž varoval, že by teroristická uskupení z Afghánistánu mohla využít současné chaotické situace a zintenzivnit svoji činnost v sousedních zemích.

„Bedlivě sledujeme situaci,“ řekl Putin k Afghánistánu. „Ale je jasné, že se nechystáme vměšovat do vnitřních afghánských záležitostí, a tím spíše zatahovat naše ozbrojené síly do konfliktu všichni proti všem. Podle mě se tam děje právě to,“ pokračoval Putin.

Norsko dnes oznámilo, že kvůli zhoršené bezpečnostní situaci ke konci měsíce uzavře svou polní nemocnici, kterou na kábulském letišti chtělo původně provozovat do konce roku.

Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid novináře dnes ujistil, že neexistuje žádný seznam lidí, které hodlá hnutí stíhat, a že Tálibán nebude stejný jako v letech 1996 až 2001, kdy v zemi poprvé vládl, než ho po útocích na USA z 11. září svrhla operace vedená Spojenými státy. Řekl také, že Tálibán „hledá způsob, jak by mohly ženy chodit do práce“. 

Itálie z Afghánistánu evakuovala všechny své občany, kteří chtěli opustit zemi, a zhruba 2700 Afghánců. Jedná se především o lidi, kteří na místě spolupracovali s italskou armádou a institucemi. Dalších 1000 lidí čeká na letišti v Kábulu na evakuaci, uvedl v Senátu italský ministr zahraničí Luigi di Maio. Podle něj bude pro všechny země NATO nemožné pokračovat s evakuací v momentě, kdy se z letiště v Kábulu stáhnou američtí vojáci. Ministr ale neupřesnil, kolik lidí Itálie, která měla v Afghánistánu jeden z nejsilnějších vojenských kontingentů ze států NATO, chce ještě ze země odvézt.

Tálibán chce, aby evakuace z Kábulu skončily ke 31. srpnu, tedy termínu dohodnutém dříve pro odchod zahraničních vojsk, uvedl dnes mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid. Dodal, že na kábulské mezinárodní letiště Tálibán kvůli chaotické situaci už nepouští žádné Afghánce, informoval server BBC.

Islamistické hnutí Tálibán dnes oznámilo, že jmenovalo první představitele přechodné vlády, včetně ministra vnitra, financí a školství. Obsazeny byly rovněž funkce šéfa rozvědky, guvernéra provincie Kábul a starosty metropole. Informoval o tom list The Guardian s odvoláním na afghánská média.

Čerstvé letecké záběry z letiště v Kábulu. I nadále se mnoho lidí snaží do evakuačních letadel dostat, sitauce se nicméně oproti minulému týdnu mírně uklidnila.

Prezident Miloš Zeman se dnes afghánské krize dotkl při návštěvě porady českých velvyslanců. Podle něho se do této země aliance bude muset vrátit. Situaci po odchodu vojáků NATO označil za debakl a ostudu, před nimiž varoval. Opět v té souvislosti vyzval k reformě Severoatlantické aliance. „Nevěřme Tálibánu, bude lhát, podvádět a bude se připravovat k novým teroristickým útokům,“ uvedl. „Nemá-li být NATO naprosto impotentní, musí se reformovat a najít odvahu k boji proti mezinárodnímu terorismu,“ uzavřel. Více zde.

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns se v pondělí v afghánské metropoli Kábulu sešel s druhým nejvýznamnějším mužem islamistického hnutí Tálibán Abdulem Ghaním Barádarem, který je považován za možného nového vůdce Afghánistánu. Uvedl to dnes list The Washington Post, který se odvolává na nejmenované americké činitele.

Oba představitelé podle amerického deníku jednali pravděpodobně o termínu pro odchod amerických vojáků z Afghánistánu, stanoveném na 31. srpna. V posledních dnech některé země Spojené státy vyzvaly, aby v Afghánistánu setrvaly déle, a umožnily tak pokračování evakuace z kábulského letiště. Na evakuace cizinců a jejich afghánských spolupracovníků na letišti dohlíží téměř 6000 příslušníků americké armády.

Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává krátkodobé ubytování v soukromí, poskytne po celém světě bezplatné ubytování pro 20 000 afghánských uprchlíků. Program začne okamžitě a za pobyty zaplatí ubytovatelům Airbnb.

„Vysídlení a přesídlení afghánských uprchlíků do USA a jinam je jednou z největších humanitárních krizí naší doby,“ uvedl šéf společnosti Brian Chesky v jednom z příspěvků na Twitteru. Firma podle něj bude těsně spolupracovat s nevládními organizacemi i svou neziskovou divizí Airbnb.org, která poskytuje ubytování lidem v nouzi po přírodních katastrofách a jiných krizích. Chesky nesdělil, na jak dlouho budou uprchlíci ubytováni nebo jak dlouho bude firma platit za jejich pobyty.

„Doufám, že komunita Airbnb těmto 20 000 uprchlíků poskytne nejen bezpečné místo ke spočinutí a novému začátku, ale také je vřele přivítá,“ uvedl šéf Airbnb.

V uplynulém týdnu Austrálie evakuovala z Afghánistánu asi 1000 lidí, mezi nimiž byli především australští občané a jejich afghánští spolupracovníci. Na palubu australských letadel se ale dostalo také asi 50 afghánských sportovkyň a jejich rodinných příslušníků.

„Jsme vděční australské vládě, že evakuovala velké množství fotbalistek a sportovkyň z Afghánistánu,“ uvedla Unie profesionálních fotbalistů FIFPRO, která o evakuaci hráčů a hráček vyjednávala s vládami světových zemí. „Tyto mladé ženy, sportovkyně i aktivistky byly v nebezpečí,“ dodala.

„Na dnešním jednání lídrů G7 oznámím zvýšení humanitární podpory pro Afghánce, v zemi i mimo ni, z rozpočtu EU z více než 50 milionů na více než 200 milionů eur (5,1 mld. Kč - pozn. red.). Tato humanitární pomoc bude nad rámec příspěvků členských států na pomoc afghánskému lidu,“ tweetovala předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

„Evakuujeme co největší počet lidí, ale někteří budou muset zůstat z důvodů, které nesouvisí s námi, ale s tamní dramatickou situací,“ řekla španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. „Pro všechny je to velice frustrující situace, protože i ti, kterým se podaří dorazit do Kábulu, mají velké problémy dostat se na letiště,“ uvedla v rozhlasové stanici Cadena Ser. Podle ní se navíc podmínky zhoršují každým dnem zároveň s tím, jak se blíží lhůta stanovená Tálibánem.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv radikálním islamistickým hnutím Tálibán v Afghánistánu, včetně mimosoudních poprav civilistů a omezování práv žen a protestů namířených proti vládě Tálibánu. Bacheletová vyzvala Radu pro lidská práva OSN, která mimořádně zasedá na žádost Pákistánu a Organizace islámské spolupráce (OIC), aby vytvořila mechanismus bedlivého sledování akcí islamistického hnutí.

Francouzské bezpečnostní složky sledují pět Afghánců, které Francie přivezla v rámci repatriačních a záchranných letů z Kábulu. Jsou podezřelí z vazeb na Tálibán, píše list Le Figaro. Francie dosud z Afghánistánu odvezla přes 1000 místních spolupracovníků a desítky vlastních diplomatů, provoz leteckého mostu ukončí nejspíš ve čtvrtek večer.

Jeden z Afghánců přiznává, že patří k Tálibánu a že v hlavním městě Kábulu se zbraní v ruce velel jedné z barikád ve městě. Zároveň ale „výrazně pomáhal při evakuaci francouzské ambasády“ v Kábulu, sdělil agentuře AFP ministr vnitra Gérald Darmanin. „Vzhledem k extrémní složitosti vyšetřování bezpečnosti osob vybraných k repatriaci svolily francouzské úřady vzít na palubu tohoto člověka a jeho rodinu,“ uvedl Darmanin. 

Pohyb pěti mužů sleduje v rámci speciálního opatření francouzská policie. Muži mají povinnost zdržovat se jen v předepsané oblasti a zůstat v karanténě. Jeden z nich tuto podmínku porušil a byl v centru Paříže v pondělí večer zadržen, píše BFM TV. Za to mu hrozí až tři roky vězení a pokuta 45.000 eur (1,1 milionu Kč).

Je nepravděpodobné, že by západní vlády prodloužily evakuační okno, které by nadále umožňovalo jejich občanům a Afgháncům odletět z kábulského letiště. Řekl to dnes britský ministr obrany Ben Wallace zpravodajské televizi Sky News. O možném prodloužení evakuací za 31. srpen mají dnes odpoledne SELČ jednat představitelé skupiny G7 (USA, Británie, Itálie, Francie, Německo, Japonsko a Kanada).

Poslední srpnový den je termínem, dokdy se mají z Afghánistánu stáhnout poslední američtí vojáci. Jejich přítomnost přitom umožňuje evakuace lidí ze země, nad níž před více než týdnem při bleskové ofenzivě získalo kontrolu radikální islamistické hnutí Tálibán.

Jedním z velkých témat současné afghánské krize jsou tamní tlumočníci, kteří pomáhali západním armádám v boji proti radikálním islámským bojovníkům. Bylo nutné je evakuovat ze země pryč, jelikož jim a jejich rodinám hnutí Tálibán hrozí smrtí. Ale jak přesně tyto výhrůžky vypadají? Televizi CNN se podařilo získat dopisy, které teroristé adresovali bratrovi jednoho z amerických afghánských spolupracovníků. Jasně dokazují, že Tálibán rodinným příslušníkům vyhrožuje, ačkoliv tvrdí, že ne. Dokonce v nich uvádí, že je zavraždí.

„Nechceme, aby se z Afghánistánu stal Tálibánstán. To se nestane, i když je to to, co Tálibán chce. Dáváme přednost vyjednávání, musí být ale smysluplné, odmítáme tálibánský emirát, odmítáme tálibánský diktát,“ prohlásil pro indickou televizi afghánský viceprezident Amrulláh Sálih. „Chceme, aby afghánský lid měl právo rozhodnout o podobě svého státu,“ dodal.