„Tálibán jde po nás.“ Afghánští tlumočníci čekají na pomoc spojenců, vázne i ta z Česka

„Tálibán chodí od domu k domu s laptopy a čtečkami otisků prstů, věřte, nebo ne,“ uvádí pro Calgary Herald Corey Shelson, vysloužilý kapitán kanadské armády, který se snaží pomoci afghánským „kolegům a kamarádům“, jak je označuje. „Mají databázi lidí, kteří pracovali pro Kanadu a ISAF. Zavírají lidi ve vesničkách i městech, která ovládli, a když najdou nějakou spojitost s kanadskou armádou nebo rozvojovými projekty, na místě je popraví. Buď jim useknou hlavu, nebo jim svážou ruce za zády, střelí je do tváře a nechají je na cestě.“

Ashid Bahl, zakladatel nevládní organizace For the Love of Children Society of Alberta, se snaží pomoci těm Afgháncům, kteří pomáhali ani ne armádě, ale jeho organizaci zakládat v Afghánistánu školy a sirotčince. Například jednoho takového kolegu nabádal, ať z provincie Baghlán na severu země vezme rodinu do Kábulu a požádá o pomoc na kanadské ambasádě. „Strážce ho poslal pryč, a když se vrátil do Baghlánu, zjistil, že ho mezitím hledal Tálibán. Opět utekl do Kábulu a snaží se uprchnout, ale od ambasády se mu nedostává žádné pomoci, třebaže pomáhal kanadským vojskům,“ popsal pro Calgary Herald Bahl, který mu aspoň posílá nějaké peníze.

„Pro tlumočníky je tu příliš byrokracie,“ potvrzuje Chálid (33), který už v bezpečí je. Pro kanadské a americké vojáky i neziskovky, včetně té Bahlovy, tlumočil už před sedmnácti lety. Roku 2008 směl odjet do USA, pak se opět nechal americkými vojsky najmout. „Bojím se o spoustu svých známých, je to závod s časem, aby nedošlo k humanitární pohromě,“ říká pro Calgary Herald.

Kanadská vláda tvrdí, že pomoc nabízí. Jenže zájemci musejí urychleně vyplnit online formulář v angličtině. „Není důvod, proč chtít po těchto lidech vyplňovat patnáct, dvacet stránek dokumentace. Většina z nich nemá počítač a nemluví anglicky. Když chcete po lidech stahovat anglické formuláře na počítač, který nemají, používat software, jaký nemá ani většina Kanaďanů, znamená to extrémně těžkopádný proces i pro nejvzdělanější lidi v té zemi,“ horlí Shelson.

Pas a covid test

Nejde tu jen o tlumočníky, stejné nebezpečí hrozí i dalším spolupracovníkům, od uklízeček přes údržbáře a kuchaře po strážce. Aby toho nebylo málo, afghánská vláda nepovolí odjet lidem bez cestovního pasu, a ten bylo obtížné zařídit i za klidnější situace, natož nyní. A kanadské úřady zase trvají na testu na covid-19.

Armádní veterán Shelson navrhuje, aby se zavedlo zrychlené řízení aspoň pro tlumočníky, kteří roky pracovali v kanadské uniformě a mají doporučující dopisy od vojáků.

Spojené státy, jež mají relativně přísnou imigrační politiku, zavedly pro takové spolupracovníky se zásluhami Speciální imigrantské vízum (SIV). Proces není nijak snadný, zákonem daný limit vyřídit vše do devíti měsíců se ani zdaleka nedaří.

„Pracoval jsem s americkými speciálními jednotkami. Trvalo skoro čtyři roky, než jsem obdržel vízum,“ popsal pro portál Houston Public Media Mohammad Ísá Qáderí, který našel azyl v texaském Houstonu – podobně jako dalších 1700 krajanů, kteří nějak pomáhali Američanům. „S pár přáteli jsme žádali ve stejnou dobu. Já jsem tu už dva roky, oni stále čekají na schválení. S jedním jsem zrovna mluvil. Říkal, že se skrývá ve svém domě v provincii Kúnar, nikam nemůže.“

Od roku 2008 už do USA takto dorazilo na 70 tisíc Afghánců. V souvislosti se stahováním vojsk 30. července přiletělo 221 dalších – tlumočníků a jejich rodin. Dalších 2500 je v procesu, Kongres v červenci dal souhlas k dalším osmi tisícům víz a 500 milionům dolarů (10,8 mld. Kč) pro Afghánce. Dohromady nyní podle Newsweeku žádá o pomoc 18 tisíc spolupracovníků.

Odporná praktika Tálibánu: Bojovníci dělají z dvanáctiletých dívek sexuální otrokyně

Jak se Tálibán blíží ke Kábulu, Londýn se podobně jako Washington rozhodl poslat zpět 500 vojáků, aby pomohli s urychlenou evakuací. Týká se to jak asi 4000 britských občanů, tak afghánských tlumočníků a dalších spolupracovníků, uvedla v pátek BBC.

Ministerstvo obrany uvedlo, že už v rámci programu pro afghánské spolupracovníky a jejich rodiny Británie přijala 3100 osob, 1800 z nich v posledních týdnech.

Přes 1800 Afghánců, spolupracovníků s australskou armádou plus jejich příslušníků, od roku 2013 dostalo vízum, 570 z nich v minulých čtyřech měsících, jak se blížil odchod vojsk. Ministerstvo vnitra informovalo, že už zbývá sotva padesát žádostí a zpracovává je, jak rychle to jen jde. Možná však až tisíce dalších zatím na takové vízum nárok nemají, australští byrokraté rozlišovali, zda měli smlouvu přímo, nebo přes zprostředkovatele.

Premiér Scott Morrison v pátek oznámil, že vyjednává s USA a Velkou Británii o pomoci s urychleným převozem azylantů.

Kodaň ve středu oznámila, že kvůli zhoršující se situaci v zemi nabídne povolení k dvouletému dočasnému pobytu na svém území Afgháncům, kteří v uplynulých dvou letech sloužili na dánské ambasádě v Kábulu nebo u dánských ozbrojených sil v Afghánistánu. Podle Euronews jde o první členskou zemi EU s takovou iniciativou. Nabídka se podle ČTK vztahuje také na nejbližší příbuzné.

„Bezpečnostní situace v Afghánistánu je vážná. Tálibán získává půdu pod nohama a vývoj je rychlejší, než se mnozí obávali,“ uvedla dánská vláda ve svém prohlášení. „Máme společnou odpovědnost za pomoc Afgháncům, kteří jsou nyní ohroženi kvůli svému napojení na Dánsko a kvůli svému přispění k dánskému působení v Afghánistánu.“

Imigrační kontrole neujdou

Dánské ministerstvo obrany minulý týden oznámilo, že o pomoc požádalo 40 bývalých a současných zaměstnanců dánského velvyslanectví v Kábulu a čtyři tlumočníci. Dánští vojáci působili v Afghánistánu po boku amerických sil od roku 2002.

Dánové si Afghánce zkontrolují jak před odletem ze země, tak posléze v Dánsku, kde podstoupí „bezpečnostní pohovor s imigračními a dalšími relevantními úřady“, uvádí prohlášení.

Tálibán seká hlavy odpůrcům a ženy zotročuje k sexu. Britové vyšlou evakuační komando

Berlín slíbil azyl spolupracovníkům Bundeswehru už roku 2013. Na víza aktuálně čeká skoro tisícovka takových spolupracovníků, informuje Deutsche Welle. Aby měli nárok na převoz do Německa, musejí vyplnit formulář specifikují, jaká jim kvůli jejich práci pro armádu hrozí rizika. Kvůli rizikům hrozícím v Kábulu je přitom zavřený německý konzulát.

Podle vysloužilého důstojníka Marcuse Grotiana, který nyní řídí neziskovku na pomoc afghánským kolegům, trvá vyřízení papírů tři měsíce. A vedle spolupracovníků Bundeswehru jsou tu další dva tisíce osob, jež pomáhaly dalším německým institucím – a na ty se nabídka převozu nevztahuje. Spolkové ministerstvo vnitra uvádí, že zatím udělilo taková víza za zásluhy 2400 Afgháncům.

„Jako televizní reportér jsem od ledna 2015 do května 2021 pracoval s Bundeswehrem. Teď se Tálibán blíží, prosím zachraňte mě,“ volal na Twitteru o pomoc Samím Džabárí. 

Dear Sir. I am an afghan employees of Bundeswehr in Afghanistan Mazar e Sharif province. I was a TV journalist working from January 2015 till May 2021 with the Bundeswehr. I was making TV reports supporting Afghan forces and denouncing Tlbn. Now tlbn are close to us please rescue

— Samim Jabari (@samim_jabari) 9. srpna 2021

Zachraňte tlumočníky. | Zachraňte tlumočníky.

O pomoci spolupracovníků Armády ČR není zcela jasno. Ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že vybralo afghánské tlumočníky, kterým poskytne pomoc. Primárně nabídne spolupracovníkům armády peníze, vyloučeno není ani jejich přemístění do Česka. Vybraní Afghánci, kteří českým vojákům pomáhali v „nejaktuálnějším období“, budou přímo kontaktováni v nejbližší době, uvedla obrana.

„Nikdo z deseti tlumočníků, se kterými je spolek Vlčí máky v kontaktu, nebyl osloven, což považuji za obrovské selhání,“ poznamenala Miroslava Pašková, předsedkyně spolku věnujícího se hlavně pomoci vojákům. Proto organizují iniciativu Zachraňte tlumočníky a petici.

Generál Pavel protestuje

„Česká vláda od roku 2017 zablokovala záchranný program pro tlumočníky našich jednotek v Afghánistánu. Ten přitom inicioval generál Petr Pavel už v roce 2011, protože jde o elementární slušnost, lidskost i mezinárodní standard,“ uvádí spolek. Petr Pavel je jednou z mnoha osobností, které petici podepsaly. 

Pokrok z minulého týdne spolek nepovažuje za dostatečný. „Po zarputilém utajování vyšlo najevo, že obdrží nabídku primárně finančního příspěvku jen ti, kdo pracovali pro armádu do poslední chvíle. Tálibánu tak zůstanou napospas tlumočníci, kteří nám byli věrní až deset let, ale smlouva jim kvůli stahování skončila třeba před dvěma roky,“ uvedl spolek na Facebooku ve čtvrtek.

Ministerstvo zahraničí je ale připraveno udělit české ambasádě v Kábulu výjimku, aby mohla zajistit potřebná víza. Podle informací ČTK by se pomoc měla týkat asi dvou desítek tlumočníků. Situaci bude řešit v sobotu krizový štáb, který svolal ministr zahraničí Kulhánek.

O několik desítek afghánských kolegů se bojí také česká nevládní organizace Člověk v tísni. „Jsme s nimi v kontaktu, staráme se o jejich bezpečnost. V případě, že budou ohroženi, budeme to řešit hlavně na místě,“ řekla ČTK mluvčí Adriana Černá.

Problematické postavení mají spolupracovníci EU, pro jejíž diplomatické zastoupení v Kábulu pracuje poměrně velká skupina Afghánců, připomíná ČTK. Téměř stovka z nich má s EU oficiální pracovní smlouvu: tlumočníci, manažeři, političtí a další poradci, kuchaři, uklízeči, recepční, číšníci... Jak napsal dánský list Weekendavisen, EU není stát a nemůže vydat vízum či udělit azyl. To může pouze některý členský stát a žádný se dobrovolně nepřihlásil.

Na azylu pro spolupracovníky pracuje podle Euronews i Španělsko, zvažuje ho Švédsko.