Odchod vojsk NATO z Afghánistánu: Ani 20 let války nestačilo na potlačení Tálibánu. Opět útočí

Američany vedená koalice poměrně rychle Tálibán sesadila. Ani ne měsíc po teroristických útocích al-Káidy na USA (11. září 2001) začaly nálety na cíle al-Káidy v Afghánistánu i Tálibánu, který zemi ovládal a teroristy Usámy bin Ládina tam hostil. 13. listopadu už Severní aliance – afghánští odpůrci Tálibánu podpoření Západem – dobyli Kábul. Postupně spojenci Tálibán odstavili, avšak ani zdaleka nevymýtili. V horské zemi je nesmírně obtížné hlídat každé zapadlé údolí a islamističtí bojovníci měli široké možnosti pro partyzánské výpady.

V únoru 2020 v katarském Dauhá podepsali američtí vyjednávači dohodu s Tálibánci, jejíž součástí je stažení armád NATO. Jako lhůtu si pak americký prezident Joe Biden stanovil 11. září 2021, kulaté výročí teroristického masakru.

Ještě ani nejsou všichni vojáci pryč, a už se Tálibán osmělil a postupuje ve snahách ovládat nová území, kde zase zavádí přísnou formu islámského práva šaría. Představitelé hnutí prohlašovali, že už ovládají 85 % území Afghánistánu, uvádí BBC. To vláda popírá, jiné odhady hovoří zhruba o třetině ze čtyř stovek distriktů. V dalších se s vládou hnutí o kontrolu přetahuje, bojuje či tam je aspoň významně aktivní. 

Nezřídka získává Tálibán území bez boje. Začátkem července pohraničníci sousedního Tádžikistánu informovali, že do jejich země vstoupilo víc než tisíc afghánských vojáků, „aby si zachránili životy“, uvedla BBC.

Poslední čeští vojáci z mise NATO jsou z Afghánistánu doma. Ochránci ambasády zůstanou

Ale jinde se bojuje. Dohoda s Američany zavazuje Tálibán neútočit jen na vojáky NATO, o domácích silách v ní není řeč. Za první čtvrtletí roku 2021 tak oproti témuž období vloni o 37 % přibylo útoků. Obdobně vzrostly počty obětí mezi civilisty – za první letošní kvartál jich při útocích zahynulo 573 a 1210 bylo zraněno, uvedla mise OSN v Afghánistánu. Většinu z toho má na svědomí Tálibán a další povstalci. Patří k nim i cílené útoky na představitele rodící se občanské společnosti, jako jsou úředníci, soudci či novináři.

Budování státu Afghánistán

Právě budování demokratického státu a společnosti se Američané a spojenci snažili v zemi podporovat. Za dvě dekády tak narostl počet žen pracujících ve veřejném sektoru zhruba na dvojnásobek. Například roku 2019 napočítala země 3560 policistek, zatímco o čtrnáct let dřív jich bylo jen 180. Mezi lety 2007 a 2018 se zvýšil podíl žen mezi soudci z 5 % na 13 %. V dolní sněmovně parlamentu kvóty zajišťují ženám 68 křesel z 250.

Stejně se dařilo zlepšovat přístup dívek ke vzdělání, respektive dětí vůbec. Roku 1999 nebyla v zemi jediná středoškolská studentka a jen 9000 dívek na základních školách. Dnes je to asi 3,5 milionu. A ženy představují asi třetinu studentstva univerzit. Přesto do školy stále nechodí víc než 3,7 milionu dětí, jak kvůli bojům, tak pro nedostatek škol a učitelů. Jak píše BBC, Tálibán prohlašuje, že už vzdělání dívek neodmítá, nicméně podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch smí na územích ovládaných radikálním hnutím jen málo dívek pokračovat ve studiu po pubertě.

„Není to šťastné.“ Metnar vytkl NATO načasování stažení aliančních vojsk z Afghánistánu

Afghánistán je jednou z nejchudších zemí planety, třebaže ruku v ruce s vojenskou invazí USA šla zahraniční pomoc. Světová banka spočítala, že mezi lety 2003 a 2012 byl průměrný roční růst HDP 9,4 % (rekordem byl rok 2009, kdy ekonomika posílila o 21,4 %). Pak ale začaly dotace z ciziny slábnout a s nimi i ekonomické pokroky. V roce 2017 vládní statistici napočítali, že 54 % obyvatel země přežívalo pod národní hranicí chudoby (cca 26 Kč na den). O pět let dříve to bylo jen 38 % Afghánců.

Není divu, že nemálo lidí tu hledá obživu v drogách. Afghánistán zůstává s přehledem největším výrobcem opiátů, například odtud pochází 95 % veškerého heroinu dovezeného do Velké Británie. Pěstování makovic za poslední dvě dekády vzrostlo, navzdory vládním snahám ho vymýtit a motivovat zemědělce třeba k pěstování granátových jablek nebo šafránu.

Ostatně vymýtit produkci opia se tak úplně nedařilo ani Tálibánu, když byl u moci. Drogy jsou proti islámu, přesto tito islamisté usoudili, že se jim milionové výnosy budou hodit – vybírají od farmářů „daně“.

Další uprchlíci

Stát zaostává i v rozvoji technologií. Mobilní telefon mají dvě třetiny obyvatel, ale k internetu má přístup jen 22 % populace. A sítě nejsou zrovna nejspolehlivější.

Podle OSN je Afghánistán třetí nejsmutnější zemí na světě co do počtu uprchlíků, po Sýrii a Venezuele. Jen od roku 2012 své domovy kvůli bojům opustilo pět milionů Afghánců, zhruba každý šestý – ať už uprchli jinam v rámci země, nebo do ciziny. Lidé utíkají dodnes, jak boje pokračují; stažení západních vojsk na tom nic nezmění.