Móda, kosmetika a pop: Influencerky utíkají z Afghánistánu, nebezpečný je i Instagram
Generace mladých Afghánek a Afghánců si v posledních dvaceti letech podmanila internet. Nyní však musejí ze země prchnout před Tálibánem, píše server Deutsche Welle.
Pózují v plesových šatech před starobylými sloupy, zveřejňují fotografie s popovými hvězdami a v angličtině inzerují své výrobky na internetu: Také v Afghánistánu se v posledních letech rozvíjela živá scéna influencerů. Patří sem zejména mladé ženy, kterým vyhnání militantně-islamistického Tálibánu vojáky NATO v roce 2001 umožnilo studovat a účastnit se veřejného života.
Afghánské popové zpěváčky, módní návrhářky a kosmetické bloggerky si na sociálních sítích získaly velkou popularitu. Jednou z nich je i módní návrhářka s přibližně 750 tisíci sledujících na svých sociálních sítích. Jelikož ve své zemi nenacházela módu, která by se jí líbila, začala ji sama navrhovat a prodávat, píše Deutsche Welle.
Jako módní ikona na Instagramu od té doby pózuje, s šátkem, ale někdy i bez, v hedvábných šatech nebo v pletených svetrech a džínách. Své snímky fotí v restauracích v Kábulu, na břehu řeky v Dubaji nebo v Herátu, třetím největším městě Afghánistánu. Ruiny, které kdysi tvořily citadelu Alexandra Velikého, byly doposud perfektní instagramovou kulisou. Navrhování módy a povzbuzování žen, aby nosily, co chtějí, však v Afghánistánu rozhodně není banalita. Může to být až život ohrožující počin - zvláště nyní, kdy Tálibán v zemi násilně převzal moc.
Sociální sítě Sadíky Madadkárové (22) vypadaly podobně jako kterékoliv jiné úspěšné afghánské influencerky, dokud Tálibán nevtrhl do Kábulu a nezničil její sny, píše Al Džazíra. Praktikující muslimka, která nosí šátek, trávila celé dny nahráváním videí, která mladí Afghánci milovali, čímž získala 21 200 odběratelů na YouTube a 182 tisíc sledujících na Instagramu.
V jednom videu se chichotá a snaží se rozříznout meloun. Na dalším zpívá v kavárně strašidelnou lidovou melodii, přítel ji doprovází na kytaru. V sobotu Madadgarová zveřejnila svůj první politický příspěvek na Instagramu: „Nerada vyjadřuji svou bolest online, ale je mi z toho špatně,“ napsala. „Když se podívám na půdu, moji vlast, která se mi pomalu ničí před očima, láme mi to srdce.“
Následující den se Tálibán zmocnil Kábulu a Madadgarová přestala vysílat, píše Al Džazíra.
Militantně-islamistické hnutí je totiž už dlouhodobě „digitálně vyzbrojené“, říká Caja Thimmová v telefonickém rozhovoru s Deutsche Welle. „Všichni jsme dobře věděli, že se bojovníci Tálibánu v digitálním světě orientují. Je mezi nimi mladá, technicky zdatná generace, kterou tvoří lidé, již studovali v zahraničí, nebo nemusí být nutně Afghánci. Používají překladatelský software a mluví evropskými jazyky,“ uvedla Thimmová, profesorka mediálních studií na univerzitě v Bonnu. „Nikoho by nemělo překvapovat, že má Tálibán uprostřed pouště vysílač 5G.“
Influenceři musí uprchnout
Zatímco afghánští influenceři prokazují velkou odvahu, Caja Thimmová by chtěla, aby jejich kolegové v Evropě a USA byli zdrženlivější a citlivější: „Krev vám tuhne v žilách, když vidíte obrázky, jaké mladé influencerky v Evropě zveřejňují na sociálních sítích. Neuvědomují si, jakou odpovědnost mají coby veřejné osobnosti.“ Jako příklad uvádí incident britské influencerky Lily Coleové, která nedávno zveřejnila fotografii v burce se zelenými nehty, čímž se chtěla vyslovit pro rozmanitost a podporu Afghánek. „Naprosto neuvěřitelné. Na jedné straně naivita a na druhé velká ignorance.“
Takovou naivitu si influenceři z Afghánistánu nemohou dovolit. Jako mnoho žen i mladá návrhářka je v ohrožení kvůli tomu, že si Tálibán uzurpoval v zemi moc. Mnoho influencerů se snaží uprchnout do zahraničí. Nakonec i ona už zemi opustila, ale i za hranicemi ji stále může Tálibán sledovat.
Tato forma digitálního pronásledování v zahraničí je známá jako „přeshraniční represe“. Výzkum politologa Marcuse Michaelsena ze Svobodné univerzity v Bruselu se na to zaměřuje. „Sociální sítě a digitální média umožňují režimům mnohem efektivněji sledovat aktivisty v exilu a pochopit jejich sítě,“ uvedl v rozhovoru pro Deutsche Welle. Takto různé režimy pomocí „shitstormů“ (záplavy nenávistných komentářů na sociálních sítích) umlčovaly sociální sítě nepohodlných aktivistů nebo na ně instalovaly špionážní zařízení. Írán, Saúdská Arábie, Rwanda – seznam režimů, které pronásledují aktivisty i za hranicemi, je dlouhý.
Obzvlášť často postihují represe ženy, například novinářky v Sýrii, pokračuje Michaelsen. „Digitální represe je navíc vždy spojena s metodami fyzického útlaku,“ vysvětluje politolog. „V případě aktivistů v exilu často dochází k výpadům vůči rodině, která v zemi zůstala. To lze také očekávat v Afghánistánu.“ Represe však mohou postihnout i samotné aktivisty, jako tomu bylo v případě Džamála Chášukdžího, který byl v říjnu 2018 zavražděn na saúdském generálním konzulátu v Istanbulu.
Podle Michaelsena je jedním z problémů, že tento přeshraniční útlak dosud nebyl liberálními demokraciemi jasně identifikován a odsouzen. To platí i pro Německo. Obzvláště důležité je dát aktivistům, kterým se podařilo uniknout, potřebnou bezpečnost a uznání. Například tím, že se nemusí starat o své právo zůstat. „Přijímající společnost musí aktivistům v exilu nabídnout podporu,“ myslí si Michaelsen.
Navzdory nebezpečí jsou v současné době z exilu zapojeni i afghánští influenceři. Například o státním svátku 19. srpna byla zveřejněna videa lidí, kteří v Afghánistánu vztyčili státní vlajku, což je považováno za protest proti Tálibánu.
Podle Thimmové je Instagram v posledních letech stále političtější. To lze v těchto dnech sledovat živě pod hashtagem „SaveAfghanistan“ (Zachraňte Afghánistán). Influencerky tam také upozorňují na roli, kterou v protestech hrály ženy. Nebezpečí pro každého, kdo se postaví proti Tálibánu, zůstává velké – ať už v Afghánistánu, nebo v exilu, uzavírá pro Deutsche Welle Thimmová.
