Středa 14. duben 2021
Svátek slaví Vincenc, zítra Anastázie
Oblačno, déšť se sněhem 6°C

Fake news v době covidu: Kvůli nudě lidi uvíznou v konspirační teorii, varuje expertka

Autor: ksi, Deutsche Welle - 
27. února 2021
05:30

Pandemie ukazuje, že lidé po celém světě jsou více než kdy dříve náchylní k fake news a konspiračním teoriím. Server Deutsche Welle rozebral, jaké za tím mohou být psychologické důvody. Existují lidé, kteří jsou náchylnější než ostatní? Jak se proti dezinformacím bránit?

Jacqueline F. uvěřila v roce 2019 falešné zprávě na Instagramu. Podle snímku z novinového článku, který byl na sociální síti sdílen, policisté týrali a věšeli demonstranty ve stanicích metra v Chile. V té době Chilané protestovali proti zvýšení cen jízdenek na metro. „Byla jsem v šoku a říkala jsem si, co to tam ti policajti dělají,“ vzpomíná Jacqueline.

Falešné zprávě naletěla náhodou – jiní však naopak chtějí věřit dezinformacím a konspiračním teoriím. „Závisí to na vašich preferencích. Uvěříte v konspirační mýty, když máte určité postoje nebo se potřebujete vymezovat k nepříteli,“ vysvětluje pro Deutsche Welle výzkumník Andreas Zick s tím, že nepřítelem může být kdokoliv; například policie, vláda nebo aktivisté v boji proti změně klimatu.

Podle Zicka je na internetu bezpočet možností, jak si potvrdit vlastní názor. „Následně se stane, že konzumujete jen kanály, které přesně odpovídají vašemu názoru. To je víc než bublina, je to jakýsi paralelní vesmír, který uspokojuje všechny vaše možné potřeby.“

Podle psychologa Andrease Kappese ze City University London v tom hraje hlavní roli strach. „Může se jednat o to, že se někdo bojí jehel a nechce kvůli tomu být očkován,“ vysvětluje pro Deutsche Welle. Tato osoba pak hledá informace, které potvrzují, že je očkování nebezpečné, aby se mu mohl vyhnout.

„Takže není důležité si klást otázku ‚proč lidé nevěří ve vědu‘, ale spíše ‚proč nechtějí věřit ve vědu‘,“ míní Kappese, podle kterého náchylnost ke konspiračním teoriím nezávisí jen na vzdělání.

Důležitou roli hraje schopnost rozlišovat mezi dobrými a špatnými zdroji, vysvětluje neuroložka Franca Parianenová. „Konspirátoři mají sklony velmi špatně rozlišovat věrohodnost zdrojů. Nevidí rozdíl v tom, zda se jedná o odborné články, nebo jakési video na YouTube,“ uvádí Parianenová pro Deutsche Welle a hlavní problém vidí v tom, že děti ve škole zkrátka nejsou dostatečně poučeny.

Podle Parianenové jsou k fake news často náchylní lidé, kteří ve svém životě zaznamenali velkou ztrátu kontroly. Konspirační teorie a fake news pocit kontroly vrací lidem zpět. „Složitý svět se najednou stává opět srozumitelným,“ vysvětluje neuroložka. „A když se konspirátoři cítí nejistí, snaží se o to více přesvědčit další lidi. Protože pokud někdo jiný věří ve stejnou věc, potvrzuje to v jejich očích onu teorii.“

Během pandemie hraje svou roli také faktor nudy. „Nuda pomáhá lidem uvíznout v konspirační teorii,“ vysvětluje Parianenová. Najednou máte spoustu času podívat se na několik dezinformačních stránek a skupin na Facebooku. Získáte komunitu, se kterou se identifikujete, a už se necítíte sami.

Algoritmus jako katalyzátor

Podle Jense Koeda Madsena, hlavního výzkumníka na Oxfordské univerzitě, fake news nejsou jen produktem psychologie člověka, ale také sociálních sítí. Kombinace vlastního názoru a algoritmu může být nebezpečná. Podle americké studie v periodiku Science se falešné zprávy šíří na Twitteru rychleji než ty skutečné. „Dezinformace jsou často psány velmi emotivním až strhujícím jazykem,“ vysvětluje Madsen s tím, že je někdy dezinformace tak absurdní a vtipná, že ji sdílí i lidé, kteří jí sami nevěří. Programy sociálních sítí je tak vyhodnotí jako zajímavé a dávají jim hodně prostoru.

Proti dezinformacím se však dá poměrně efektivně bojovat. Dokonce i lidé, kteří věří v konspirační teorie, mohou být přesvědčeni racionálními argumenty. Podle Kappese musíte tyto lidi oslovit správným způsobem. „Pokud jim budete hned odporovat, nebudou vás poslouchat,“ vysvětluje psycholog. Mnohem efektivnější je najít s těmito obětmi konspirací společnou řeč. Ideálně něco, na čem se můžete shodnout, a poté diskutovat a používat fakta.

Fake news ve škole

Z evropských zemí zvládá nejlépe boj proti dezinformacím Finsko, které se v roce 2019 umístilo na prvním místě žebříčku Media Literacy Index. Česká republika se umístila až na 21. příčce. Podle serveru Telegraph se Finsku vyplatilo, že do školních osnov oficiálně zařadilo v roce 2014 mediální gramotnost, která se v zemi praktikuje víceméně už od 70. let. 

Finsko má pro svůj tvrdý boj proti dezinformacím důvod. „Rusko nás silně bombarduje dezinformacemi od své protiprávní anexe Krymu v roce 2014,“ vysvětluje pro Telegraph Jussi Toivanen, hlavní odborník na komunikaci v kanceláři finské premiérky.

Děti se proto již od šesti let učí rozeznávat fakta na webových stránkách a rozpoznat manipulace se statistikami. Mediální gramotnost se podle Telegraphu učí napříč obory; v dějepise žáci analyzují propagandu, v umění zase digitální manipulace s obrazy a v biologii přichází na přetřes dezinformace okolo vakcín, jež se za pandemie koronaviru šíří víc než kdy dřív.

Podle Parianenové je důležité učit se rozeznávat, které zdroje jsou renomované a které nikoliv. To pomáhá především lidem jako Jacqueline F., kteří se do pasti fake news dostali náhodou. Když si Jacqueline všimla, že zprávy o policistech z Chile nebyly pravdivé, trochu se zastyděla. Od té doby pečlivěji ověřuje to, co si přečte. „Pokud si nejsem jistá, zda je něco pravda, snažím se o tom zjistit více informací. Spoléhám se na prověřené zdroje, a ne na pochybné weby,“ uzavírá pro Deutsche Welle.

Video Syn legendy Smoljaka promluvil v Senátu o fake news a jejich šiřitelích, kteří chtějí kontrolovat ČT či ČRo - Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy

 

vaber ( 27. února 2021 09:23 )

největší dezinformátoři jsou v naší žumpě ČT a další média , ti jediní vydávají ty spávné pravdivé informace ,tam jsou novináři odborníci na vše a mají vždy pravdu a vždy pravdu poznají,tu kterou musíme všichni přijmout.
No a ve světě jsou to mediální magnáti za oceánem ,kteří krmí svými zprávami celý svět a všichni ostatní tyto zaručené pravdy jen opakují ,nic jiného nesmí, jakékoliv pochybování je zakázáno i když pochybnosti se přímo nabízí.
Když hledám pravdu, musím vždy brát v úvahu všechny možnosti, ale to se nesmí, to je nebezpečné, mohla by vzniknout konspirace.

frantacizek ( 27. února 2021 06:37 )

souhlasím se Zickem a Pariainenovou, mám stejný názor a líbí se mi ten předmět kritického myšlení ve Finsku, tady bychom to také potřebovali. Já to nahrazuji diskuzí s holkama, je to i určitým uvolněním atmosféry třeba v období kontrolních testů, jako jsme měli nyní, pač jsme počítali s uzávěrou vlády, tak aby se to ještě stihlo hromadně ve výuk. centru, než nás všechny locknou a bylo nějaké relevantní hodnocení a hlavně obraz o nabraných vědomostech a naši společné práci se studenty. Nyní už to podle mě budou matikáři řešit individuální výukou po 2-3 lidech u sebe doma těch, kteří to potřebují nejnutněji. Pač jak říkám - technické předměty online u těch vyšších ročníků umí učit relevantně jen kolega Plaga. Bohužel mu to neumožňuje jeho funkce, tak nás všechny přesvědčuje o tom, že to jde aspoň z pozice ministra

Zobrazit celou diskusi
Další videa