Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci
Z Afghánistánu odletěli poslední američtí vojáci, generál McKenzie potvrdil konec stahování USA ze země, kde jejich vojáci válčili dvě desetiletí. Velvyslanectví ČR v Kábulu bude dočasně uzavřeno, agendu ambasády převezme zastupitelský úřad v Islámábádu. O mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu, požádalo v Česku 152 ze 169 Afghánců, které přivezly před dvěma týdny evakuační lety. Dění týkající se Afghánistánu jsme na Blesk Zprávách sledovali online.

Před budovou jihokorejského ministerstva zahraničí v Soulu dnes proběhla demonstrace, na které se shromáždili Afghánci žijící v Jižní Koreji. Většina jejich příbuzných jsou spolupracovníci Jihokorejců v Afghánistánu. Demonstranti požadovali, aby jihokorejská vláda své afghánské kolegy evakuovala do bezpečí.

Na 146 lidí evakuovaných z Afghánistánu dnes dorazilo do indické metropole Nové Dillí. „Ze země jsme se dostali 14. srpna letem, který zprostředkovala americká ambasáda. Letadlo nás vzalo do Kataru, kde jsme byli na vojenské základně. Americká ambasáda kontaktovala tu indickou, pak si pro nás lidi z indického úřadu přišli,“ komentoval pro stanici NDTV jeden z evakuovaných Indů Sunil.

Australská ministryně zahraničí Marise Payneová dnes oznámila, že Austrálie je ochotná dál pomáhat s evakuacemi z Afghánistánu i po 31. srpnu, pokud v zemi zůstanou americké jednotky. Reagovala tím na prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, který naznačil, že někteří vojáci budou v Afghánistánu zůstávat i po datu, kdy měli být z Afghánistánu oficiálně staženi.

Británie plánuje tento týden evakuovat z Afghánistánu dalších až šest tisíc lidí, informoval o tom deník The Times. V přepravě svých občanů i mnoha místních z Afghánistánu, který před týdnem ovládlo extremistické islamistické hnutí Tálibán, pokračují i další země. Německo například v noci na dnešek převezlo 213 lidí z Kábulu do uzbeckého Taškentu, informovala v noci na dnešek agentura DPA. Nově pošle do Afghánistánu letadla i Japonsko.

Dobré pondělní ráno, vážení čtenáři. I dnes pro vás sledujeme napjaté dění v Afghánistánu.
V tíživé situaci jsou afghánští homosexuálové, kteří se bojí o život a prosí o pomoc, více o jejich obavách se dočtete zde: Tálibán terorizuje homosexuály.
Nicméně Afghánci plánují odboj proti Tálibánu, Ahmad Masúd z údolí Pandžšír vzkázal, že jsou připraveni bojovat do posledního dechu, jeho příběh najdete zde: Zabili jsme už sto tálibánců!
Velkou otázkou je také to, jak to bude s právy žen v područí Tálibánu, touto tématikou se pro Blesk zabýval odborník Jiří Kepka. Co přesně řekl, se dočtete zde: Je tu jistá naděje, ale...

Děkujeme za sledování dnešního online přenosu k dění kolem Afghánistánu. Na závěr se můžete podívat, co všechno o Tálibánu a afghánské krizi pronesl dnes v pořadu Blesku S prezidentem v Lánech Miloš Zeman.

Z Kábulu bylo za víkend evakuováno 11.000 lidí, oznámil dnes americký prezident Joe Biden. Prioritou Spojených států je podle něj z Afghánistánu evakuovat americké občany co nejrychleji a nejbezpečněji, jak jen to bude možné, napsala agentura AP. Prezident stále doufá, že se evakuace podaří dokončit k 31. srpnu. Americké síly v rámci urychlení evakuace rozšířily ochranné pásmo okolo kábulského letiště, oznámil rovněž prezident.
"Doufáme, že to nebudeme muset prodlužovat. Myslím ale, že o tom budeme diskutovat," podotkl Biden s odvoláním na datum, do kterého mají Afghánistán opustit veškeré americké jednotky. "Každý Američan, který chce domů, se dostane domů," uvedl Biden s tím, že američtí občané se z Kábulu na letiště přesouvají bezpečněji a rychleji.

"Chtějí se bránit, chtějí bojovat, chtějí vzdorovat jakémukoli totalitnímu režimu," uvedl Ahmad Masúd, jeden z představitelů povstaleckých sil, která se v Afghánistánu snaží bránit Tálibánu, s odkazem na své podporovatele. Povstalci se shromáždili v údolí Pandžšír na úpatí masivu Hindúkuš.
"Stovky mudžáhedínů Islámského emirátu míří do provincie Pandžšír, kde převezmou kontrolu poté, co místní činitelé odmítli poklidně předat moc," napsal posléze Tálibán na twitteru.

Teroristická organizace Al-Káida v Afghánistánu není a hnutí Tálibán s ní neudržuje žádné vztahy, oznámil dnes mluvčí radikálního islamistického hnutí Muhammad Naím. Povstalci podle něj jednají s USA a dalšími zeměmi o situaci v Afghánistánu, nad kterým hnutí minulý týden bleskově převzalo moc, informovala agentura Reuters.
"Al-Káida v Afghánistánu neexistuje a nemáme s nimi žádné vztahy," uvedl Naím v rozhovoru se saúdskoarabskou televizní stanicí. Naopak mluvčí Pentagonu John Kirby v pátek prohlásil, že v asijské zemi stále působí Al-Káida i další teroristická organizace Islámský stát. Přítomnost bojovníků obou organizací ale podle něj není natolik početná, aby pro USA představovala stejnou hrozbu, jako před 20 lety.

Snímky, které dojímají celý svět. Američtí vojáci pomáhají s dětmi před evakuačními lety.

Radikální hnutí Tálibán oznámilo, že k údolí Pandžšír, kde jsou shromážděny síly odporu, míří stovky jeho bojovníků. Informuje o tom AFP.

Americká administrativa dnes potvrdila zprávy některých médií o nebezpečí útoku na letiště nebo jeho okolí ze strany teroristické organizace Islámský stát (IS). „Ohrožení je reálné, je akutní, je trvalé,“ řekl zpravodajské televizi CNN bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. „Intenzivně spolupracujeme s našimi tajnými službami, abychom zjistili, odkud by útok mohl přijít,“ prohlásil. USA podle něj varování berou „smrtelně vážně“. Tálibán a regionálně činná odbočka IS jsou vůči sobě nepřátelské a v minulosti proti sobě bojovaly, poznamenala agentura DPA.
Scény, které se odehrávají u kábulského letiště, jsou podle Sullivana srdcervoucí. „Pracujeme každou jednu minutu, každou jednu hodinu, každý jeden den na tom, abychom zjednali tolik pořádku a bezpečnosti, kolik je možné,“ řekl. I Američané podle něj mají potíže chaos u letiště překonat. „Je to logistická výzva, na níž jsme pracovali v posledních 72 hodinách. Teď se domníváme, že máme alternativní metody, jak dostat Američany na letiště,“ řekl Sullivan bez dalšího upřesnění. Jenom za posledních 24 hodin podle něj americké armádní letouny evakuovaly 3900 lidí.

Síly odporu proti radikálnímu hnutí Tálibán, které se shromáždily v severoafghánském údolí Pandžšír, se povstalcům nevzdají bez boje. Oznámil to dnes jeden z představitelů těchto sil Ahmad Masúd s tím, že stále doufá v mírová vyjednávání. Informovaly o tom stanice Al-Arabíja a agentura Reuters.
„Chceme, aby si Tálibán uvědomil, že cesta kupředu vede pouze skrze vyjednávání,“ uvedl Masúd, syn někdejšího vůdce Ahmada Šáha Masúda, který v 80. letech bojoval proti sovětským vojskům i proti Tálibánu o desetiletí později. Vyzval také k utvoření vlády v Kábulu, která by zahrnovala všechny afghánské etnické skupiny.
„Nechceme, aby propukla válka,“ zdůraznil představil protitálibánského odporu, jehož příslušníci se shromáždili v Pandžšíru na úpatí masivu Hindúkúš

Takto to vypadá v uprchlickém centru v Turecku, kam se uchýlili afghánci, kterým se podařilo ze země dostat.

Za chaotickou situaci na kábulském letišti jsou podle šéfa poradní rady Tálibánu Ámira Chána Mutakího zodpovědné Spojené státy. Chování Američanů na letišti tento přední představitel hnutí nazval „tyranií“, ačkoli podle AP jsou to právě tálibové, kdo v posledním týdnu bili lidi, kteří se snažili z metropole letecky dostat, a stříleli po nich.
„Celý Afghánistán je zabezpečený, ale na letišti, které mají na starosti Američané, vládne anarchie,“ uvedl Mutakí.

Supina vyspělých ekonomik G7 se v úterý sejde k jednání o krizi v Afghánistánu, oznámil dnes britský premiér Boris Johnson. Mezinárodní společenství zároveň vyzval, aby zvážilo způsoby, jak v asijské zemi předejít dalšímu vyhrocení situace, napsala agentura Reuters.
„Je nutné, aby mezinárodní společenství společně pracovalo na zajištění bezpečných evakuací, aby předešlo humanitární krizi a aby podpořilo afghánský lid a zabezpečilo pokrok za posledních dvacet let,“ napsal Johnson na twitteru.

Za „tragické, nebezpečné a zbytečné“ považuje stažení amerických vojáků z Afghánistánu bývalý britský premiér Tony Blair. Rozhodnutí podle něj padlo „na základě hloupého sloganu o konci 'nekonečných válek'“. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Blair stál v čele britské vlády, když po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 koalice Spojených států, Británie a dalších zemí téhož roku vpadla do Afghánistánu.
Odchod spojeneckých vojsk podle Blaira vyvolal „jásot“ džihádistických skupin. Británie má podle něj „morální závazek“ v Afghánistánu zůstat, dokud „všichni, kteří potřebují evakuovat, nebudou pryč“.
„Musíme evakuovat a poskytnout útočiště těm, vůči nimž máme odpovědnost - těm Afgháncům, kteří nám pomohli a stáli při nás a mají právo požadovat, abychom stáli při nich,“ napsal na svém webu někdejší předseda britských labouristů.

Konflikt v Afghánistánu má přímý dopad na bezpečnostní situaci v Rusku. Prohlásil to dnes podle ruských tiskových agentur ruský prezident Vladimir Putin. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes řekl, že radikální hnutí Tálibán, které minulý týden ovládlo takřka celý Afghánistán včetně metropole Kábulu, zatím dodržuje slib, že zastaví bojové akce.
Putin dnes rovněž kritizoval představu některých západních zemí poslat uprchlíky z Afghánistánu do sousedních středoasijských států blízko Ruska, dokud jsou vyřizována jejich víza do USA a Evropy. Rusko si nepřeje příchod afghánských radikálů, kteří se vydávají za uprchlíky, řekl šéf Kremlu podle agentury RIA Novosti.
„Znamená to, že mohou být vysláni bez víz to těch zemi, k našim sousedům, zatímco oni sami (Západ) se jich bez víz ujmout nechtějí?“ citovala Putina agentura TASS. „Proč tu je tak ponižující přístup k řešení problému?“ řekl šéf Kremlu při zasedání vedení vládnoucí strany Jednotné Rusko.

Pohled do nitra evakuačního letu z Kábulu do Německa. Každé letadlo se snaží naložit co nejvíce lidí.

Americká vláda aktivovala pro evakuace z Afghánistánu rezervu civilních letadel. Informoval o tom dnes mluvčí Pentagonu. Americký prezident Joe Biden jednal o asistenci při evakuacích se Spojenými arabskými emiráty (SAE), oznámila dnes tisková kancelář v Abú Dhabí.
Aktivace se týká 18 letadel, mimo jiné společností American Airlines, Atlas Air, Delta Air Lines, Omni Air, Hawaian Airline a United Airlines. Stroje nebudou podle mluvčího ministerstva obrany létat do Kábulu, ale budou evakuovat z amerických základen ty, kteří se už z Afghánistánu dostali. Podle listu The Wall Street Journal budou civilní letadla létat do Kataru, Bahrajnu a do Německa.

"Krize vně kábulského letiště je nešťastná. My se zaměřujeme na to, abychom co nejdříve evakuovali všechny cizince," řekl Reuters představitel NAtO, který si nepřál být jmenován. Během uplynulých sedmi dní podle něj zemřelo na letišti a kolem něj nejméně 20 lidí.
Podle Reuters velikost davů u letiště každým dnem v uplynulém týdnu rostla, což komplikovalo evakuační operace. "Naše síly udržují přísný odstup od vnějších oblastí kábulského letiště, abychom předešli jakýmkoli střetům s Tálibánem," dodal zdroj agentury.

Velitelé hnutí Tálibán se v příštích dnech setkají s bývalými guvernéry a vysokými činiteli ve více než dvaceti z celkových 34 afghánských provincií; Tálibán chce zajistit jejich bezpečnost a navázat spolupráci. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor, který jí pod podmínkou zachování anonymity poskytl představitel islamistického hnutí.
„Nenutíme žádného bývalého vládního činitele, aby se k nám přidal nebo aby prokázal svou loajalitu. Mají právo opustit zemi, pokud si to budou přát,“ řekl zdroj Reuters.

Člen vedení Tálibánu ukázal prstem na viníka chaotické evakuace na kábulském letiši. Na vině jsou Spojené státy americké, říká podle agentury AFP.

Prezident Miloš Zeman udělí českému velvyslanci v Afghánistánu Jiřímu Balounovi medaili Za zásluhy, možná medaili Za hrdinství za organizování evakuace a záchranu mnoha životů, řekl při rozhovoru pro Blesk Zprávy.

Prezident Zeman varoval v rozhovoru s Bleskem před dalšími a razantnějšími útoky Tálibánu.
„Vzpomeňte si na 11. září, Tálibán se od té doby nezměnil. Pouze je teď lépe vyzbrojen, zpravidla americkými zbraněmi, lépe vycvičen a má obrovskou finanční zásobu díky prodeji opia. Tálibán je největší producent opia na světě. Jeho útoky budou možná ještě razantnější, no a to bude mít nejrůznější spojence. Už jsem mluvil například o muslimském bratrstvu, no a najdou se i další, Al-Káida, islámský stát etcetera,“ varoval v rozhovoru s Bleskem Miloš Zeman.

Při rozhovoru s Bleskem prezident Zeman kritizoval přístup NATO k rozhodnutí amerického prezidenta Bidena o stažení vojsk z Afghánistánu.
„NATO by mělo přestat být servisní organizací Spojených států, jako je tomu dnes. Potřebujeme kolektivní vedení severoatlantické aliance, jistou rovnoprávnost členských zemí, a ne to, že když nějaký prezident zavelí, tak všichni ostatní poslechnou,“ řekl Zeman.
„Jako každá vojenská organizace i NATO by si mělo definovat svého nepřítele. Já souhlasím s názorem prezidenta Macona,který řekl, že Rusko není nepřítel, ale nepřítel je mezinárodní terorismus,“ doplnil Zeman.

„S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje.“ Za tím si prezident stojí stále. „Až nám Tálibán představí další teroristický akt, pak k tomuto názoru možná dojdou i ostatní. Já nevěřím Tálibánu ani nos mezi očima.“
Prezident nesouhlasí ani s pozitivním přístupem Číny a Ruska vůči Tálibánu. „Oni vyplňují mezeru, která tady vznikla. Z hlediska velmocenských zájmů je to pochopitelné, ale přesto s tím nesouhlasím. Vezměte si například příklad Číny, která kritizuje ujgurskou muslimskou menšinu a označuje ji za teroristickou, no a teď budou mít v sousedství novou teroristickou muslimskou menšinu, vlastně ani ne menšinu, a najednou je to v pořádku,“ řekl Blesku Zprávám.

Na dotaz, zda za odchodem amerických vojsk z Afghánistánu a následujícími událostmi v zemi stojí spíše americký prezident Joe Biden nebo jeho předchůdce Trump prezident Zeman odpověděl následovně: „Oba, a jim oběma byla vlastní, když to řeknu velmi zdvořile, určitá nestatečnost.“

Prezident Miloš Zeman se v rozhovoru s Bleskem vyjadřoval k odchodu amerických vojsk z Afghánistánu. S jejich stažením nesouhlasí.
„Kdyby Tálibán byl něco podobného jako třeba Vietkong, tak prosím, ať ovládne Afghánistán, ať si tam vládne, pokud s tím, což je otázka, obyvatelstvo souhlasí, ale Tálibán je teroristická organizace a má ve svém programu ovládnutí světa stejně jako například muslimské bratrstvo. Takže jestli chcete, aby Američané odešli z Afghánistánu,tak tím Američani zrazují nejenom Afghánistán, ale zrazují i sami sebe a zrazují veškeré civilizované země, na které teď může dopadnout teroristický útok organizovaný právě z území Afghánistánu,“ řekl prezident.

Dnes budeme od 11 hodin na Blesk.cz živě vysílat rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem, hovořit bude o teroristech i volbách. Přenos budete moci sledovat zde.

„Podmínky na místě jsou nadále mimořádně náročné, ale děláme vše, co je v našich silách, abychom situaci zvládli co nejbezpečněji,“ uvádí se v prohlášení britského ministerstva obrany k situaci na kábulském letišti.
Agentura AP popsala, že americké vojenské stroje, které evakuaci především zajišťují, kvůli obavám z možné střelby přistávají v Kábulu po prudkém klesání. Město leží v horském údolí a také po startu letadla co nejrychleji nabírají výšku a mnohá vypouštějí světlice, které mají zmást případné střely naváděné teplem.

Čína a Afghánistán sdílí přibližně 75 kilometrů společné hranice. V měřítku obou zemí je to sice zanedbatelných pár kilometrů, Pekingu by ovšem mohly přinést mnohé obtíže, píše server Politico. Po nástupu radikálního islamistického hnutí Tálibán k moci v Kábulu se teď Peking obává, že by hnutí mohlo právě přes tuto hranici podporovat separatisty z řad muslimských Ujgurů, kteří jsou trnem v oku čínských představitelů.
Čína v posledních dnech s velkou chutí komentovala konec působení svého rivala, Spojených států, v Afghánistánu. Státní média neopomněla škodolibě varovat Tchaj-wan, že také odtamtud Američané jednoho dne utečou a Pekingu se otevře cesta k začlenění ostrova pod svou vládu. Změna režimu v Afghánistánu ale pro Čínu nepřináší jen pozitiva.
Pro Čínu představují noční můru islamistické teroristické útoky. Od 90. let došlo v Ujgurské autonomní provincii Sin-ťiang na západě Číny u hranic s Afghánistánem k četným atentátům. Podle Pekingu je v „tisících případů“ financoval Tálibán, píše Politico. V posledních letech Peking v oblasti zavedl velmi přísnou politiku vůči muslimským Ujgurům, včetně věznění a nucené sterilizace.

Afghánská zpravodajská síť TOLOnews na twitteru sdílela fotografie ze schůze tálibánských vůdců s expremiérem Abdulláhem Abdulláhem a exprezidentem Karzajem.
Karzai, Abdullah Meet Taliban Political Office Members in Kabul#Afghanistan https://t.co/dRsb82BTZn pic.twitter.com/85SK8vsMIx
— TOLOnews (@TOLOnews) 22. srpna 2021

Víte co je zvláštní? Že když vtrhli do Afganistánu Sověti, zůstalo po nich po deseti letech intervence milion mrtvých civilistů. To vám nevadí? Za jejich "vlivu", jak jejich anexi nazýváte, chodily ženy jako evropanky. Jenže to za "vlivu" Američanů také. V čem je podle vás rozdíl?