Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Italské vojenské letadlo, které odlétalo z Kábulu, se stalo terčem střelby, uvedla agentura Reuters. Stroj nebyl poškozen.

Podle Bílého domu bylo z Afghánistánu od nástupu Tálibánu k moci v polovině srpna evakuováno 95.700 lidí. Ve středu jich odletělo 13.400.

Americký prezident Joe Biden podle bývalého ministra zahraničí Mikea Pompea stažení z Afghánistánu nezvládl. Minulá administrativa, k níž Pompeo patřil, uzavřela podle exministra s afghánským islamistickým hnutím Tálibán dobrou dohodu, která měla zajistit spořádaný odchod Američanů. Pompeo, který se bude možná ucházet o prezidentskou nominaci, se k Afghánistánu vyjádřil ve středečním tweetu.

Pompeo si podle některých republikánů uvědomuje, že jeho zapojení do vyjednání dohody s Tálibánem může ovlivnit jeho osud ve volbách.

Prezident Miloš Zeman poděkoval po dnešním jednání se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem Německu za podporu při epidemii covidu-19. Zeman na tiskové konferenci řekl, že se hlavy státu shodly v hodnocení situace v Afghánistánu, naopak rozpory mají v pohledu na ekologické plány Evropské unie. Steinmeier ocenil kvalitu vzájemných vztahů, které podle něj mohou být sotva lepší. Je podstatné, aby takové zůstaly i v dalších generacích, zdůraznil.

Z návštěvy, kterou dlouho odkládala pandemie covidu-19, je Zeman potěšen. „A jsem ještě potěšenější, jakým způsobem probíhá. V naprosto věcné a velmi přátelské atmosféře, kterou bych chtěl ocenit,“ uvedl. Vztahy ČR a Německa podle něj nikdy nebyly lepší. „Chtěl bych poděkovat SRN za její podporu v době covidové pandemie, a to i na úrovni jednotlivých spolkových zemí,“ doplnil.

Debata se podle něj týkala situace v Afghánistánu, které ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán. „Naše názory jsou zde velice blízké. Na druhé straně jsme se dotkli Green Deal Europe (tzv. Zelené dohody pro Evropu), tam bych řekl, že naše názory se poměrně liší,“ konstatoval. Pokud Německo kromě uhelných zavře i jaderné elektrárny, Česko podle Zemana počká, jaké to bude mít důsledky. „A když se objeví nedostatek elektřiny, tak ČR jako významný exportér elektřiny bude velmi ráda elektřinu do Německa za rozumnou cenu dodávat,“ doplnil

Nejen kábulské mezinárodní letiště je obleženo tisícovkami lidí, kteří se po ovládnutí Afghánistánu islamistickým hnutím Tálibán snaží uprchnout ze země. Davy Afghánců čekají také na hraničním přechodu, který spojuje afghánské město Spínbuldak a pákistánský Čaman. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. Podle něj nejsou zprávy o tom, že by Tálibán bránil lidem v odchodu.

Server BBC uvedl, že na sociálních sítích se objevily nepotvrzené, ale věrohodné záběry na zástupy lidí, kteří se chtějí dostat po zemi do Pákistánu. Na místě jsou celé afghánské rodiny, mnozí si nesou jen pár osobních věcí. Brána na hraničním přechodu je otevřená a někteří lidé procházejí na druhou stranu hranice, píše BBC. O tom, jaká je situace na přechodech s ostatními zeměmi, nemá BBC informace.

S blížícím se odchodem vojsk USA z Kábulu oznámily brzký konec evakuačních letů Francie, Nizozemsko nebo Británie. Důvodem je bezpečnostní riziko.

Holčička, která se v sobotu narodila Afghánce při evakuačním letu na americkou základnu v Ramsteinu, dostala jméno Reach. Rodiče jméno vybrali podle volacího znaku, který mělo evakuační letadlo C-17, jež rodičku dopravilo z Kataru do Německa. Americký generál Tod Wolters, který velí americkým jednotkám v Evropě, řekl, že armáda je s rodiči miminka v kontaktu.

„Pojmenovali holčičku Reach, protože to byl volací znak letadla, které je dopravilo z Kataru do Ramsteinu,“ řekl Wolters.

USA zveřejnily detaily o porodu v neděli. Matka začala rodit, a než letadlo přistálo, objevily se u ní komplikace. „Pilot rozhodl se strojem sestoupit níž, aby se v letadle zvýšil tlak, což pomohlo matku stabilizovat a zachránilo jí to život,“ sdělila armáda.

V Afghánistánu je stále 250.000 Afghánců s nárokem na zvláštní americké vízum. To je příliš velký počet na to, aby je USA stačily evakuovat do 31. srpna, což je nejzazší termín odchodu Američanů z Afghánistánu. Deník The New York Times napsal, že i kdyby se podařilo udržet současnou rychlost evakuací 20.000 lidí denně, celá skupina se z Afghánistánu nedostane.

Na zvláštní americké vízum mají nárok tlumočníci, poradci a další Afghánci, kteří během dvaceti let působení USA v Afghánistánu spolupracovali s americkou vládou nebo s americkými organizacemi. Nárok na vízum mají také rodinní příslušníci těchto lidí, protože panuje obava ze msty Tálibánu.

Americké velvyslanectví v Kábulu dnes své občany v Afghánistánu varovalo, aby necestovali na mezinárodní letiště v afghánské metropoli. Američané shromáždění u bran kábulského letiště mají podle varování tyto prostory okamžitě opustit. Podobnou výzvu předtím vydaly i úřady Británie a Austrálie. Canberra upozornila na „velkou hrozbu teroristického útoku“, informovaly zahraniční agentury.

„Kvůli bezpečnostním hrozbám vně bran kábulského letiště doporučujeme americkým občanům, aby se vyhnuli cestám na letiště a aby se momentálně vyhýbali letištním branám mimo případy, kdy k tomu obdrží individuální pokyny od zástupce americké vlády,“ píše se v prohlášení velvyslanectví. Agentura Reuters upozornila, že ambasáda varování nijak nezdůvodnila.

U bran kábulského letiště se i přes varování stále tísní velké davy, sdělil agentuře Reuters nejmenovaný západní diplomat, podle kterého se na letiště snaží dostat odhadem 1500 držitelů amerických pasů. Tempo evakuací by se mělo dnes oproti středě zrychlit, dodal diplomat, který v souvislosti s varováním USA a dalších hovořil o možném útoku bojovníků teroristické organizace Islámský stát (ISIS).

Civilisty před letištěm se zavázal ochránit Tálibán, i přesto je zprávy o bezprostředním útoku ze strany IS potřeba brát vážně, uvedl z Kábulu jiný diplomat ze země NATO, který si rovněž nepřál být jmenován.

"Západní síly za žádných okolností nechtějí být v pozici, že by spustily ofenzívu nebo se před kýmkoliv v Afghánistánu bránili. ... Naším posláním je zajistit, že evakuace skončí k 31. srpnu," dodal diplomat.

Oceněný fotograf agentury Reuters se stal další obětí Tálibánu. Příslušníci hnutí slavného fotoreportéra zmrzačili a podle některých hlášení i přejeli autem. Balistika potvrdila, že extremisté mužovo tělo po jeho smrti prošpikovali kulkami.

Z Afghánistánu bylo evakuováno celkem 59 dětí včetně měsíčního miminka. Rodiče a sourozenci těchto dětí odletěli do Čech společně, širší rodinu však museli opustit. Neziskový spolek Vlčí máky usiluje společně s humanitární organizací Berkat o to, aby se do Čech dostali další spolupracovníci Česka i ostatní členové již evakuovaných rodin. Pomoci v tom má i veřejná sbírka, kterou organizace společně založily.

Dobré ráno, tako dnes budeme sledovat veškeré dění v podrobné online reportáži.

Česká republika s Tálibánem určitě jednat nebude. V rozhovoru s Mladou frontou DNES to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Postoj k Afghánistánu pod vedením Tálibánu je podle něj spíš otázkou na Evropskou radu nebo na debatu v Severoatlantické alianci (NATO). Jestli se dá radikálnímu islamistickému hnutí Tálibán, které v polovině srpna ovládlo Afghánistán, věřit, ukáže podle Babiše čas.

Hrdinný český velitel jednal osobně s tálibánci

Velitel českých vojáků při evakuaci Afghánců jednal přímo s táliby. Šéf ochranného týmu Vojenské policie KAMBA dostal během evakuace povolení, aby se pokusil s Tálibánem promluvit. Rozhodnutí, zda tak učiní, bylo na něm. "Řekli mi jasně, že jestli se na to cítím, že by bylo dobré to zkusit. Tohle vám nemůže nikdo nařídit," poznamenal.

Za táliby se vydal sám bez většiny zbraní, aby je nevyprovokoval. Další z vojáků, bývalý odstřelovač, ho jistil z výhodné pozice. Sám se pak vydal ke kontrolnímu stanovišti. "Když mě viděli, byli hrozně překvapeni, že za nimi někdo jde, že se s nimi chce někdo ze zápaďáků bavit," uvedl. K tálibům přicházel s rukama nad hlavou, v jedné měl diplomatický pas, aby viděli, že jim nechce ublížit. Na kontrolním stanovišti jim podal pas a ukazoval na českou vlajku na své vestě. "Oni si ten pas prohlídli, začali jsme na sebe mluvit, oni na mě nějakým afghánským nářečím, já na ně anglicky," popsal. Když bylo jasné, že si neporozumí, zavolali tálibové spolubojovníka, který mluvil plynulou angličtinou.

Velitel českého týmu se jich ptal, jakou mají představu o možnosti evakuované pustit na letiště. "Snažil jsem se je přesvědčit o tom, že tam není žádný spolupracovník Armády ČR, že jsem diplomat, že si jdu pro zaměstnance české ambasády. To na ně zapůsobilo," řekl. Tálibům pak ukazoval postupně jména rodin ze seznamu a oni mu vybrané lidi přiváděli z jejich stanovišť. On je následně předal dalším českým vojákům, kteří je zkontrolovali a dovedli na letiště.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes večer dodal, že z 6000 amerických občanů, kteří se podle informací úřadů zdržovali ke 14. srpnu v Afghánistánu, se jich nejméně 4500 již společně s rodinami podařilo evakuovat. Americké ministerstvo zahraničí se zároveň podle Blinkena snaží velmi intenzivně spojit s 1500 zbylými Američany. Někteří podle šéfa diplomacie stále zvažují, zda zemi opustí. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho je na letišti v Kábulu stále 5400 amerických vojáků.

"Kdyby tálibové chtěli vyřešit problém v Pandžšíru silou, stihli by to za den. Pandžšír je velmi malinký. Ale nechtějí to tak udělat, pokud se jim dá věřit, respektive věřit signálu, který předali mým prostřednictvím," prohlásil ruský velvyslanec v Kábulu Dmitrij Žurnov podle agentury Interfax.

Pokud tálibové dodrží své sliby, pak podle velvyslance Pandžšír jen "lehce smáčknou", aby si tamní vůdci uvědomili beznadějnost ozbrojených výpadů. Interfax dodal, že Tálibán přes ruské velvyslanectví zaslal zástupcům údolí návrh politické dohody a také s nimi dnes podle neoficiálních zdrojů jednal. Příští kolo rozhovorů by mělo být závěrečným.

Vůdce protitálibánského odporu v severoafghánském údolí Pandžšír Ahmad Masúd ruskému listu RBK řekl, že spoléhá na jednání s Tálibánem a že doufá, že tyto rozhovory by mohlo zprostředkovat Rusko. "Tisíce lidí" jsou podle Masúda "ochotny a připraveny bojovat", ale boje ještě nezačaly, a tak jednání by měla dostat šanci. "

Jsme připraveni jednat. Jsme připraveni dát šanci míru. Doufáme, že další země, naši sousedé, regionální mocnosti, zasáhnou a vyvinou tlak na Tálibán, aby přistoupil na jednání," řekl Masúd. Rusko by podle něj mělo ve svém vlastním zájmu do afghánských záležitostí zasáhnout a přimět Tálibán k rozhovorům, aby zabránilo eskalaci násilí. A vítězství extremistické ideologie v Afghánistánu by způsobilo požár "v celé Střední Asii a na jihu Ruska", varoval Masúd.

O situaci v Afghánistánu dnes telefonicky hovořil ruský prezident se svým čínským protějškem. Vladimir Putin a Si Ťin-pching se podle komuniké Kremlu shodli na posílení spolupráce v boji proti hrozbám šíření terorismu a pašování drog z Afghánistánu.

"Je důležité rychle nastolit mír v této zemi a zabránit, aby se nestabilita rozšířila do sousedních regionů," uvedlo komuniké, ze kterého citovala agentura AFP. Ta upozornila, že Rusko, které zaujalo spíše smířlivý postoj vůči Tálibánu a které vybízí k "národnímu dialogu" v Afghánistánu, se stejně jako Čína obává o bezpečnost postsovětské Střední Asie.

„Kancelář Abdulláha Abdulláha, předsedy Národní rady smíření, oznámila, že se s bývalým prezidentem Hámidem Karzajem v Kábulu setkal s Mutlakem bin Madžídem Al-Kahtáním, představitelem katarského ministerstva zahraničí, aby projednali mír a vládu jednoty,“ tweetovala afghánská televize Tolo News.

Ruská společnost UTair podle BBC oznámila, že se neznámí pachatelé vloupali do jejího vrtulníku Mi-8MTB na kábulském letišti a vykradli jej. Zmizely doklady, hasicí přístroje, sekyrka, neprůstřelné vesty, kyslíkové masky, přenosná vysílačka a další předměty. Vrtulník byl mezitím přemístěn na bezpečnější místo. UTair létá ve službách OSN a z Kábulu odvezla do bezpečí více než 200 jejích pracovníků světové organizace.

Mexiko dnes přijalo skupinu 124 utečenců z Afghánistánu. Jednalo se převážně o novináře a jejich rodinné příslušníky, uvedl ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Agentura AP připomněla paradox, že podle mezinárodních organizaci patří Mexiko k zemím pro novináře nejnebezpečnějším, s výjimkou válečných zón. Bývají oběťmi drogových kartelů, když o nich píšou.

Středoamerická země už udělila humanitární víza novinářům a zaměstnancům afghánských i zahraničních médií působících v Afghánistánu. Americký deník The New York Times potvrdil, že ve skupině jsou i jeho spolupracovníci. Podle ministra zahraničí Ebrarda Mexiko pomocí uprchlíkům naplňuje svou tradici země, která je otevřená lidem na útěku před perzekucí.

Bývalý mariňák jejího veličenstva Pen Farthing založil v Kábulu charitu Nauzád, která se zaměřuje na záchranu zvířat, zvláště pak psů a koček. Poté, co se moci chopilo radikální islamistické hnutí Tálibán, se snaží dostat sebe a hlavně své kolegy a zvířecí svěřence do bezpečí. Narazil však na komplikace, britský ministr obrany Ben Wallace vzkázal, že při evakuacích upřednostňují lidi před zvířaty.

Záběry z evakuačního letu však ukazují, že Britové z Afghánistánu „zachraňovali“ i auta. Farthing se obává, že bude muset zvířata nechat utratit. Spor mezi Farthingem a Wallacem se ve středu vyřešil a Británie bývalému vojákovi a jeho charitě pomůže. Více čtěte ZDE.

Neohlášená cesta dvou amerických kongresmanů do Kábulu si vysloužila ostrou kritiku. Peter Meijer a Seth Moulton se po vlastní ose dopravili na Blízký východ, odkud ze spojenecké země odletěli armádním letadlem do Kábulu. O cestě nevěděla americká diplomacie ani vojenské vedení, píší americká média.

Moulton a Meijer, oba veteráni z války v Iráku, v prohlášení uvedli, že se do Kábulu vydali, aby získali informace o operaci v rámci dozorčí role Kongresu.

„Poté, co jsme mluvili s vojenskými činiteli na místě a viděli jsme tamní situaci, je jasné, že jelikož jsme s evakuacemi začali tak pozdě, i když uděláme vše, co je v našich silách, nepodaří se nám všechny evakuovat včas, ani do 11. září,“ uvedl Moulton.

Turečtí vojáci, kteří se podíleli na zajišťování bezpečnosti letiště v Kábulu, začali s návratem do vlasti, oznámilo ministerstvo obrany.

Německo při vojenské operaci za účasti speciálních jednotek odvezlo z Kábulu s pomocí amerických vrtulníků 21 svých občanů. Podle ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové bude Berlín přijímat bývalé afghánské spolupracovníky i po 31. srpnu, kdy mají skončit evakuace přes kábulské letiště.

Generální inspektor bundeswehru Eberhard Zorn podle agentury DPA uvedl, že americké vrtulníky dopravily na blíže neurčené sběrné místo německé vojáky, kteří zde poté organizovali předem domluvenou evakuaci. „Operace byla provedena v noci,“ řekl. Panuje nebezpečí, že němečtí vojáci budou při evakuacích napadeni, uvedl dále Zorn. Podle něj ovšem útoky nehrozí ze strany radikálního islamistického hnutí Tálibán, které v polovině srpna ovládlo prakticky celý Afghánistán. „Tálibán v zásadě poskytuje bezpečí, a sice v okolí letiště pomocí svých kontrolních stanovišť a také v případě konvojů,“ řekl inspektor bundeswehru.

Německé ozbrojené síly provedly k dnešnímu večeru 34 evakuačních letů, v nichž z Kábulu přepravily do bezpečí 5193 osob. Z toho více než 3600 bylo Afghánců. Na palubě německých letounů byli také občané 45 dalších států.

Přílet afghánských uprchlíků do americké Virginie.

Život v Kábulu se vrací k normálu jen pomalu. Zpravodajský server BBC News podle ČTK napsal, že dnes se v afghánském hlavním městě poprvé od obsazení metropole Tálibánem 15. srpna otevřely banky. Obsluhovat klienty začala například Kabul Bank, lidé ale mají stále problém dostat se ke svým úsporám, protože banky nemají dostatek hotovosti a neumožňují výběr většího množství peněz. Podle fotografií zveřejněných na sociálních sítích se před bankami dnes tvořily dlouhé fronty.

Afghánci se rovněž potýkají se zvyšováním cen benzinu a základních potravin, včetně mouky a rýže, píše The Washington Post.

Tálibán požádal Turecko, aby po odchodu zahraničních vojáků pomohlo s technickým provozem kábulského letiště. Agentuře Reuters to řekli dva nejmenovaní představitelé turecké vlády. Tálibán však chce, aby se země odešli do konce srpna všichni turečtí vojáci, což je pro Ankaru těžko přijatelná podmínka.

„Zaručit bezpečnost tureckých zaměstnanců bez vojáků je riskantní záležitost,“ uvedl jeden z představitelů vlády. Turecko má v afghánském hlavním městě kontingent několika stovek vojáků, kteří jsou schopni zemi opustit ve velmi krátké době. Konečné rozhodnutí má padnout do konce srpna. Není jasné, zda Ankara na podmínky Tálibánu přistoupí.

Turecko (člen NATO) již mnoho měsíců nabízí, že bude provozovat letiště v Kábulu po odchodu zahraničních vojsk. Ve svém úsilí měla Ankara podporu i Spojených států. Turecká vláda ale počítala s americkou logistickou pomocí a s tím, že část vojáků bude v zemi smět zůstat. 

„Dvaapadesátiletá paní Gulová za chvíli zemře před zraky svých pěti dětí. Záchrana je nutná hned teď!“ apeluje polská nadace Ocalenie (Spása). „Je nezbytné, aby k ní okamžitě pustili lékaře a nechali ji převézt do nemocnice. Ale až dosud příslušníci polských silových složek nepustili k migrantům sanitky a lidi, kteří jim chtěli pomoci,“ řekl předseda nadace Piotr Bystrianin listu Gazeta Wyborcza.

Již přes dva týdny jsou tři desítky migrantů, zřejmě z Afghánistánu a Iráku, zablokovány na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Na různé potíže si stěžuje již 25 z nich, nemají ani přístup k čisté vodě, a naposledy dostali něco k jídlu - chléb - od běloruských pohraničníků v úterý, dodal deník. 

Polská vláda tvrdí, že migranti se nacházejí na běloruské straně hranice a tedy jedině Bělorusko nese odpovědnost za danou situaci. Polský premiér Mateusz Morawiecki zdůraznil, že běloruské úřady zabránily předání polské humanitární pomoci poslané migrantům. 

„Měli jsme několik vytipovaných měst, u kterých jsme věděli, že když padnou do rukou Tálibánu, tak jejich bojovníci budou mít volnou cestu do Kábulu,“ řekl velitel jednotky Vojenské policie KAMBA, která měla na starosti ochranu českého velvyslance i ambasády v Afghánistánu. Jeho jméno ministerstvo obrany z důvodu bezpečnosti nezveřejnilo.

Když Tálibové získali nejbližší město, bylo jasné, že v Kábulu mohou být do několika hodin, dodal velitel. Rozhodnutí o vyhlášení evakuace urychlilo oznámení Američanů, že se stáhnou od vstupní brány do zabezpečené zóny, ve které sídlí i česká ambasáda.

Evakuaci nařídil velitel jednotky, který rozhodnutí oznámil velvyslanci Jiřímu Balounovi. Ten informaci zavolal na ministerstvo zahraničí, které stažení z ambasády schválilo. Vojáci si vzali veškerou výstroj a připravili vozidla, personál zastupitelského úřadu v mezičase začal balit důležité věci jako vízové štítky, razítka nebo peníze. Část ochranného týmu poté zamířila s velvyslancem na letiště. 

Čeští vojáci skartovali a spálili tajné materiály a zničili veškeré vybavení, které nemohli odvézt. Z počítačů například vyndali pevné disky, zbytek techniky ničili palicemi a bouracími kladivy. V operačním centru velvyslanectví vytrhali i kabely ze zdi, uvedl velitel.

Tři české evakuační letouny minulý týden přivezly celkem 195 lidí, z toho 170 Afghánců; v těchto dnech končí desetidenní karanténa daná pandemií koronaviru. A zanedlouho by se mělo ukázat, kolik jich zde zůstane.

„V současné době stále probíhají pohovory. Podáním žádosti o mezinárodní ochranu se rozbíhá standardní proces jejich zajištění dle zákona o azylu,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Šéf resortu Jan Hamáček minulý týden uvedl, že Afghánci dostanou možnost rozhodnout o své budoucnosti sami. „Povedeme s nimi individuální pohovory. Pak bude jasné, o kolik lidí se budeme v integračním programu starat.“

Když se rozhodnou zůstat v Česku, vnitro začne s vyřizováním azylu. Procedura by mohla být rychlá, protože podle Hamáčka jsou okolnosti jednoznačné. Poté by se mělo začít s integrací, jejímž základem je bydlení a zaměstnání.

Britský deník The Telegraph napsal, že se jeden z posledních vůdců vzdorujících Tálibánu, Ahmad Masúd, chystá kapitulovat. „Je to fake news, ta informace se nezakládá na žádném zdroji,“ reagoval Masúd na twitteru. „Vzdát se, to slovo nemám ve slovníku,“ ujišťoval v rozhovoru pro francouzský deník Paris Match. „Mluvit je jedna věc, vyjednávat můžeme, ve všech válkách se vyjednává,“ dodal Masúd.

Německý parlament na návrh vlády schválil vyslání až 600 vojáků do Afghánistánu, aby zde pomáhali s evakuací. Mandát mise platí do 30. září.

Ke konci se chýlí evakuace organizované Maďarskem, sdělil ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Přesné načasování oznámí velitel armády, což se může stát už dnes,“ řekl na tiskové konferenci uspořádané poté, co v Budapešti přistálo letadlo s 240 Afghánci, včetně 126 dětí, přepravenými z Kábulu. Maďarsko podle Szijjártóa převezlo z afghánské metropole celkem více než 500 osob.

„Snaha přetvořit zemi k našemu obrazu ztroskotala. Nyní musíme přinejmenším ukázat, že se s porážkou dokážeme vyrovnat,“ konstatoval předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble, který je členem Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angely Merkelové