„Snáze se přenáší.“ Prymula o mutacích koronaviru: V létě nezmizel, nákaza se mění
„Začne virus mutovat?“ ptala se veřejnost i vědci na začátku roku s obavami. A ty se potvrdily. Ukázalo se, že smrtící koronavirus se zvládá přizpůsobit prostředí, změnit svoji infekčnost i dopady na zdraví. Chybná byla i domněnka, že odejde s létem a jako nejisté se ukázaly také dvoumetrové rozestupy. Epidemiolog Roman Prymula pro Blesk Zprávy shrnul, co už o (v prosinci ještě neznámém) viru SARS-CoV-2 víme. Nebo si alespoň myslíme.
Virus pocházející možná od netopýrů, ze kterých se přenesl na savce a z těch na člověka. Nebo také virus z tržiště ve Wuchanu. Anebo, jak tvrdí někteří konspirátoři, virus uměle vytvořený a uniklý z wuchanské laboratoře. To jsou nejčastější zmínky o původu nového typu koronaviru. Ten se začal šířil v prosinci minulého roku a otázka jeho vzniku stále zodpovězená není.
Co už ale víme, je to, že dokázal prakticky zastavit celý svět a zabít víc než 600 tisíc lidí. A také, že se v něm lidstvo několikrát šeredně spletlo.
Virus se snáz přenáší
Podle epidemiologa Romana Prymuly je přirozenou vlastností virů to, že mutují. Celá řada mutací je podle něj „klinicky němá“, tedy bezvýznamná. „Na druhou stranu jsou popsané mutace, které zřejmě vedou k tomu, že ten virus se snáze přenáší,“ říká Prymula s tím, že infekčnost je tak nyní vyšší, než byla na začátku. Zároveň říká, že průběh samotné nemoci covid-19 je teď mírnější.
„Z hlediska kontaktu se nakazí více osob,“ říká Prymula a dodává, že to ale není dramaticky kvantifikováno a je to viditelné hlavně v různých studiích. „Ukazují záchyt těchto mutací, které jsou v rizikových oblastech, jako je Latinská Amerika,“ popisuje.
Nálož „stamiliónů virů“, a přesto slabý průběh?
Neurolog a specialista na DNA diagnostiku Omar Šerý, který působí v Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, překvapil v úterý svým ohlédnutím za uplynulým týdnem. „Od pondělí 20. 7. 2020 je více než každý devatenáctý člověk v našem odběrovém centru pozitivní na koronavirus,“ napsal na twitter s tím, že mají desítky záchytů.
#COVID19 Od pondělí 20.7.2020 je více než každý devatenáctý člověk v našem odběrovém centru pozitivní na koronavirus. Máme desítky záchytů. Dříve bývaly slabě pozitivní, nyní jsou ve stěrech stamilióny virů. Stále se jedná o lidi, kteří se vracejí ze zahraničí nebo o cizince. pic.twitter.com/HDTUNnGBcp
— O Šerý (@omarsery1) July 28, 2020
„Dříve bývaly slabě pozitivní, nyní jsou ve stěrech stamilióny virů,“ napsal bez bližšího vysvětlení, čím je u nakaženého taková nálož způsobena. „Stále se jedná o lidi, kteří se vracejí ze zahraničí, nebo o cizince,“ napsal také k nakaženým.
„On samozřejmě popisuje situaci laboratorní. Je otázkou, jestli se používá stejná metoda, já věřím, že ano,“ reaguje profesor Prymula a dedukuje: „Pokud vezmeme tuto informaci jako ověřenou, pak by to znamenalo, že přestože dřív by ta nálož byla menší, tak by ten klinický průběh byl závažnější a v současné době, když tedy těch kopií tam je velká spousta, a přesto klinický průběh je mírnější - tak to by znamenalo, že ten virus opravdu způsobuje mírnější onemocnění, než tomu bylo dříve.“
Vzápětí ale Prymula dodává, že taková informace se nedá brát jako hotová věc. „To mohou být výsledky jedné laboratoře, může to být i změna metodiky, když třeba používají citlivější testy,“ říká Prymula a dodává, že obecně platný poznatek, který by se objevil ve světové literatuře, to není.
Konec v létě: Bylo to zbožné přání, říká Prymula
Některé ze spekulací se už ale vyvrátit podařilo. Třeba tu, že koronavirus odejde s teplem. „Určitě jsme si mysleli na začátku, že ten virus by mohl být sezónní. Nebo spíše to bylo takové zbožné přání,“ přiznává Prymula s tím, že si odborníci původně mysleli, že koronavirus odejde jako klasická chřipka. Ta zpravidla v letních měsících vymizí.
„To dnes naprosto jistě víme, že to tak není, že to je virus celoroční, kterému nevadí takové to teplé počasí a v podstatě i v horkém létě se dokáže poměrně efektivně šířit,“ zmiňuje Prymula odborný poznatek.
Už ne jen „kapičky“. Dva metry nemusí stačit
Rozhodně to není tak, že už by všechny mýty byly vyvrácené a veškeré informace stoprocentně dané. I v posledních době odborníci odhalili něco nového. „Původně se diskutovalo o tom, že se šíří dominantně kapénkami a určitou formou aerosolu,“ jenže to opět není tak úplně pravda.
„Před pár týdny bylo potvrzeno, že se šíří také vzduchem. To znamená bez těch kapiček,“ vysvětluje Prymula. Ony kapičky slin koronaviru stěžovaly práci. Prakticky řečeno v nich rychle padal k zemi, člověk je tak byl schopný vydechnout třeba na 50 centimetrů. „Čím větší je ta kapička, tím kratší je dosah,“ popisuje Prymula.
K přenosu koronaviru není lidově řečeno potřeba „prskat“. Je prokázané, že se masivně šíří třeba zpěvem, stačí ale i obyčejné mluvení. I proto Prymula připomíná nutnost dodržovat dvoumetrové rozestupy. „Díky tomu vzdušného přenosu se ale může stát, že ani ty dva metry nemusí stačit,“ upozorňuje.
A bude ještě hůř až vyletí za Strakovky bacily blbosti.