Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

V reakci na vniknutí ruských vojenských dronů do polského vzdušného prostoru zahajuje NATO rozsáhlou operaci Eastern Sentry.
Oznámil to generální tajemník aliance Mark Rutte na společné tiskové konferenci s vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkevichem.
Operace se zúčastní ozbrojené síly z Dánska, Německa, Francie, Velké Británie a dalších zemí.Alianční síly budou věnovat zvláštní pozornost bezpilotním letounům, operace však bude probíhat nejen ve vzduchu, ale i na zemi.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) uvítal novou operaci Severoatlantické aliance (NATO) k posílení protivzdušné obrany východního křídla aliance vřele.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl myšlenku územních ústupků Rusku jako způsobu ukončení války a označil ji za pouhou pauzu, která by dříve či později vedla k novým útokům, uvedl server BBC.
„Dát Putinovi tu či onu ukrajinskou zemi, aby zastavil válku – to se nestane. To není řešení. To je pauza. Jako po roce 2008 a Gruzie, jako po roce 2014 a Krym a Doněck,“ řekl Zelenskyj na výročním setkání Jaltské evropské strategie (ANO), které pořádá Nadace Viktora Pinčuka.
Zelenskyj trvá na tom, že je nutné dosáhnout nikoli dočasného klidu, ale garantovaného konce války, zaručené bezpečnosti pro Ukrajinu a odpovědnosti za Rusko.

V noci zaútočil ukrajinský dron na budovu fungujícího energetického bloku č. 3 Smolenské jaderné elektrárny; útok byl potlačen technickými prostředky, uvedl Rosatom.
„Bezpilotní letoun ukrajinských ozbrojených sil zaútočil na budovu provozního energetického bloku Smolenské jaderné elektrárny. […] Ve 3:52 moskevského času byl na území průmyslového areálu Smolenské jaderné elektrárny v oblasti 3. energetického bloku potlačen technickými prostředky,“ uvádí se ve zprávě.
Několik oken pomocných místností v budově bylo vyraženo. Útok dronem neovlivnil bezpečnost provozu stanice, nedošlo k žádným škodám ani obětem, uvedl Rosatom.
Ranní zpráva ruského ministerstva obrany zmiňuje, že v noci bylo nad územím Smolenské oblasti sestřeleno 42 ukrajinských dronů.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.