Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.
Neznámý počet sibiřských bezdomovců podepsal smlouvy týkající se vstupu do ruské armády a zapojení se do války na Ukrajině, píše Radio Free Europe/Radio Liberty. Někteří to dělají pro peníze, jiní prý pro vlast. Moskva se momentálně snaží vyhnout další plošné mobilizaci a zároveň pokrýt personální ztráty svých vojenských uskupení. Celý článek čtěte ZDE.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil incidenty, při kterých se ruské drony dostaly do prostoru Rumunska a Lotyšska, za „připomínku toho, že agresivní akce Ruské federace přesahují hranice Ukrajiny“. „Kolektivní reakcí spojenců by nyní měla být maximální podpora Ukrajiny, aby byla ukončena (ruská agrese), ochráněny životy a zachován mír v Evropě,“ napsal Sybiha v příspěvku na sociální síti X.
Sybiha také podle podle listu Ukrajinska pravda vyzval Západ, aby po incidentech se sestřelováním ruských bezpilotních letounů na území států NATO použil svou protivzdušnou obranu k sestřelování ruských raket a dronů nad Ukrajinou, zvýšil pomoc ukrajinským ozbrojeným silám a zrušil omezení pro používání zbraní Kyjevem.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
