Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Další sérii zpráv vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc.

Zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem Time, který jej dnes jmenoval osobností roku, kritizoval ukrajinské nasazení amerických raket k úderům v ruském vnitrozemí. Hovořil také o tom, jak hodlá zakročit proti nelegální migraci, a naznačil, že by mohl změnit přístup k očkování dětí. Časopis Time dnes zveřejnil plný přepis rozhovoru s tím, že přečíst jej celý čtenáři potrvá průměrně 59 minut.
„Je šílené, co se děje. Je to šílené. Velmi silně nesouhlasím s tím, aby se rakety posílaly stovky kilometrů do Ruska. Proč to děláme? Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji. To by nemělo být dovoleno,“ řekl Trump v rozhovoru, který souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který nastupující prezident poskytl ve svém floridském sídle Mar-a-Lago 25. listopadu. Podle agentury Reuters slova o válce na Ukrajině naznačují, že se Trump chystá změnit dosavadní americkou politiku vůči Kyjevu.

Pokud se Evropská komise obrátí na Kyjev ohledně tranzitu jiného plynu než ruského, ukrajinští činitelé o tom budou diskutovat a jsou připraveni dosáhnout příslušné dohody. Na platformě telegram to dnes napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který zároveň oznámil, že hovořil se svým slovenským protějškem Robertem Ficem. Šéf ukrajinské vlády dodal, že platnost smlouvy o tranzitu ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu od konce roku nebude prodloužena. Fico se zatím nevyjádřil.
Rusko, které bylo před zahájením invaze na Ukrajinu největším dodavatelem plynu do Evropy, ztratilo většinu evropských odběratelů v souvislosti se sankcemi a snahou EU snížit závislost na ruských energiích. Západní státy postupně uvalily na Rusko řadu sankcí, které se týkají i energetiky. Vnitrozemské státy ve střední Evropě ale dostaly výjimku na dodávky plynu, aby získaly více času najít si alternativní dodavatele.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.