Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán míří na návštěvu do Číny a setkání s tamním prezidentem Si Ťin-pchingem. V průběhu dne již ohlásil, že hodlá podniknout další překvapivé cesty v rámci své „mírové mise“. Podle Orbána je cílem jeho „mise“ mírové urovnání ruské agresivní války na Ukrajině. Již dříve navštivil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i šéfa Kremlu Vladimira Putina. Maďarsko sice od pondělí předsedá Evropské radě, evropští představitelé, včetně šéfa zmíněné rady Charlese Michela, však deklarovali, že Orbán nejedná v zájmu unie. Na cestu do Číny upozornili na sociálních sítích maďarští novináři.

První místopředseda Nejvyššího sovětu Ruské federace, tedy horní komory tamního parlamentu a člen vládní partaje Jednotné Rusko Nikolaj Fjodorov naznačil, že pro prezidenta Vladimira Putina možná nadešel čas na odchod do důchodu. Ve svém veřejném vystoupení připomněl výrok šéfa Kremlu, že by se po konci politické kariéry rád věnoval vinařství. „Doufám tedy, že s Boží pomocí brzy ochutnáme ruské víno od Vladimira Putina a vše bude v pořádku,“ řekl Fjodorov.
V rámci ruských reálií jde o málo vídané vyjádření směrem k vládci. Putin letos v říjnu oslaví 72. narozeniny. Část Rusů se v průzkumu před posledními prezidentskými volbami vyslovila, že by země měla hledat mladšího prezidenta. Fjodorov působil v období rozpadu Sovětského svazu jako ministr spravedlnosti v ruské vládě Borise Jelcina. Později byl prezidentem Čuvašska, jedné z republik Ruské federace.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.