Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Pamatujete si staré africké přísloví, které tak rád opakuji? Je jedno, jestli se sloni perou, nebo sexují, tráva vždy trpí," prohlásil slovenský premiér Robert Fico k nadcházejícímu summitu Donald Trump-Vladimir Putin. „Ať už jednání slonů 15. srpna dopadne jakkoli, trpět bude tráva – v tomto případě Ukrajina.“
„Takováto vzletná prohlášení urážejí památku padlých, utrpení milionů ukrajinských rodin a oběti těch, kteří bojují za svobodu,“ reagovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Důrazně zrazujeme od používání nevlídných folklorních alegorií a pokusy zvýšit si takovými výroky domácí politickou popularitu na úkor Ukrajiny.“
Ukrajinská armáda oznámila, že v Saratovské oblasti zasáhla ropnou rafinerii. Útok podle ní způsobil exploze a požár. Ukrajinská média uvedla, že po dronovém útoku vypukl požár v ropné rafinerii ve městě Saratov. Podle zdrojů agentury Reuters tato rafinerie, kterou vlastní největší ruská ropná společnost Rosněfť, musela již dříve tomto roce pozastavit produkci v důsledku útoků ukrajinských dronů. Místní gubernátor Roman Busargin informoval o škodách, které v důsledku útoku vznikly na blíže neupřesněném průmyslovém podniku.
„Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily vesnici Bezsalivka v Sumské oblasti,“ tweetuje Anton Heraščenko, dřívější činovník ukrajinského ministerstva vnitra. „Ukrajinské obranné síly provedly úspěšnou operaci, jejímž cílem bylo osvobodit a zcela vyčistit vesnici v Sumské oblasti od ruských vojsk. Útoku se zúčastnily jednotky 33. samostatného útočného pluku a 24. samostatného útočného praporu. Podle armády bylo během bitvy zneškodněno 18 ruských okupantů.“
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
