Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Znovu opakuji, že žurnalistika není zločin ani špionáž,“ tweetuje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Odsuzuji 16letý trest pro reportéra Wall Street Journalu Evana Gershkoviche v kremelském zmanipulovaném procesu za zavřenými dveřmi.“
Nábor dobrovolníků do ukrajinské armády se za poslední dva měsíce zvýšil 3,5krát ve srovnání s obdobím od konce roku 2022 do jara 2024, uvedl podle listu Kiyv Independent Roman Horbach, vedoucí personálního oddělení generálního štábu.
Trest smrti vyměřil 24. června běloruský soud německému občanovi za trestné činy související s terorismem. Rico Krieger byl ve vazbě od loňského listopadu. Podle agentury DPA případ zřejmě souvisí s plukem složeným převážně z běloruských dobrovolníků, kteří na Ukrajině bojují na straně Kyjeva proti ruské invazi. Německá diplomacie uvedla, že muže podporuje.
Zpravodajské agentury se odvolávají na informace běloruského opozičního projektu Belaruski Hajun a organizace na ochranu lidských práv Vjasna. Krieger byl podle nich obžalován z řady trestných činů, včetně terorismu, špionáže, žoldáctví, nedovoleného nakládání se střelnými zbraněmi a výbušninami či narušení komunikačních tras.
K trestu smrti zastřelením byl podle DPA odsouzen kvůli údajnému podílu na bombovém útoku. Vše zřejmě souvisí s válkou na Ukrajině, v níž je Bělorusko nejbližším spojencem Ruska.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
