Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Do španělských přístavů bylo letos za dva měsíce dovezeno z Maroka více nafty než za čtyři roky, napsal dnes deník El País s odvoláním na oficiální údaje. Podle španělského deníku tak existuje podezření, že se touto cestou dostala do Evropy ruská nafta, navzdory tomu, že na její dovoz do Evropské unie platí sankce kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu. Maroko sankce na dovoz ruské nafty nezavedlo.
Od března do dubna letošního roku dorazilo do španělských přístavů z Maroka 123 000 tun nafty, vyplývá z údajů sdružení pro strategické rezervy ropných produktů (CORES), na které dohlíží španělské ministerstvo pro ekologickou transformaci. Přitom za předchozí čtyři roky se do španělských přístavů z Maroka dovezlo jen 90 000 tun nafty.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) píše, že od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu eviduje důvěryhodná obvinění, že Rusko využívá ukrajinské děti na území kontrolovaném Kyjevem mimo jiné k sabotážím. Některé děti při nich zahynuly, jiné byly zadrženy a čelí závažným obviněním, uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Obsah a kontext zpráv, které děti od zadavatelů dostaly, podle něj naznačují, že odpovědné osoby jsou spojeny s Ruskou federací.
„Většina případů se odehrála podobným způsobem: jednotlivci kontaktovali chlapce a dívky prostřednictvím sociálních médií a nařídili jim, aby zapálili předměty, jako jsou vozy patřící vojákům nebo železniční zařízení. Slíbili, že jim zaplatí poté, co obdrží video potvrzující žhářství,“ uvádí OHCHR.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
