Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli on-line zprávy k Ukrajině končí. Pokračují zase od rána, dobrou noc.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonu varoval nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, že by Teherán neměl pokračovat ve své podpoře „destabilizujících aktérů“. Konkrétně pak kritizoval íránskou podporu šíitského hnutí Hizballáh, které zaútočilo na Izrael a také podporu Moskvy v její útočné válce vedené proti Ukrajině. Podle agentury AFP o tom dnes informoval Elysejský palác.
Reformní kandidát Pezeškján vyhrál 5. července předčasné prezidentské volby vyhlášené po úmrtí prezidenta Ebrahíha Raísího při nehodě vrtulníku. Ve svém prvním projevu po zvolení Pezeškján vyzdvihl přátelství své země s Ruskem a Čínou a dodal, že Írán bude rozšiřovat vztahy se svými sousedy a povede konstruktivní dialog s Evropou.
Mezi Polskem a Maďarskem vypukla o víkendu diplomatická roztržka, píše agentura AP. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Varšavu z pokrytecké politiky ohledně Ruska. Náměstek polského ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski v reakci prohlásil, že Orbán by měl vstoupit do unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko by podle něj mohlo vystoupit ze západních uskupení.
Diplomatický střet podle AP odhaluje napětí v Evropě ohledně toho, jak jednat s Ruskem, které vede válku proti Ukrajině. Polsko je - podobně jako většina evropských zemí - věrným spojencem napadené Ukrajiny. Nacionálně konzervativní maďarský ministerský předseda je naopak všeobecně považován za člověka, který má ze všech lídrů Evropské unie nejvřelejší vztahy s Kremlem. Polská vláda Maďarsko za jeho postoj otevřeně kritizuje.
„Poláci provádějí nejvíce svatouškovskou a nejvíce pokryteckou politiku v celé Evropě. Morálně nás poučují, kritizují nás za naše ekonomické vztahy s Ruskem, a přitom s Rusy obchodují a nepřímo nakupují ropu a řídí s ní polskou ekonomiku,“ řekl Orbán. Jeho slova vyvolala odmítavou reakci náměstka polského ministra zahraničí Bartoszewského, který prohlásil, že Varšava s Ruskem neobchoduje. „Na rozdíl od premiéra Orbána, který je na pokraji mezinárodního společenství - jak v Evropské unii, tak v NATO,“ uvedl polský diplomat. Polsko bylo kdysi závislé na ruských energetických zdrojích, ale několik let pracuje na tom, aby se od ruské ropy a plynu odpoutalo, píše AP. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se Varšava rozhodla ukončit dovoz ruské ropy.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
