Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Vážení čtenáři,
končíme online zpravodajství o konfliktu na Ukrajině. Budeme v něm pokračovat zase zítra. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Ukrajina v rámci programu Světové banky (SB) obdržela úvěr v objemu 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun), uvedl dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Půjčku Kyjev bránící se ruské invazi podle něj využije na rozpočtové, sociální a humanitární výdaje.
Nový balík pomoci od Světové banky financovala Británie a Japonsko – Londýn poskytl 516 milionů dolarů (12 miliard Kč) a Tokio 984 milionů dolarů (23 miliard Kč), napsal na sociální síti X Šmyhal.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck vyzval odpůrce myšlenky převézt německé rakety Taurus na Ukrajinu, aby se zamysleli nad tím, zda Putin nečinně sedí, zatímco svět nadává, uvedla agentura UNIAN.
V rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) vládní představitel řekl, že by se vládnoucí koalice měla přestat dohadovat o pomoci Ukrajině, protože každý, kdo ohrožuje světovou bezpečnost, je jiný Putin.
„Neměli bychom se navzájem podezírat z ohrožení míru. Ten, kdo ohrožuje svět, je Putin... Ti, kteří zemřeli v této válce, jsou ti, kdo zemřeli rukou Putina. Nikdo by z této situace neměl mít prospěch a my bychom neměli obviňovat jeden druhého z této touhy,“ řekl Habeck.
Putinovým cílem podle ministra není jen okupace Ukrajiny jako přírůstku k „imperialistické Velkoruské říši“. Vládce Ruské federace také usiluje o destabilizaci liberální demokracie ve světě. „Pokud nebude Putin zastaven, sám se nezastaví,“ domnívá se Habeck.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
