Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Desetitisíce lidí dnes prošly Varšavou, aby vyjádřily podporu svému favoritovi před blížícím se druhým kolem prezidentských voleb, napsala agentura AFP. Poláci se budou příští neděli rozhodovat mezi vládním kandidátem Rafalem Trzaskowským a kandidátem opozice Karolem Nawrockým. Průzkumy ukazují, že by oba uchazeče o prezidentský post volilo shodně 46,3 procent občanů.
Na náměstí Ústavy se sešli příznivci kandidáta vládní strany Občanská platforma, kteří zahájili takzvaný „Velký pochod vlastenců“ v čele s Trzaskowským, který je zároveň varšavským starostou. V davu bylo podle AFP vidět mnoho vlajek Evropské unie i sexuálních menšin LGBT. Podporu vládnímu kandidátovi přišel vyjádřit také nově zvolený rumunský prezident Nicušor Dan.
„Trzaskowský je jedinou cestou, jak jít směrem k Evropě, a ne Rusku,“ řekl novinářům jeden z účastníků, podnikatel Kurnik Irek.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlé vzdušné útoky, při nichž zemřelo nejméně 12 lidí, včetně tří dětí. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula se ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin o mír nestojí. „Nesmíme to dovolit, proto Evropská unie schválí další sankce,“ řekl.
Ruské útoky dnes podle Reuters kritizoval také zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Kellogg. Ten údery označil za jasné porušení ženevských protokolů z roku 1977. Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám se věnují ochraně obětí ozbrojených konfliktů.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
