Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Obrazem: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil španělského krále Felipeho VI. a královnu Letizii.
Itálie a Španělsko se staví opatrně k výzvě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga na uvolnění podmínek pro používání západních zbraní bránící se Ukrajinou. Vyplývá to z prohlášení italské premiérky Giorgii Meloniové a šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze. Stoltenberg dnes zopakoval výzvu, aby členové NATO omezení uvolnili. Podle něj je součástí práva Ukrajiny na sebeobranu i možnost útočit na legitimní vojenské cíle na ruském území.
Výroky, které Stoltenberg pronesl v pátečním rozhovoru pro týdeník The Economist, vyvolaly ve vládní koalici v Římě odmítavé reakce. „Nevím, proč Stoltenberg mluví tímto způsobem. Je nutné být hodně opatrní,“ uvedla premiérka Giorgia Meloniová, která ovšem dodávky zbraní Ukrajině podporuje. Stoltenbergův návrh umožnit Ukrajincům používat zbraně dodané Západem i pro útoky na ruské území odmítl také Meloniové blízký spojenec a ministr obrany Guido Crosetto. Vicepremiér Matteo Salvini, který měl před válkou na Ukrajině blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, Stoltenberga vyzval, aby svá slova odvolal a omluvil se, nebo aby opustil funkci.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
