Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Vážení čtenáři, přejeme klidnou páteční noc. Online zpravodajství k ukrajinskému a ruskému dění pokračuje zase od rána.
Írán by brzy mohl Rusku začít dodávat stovky balistických raket. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na dva nejmenované zdroje z evropských tajných služeb. Tyto zbraně by pak Rusko zřejmě nasadilo v bojích na Ukrajině, aby snížilo spotřebu svých vlastních zbraní.
Dodávky by se měly týkat balistických raket Fáteh-360, které mohou nést bojovou hlavici o váze až 150 kilogramů a mají dostřel až 120 kilometrů. Zdroje, které mluvily s agenturou Reuters, se domnívají, že by dodávky těchto raket mohly začít už brzy. Další zdroj uvedl, že do Íránu již odcestovali ruští vojáci, aby se naučili s íránskými raketami zacházet.
Podle zdrojů z evropských tajných služeb se však zatím neuskutečnily dodávky raket Fáteh-110 s delším doletem, o kterých agentura Reuters informovala v únoru. Podle západních zemí Írán dodává Rusku dělostřeleckou munici a drony, které pak ruská armáda nasazuje v bojích na Ukrajině.
Spojené státy pošlou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 125 milionů dolarů (2,89 miliardy korun), oznámil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Je to desátá dodávka vojenského vybavení od dubna, kdy americký prezident Joe Biden po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a dalších zemí v regionu.
Nynější balík obsahuje rakety Stinger, munici pro salvové raketomety HIMARS, také dělostřeleckou munici, multifunkční radary, protitankové systémy Javelin a AT-4, obrněná vozidla nebo munici pro ruční zbraně, informuje RBK Ukrajina.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
