Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Gruzie se při parlamentních volbách stala obětí ruské speciální operace. Dnes to podle tiskových agentur prohlásila gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která výsledky voleb neuznala a která podporuje směřování své země k Evropské unii.
Sobotní hlasování vyhrála podle ústřední volební komise dosavadní vládnoucí strana Gruzínský sen, která podle opozice a Západu vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Agentura AP uvedla, že prezidentka po boku představitelů opozice vyzvala obyvatele této jihokavkazské země, aby v pondělí večer přišli na hlavní třídu v metropoli Tbilisi proti výsledkům protestovat. Volební výsledky přitom označila za „naprosté zfalšování, naprostou krádež vašich hlasů“.
Ruské síly v Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou zabránily dalšímu vpádu ze sousední země. Dnes o tom na komunikační platformě Telegram informoval gubernátor tohoto regionu na západě Ruska Alexandr Bogomaz. Jeho tvrzení ale v podmínkách válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská strana se k dění na hranici s Brjanskou oblastí nevyjádřila.
„Poblíž neobydlené osady Maněv v Klimovském okrese jednotky pohraniční stráže, armády a Národní gardy zmařily pokus skupiny lidí o překročení státní hranice,“ uvedl Bogomaz. Dodal, že ruské síly proti nepříteli zahájily palbu. Agentura AP k tomu podotýká, že gubernátor výslovně nezmínil, že hranici se snažili překročit ukrajinští vojáci. Dnes večer ujistil, že situace je klidná a pod kontrolou ruských ozbrojených sil.
Česko znepokojují zprávy o průběhu sobotních parlamentních voleb v Gruzii, sdělilo dnes večer ČTK české ministerstvo zahraničí. Gruzínská volební komise vyhlásila vítězem dosavadní vládní stranu Gruzínský sen, která podle opozice a Západu vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Hlavní opoziční strany výsledky neuznaly. České ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny strany, aby se zdržely násilí. Gruzínské úřady by měly podle české diplomacie ctít demokratické hodnoty.
„Česko znepokojují zprávy o průběhu parlamentních voleb v Gruzii. Pozorně sledujeme vývoj v zemi a vyzýváme všechny strany, aby se zdržely násilí. Gruzínské úřady by měly ctít demokratické hodnoty a zvrátit kroky, které ohrožují evropské směřování Gruzie,“ stojí v prohlášení ministerstva zahraničí.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
