Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Server listu The Wall Street Journal (WSJ) dnes napsal, že Ukrajinec, který je podezřelý z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream v roce 2022, byl v minulosti členem ukrajinské tajné služby SBU i armády, a to včetně elitního týmu, který v prvních měsících války s Ruskem bránil Kyjev a podílel se na protivzdušné obraně.
Podle WSJ vedl Serhij K. tým dvou vojáků a čtyř civilních potápěčů, které tajně naverbovala zvláštní ukrajinská vojenská jednotka, aby plynovody poškodili. K přepravě výbušniny k plynovodům podle prokuratury skupina sabotérů využila jachtu, která vyplula ze severoněmeckého přístavu Rostock. Pronajala si ji díky zfalšovaným dokumentům a pomocí prostředníků od německé firmy.

Nizozemsko pošle do Polska dva systémy vzdušné obrany Patriot a přibližně 300 vojáků, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Podle Polské televize (TVP) mají chránit logistické centrum velitelství NATO pro bezpečnostní asistenci a výcvik Ukrajiny (NSATU) na letecké základně Jasionka u města Rzeszów na jihovýchodě Polska.
„Vzhledem k pokračujícímu konfliktu na Ukrajině a roli Polska v zajišťování vojenské pomoci pro Ukrajinu Nizozemsko slíbilo podporu obrany našeho vzdušného prostoru,“ oznámil dnes rozhodnutí západního spojence z NATO Kosiniak-Kamysz. Polsko ho podle něj přivítalo.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.