Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Severokorejští vojáci se začali zapojovat do bojových operací po boku ruských sil v ruské Kurské oblasti, uvedl dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Zároveň podle agentury Reuters vyjádřil obavy z toho, že se Rusko rozhodlo využit severokorejské vojáky pro své válečné cíle na Ukrajině.
„Více než 10 000 severokorejských vojáků bylo posláno na východ Ruska, většina z nich se přesunula daleko na západ do Kurské oblasti, kde se začali zapojovat do bojových operací s ruskými silami,“ uvedl mluvčí americké diplomacie Vedant Patel. O střetech s vojáky z KLDR hovoří ukrajinští představitelé už několik dní.
Moldavské ministerstvo zahraničí 12. listopadu oznámilo, že předalo nově jmenovanému ruskému velvyslanci Olegu Ozerovovi protestní nótu kvůli ruskému vměšování do nedávných prezidentských voleb a sestřelení dvou ruských dronů nad moldavským územím.
Moldavské úřady, nezávislí pozorovatelé a představitelé EU a USA, poukázaly na zhoubnou vlivovou kampaň, do níž byly zapojeny zločinecké sítě a politické skupiny napojené na Rusko. Moldavští zákonodárci tvrdili, že Moskva vynaložila miliony dolarů na financování kampaně proruského kandidáta Alexandra Stoianogla, který ve druhém kole voleb 3. listopadu prohrál s prezidentkou Maiou Sanduovou.
Ruská armáda nasazuje vycvičené útočné skupiny na frontové pozice v Záporožské oblasti, uvedl mluvčí jižního velení ukrajinské armády Vladyslav Vološin pro zpravodajský portál Suspilne. Den předtím Vološin informoval, že další ruská ofenziva v Záporožské oblasti může začít „každým dnem“.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
