Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Vážení čtenáři, dobrou noc. Další zprávy z války na Ukrajině přineseme v úterý ráno.
Německý kancléř Olaf Scholz podle kanálu Nexta vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zajistil návrat deportovaných ukrajinských dětí. „Putin by tyto děti neměl držet jako rukojmí,“ řekl Scholz. Podle ukrajinských neziskových organizací bylo od začátku války deportováno více než 19 000 dětí.
„BIS, stejně jako zpravodajské služby v dalších zemích, získává stále jednoznačnější informace o aktivitách ruských zpravodajských služeb, které se snaží rekrutovat mimo Ruskou federaci lidi ochotné za peníze provádět na území evropských států sabotáže. Cílem je destabilizace, vyvolání strachu a nedůvěry občanů v to, že je jejich státy dokáží ochránit. Je obtížné těmto asymetrickým hrozbám čelit, ale bezpečnostní složky státu dělají a budou dělat maximum, aby nebyly ohroženy životy a majetek občanů České republiky,“ napsala v souvislosti se zadrženým cizincem v Česku, který zřejmě na povel Ruska chystal v Praze teroristický útok, Bezpečnostní informační služba (BIS).
BIS, stejně jako zpravodajské služby v dalších zemích, získává stále jednoznačnější informace o aktivitách ruských zpravodajských služeb, které se snaží rekrutovat mimo Ruskou federaci lidi ochotné za peníze provádět na území evropských států sabotáže. Cílem je destabilizace,… pic.twitter.com/6GFrcFb3pk
— BIS (@biscz) June 10, 2024
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
