Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Setkání lídrů s novináři v Londýně po jednání „koalice ochotných“. Podívejte se na aktuální fotografie.
Generální tajemník NATO řekl, že sankce ze strany USA uvalené na ruské ropné společnosti významně zvýší tlak na Putina. Podle Rutteho tento krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, že šéf Bílého domu je absolutně odhodlán ukončit válku a nastolit trvalý mír na Ukrajině.
Zelenskyj za sankce na ruské ropné společnosti Trumpovi poděkoval a řekl, že stejný tlak se musí vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války.
Vyjednavač Kirill Dmitrijev v rozhovoru s Reuters potvrdil, že je skutečně v USA, podle svých slov na dlouho plánované schůzce. „Toto mé setkání bylo plánováno dlouho a americká strana ho i přes řadu nepřívětivých kroků nezrušila. V dialogu budeme pokračovat,“ řekl vyjednávač. Agentuře Reuters nicméně odmítl sdělit, s kým chce v USA hovořit. Podle portálu Axios se má Dmitrijev v sobotu v Miami setkat s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem.
Ropa dnes navazuje na prudký růst ze čtvrtka. Zdražuje kvůli obavám o pokles dodávek kvůli americkým sankcím na ruské ropné firmy uvaleným za ruskou válku na Ukrajině.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.












