Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Chorvatští poslanci dnes v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.
„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.
Soud v Polsku dnes uložil tresty vězení trojici Ukrajinců za jejich podíl na sérii požárů v zemi a v Pobaltí. Informovala o tom agentura Reuters. Polsko a také pobaltské republiky hlásí případy sabotáží, jejichž stopy podle nich vedou do Ruska, které od února 2022 vede válku proti Ukrajině.
Soud uznal, že trojice Ukrajinců působila v organizovaných skupinách v Polsku, Litvě, Lotyšsku, na Ukrajině a v Rusku. Prokuratura uvedla, že cílem trojice bylo páchat sabotáže a teroristické činy.
Londýnský soud dnes uložil trest 17 let vězení muži, který loni zorganizoval žhářský útok na londýnské podniky dodávající satelitní zařízení na Ukrajinu. Odsouzený měl vazby na ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu a plánoval zapálil i objekt v České republice, napsala agentura Reuters. Odsouzeno bylo také pět dalších mužů za úlohu při útoku, který podle vyšetřovatelů zorganizovala ruská rozvědka, napsala agentura AP.
Jednadvacetiletý Dylan Earl podle prokuratury stojí za žhářským útokem na sklad v londýnské čtvrti Leyton loni v březnu. Objekt patřil společnosti, jež doručovala balíky na Ukrajinu, včetně satelitního zařízení společnosti StarLink amerického miliardáře Elona Muska. Škoda činila jeden milion liber (27,8 milionů Kč), uvedla AP.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
