Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Nejméně jednoho mrtvého a 26 raněných si vyžádal ruský útok na Dněpropetrovskou oblast, dalšího mrtvého hlásí úřady v Chmelnycké oblasti.

Polsko dnes ráno vyslalo svá a spojenecká letadla, aby zajistila bezpečnost polského vzdušného prostoru poté, co Rusko zahájilo letecké útoky na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. „Polská a spojenecká letadla operují v našem vzdušném prostoru, zatímco pozemní protivzdušná obrana a radarové průzkumné systémy byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti,“ uvedlo operační velení armády členské země NATO v příspěvku na síti X.

Dobrý den, vážení čtenáři. Rusko popřelo, že by jeho stíhačky v pátek narušily estonský vzdušný prostor. Šlo prý o plánovaný let z ruské oblasti Karélie na letiště v ruské enklávě Kaliningradu, uvedlo ministerstvo obrany na telegramu. Tallinn už kvůli incidentu požádal spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci.
„Let (tří ruských stíhaček MiG-31) byl v souladu s mezinárodními pravidly pro užívání vzdušného prostoru, bez narušení hranic jiných států, což bylo potvrzeno objektivními kontrolními prostředky. Při letu se ruské letouny neodchýlily od dohodnuté letové trasy a neporušily vzdušný prostor Estonska,“ stojí dále v příspěvku na telegramu. Naopak Tallinn uvedl, že ruské stíhačky setrvaly v estonském vzdušném prostoru 12 minut.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.