„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Celková bilance obětí dnešního ruského vzdušného útoku na Ukrajinu vzrostla na 20 mrtvých a zhruba 50 zraněných, uvedlo ministerstvo vnitra v Kyjevě.

Denní útoky podobného rozsahu, jako byl ten dnešní na Kyjev, jsou spíše vzácností, informovali novináři agentury AFP.  Nad ukrajinským hlavním městem se ozvaly výbuchy, přičemž z centra Kyjeva následně začal stoupat černý dým. Na snímku níže ukrajinský hasič pracuje na likvidaci požáru v obytné budově po raketovém útoku.

Obrazem: Rusko podniklo mohutný útok na Kyjev. Zasažena byla údajně i dětská nemocnice.

Německý ministr obrany Boris Pistorius je nespokojený s penězi, které vláda spolkového kancléře Olafa Scholze vyčlenila pro příští rok na armádu. Pistorius, který oproti letošním 52 miliardám eur (1,3 bilionu Kč) požadoval o šest miliard eur (151 miliard Kč) více, dostal navíc pouze 1,2 miliardy eur (30 miliard Kč), se obává, že to zpomalí modernizaci německých ozbrojených sil.

Německo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zřídilo k modernizaci armády zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který stojí mimo běžný státní rozpočet. Díky tomuto fondu Německo letos splní investici dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), jak se alianční státy zavázaly. Zbrojní smlouvy uzavírá Berlín již nyní, peníze z fondu ale uvolňuje postupně. 

Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si vyžádal deset mrtvých, uvedly podle Reuters místní úřady. Dalších 31 lidí utrpělo zranění.

Ukrajinské úřady po dnešním rozsáhlém ruském vzdušném útoku hlásí mrtvé i zraněné. Podle agentury Reuters, která se odvolává na místní úřady, zahynulo v Kyjevě nejméně pět lidí a devět dalších utrpělo zranění. Zasažena byla v metropoli podle prezidenta Volodymyra Zelenského také dětská nemocnice. 

Ve všech ukrajinských oblastech byl dnes dopoledne vyhlášen letecký poplach. Podle Zelenského použilo Rusko na 40 střel různých typů. Výbuchy byly hlášeny také z Kropyvnyckého a Dnipra.

Rusko zahájilo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. V Kyjevské oblasti funguje protivzdušná obrana, média hlásí výbuchy z Kryvého Rihu a Kropyvnyckého. Při hromadném raketovém útoku na ukrajinské hlavní město byli zraněni nejméně tři lidé, informoval v 11:05 místního času starosta Kyjeva Vitalij Kličko.

Podle kyjevské vojenské správy dopadly na několik míst ukrajinské metropole trosky sestřelených raket, na místě jsou záchranáři. Škody utrpělo několik budov, na jednom místě vypukl požár, uvedla správa.

Ruská tajná služba FSB uvedla, že překazila pokus Kyjeva unést strategický bombardér Tu-22M3 ruských vzdušných sil a přeletět s ním na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na sdělení ruské kontrarozvědky. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská tajná služba SBU na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.

„Ukrajinská rozvědka měla v úmyslu naverbovat ruského vojenského pilota za finanční odměnu a poskytnutí italského občanství s cílem přesvědčit ho, aby odletěl a přistál na Ukrajině se strategickým bombardérem,“ uvedla FSB na svých internetových stránkách. FSB v prohlášení dále uvedla, že Rusko během operace získalo informace, které pomohly jeho silám provést úder na letiště Ozerne na severozápadě Ukrajiny.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol hodlá s vedoucími představiteli NATO jednat o hrozbě, kterou podle něj pro Evropu představuje Severní Korea a její prohlubující se vazby na Rusko. V rozhovoru s agenturou Reuters vzkázal Moskvě, že si bude muset vybrat mezi dvěma korejskými státy a rozhodnout se, kde spočívají její skutečné zájmy.

„Vojenská spolupráce Ruska se Severní Koreou představuje jasnou hrozbu a vážnou výzvu pro mír a bezpečnost na Korejském poloostrově i v Evropě,“ řekl Jun agentuře Reuters před cestou do Washingtonu na summit NATO. „Záleží pouze na Rusku, kam chce směřovat vazby s Jižní Koreou,“ dodal. Uvedl také, že se jeho země rozhodne o poskytnutí zbraní Ukrajině na základě toho, jak dopadne nový vojenský pakt mezi Moskvou a Pchjongjangem.

Jun se v roce 2022 stal prvním jihokorejským prezidentem, který se zúčastnil summitu NATO. Společně s Austrálií, Japonskem a Novým Zélandem bude Jižní Korea jedním ze čtyř partnerů z oblasti Asie a Pacifiku, kteří se připojí k summitu pořádanému tento týden. Vztahy mezi Jižní Koreou a Ruskem se zhoršily kvůli dodávkám balistických raket a děl z Pchjongjangu pro Moskvou vedenou válku na Ukrajině. Rusko i KLDR tyto dohody popírají.

Rusko označilo Jižní Koreu za „nejpřátelštější mezi nepřátelskými zeměmi“ a prezident Vladimir Putin prohlásil, že by udělala „velkou chybu“, kdyby se rozhodla dodávat zbraně Ukrajině. Jižní Korea protestovala, když Putin v červnu navštívil Pchjongjang a podepsal s vůdcem Kim Čong-unem smlouvu, která se týká vzájemné obrany.

„Severní Korea je jednoznačně hrozbou pro mezinárodní společnost,“ řekl Jun Sok-jol. „Doufám, že se Rusko rozumně rozhodne, která strana – jestli Jižní, nebo Severní Korea – je důležitější a potřebnější pro jeho zájmy. Budoucnost vztahů mezi Korejskou republikou a Ruskem závisí výhradně na jednání Ruska,“ dodal.

Čínský prezident Si Ťin-pching na setkání s maďarským premiérem vyzval světové velmoci, aby pomohly Rusku a Ukrajině obnovit přímý dialog a jednání, uvedla AP.

Maďarský premiér Viktor Orbán je na návštěvě Číny, oznámil dnes ráno na sociální síti X. Čínská státní média později informovala, že Orbán jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a že tématem rozhovorů bylo urovnání konfliktu na Ukrajině.

Orbán minulý týden navštívil Kyjev, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, a později přijel do Moskvy, kde o konfliktu na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko od července předsedá Radě Evropské unie, která se ale od Orbánovy cesty do Moskvy distancovala.

„Mírová mise ministerského předseda Viktora Orbána pokračuje,“ uvedl k návštěvě Číny Orbánův mluvčí Bertalan Havasi. Za mírovou misi Orbán podle agentury Reuters označil své cesty na Ukrajinu a do Ruska z minulého týdne. „Čína je klíčovou mocností při vytváření podmínek pro mír v rusko-ukrajinské válce,“ napsal Orbán na síti X a dodal, že právě to byl důvod, proč se setkal s čínským prezidentem jen dva měsíce poté, co Si Ťin-pching navštívil Budapešť.

Když udeřila pandemie covidu-19, tvořily se před obchody se zlatem v Polsku dlouhé fronty. Pak přišla ruská invaze na Ukrajinu, která v sousední zemi vyvolala další shon po žlutém kovu. Vedoucí varšavského obchodu se zlatými pruty a mincemi z produkce Polské mincovny Piotr Kozik vzpomíná, jak připadl den ruské invaze, 24. únor 2022, na takzvaný Tučný čtvrtek, kdy Poláci jedí koblihy plněné marmeládou.

„Ten den byly v našem obchodě delší fronty na zlato než na koblihy v pekárně,“ řekl Kozik agentuře AP. Lidmi v Polsku válka za hranicemi otřásla, do jejich země přišli uprchlíci. Mnohým se tehdy zdálo, že zlato nabízí finanční a psychologickou jistotu.

Dnes jsou fronty pryč, ale poptávka po zlatě zůstává stabilní, protože válka pokračuje už třetím rokem. K neklidu přispívá migrační krize na polských hranicích s Běloruskem, kterou polské úřady považují za hybridní válku vyvolanou Moskvou a Minskem.

Český prezident Petr Pavel dnes odletí na týdenní návštěvu Spojených států. Zásadním bodem jeho programu bude summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná od úterý do čtvrtka. Poté odletí na dva dny do Houstonu.

Summit NATO by měl podle Pražského hradu přinést tři hlavní sdělení. Týkají se posilování aliance a spravedlivého sdílení břemene, dlouhodobé podpory Ukrajiny a posilování spolupráce s partnery. Za ČR se jednání v USA dále zúčastní ministryně obrany Jana Černochová, šéf diplomacie Jan Lipavský a náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Kvůli výbuchu miny u ukrajinského Charkova zemřeli v neděli nejméně čtyři lidé. Uvedly to podle agentury Reuters místní úřady. Mezi mrtvými je nejméně jedno dítě. Podle údajů OSN zhruba za čtyři procenta obětí mezi civilisty mohly v období od března do konce května miny či nevybuchlá munice.

Podle úřadů mina vybuchla na lesní cestě, kterou projíždělo auto. Jednalo se o členy jedné rodiny, kteří se zřejmě vraceli z chaty. Úřadům se podařilo identifikovat čtyři těla, na palubě auta však podle příbuzných mohlo být až šest lidí, uvedly ukrajinské úřady, podle kterých vybuchla nepřátelská, tudíž ruská, mina.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán míří na návštěvu do Číny a setkání s tamním prezidentem Si Ťin-pchingem. V průběhu dne již ohlásil, že hodlá podniknout další překvapivé cesty v rámci své „mírové mise“. Podle Orbána je cílem jeho „mise“ mírové urovnání ruské agresivní války na Ukrajině. Již dříve navštivil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i šéfa Kremlu Vladimira Putina. Maďarsko sice od pondělí předsedá Evropské radě, evropští představitelé, včetně šéfa zmíněné rady Charlese Michela, však deklarovali, že Orbán nejedná v zájmu unie. Na cestu do Číny upozornili na sociálních sítích maďarští novináři. 

První místopředseda Nejvyššího sovětu Ruské federace, tedy horní komory tamního parlamentu a člen vládní partaje Jednotné Rusko Nikolaj Fjodorov naznačil, že pro prezidenta Vladimira Putina možná nadešel čas na odchod do důchodu. Ve svém veřejném vystoupení připomněl výrok šéfa Kremlu, že by se po konci politické kariéry rád věnoval vinařství. „Doufám tedy, že s Boží pomocí brzy ochutnáme ruské víno od Vladimira Putina a vše bude v pořádku,“ řekl Fjodorov.

V rámci ruských reálií jde o málo vídané vyjádření směrem k vládci. Putin letos v říjnu oslaví 72. narozeniny. Část Rusů se v průzkumu před posledními prezidentskými volbami vyslovila, že by země měla hledat mladšího prezidenta. Fjodorov působil v období rozpadu Sovětského svazu jako ministr spravedlnosti v ruské vládě Borise Jelcina. Později byl prezidentem Čuvašska, jedné z republik Ruské federace. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil u příležitosti Dne ukrajinského námořního vojska Oděsu. Na místní základně uctil památku námořníků, kteří padli v současné válce proti ruské agresi „Uctíváme památku našich bojovníků, kteří položili své životy za Ukrajinu,“ uvedl. 

Estonský prezident v projevu k výročí vstupu země do NATO prohlásil, že by aliance neměla vyjednávat s Ruskem o budoucím členství Ukrajiny. „Členství Ukrajiny v NATO nesmí být věcí k diskuzi, její směřování ke členství je nezvratné,„ řekl Alar Karis “NATO musí vyslat silný signál, že bude Ukrajinu podporovat, dokud to bude nutné,„ dodal. Varoval před podle něj falešnou dohodou s Ruskem, která by zahrnovala ústupky Ukrajiny. 

Mluvil i o posilování výdajů na obranu členských zemí aliance. 2 % HDP už podle něj nemusí stačit k tomu, aby se Evropa mohla ubránit v případě Ruského útoku. Hlavním cílem nastávajícího Summitu NATO ve Washingtonu má být dlouhodobá podpora Ukrajiny

Podle Ukrajinských zdrojů nezničily ruské střely Iskander na Ukrajině v ranních hodnách dvě odpalovací zařízení systémů protivzdušné obrany Patriot, jak ohlásili ruští okupanti. Mělo jít ve skutečnosti o nafukovací makety, které slouží ke zmatení nepřátelských zaměřovačů. Ty Ukrajina vyrábí i nakupuje v různých státech světa včetně České republiky. Ukrajina již dříve používala levné klamné cíle, které mají vypadat jako západní protivzdušné a raketové systémy za miliony dolarů, které Moskva na Ukrajině loví. Zprávy žádné ze stran nelze nezávisle ověřit.

Kyjev nepotvrdil ztrátu Čyhar v obci Pivdenne v okrese Bachmut Doněcké oblasti na východě země.

Ukrajinský generální štáb ve své ranní operační svodce uvedl, že invazní síly jsou v tomto úseku frontové linie „poměrně aktivní“. Ruské útoky ale hlásí i z dalších míst, mimo jiné ve směru na Pokrovsk, kde podle něj ukrajinští vojáci odrazili 49 ruských útoků.

Ukrajinští analytici z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, v noci na dnešek uvedli, že ruské invazní síly postoupily u osmi obcí na Donbasu včetně u Časiva Jaru. Ukrajinské ozbrojené síly naopak podle něj zatlačují Rusy na severu Charkovské oblasti, konkrétně u obce Hlyboke.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí lokality Čyhari ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Čyhari je jednou ze dvou částí obce Pivdenne v Bachmutském okrese, uvedl ruský server RBK. Ukrajina ztrátu místa nepotvrdila.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední zprávě o vývoji bojů píše, že ruské invazní síly v poslední době nepatrně postoupily u Kupjansku v Charkovské oblasti, kde v sobotu pokračovaly boje kolem linie Kupjansk-Svatove-Kreminna. A pokrok ve svém tažení zaznamenaly podle něj také u Siversku, Torecku a Avdijivky v Doněcké oblasti. Pravděpodobně se zmocnili vesnice Sokil, píše ISW. Její dobytí Moskva hlásila v sobotu.

Podle agentury TASS sestřelily ruské síly nad okupovaným městem Melitopol v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny pět raket systému HIMARS. Americký systém protivzdušné obrany používá Ukrajina díky pomoci západních zemí. Trosky některých raket měly dopadnout do severní části města. „Podle operačních služeb bylo nad Melitopolem sestřeleno pět nepřátelských raket HIMARS MLRS. Rakety byly sestřeleny protivzdušnou obranou, ale úlomky čtyř raket dopadly na sever města. V místech pádu vznikl požár suché trávy. Na místě pracují jednotky ministerstva pro mimořádné situace,“ uvedla na sociální síti Telegram okupační správa města. 

Ukrajinští obránci zesílí operace proti ruským okupantům v Charkovské oblasti. Serveru Ukrajinska pravda to sdělil ministr vnitra Ihor Klymenko. Ten dnes navštívil vesnice mezi Charkovem a frontovou linií, respektive rusko-ukrajinskou hranicí. „Nepřítel zasahuje obydlené oblasti, aby zastrašil civilisty. Ale ani dělostřelecké údery, ani útoky sabotérů nás ale nepřinutí ustoupit,“ řekl. Vedle ostřelování čelí oblast také infiltarci ruských sabotérů a průzkumných skupin. Právě na jejich potírání se musí ukrajinští obránci podle Klymenka zaměřit. 

Vojáci ukrajinské 110. mechanizované brigády dnes sestřelili v Doněcké oblasti ruský letoun Su-25. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo obrany. Suchoj Su-25 je letadlo určené k přímé podpoře pozemních vojsk. Ve válce na Ukrajině jej používají obě strany. Vedle Ruska a Ukrajiny stroj pocházející ze sovětských časů používá také letectvo Bulharska a Íránu. 

Estonské ministerstvo obrany oznámilo, že systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu Mistral a rakety do nich dodané právě pobaltskou zemí dorazily na Ukrajinu. Ukrajinská obrana za podporu na sociálních sítích poděkovala. „Spolu jsme silnější,“ uvedli Ukrajinci v prohlášení. 

Noviny Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje z ukrajinské tajné služby SBU píší, že v ruské Voroněži útočily ukrajinské drony a exploze otřásly tamním muničním skladem. Oblastní gubernátor Alexandr Gusev na platformě Telegram sdělil, úřady evakuují některé obyvatele v Podgorenském okrese a nikdo nebyl zraněn.

Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil. Ukrajinska pravda píše, že sklad se nachází u obce Sergejevka a rozkládá se na ploše 9000 metrů čtverečních. Rusové tam podle zdrojů portálu uchovávali střely země-země, země-vzduch, granáty do tanků i děl a munici do střelných zbraní. Vše bylo určeno do války, kterou Rusko proti Ukrajině vede už třetím rokem. S obdobnými informacemi přišla také agentura Reuters s odvoláním na svůj blíže nespecifikovaný bezpečnostní zdroj. 

Podle bývalého ukrajinského náměstka ministra vnitra Antona Heraščenka byly v zasaženém muničním skladu v ruské Voronežské oblasti skladovány rakety země-země a země-vzduch, granáty do tanků a dělostřelectva i munice do střelných zbraní.  Z tohoto místa měly být dodávány ruské armádě na frontě. Své informace prý čerpá z ruských vojenských kanálů na sociální síti Telegram. 

Několik hodin po zásahu muničního skladu ve Voroněžské oblasti, ze které Rusko obvinilo ukrajinskou stranu, v místě pokračují výbuchy skladované munice. Svědectví o tom přinášejí místní obyvatelé na sociálních sítích. Ruské úřady v části oblasti vyhlásili výjimečný stav a evakuaci. Kyjev zatím údajný úder nekomentoval. 

Ruské ostřelování během dnešního dne zabilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny tři civilisty. Podle agentury Reuters to uvedly ukrajinské úřady. Stalo se tak na dvou místech regionu, severně a jižně od správního střediska Chersonu. Ukrajinské armádě se část okupované oblasti podařilo získat zpět, ruská armáda však na toto území stále útočí.

Dvě těla záchranáři vyprostili z trosek domu, které ostřelování zasáhlo dnes ráno severně od Chersonu. Další člověk zemřel při dělostřelecké palbě jižně od Chersonu, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.

Ruská armáda zabrala téměř celou Chersonskou oblast na začátku své invaze na jaře roku 2022. Po tlaku ukrajinských ozbrojených sil se na podzim 2022 stáhla z pravobřežní části regionu na levý břeh Dněpru, ale region západně od řeky neustále ostřeluje.

V Ruskem okupovaném městě Mariupol v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny začala letní sezóna. I přes válečné těžkosti vyrazili místní obyvatelé na pláže Azovského moře. K dispozici jim kromě pláže jsou i vodní atrakce nebo kavárny. Pro místní jde zřejmě o jednu z mála možností odpočinku ve složité situaci. Do Mariupolu se dostavilo teplé počasí s teplotou 31 stupňů Celsia a vodou kolem 26 stupňů Celsia. Město i před válkou patřilo k hlavním letoviskům ukrajinského pobřeží. 

Kyjev se zatím k údajným úderům ve Voroněžské oblasti nevyjádřil.

Server Meduza v souvislosti s děním ve Voroněžské oblasti poznamenal, že ruské ministerstvo obrany útok bezpilotních letounů v tomto regionu v noci na dnešek nehlásilo. Podle resortu ruská protivzdušná obrana zničila jeden dron nad územím Belgorodské oblasti.

Voroněžská oblast se nachází v jejím sousedství, sousedí také s východoukrajinskou Luhanskou oblastí, kterou nyní okupují ruské invazní síly. Ukrajina, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, podle agentury Reuters uvádí, že útočí na ruskou vojenskou, dopravní a energetickou infrastrukturu s cílem podkopat ruské válečné úsilí a také jako reakci na nekončící ruské vzdušné útoky na ukrajinskou infrastrukturu.

Ruské úřady vyhlásily výjimečný stav v části Voroněžské oblasti, kde před tím podle nich trosky sestřelených ukrajinských dronů spadly na sklad, jenž začal hořet a začaly v něm explodovat výbušniny. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS. Gubernátor regionu Alexandr Gusev na platformě Telegram sdělil, že úřady evakuují některé obyvatele v Podgorenském okrese a nikdo nebyl zraněn.

Gusev nejprve informoval o sestřelení blíže neupřesněného počtu bezpilotních letounů nad Voroněžskou oblastí. Části trosek podle něj dopadly na místní sklad, kde poté začalo hořet. Co se ve skladu nacházelo, neuvedl. Informoval však, že následovaly "detonace výbušných předmětů".

Ruské střely Iskander zničily na Ukrajině dvě odpalovací zařízení systémů protivzdušné obrany Patriot. Informovaly o tom dnes ruské státní agentury s odvoláním na ministerstvo obrany.

Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že Rusko na Ukrajinu vypálilo dvě střely Iskander. Nesdělily však, jaký byl výsledek tohoto útoku. Oznámily rovněž, že ukrajinská protivzdušná obrana zničila všech 13 dronů, kterými Rusko zaútočilo na Ukrajinu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruské ostřelování v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny zabilo v sobotu tři civilisty. Podle agentury Reuters to uvedly ukrajinské úřady. Stalo se tak na dvou místech v okolí správního střediska Chersonu. Oblast se podařilo Ukrajině dobýt téměř celou nazpět, ruská armáda však na toto území stále útočí.

Dvě těla záchranáři vyprostili z trosek domu, které ostřelování zasáhlo dnes ráno na severu od Chersonu. Další člověk zemřel při dělostřelecké palbě na jihu od Chersonu, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Podle zprávy nezávislých ruských médií Meduza a Mediazona z 5. července bylo od zahájení úplné invaze na Ukrajinu zabito kolem 120 000 ruských vojáků.

Ukrajina zaútočila na rafinerii v ruském Krasnodarském regionu.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Další blíže nespecifikované výbuchy v blízkosti města hlásí Cherson. „Zůstaňte v bezpečí,“ vyzvaly obyvatele úřady. Město na pravém břehu Dněpru ruští okupanti obsadili 2. března 2022. Pod jejich kontrolou zůstalo do 9. listopadu téhož roku, kdy Rusové ustoupili před postupující ukrajinskou protiofenzifou. Od té doby je opět pod kontrolou ukrajinských sil. Řeka město odděluje od okupovaného území. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval USA a Německu za pomoc s posilováním protiletecké obrany v zemi. „Naši lidé neustále trpí ruským terorem. Jen v tomto týdnu Rusko použilo více než 600 řízených leteckých bomb, více než 60 bezpilotních letounů “Šahed„ a téměř 40 raket různých typů,“ napsal. Ke skutečnému překonání teoruru však podle něj Ukrajina potřebuje další konkrétní kroky. „Příští týden budeme s našimi partnery na takových opatřeních pracovat - přípravy již probíhají,“ dodal prezident. 

Ropný sklad v obci Pavlovskaja v ruském Krasnodarském kraji podle očitých svědků stále hoří. Zařízení v noci zasáhl bojový dron. 

Britský premiér Keir Starmer znovu zopakoval svou podporu bránící se Ukrajině v boji proti ruské agresi. „Hlavní povinností mé vlády je bezpečnost a obrana, naše podpora NATO a Ukrajině je neochvějná,“ řekl na tiskové konferenci po úvodním jednání nového kabinetu. 

Na Náměstí nezávisloti v Kyjevě proběhlo poslední rozloučení s britským dobrovolníkem Peterem Fouchem. Bylo mu 49 let, na Ukrajině pomáhal jako zdravotník. Padl 27. června během své práce na východní Ukrajině. Byl zakladatelem charitativní organizace, která poskytuje vozidla, drony a další potřeby ukrajinským vojákům.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruští vojáci dostali pod plnou kontrolu vesnici Sokil v Doněcké oblasti. Ukrajinská strana zatím informaci nekomentuje 

Jednu oběť na životě si vyžádalo ruské ostřelování ukrajinské obce Odradokamianka v Chersonské oblasti. Podle místních úřadů šlo o muže ve věku 46 let. Obec se nachází na pravém břehu Dněpru poblíž zničené přehrady Nová Kachovka. Koryto řeky v místě tvoří i frontovou linii. 

Německo trvá na „vážné a upřímné diskusi,“ s maďarskými představiteli kvůli včerejší návštěvě premiéra Viktora Orbána v Moskvě. Ta si vysloužila kritiku vrcholných představitelů Evropské unie, které tento půlrok Maďarsko předsedá. Šéf diplomacie sedmadvacítky Josep Borrell zdůraznil, že to je bilaterální návštěva bez mandátu EU. Cestu zkritizovala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž politika „appeasementu“, tedy ústupků či usmíření, Putina nezastaví. Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó navíc zrušil schůzku se svou německou kolegyní Annalenou Baerbockovou plánovanou na pondělí. Na rozhorčení německé strany reagovalo maďarské ministerstvo tiskovým prohlášením. „Důvod je čistě technický, nikoliv politický,“  píše se v něm. Maďarská strana prý věří v brzké uskutečnění schůzky v náhradním termínu. 

Ve městě Oděsa jsou hlášeny výbuchy. Rusové směrem na ukrajinské město podle nezávislých zdrojů odpálili balistickou raketu z okupovaného Krymu. Bezpečnostní systém vyslal obyvatelům varování: „Hrozba útoků balistickými raketami z jihu!“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že od začátku války provedla země s Ruskem již 53 výměn válečných zajatců. „3 310 našich lidí je již doma na Ukrajině se svými rodinami,“ oznámil na sociální síti X. Zároveň poděkoval všem, kteří hledají cesty, jak dostat Ukrajince ze zajetí. Rusko podle něj nezadržuje jen vojáky, ale i civilisty včetně dětí. 

Ruští vojáci zřejmě odpálili balistickou řízenou střelu z okupovaného Krymu. Raketa pravděpodobně míří na jihoukrajinské letovisko Oděsa. Tvrdí to kanál Monitor na sociální síti Telegram, který se specializuje na monitoring válečných aktivit. 

Podle serveru Ukrajinska pravda jsou škody na energetické infrastruktuře v Sumské oblasti, která se nachází na severovýchodě země u hranic s Ruskem. V regionu jsou hlášeny výpadky v dodávkách elektrického proudu. Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho informuje o poškození energetického zařízení v Sumské oblasti. Ukrajinské úřady zatím v souvislosti s těmito útoky nehovoří o obětech nebo zraněných.

Ukrajina hlásí noční útoky bezpilotních letounů na své území. Ukrajinské letectvo dnes ráno informovalo o sestřelení 24 z celkových 27 ruských dronů. „Obráncům nebe se tuto noc podařilo zasáhnout 24 ‚šáhedů‘ v Dněpropetrovské, Poltavské, Záporožské, Chersonské, Charkovské, Doněcké, Sumské, Černihivské, Vinnycké, Kyjevské, Kirovohradské a Mykolajivské oblasti,“ uvedly ukrajinské vzdušné síly na platformě Telegram. Kde zaútočily zbylé tři drony typu Šáhed, letectvo neuvádí.

Nově zvolený britský premiér Keir Starmer slíbil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že Londýn bude nadále podporovat Ukrajinu, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Informovala o tom kancelář ministerského předsedy na svém webu. Zelenskyj na síti X napsal, že státníci spolu mimo jiné projednali přípravu stoleté dohody o partnerství mezi zeměmi.

Starmer se úřadu ujal v pátek poté, co jeho Labouristická strana zvítězila ve čtvrtečních parlamentních volbách. Zelenskyj byl jedním z prvních světových státníků, kteří novému premiérovi Británie pogratulovali. Později napsal, že se šéfem nové vlády hovořil v den jeho nástupu do úřadu, a vyjádřil vděčnost za příslib v pokračování podpory Londýna Kyjevu.

Experti amerického Institutu pro studium války po rozboru návštěvy maďarského premiéra Viktora Orbána v Moskvě poznamenávají, že Putin využil schůzky k tomu, aby se vymezil proti jakémukoli vyjednání příměří, a vyjádřil svůj závazek ke „konečnému“ ukončení války, což by mu umožnilo dosáhnout jeho cíle, kterým je zničení ukrajinské státnosti.

Vůdce Kremlu řekl, že dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou by neměla vést k dočasnému příměří, protože by to Ukrajině umožnilo přeskupit a znovu vyzbrojit, a že Rusko je pro „úplné“ ukončení konfliktu. Analytici však upozorňují, jak jeho výroky a požadavky neustále dokazují, Putin nechce souhlasit s ničím jiným než s destrukcí ukrajinské státnosti a identity.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Nejméně pět mrtvých a osm raněných si vyžádal ruský útok na město Selydove ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Na telegramu to večer uvedl šéf oblastní správy Vadym Filaškin, podle kterého ruská armáda na město nedaleko frontové linie svrhla dvě naváděné letecké pumy. Pumy poškodily 15 domů, na dvě desítky automobilů, čtyři obchody a průmyslový podnik, napsal Filaškin a vyzval, aby lidi neotáleli s evakuací. „V Doněcké oblasti se nikdo nemůže cítit bezpečně,“ uvedl.

Kolumbijci a Argentinci jsou mezi pěšáky ukrajinské 13. brigády Národní gardy Chartia a brání Ukrajinu u obce Lyptsi v Charkovské oblasti. Velitel jednotky má jméno "Mačeta" a má za sebou 20 let služby u argentinské pěchoty a horské pěchoty, uvedl na X bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Gerasčenko. 

Podle Orbána je ruský a ukrajinský postoj k míru velmi odlišný, maďarský premiér to řekl podle Kyiv Independent. 

Místopředseda STAN a europoslanec Jan Farský pokládá Orbánovu cestu do Moskvy za zlomyslnost a provokaci. „Sám nic dobrého pro Evropu nezajistí. Naopak Evropu taková sólo akce jen poškodí,“ uvedl Farský na síti X.

Opoziční hnutí ANO v prohlášení, které zaslalo ČTK, připomnělo, že Orbán navštívil v úterý, hned druhý den maďarského předsednictví v Radě EU, v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Tím vyjádřil jasný postoj vůči Ukrajině,“ uvedlo hnutí. Orbán se podle ANO netajil hledáním cesty k mírovým jednáním, přičemž je musí podnítit někdo jiný než strany konfliktu. „A logicky by to měl být někdo, kdo je schopen mluvit s oběma stranami. To Orbán nepochybně je,“ uvedlo hnutí ANO.

Ukrajinská obrana sdílela video, na kterém ukázala zničení ruského tanku. 

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle svého vyjádření jednal v Moskvě s maďarským premiérem Orbánem o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě. Informovala o tom agentura TASS. Šéf maďarské vlády Orbán podle agentury Reuters označil příštích šest měsíců jako mírovou misi. Maďarsko od pondělí na půl roku přesedá Radě EU. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes zdůraznil, že Orbánova cesta do Moskvy je bilaterální návštěva bez pověření EU.

Putin dále řekl, že Orbánovu návštěvu vnímá jako snahu obnovit dialog Moskvy se Západem. Zároveň podle Reuters zopakoval, že klíčem k vyřešení konfliktu, který Rusko vyvolalo v únoru 2022 svým vpádem na Ukrajinu, zůstávají ruské návrhy. Tvrdil dále, že Kyjev není ochoten válku zastavit. Jako podmínky pro rozhovory s Kyjevem šéf Kremlu minulý měsíc označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny, slib Kyjeva, že nevstoupí do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev požadavky odmítl.

Třetí systém protivzdušné obrany Patriot z Německa dorazil na Ukrajinu. Na sociální síti X to dnes oznámil německý velvyslanec v Kyjevě Martin Jäger a také ukrajinské ministerstvo obrany. Berlín poskytnutí třetí baterie protivzdušné obrany americké výroby Kyjevu avizoval už dříve. Kyjev opakovaně žádá západní spojence o systémy protivzdušné obrany, zejména o baterie Patriot.

„Na Ukrajinu dorazil třetí systém protivzdušné obrany Patriot z Německa. Přispěje ke zlepšení ochrany civilistů a infrastruktury,“ napsal dnes na sociální síti německý diplomat. „Jsme vděčni našim německým partnerům za jejich neochvějnou podporu,“ uvedl ukrajinský resort obrany.

„Premiér Orbán na cestě do Moskvy: „Posloužíme jako důležitý nástroj k učinění prvního kroku k míru.“ Otázkou je, v čích rukou tento nástroj je,“ komentoval Orbánovu cestu do Moskvy polský premiér Donald Tusk. 

Maďarsko cestu premiéra Viktora Orbána do Moskvy s Ukrajinou nekoordinovalo, uvedlo dnes na svém webu ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na dnešní výpravu šéfa maďarské vlády do ruské metropole, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kyjev zároveň vyzval všechny země, aby dodržovaly zásadu, která vylučuje dohody o Ukrajině bez Ukrajiny.

„Připomínáme, že zásada ‚žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny‘ zůstává pro naši zemi nedotknutelná, a vyzýváme všechny státy, aby ji striktně dodržovaly,“ uvádí ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož rozhodnutí o cestě Orbána do Moskvy učinilo Maďarsko bez souhlasu Ukrajiny.

Ukrajinská kontrarozvědka SBU oznámila, že v jihoukrajinské Oděse zničila buňku agentů ruské FSB, která měla pomáhat okupantům s naváděním úderů na cíle ve městě. 

„Orbán nezastupuje v Moskvě české zájmy ani zájmy EU,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). „Česko stojí na straně Ukrajiny, Putin je agresor,“  zopakoval.

Maďarský premiér v Moskvě podle končícího generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga nereprezentuje NATO. „O cestě do Ruska informoval Orbán Severoatlantickou alianci předem,“ dodal šéf Aliance. „NATO dělá vše pro to, aby Ukrajinu připravilo na budoucí členství v Alianci,“ řekl s tím, že očekává, že spojenci poskytnou Kyjevu další pomoc.

Předseda Evropské rady Charles Michel se vyjádřil proti Orbánově návštěvě Moskvy a zopakoval, že nejde o návštěvu jménem Evropské unie. „Rotující předsednictví EU nemá mandát k jednání s Ruskem jménem EU. Evropská rada má jednoznačný postoj: Rusko je agresor, Ukrajina je oběť. Žádná jednání o Ukrajině nelze vést bez Ukrajiny,“ napsal na síti X. 

Ukrajinské útoky přiměly ruskou Černomořskou flotilu k přesunu téměř všech jejích bojeschopných válečných lodí z okupovaného poloostrova Krym na jiná místa a Sevastopol se coby hlavní základna flotily stává neefektivní. Agentuře Reuters to dnes řekl velitel ukrajinského námořnictva Oleksij Nejižpapa. „Téměř všechny hlavní bojeschopné válečné lodě nepřítel přesunul z hlavní základny Černomořské flotily a drží je v Novorossijsku, některé jsou v Azovském moři,“ uvedl viceadmirál. Moskva ukrajinský Krym anektovala v roce 2014. Černomořská flotila má hlavní velitelství v Sevastopolu, který je často terčem ukrajinských útoků. Krym je důležitým logistickým uzlem pro ruskou armádu. 

Šéf Kremlu Vladimir Putin na začátku schůzky s Orbánem řekl, že je připraven vyslechnout si postoje maďarského premiéra k Ukrajině a seznámit se se stanovisky dalších evropských partnerů.

„Maďarsko se pomalu stává poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s Ruskem i Ukrajinou,“ řekl tamní premiér Viktor Orbán novinářům před jednáním s Putinem. Takového postavení hodlá podle svých slov využít. 

Někteří polští autodopravci, kteří se loni na podzim účastnili protestů proti levnější konkurenci z Ukrajiny, od ukrajinských řidičů uvázlých v koloně před zablokovanými hraničními přechody brali úplatky. Za peníze je vyváděli z fronty a zajistili jim rychlé odbavení na hranici. Dnes o tom píše polský deník Gazeta Wyborcza.

Maďarský premiér Viktor Orbán označil svou cestu do Moskvy za „druhou zastávku mírové mise.“ Tento týden poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze podnikl cestu do Kyjeva. Vyzval tam k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Putin jako podmínku pro jednání s Kyjevem nedávno označil stažení ukrajinských vojáků ze čtyř oblastí na východě a jihu Ukrajiny, které Rusko částečně okupuje. Požaduje také, aby se Kyjev zavázal nevstupovat do NATO. Ukrajina tyto podmínky Kremlu zásadně odmítá.

Maďarský premiér Viktor Orbán přiletěl do Moskvy na jednání s Putinem. Potvrdil to Orbánův mluvčí. Do Ruska podle něho přijel na mírovou misi.

Šéf unijní diplomacie Joseph Borell se nechal slyšet, že Orbánova návštěva v Rusku rozhodně neprobíhá jménem Evropské unie, které Maďarsko předsedá. „Maďarský premiér Viktor Orbán vyrazil do Moskvy na bilaterální návštěvu, ke které nedostal žádný mandát od Evropské unie,“ uvedl.

„Zvýšení podpory Ukrajině bude na summitu NATO příští týden jednou z hlavních priorit aliančních lídrů.“ Aliance to zopakovala na oficiálních sociálních sítích. Podle agentury Reuters si Ukrajina od summitu slibuje především posílení dodávek protivzdušné obrany. Státy NATO by mohly přispět dalšími systémy Patriot nebo obdobnou technikou. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích poblahopřál šéfovi britských labouristů Keiru Stramerovi k přesvědčivému vítězství v tamních parlamentích volbách. „Ukrajina a Spojené království byly a budou i nadále spolehlivými spojenci v dobrém i zlém,“ deklaroval. Poděkoval i stávající vládě Rishiho Sunaka za vojenskou a humanitární pomoc. Zmínil rakety Storm Shadow nebo letouny F-16. 

„Jen za poslední noc naši bojovníci sestřelili 32 ruských dronů Šáhid, ukrajinský vzdušný štít každou noc a den prokazuje svou účinnost,“ napsal na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Děláme vše pro to, abychom našemu letectvu, mobilním palebným skupinám a všem jednotkám protivzdušné obrany ukrajinských obranných sil poskytli více prostředků,“ doplnil s poděkováním všem obráncům ukrajinského nebe. 

Navzdory válečným těžkostem zaplavují Kyjev a další ukrajinská města květiny. Na předměstí ukrajinské metropole, kde Ukrajinci před dvěma lety zastavili ruský postup, obyvatelé stále pečují o zahrady svých poškozených nebo zcela zničených domů. V jednom z kyjevských parků poblíž levého břehu Dněpru stojí velká květinová instalace, která vítá stíhačky F-16, jež mají letos v létě dorazit od západních spojenců Ukrajiny. 

Maďarský premiér Viktor Orbán se na sociálních sítích vyjádřil ke své dnešní cestě do Moskvy. „Mír nelze uzavřít z pohodlného křesla v Bruselu. Ačkoli rotující předsednictví EU nemá mandát k vyjednávání jménem EU, nemůžeme sedět a čekat, až válka zázračně skončí. Budeme sloužit jako důležitý nástroj při činění prvních kroků na cestě k míru. O tom je naše mírová mise,“ napsal. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Rusko a Ukrajina na sebe v noci na dnešek útočily desítkami dronů. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že nad ruským územím a nad částí Ukrajiny obsazené Rusy protivzdušná obrana sestřelila 50 ukrajinských dronů. Podle úřadů v Krasnodarském kraji při útoku zemřela šestiletá dívka. Ukrajinské letectvo informovalo, že zničeno bylo všech 32 bezpilotních letounů, které nad území Ukrajiny vyslala ruská armáda.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Ruská diverzní a průzkumná skupina se pokusila proniknout do další ukrajinské vesnice ležící u hranic s Ruskem v Charkovské oblasti. Dnes to agentuře Unian řekl Jurij Povch, mluvčí uskupení ukrajinské armády působícího v této části Ukrajiny.

Podle Povcha se ruská armáda snaží zvyšovat napětí podél hranice mezi oběma zeměmi a využívá k tomu diverzní a průzkumné skupiny.

„Jedna z těchto skupin se pokusila proniknout do obce Sotnyckyj Kozačok," řekl Povch. Dodal, že ukrajinské jednotky zbytky skupiny vytlačují.

Ruský vojenský soud umístil do vyšetřovací vazby plukovníka Arťoma Gorodilova, který čelí obvinění z rozsáhlého podvodu. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS. Některá média upozornila na dřívější zprávu amerického listu The New York Times (NYT), který v roce 2022 o Gorodilovi napsal, že velel ruským jednotkám obviněným z vraždění ukrajinských civilistů ve městě Buča u Kyjeva.

Dnes zemřela také 67letá žena v obci Lozova v Charkovské oblasti, kterou zasáhla ruská řízená puma KAB. Jeden muž utrpěl zranění.

V Rusy okupované Horlivce ve východoukrajinské Doněcké oblasti o život přišel jeden člověk, tři jsou zranění, uvedl šéf samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin podle serveru Meduza. Město ostřelovaly ukrajinské jednotky, uvedl.

 Jeden člověk dnes zemřel a dalších sedm utrpělo zranění při ruském raketovém útoku na ukrajinský přístav Čornomorsk ležící nedaleko Oděsy. Informuje o tom Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské úřady.

„Nepřítel podnikl raketový útok v Oděském okrese. Zasažena byla civilní přístavní infrastruktura. V důsledku raketového útoku zemřel jeden civilista, dalších sedm utrpělo zranění," informoval šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Poškozena byla podle něho přístavní zařízení a administrativní budovy. Mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Dmytro Pletenčuk řekl, že úder zasáhl Čornomorsk.

Na Čornomorsk a další ukrajinské přístavy používané k exportu ukrajinských zemědělských produktů Rusko pravidelně útočilo loni v létě poté, co pozastavilo svoji účast na černomořských obilných dohodách. Ty i za pokračujících bojů na Ukrajině umožňovaly vyvážet ukrajinské zemědělské produkty přes černomořské přístavy.

Arbitrážní soud v Petrohradě zakázal slovenské firmě Východoslovenská energetika pokračovat v právním sporu s Gazprom Exportem, který s touto ruskou firmou vede v Ženevě. Pokud neuposlechne, soud jí nařídí vyplatit ruskému podniku pokutu 3,62 milionu eur (90 milionů Kč). Informovala o tom dnes ruská tisková agentura TASS. Východoslovenská energetika žaluje Gazprom za nedodání zemního plynu.

 Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 5. července setká v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dnes o tom s odvoláním na svůj zdroj z maďarské vlády informoval maďarský servis Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). V úterý se Orbán, jehož země od pondělí předsedá Radě Evropské unie, setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

V moskevském Kremlu získali vysoké státní vyznamenání komici Vladimir Kuzněcov a Alexej Stoljarov, kteří jsou známí pod přezdívkami Vovan a Lexus. V posledních letech oklamali řadu západních politiků včetně italské premiérky Giorgii Meloniové nebo britského ministra zahraničí Davida Camerona, se kterými se spojili a předstírali, že jsou jiní politici. Informovala o tom dnes ruská agentura RIA Novosti.

Putin řekl, že bere vážně Trumpovy návrhy ohledně míru na Ukrajině. Dnes to řekl na tiskové konferenci v Astaně. Podotkl však, že jejich konkrétní obsah nezná.

„Skutečnost, že pan Trump jako prezidentský kandidát říká, že je připraven a ochoten zastavit válku na Ukrajině, bereme zcela vážně," řekl Putin. Dodal, že je „klíčovou otázkou", co Trumpovy návrhy obsahují. „Ale nepochybuji o tom, že to myslí vážně, a to podporujeme," uvedl.

Bývalý šéf Bílého domu Trump, který bude s největší pravděpodobností kandidátem republikánů v listopadových prezidentských volbách, opakovaně prohlásil, že by válku na Ukrajině dokázal ukončit „během 24 hodin". Nikdy však nespecifikoval, jak by toho dosáhnul, připomíná ruskojazyčný servis BBC.

Ruský soud poslal na 12,5 roku do vězení amerického občana Roberta Woodlanda, kterého uznal vinným z pokusu o nelegální výrobu a prodej omamných látek. Napsala to dnes ruská agentura TASS s odvoláním na prokuraturu. Agentura Reuters s odkazem na Woodlandova právníka píše, že ho soud uznal vinným z obchodování s drogami. Ruské bezpečnostní složky zatkly Woodlanda letos v lednu.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry útoku ruských vojáků na ty ukrajinské. Na obrázcích je vidět, jak vypalují munici z děl ukrytí v ukrajinských lesích. Přesná lokace není známá.

Plaťte kryptoměnami. To doporučila ruská centrální banka podnikům při provádění zahraničních plateb. Mohly by tak díky digitálním aktivám a kryptoměnám obcházet sankce, které na ně západní státy uvalily za válku na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters.

Ruští poslanci a senátoři budou muset povinně předem žádat o souhlas se svými cestami mimo Rusko. Jinak jim za neoznámení bude hrozit ztráta mandátu. S informací přišla ruská státní agentura TASS.

Na střední školu v Česku se po dvou kolech přijímacího řízení dostalo asi 77 procent z téměř 6800 uchazečů s ukrajinským občanstvím. V prvním kole byla nejvyšší úspěšnost těchto uchazečů na Vysočině a v Moravskoslezském kraji, ve druhém kole v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Na webu o tom informovalo ministerstvo školství.

Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že se dnes shodl se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim na tom, že by měla pokračovat podpora válčící Ukrajiny.

Obě země ale zaujímají „diametrálně odlišná stanoviska“ k případnému vstupu Ukrajiny do NATO, upozornila polská veřejnoprávní televize TVP, a odlišné postoje na tuto otázku daly dnes najevo i hlavy států. „Duda je možná pro povzbuzení a dřívější začátek přístupových jednání Ukrajiny do NATO, my spíše vybízíme ke zdrženlivosti,“ řekl Pellegrini podle serveru Teraz.sk.

USA dnes slaví Den nezávislosti, ke kterému jim popřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Skutečná nezávislost je vždy výsledkem vyhraných bitev a svoboda musí být posílena vítězstvími pokaždé, když se ji tyranie pokusí zničit. Různé generace Američanů a Ukrajinců toho byly svědky na vlastní kůži a je důležité, aby současné generace předávaly svým dětem a vnoučatům pocit sebevědomé nezávislosti a zaručené svobody,“ napsal Zelenskyj na sociální síť.

Vývoz vojenského materiálu loni vzrostl o více než 60 procent ve srovnání s rokem 2022 a dosáhl na 48,9 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za loňský rok. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle ní udělilo loni 1580 licencí k vývozu vojenského materiálu do 99 zemí v hodnotě téměř 68,2 miliardy korun.

Nejvíce udělených licencí, konkrétně 262, se loni týkalo vývozu na Ukrajinu, Slovensko (141 licencí), do Polska (86), USA (82), Německa a Turecka (v obou případech 67). Největší hodnotu měl vývoz ve výši 20,2 miliardy na Ukrajinu, která čelí ruské vojenské invazi. Následovalo Nizozemsko s částkou 5,1 miliardy, Bulharsko (4,8 miliardy), Slovensko (1,9 miliardy) a Vietnam (1,9 miliardy).

Ruská centrální banka doporučila podnikům, aby prováděly zahraniční platby prostřednictvím kryptoměn či jiných digitálních aktiv, a vyhnuly se tak sankcím, které Západ uvalil na Rusko kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.

Rozvíjející se obchod Ruska s Čínou, Indií, Spojenými arabskými emiráty, Tureckem a dalšími zeměmi, které sankce nezavedly, se v posledních několika týdnech potýká s velkými potížemi. Nejnovější západní sankce se zaměřily na významné ruské finanční instituce, včetně moskevské burzy cenných papírů a ruské domácí alternativy globálního platebního systému SWIFT.

Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová připustila, že problémy s platbami jsou pro ruskou ekonomiku jedním z klíčových problémů.

Summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná příští týden od úterý do čtvrtka, by měl přinést tři hlavní sdělení. Týkají se posilování Aliance a spravedlivého sdílení břemene, dlouhodobé podpory Ukrajiny a posilování spolupráce s partnery. Novinářům to dnes řekli zástupci hradního zahraničního odboru.

Česko má podle Hradu zájem zejména na tom, aby summit demonstroval jednotu NATO, potvrdil pokrok a další směřování v posilování obranyschopnosti a odstrašení, přihlásil se k dlouhodobé podpoře Ukrajiny napadené Ruskem a její perspektivě členství v Alianci a potvrdil výběr příštího generálního tajemníka NATO, kterým bude bývalý nizozemský premiér Mark Rutte.

Bratislava je připravena v případě potřeby hostit vyšší počet vojáků armád Severoatlantické aliance na Slovensku a také je připravena zvýšit dodávky elektřiny na Ukrajinu, čelící třetím rokem ruské agresi. Uvedl to dnes ve Varšavě slovenský prezident Peter Pellegrini po jednání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.

Slovensko podle Pellegriniho navzdory svému mediálnímu obrazu, který zdůrazňuje zdrženlivý postoj vlády premiéra Roberta Fica k podpoře Ukrajiny, ve skutečnosti dělá pro Kyjev „velké množství práce“.

Svědčí o tom podle hlavy státu zvýšení výroby munice a dělových hlavní ve slovenských zbrojovkách, jakož i vývoz elektřiny na Ukrajinu, jejíž kapacity pro výrobu elektřiny ničí ruské vzdušné útoky. Pellegrini také zdůraznil, že Slovensko neuznává ruskou anexi Krymu ani násilnou změnu hranic na východě a jihu Ukrajiny.